Příběhytétodobyzačínajíakončíkrví,amůjnenívýjimkou.
Jakmilejsemjizahlédla,znehybnělajsem.Cestičkajasněrudýchskvrnpřipomínajícíchmakovékvětysevinulasněhemdokopcemeziborovicemi.Vmístech,kdesežárkrvezařezávaldonávěje, sezářivěbílápropadalavtemnouprázdnotu.
Zahlédlajsemjischoulenoupodstromem,sníhkolemníbylpotřísněnpestroučerveníletníchkvětů.Žena.Bylamladáaotrhaná. Zakrvácená.Nehybná.
Pokleklajsemaprozkoumalastromoví.Ohledalaokolnízem, zdanajdurozbředlýsníh.Medvědístopyčiotiskybot.Zdálose,že panujeklid.Jentěloakrvavástopa.
Mrtvá?Těžkoříct.Možná.
Mezistromynebyloanistopypoprodlévajícíduši,nikdežádný zatrpklýduchnešťastnémrtvé.Takovísevnašemokolívyskytovaličasto,mlčenliví,neznámí.Tedyzpohleduostatníchmlčenliví.
Míjeliživé,prokteréjejichpřítomnostznamenalajenomálovíc nežzježenévlasynatemenihlavyčiprchavý,nevysvětlitelnýpocit ztrátyčizapomnění.Nicnežozvyminulosti.Jestlitaženavesněhu skutečněvydechlanaposledy,jejíduchužsevydalnadalšícestu. Nicmiponínebyloačasminepřál.UprchlijsmedoDalnesse, kdysihrdépevnosti,ježposkytovalamnichůmútočištěpředkrutýmsvětem,avšaknyníbylastěžívícenežozvěnousvézašléslávy. Uprchlijsmetam,protožemělahradby,ahradbyznamenajímnoho,kdyžsevásmocnýpánrozhodnezavraždit.Jenžejakmilese našeútočištěocitlovobležení,stalaseznějklec.Otevřítbránu byznamenalopozvatdovnitřzášťaostřímečeakonec.Protokdyž jsempodkatakombamiobjevilaříčnítunelazahlédlanajehokonci světlo,dopřálajsemsijiskřičkunaděje.
Nečekalajsem,žetadyvenkuvesněhunajdupřátele.
Aťužtaženaje,čibyla,kýmkoliv,proměnebylapřítelkyníani spásou.Apřestosepřipohledunajejípadlétělotajiskřičkanaděje zachvěla.
Vylezlaažsemnahoru,takžespožehnánímduchůmůžeme zasemysléztdolů.Ztéhleprokletéskályvedecesta,cožznamená, ženakonecještěmůžemevyváznout.
Vzhledemkmnožstvíkrveokolotuženuněkdo–neboněco–pořádnězrasovalo.Dalšídobrýdůvod,pročodsudvypadnout.Měla bychjinechatbýtapustitsepokrvavéstopě.Zjistit,kudyvede kúpatíhory.
Tobychmělaudělat.
Achjo,zatracenápráce.
Plížilajsemsekmrtvéženěapodzmrzlýmiaděravýmiholínkamimitiševrzalsníh.Příštipkářpřísahal,žejsoudozimyakorát. Příštipkářůmsenedávěřit.Kdokolivtrávítolikčasupřemýšlením onohách,nemátovhlavěvpořádku.Natětivějsemdrželanasazenýšíp.Jestlijetohlenějakápast,pakjenáramněpropracovaná. Tadynahořebynikdobýtneměl,dokonceanikdybysesemvyplazil umřít.
Svahbylprudkýastromovípředemnouřídké.Horskéborovice, něcoroztroušenýchkřovinsholýmivětvemi.Rozhlíželajsemse, zdaneuvidímstoupajícíobláčkypáry,dechmužůskrývajícíchse vtichémjitru.Nic.Anihlásku,ažnačiřikánísalašníkůčiobčasné zaševelenísněhupadajícíhozvětve.Nechalajsemtětivupovolenou arychlesepřesouvalaodstromukestromu.Nemělosmyslnechat seodhalit.
Zdolalajsemposledníúsekapokleklavedletéženy.Bylajen omálostaršínežjá.Tmavévlasy,pleťpřílišsnědánahoralku.Ošuntělé,rozedranéšatysehodilyspíšedoměstanežnaprocházkudivočinou,arozhodněbylylepšínežcokoliv,cojsemkdynasobě mělajá.Klemukabátcepřiléhaloněkolikraženýchknoflíkůajejichstříbrnýpovrchsevlhcelesklkrví.Duchsenadnínevznášel, anisenepotulovalmezistromy,aletonemuselonicznamenat.Zjevovalisemipouzetinejnešťastnějšízmrtvých.Vidělajsemužduchypřipoutanétrpkostí,vokovechvýčitek,chycenévsítíchžalu. Alevětšinoubylimrtvíprostěmrtví.
„Jemilíto,žejsimrtvá,“promluvilajsemdochladu.Pouhýšepot zamrzléhodechuvtichuhorskéhopříkrovu.
Nejspíšbylamrtvá.Vypadalamrtvá.Spocitemproviněníjsem sechtivězahledělanatyknoflíky.Kabátbylzničený,alestříbrosedá prodat.Bylatotrpkámyšlenka,alepřiSvětlenadnámi,Braitheajá budemepenízepotřebovat.Myvšichni,pokudsemipodařínajít horskoustezku,kteránásvyvedezDalnesse.Peníze,kterénásuživí aochránínáspředzlobouchladnéhosrdce.Jenženežseodhodlám odříznoutmrtvétyknoflíky,musímseujistit,je-lidoopravdypo smrti.Sňalajsemšípztětivy,zabodlajejnastopuhlubokodosněhu anatáhlaponíruku,abychjíohledalatep.
Prudceotevřelaoči,chňaplapomněoběmarukamaasevřela mijekolemhrdla.Hledělanamě,anižbychápala,coseděje,zmatenáarozzuřená,rtyzkřivenévezlostnémzavrčení.Ucuklajsem, alebylasilnáajejístudenéprstymědusily.Trhlajsemsebou,jednou,dvakrát,alenepovedlosemijipřimět,abypovolila.Došelmi vzduch.Došel!Zašátralajsemsirukoupoopaskuavzápětíužjsem sevřelasvoudýkuaseklaženupopředloktí.Nemrtvázalapalapo dechuajásejívyškubla.Vykoplajsem,vespršcelehkéhosněhu upadlanazemapohlavěsenemotorněodkutálelazdosahu.
Snámahousezvedlaavetvářisejízrcadlilotolikbolesti,kolik natéméulpívalosněhu.
„Přestaň,“zalapalajsempodechuaohnalasedýkou.„Prostě přestaň.“Krevmidunělažilami,zatokostinapájelaúleva.Nechtěla jsem,abybylamrtvá.Teďjíaspoňnebudumusetodřezatknoflíky.
Ženanepřítomněbloudilapohledemapomalusevytáhlana nohy;opíralasepřitomokmenstromu.Omálostaršínežjáastejně vyděšená.Předtímjsemsiříkala,ženarazím-linajednohozLacCullochovýchklanovýchjezdců,určitětozvládnu.Dokážuskolit nepřítelešípem.Jenžetahledívkanebylajednímzjehomužů.Nemělanasoběvůbecžádnéklanovébarvyakabátecmělaušitýpro letnídnyvletníchměstech.Jižanskáholkaztracenánapodzimna severu.Zamrkala,pokusilasesoustředitaprohlíželasiměstejně zkoumavějakojáji.
„Musímdál,“pronesla.Hlasmělaochraptělý,slabý.Tisklasidlaň kmělkésečnéráněnapaži.Rudékapkyvesněhu.Aleužtakměla dostkrvenakabátěazatujánemohla.
„Nezdásemi,žebysvnejbližšídoběmohlakamkolivjít,“odvětilajsemanepřestalasvíratdýku.„TynepatříškLacCullochovi.“
„Ne.“Ažpřílišvelkýdůrazvtomjedinémslově.„Musímdokláštera.“
Poryvpanikyzeslábl.
Ještěpředmalouchvílímipřipadaladivokáaděsivá,alezatímco misrdcepřestávalodivocebušitadechsezklidňoval,uvědomila jsemsi,jakjeztrhanáavyčerpanáažnadřeň.Krvípodlitéočinad propadlýmitvářemi.Bylojídvacet,nejvícdvaadvacetanepatřila sem,vysokodohor,kdejsmebojovali,abychompřežili,zatímcose násostatnísnažilizabít.Nikdoznássemnepatřil.Sebralajsemsvůj lukašíp.Nedůvěřovalajsemjí.
„Dalnessejevobležení,“řeklajsem.„MužiNivenaLacCullocha zatarasilihorskoucestu.Cožužasivíš,kdyžsesnažíšdostatnahoru zadem.“
„Musímdál,neboměchytí,“odvětilatažena.Zachvělase.Její prstynapozadíkrveprýštícíjízpředloktívypadalyjakozávoryzbíléhomramoru.„Prosím.KudysedostanudoDalnesse?“
Nikdo,kdotomávhlavěvpořádku,byteďdoDalnessenechtěl. Klášternídomyrozhřešeníbylydoslovatímnejhoršímmístemna zemiaměosobněnikdynepřitahovalonáboženství,kterésvýmvěřícímhlásá,žezažádnýchokolnostínejsoudostdobří.OvšemDalnessebyloještěhorší,protoževšichnimnišiodtamtudodtáhliuž předletyalidéuvnitř–mojilidé–začínaliumírathlady.
„Tamtudy,“ukázalajsemapíchlapalcemzasebekesvýmstopámvesněhu.„Kdotiublížil?“
„Lidé,kteříměchtějízastavit.“Navzdorychladusepotila.
„Kdejsouteď?“
„Myslím,žejsemjesetřásla.“Hovořilazoufalým,prosebnýmšepotem.„MusímdoDalnesse.“
NatřikrátprokletéDalnesse.Užjsmetamvězelidélenežtýden. Braithezatonemohl.Měljenčtyřicetmužůažen,méněnežpolovinaznichbylazdatnýmibojovníky,zatímcoNivenLacCullochpřitáhltéměřsestovkouobrněnýchválečníků.Teďjsmebylivpastiza hradbamiDalnesseazádykhoře.JestliseBraithehobratrancibrzy neukážousvelkýmiposilami,mámepořádnýmalér.Anivšechny hradbysvětanástotižnedokážounasytit.
Hádalajsem,žedokonceanimnišibysenenatěsnalikhoře, anižbymělinějakoucestičku,kterábyvedlazademven,alenašlajsemjentenpodzemníproudatunel,jímžjsemprošlavenna horskýsvahdíkytomu,žejsemnásledovaladuchastaréhomnicha. Nejspíšužbylposmrtiněkoliksetletčivíc,aletakužtomrtvídělají–opakují,opakují,pořáddonekonečnaopakují.Ozvěnysvých ztracenýchživotů.
„Potřebuješturukuobvázat,“řeklajsem.„Jinaksemocdaleko nedostaneš.“
„Nemámnavybranou,“pravila.Přinutilasevstátzesněhuavrávoravěvykročilasměrem,kterýjsemjíurčila.Vysokéboty–ještě méněvhodnénežtymoje–sejíbořilydosněhu.
„Počkej,“proneslajsem.
Můjplánbyljednoduchý.Železnámřížblokujícípodzemnítunelbylaprorezláadalasesnadnovykopnout.Kdybysemipodařilo najítbezpečnoustezkudolůzhory,možnábychommohlitunelemvšichniutéctnasvah.MělibychomšanciopustitvnociDalnesse,vyhnoutseLacCullochoviajehomužům.Některézjasnozřivýchsesterajejichstoupencůsicenejspíšbylitrochustařína takovýodvážnýnočníúnik,jenžeměužhnaločirézoufalství.NemělajsemtadyvenkucodělataBraitheserozzuří,pokudměnenajde.Zvláštní,žejsemsejehoreakceněkdyobávalaúplněstejně jakoLacCullochovýchbojovníků.
Ženaupadla,akdyžsezasezvedlananohy,zanechalavesněhu zářivěrudýotiskdlaně.Jestlisebududržetsvéhoplánu,nechám jituzemřít.Mámatkamožnábylazahořklástaráduše,alepřese všechnusvouzlobunevychovaladívku,kteránecháválidiumrznoutvesněhu.Dohajzlu.Nemohlajsemjivzítsseboudolů,aniji opustitanechatzemřít.
Přehodilajsemsijejízdravoupažipřesramena.Bylakostakůže, jakobynejedlacelétýdny,vážilaasitolikcokrálík.
„JsemRaine,“proneslajsematáhlajissebou.DoDalnesseto potrváméněnežhodinu.Mohlabychjiponechatvpéčijasnozřivýchsesteraještěpředpolednemznovuvyrazitnacestu.Nejspíš budenejlepšívyhnoutsejakýmkolivotázkámstrantoho,kamjsem šla.KdybyBraithevěděl,comámvplánu,zastavilbymě.Přílišmě miloval,nežabyměnechaljít.
Zakrvácenámladáženaseušklíbla.Jejísílabylamělkéjezírkovysušenévyčerpánímaztrátoukrve,apohodinělopotnécestysněhem senámpodařiloujítstěžípolovinuvzdálenosti,kteroubychzaten časušlasama.Ránanapažijípřestalakrvácet,alenakabátěseobjevilačerstvákrev.Skaždýmkrokemsejízezimouztvrdlýchrtů vydralbolestnýzvířecísten.
„JsemHazia,“pronesla.Zjevnějitostálomnohosil.Znějakého důvodutoneznělopřílišsebejistě.
„PročsesnažíšdojítdoDalnesse,Hazio?“zeptalajsemse.Neodpověděla.„Jetojednoznejhoršíchmíst,nakterýchjsemkdy byla,ažeužjsemvidělapárpořádněmizernýchděr.“Nečekalajsem odpověď.
„Musímtodonéstzpátky,“zamumlala.
„Tojetedaspoustanámahyjenkvůlinějakédonášce.Pozorna tukládu.Přímopředtebou.Pořádněnakroč.Tojeono.“
„Naničemjinémnezáleží.“Bolestjíprotkávalahlasjakopavučina.
„Možnábysesnapředmělasoustředitnato,abyszůstalanaživu,ateprvepaknanějakoudonášku,“namítlajsem,protožeusebeočividněnemělaniccenného.Žádnoutaškuaniměšec,dokonce aninůžzaopaskem.Dokonceaniopasek.Nic,cobymělakamkoliv donést.„Teďužtokmostumámekousek.Budemejejmusetpřejít pomaluaopatrně.“
„Musímsipospíšit.Slyšímho.Jakobubnydunícískrzekopce. Přichází.“
Nejspíšsejízačínalozmocňovatdelirium.Zraněníachladsejí vduchupropletlyvprovazcenejistoty...avšakzatukrevnajejím kabátcimohlněkdojinýnežjá.Teprvetehdy,kdyžjsemjivlekla dál,jsemtozaslechla.Vdálce,navýchodě.
Dum,dum,dum.
Dum,dum,dum.
Slabý,tichýzvuk,dokonalýapravidelnýrytmus.Slyšelajsem hoazároveňcítila,připomínalbolesthlavy,kteráveskutečnosti nebolí,jenslabětepepookrajíchmémysli.Zavrtělajsemhlavou,
„Bubny?“
„Ano,bubny.Přichází.“
abychsehozbavila,aletotrojíbušeníseozvaloznovu,razdva tři,razdvatři,pořáddokola.Sledovalajsemvlastnístopyvesněhu aHaziazasténala,kdyžjsemjipřimělakráznějšímutempu.
ZvukdolenasvahuměpřimělsezastavitastáhnoutHaziuza velkýkmenborovicedřív,nežmezistromyzvolnaprojelmužna obrovskémčernémkoni.
Byltotennejvětšímuž,jakéhojsemkdyviděla.Nevysoký,ale mohutný,takžejehokabátecbarvybýčíkrvevypadaljakobynafouknutýhorkýmvzduchem.Vlasymělžlutohnědéabylmladý–jehotvářnepotřebovalačastádostaveníčkasbřitvou–anosilbrýle. Drahésmosaznýmiobroučkami.Podkabátcemmělbrněníana sedlemuviselpětstopdlouhýmeč,avšakjáznalamnohodrsnýchchlapůatenhlenebyljejichražení.Tavelikosthovořilaspíše ochlebunežosíle.
Haziapřikývlaajejíhlasbylzaševelenímvětru.„Jedenznich. Aleneten,kteréhojetřebasebát.“
Nasadilajsemšípnatětivuanespouštělapřitomzrakzmladéhojezdce.Nedaloseříct,žebysvéokolísledovalzvlášťpozorně, nasvépočínánísesoustřediljenpolovičatěapodbrněnímsezdál poddajný.Sicejsemsestýkalasdrsnýmichlapy,alenikdyjsemžádnéhomuženezabilaanemyslelajsemsi,žebychdokázalazačít tímhle.Vsedmnáctiletechjsembyladospělouženouamužisetak kemněchovali,kdyžsejimtohodilo.Jenžeačkolivmubylozhruba tolikcomně,tenmužnačernémkonimipřipadalspíšjakochlapec nežjakochlap.Povolilajsemtětivu.
„Počkejtady,“zašeptalajsem.„Možnánásmine.Jestlisempřijelpotvéstopě,takjizjevněztratil.Můžemetovzítjinudy,podél vysokéhohřebene.Pokudtoneotočínasever,nemělbysinásvšimnout.“
Haziasebolestnězašklebila,opřelaseostromasáhlasipod kabátec.Prstyseopětvynořily,líznutéčervení.
„Nepředstavujepronáshrozbu,“řekla.„Poslouchej,zdaneuslyšíštybubny.“
Apořádbylyslyšet,dalekonavýchodě.Slabě,alepravidelně. Dum,dum,dum.Dum,dum,dum. Opakovalosetostáledokola. Cítilajsem,jaksemizavírajíoči.Prudcejsemseboutrhla,otevřela
„Toonpotobějde?“zeptalajsemse.
jeauvědomilasipřitom,žeuběhloněcočasu.Kolik,tojsemnetušila.Připadalomi,jakobychprávěprocitlazespánku.To,vlastně všechno,mipřišlošpatně.Haziamělazavřenéoči,vyčerpáníjipřemohlo.
Dvakrátjsemjipopleskalapotvářiaočiseznaveněotevřely. Aspoňžesemětentokrátnesnažilauškrtit.
„Haló,“burcovalajsemji.„Notak.Zůstaňvzhůru.Nemůžupřecedopustit,abysmituomdlelaaumřela,ne?“
Mohlabych.Mámatkabybývalařekla,žeslabošisizaslouží, codostanou,apakbysezatonenáviděla.Nenávidělatohospoustu včetněmě,cožsejenstěžízdálofér,avšakonaférovostmálokdy vyžadovala,ledavůčisobě.CobyudělalBraithe?NejspíšbyHazii taképomohl.Tedydoufalajsemvto.Byldrsnýchlap,aledělal,co mohl.Protojsemhomilovala.Kdybynebylojeho,ztěchubohých jasnozřivýchsesterbyteďzbylyjenusekanéhlavyzdobícíhradby LacCullochovahradu.
Haziasepokusilavstátabolestněsebouškubla.
Nepodívalajsemsenazranění,kteréskrývalapodkabátem.Nebylajsemranhojič,aleikdybysnadano,stejněbychjístímnedokázalapomoct.Někdyjelepšínevědět,jakšpatněsičlověkstojí.
Ozvalsezvuk,přikterémjsmeoběstrnuly.Tlustýmladíkbyl zpět,dobrýchstoyardůodnás,vracelsepovlastníchstopách,ale toměnezaujalo.Linulseznějzvuk,podobnýtěmvzdálenýmbubnům,alenamístostálého,pravidelnéhorytmutospíšznělojako kdyžopiléděckobušílžícídohrnce.Haziaměpopadlazabradu, obrátilamětváříksoběapřitisklamiprstnarty.Očijídivnezapadlystrachyadrželamě,dokudsemladíkistímsvýmrachotivým rámusemneodporoučel.
„Cotobylo?“zeptalajsemse.
„Tystotakyslyšela?“
Přikývlajsem.
„Tonenínormální.“
„Nicztohohlenenínormální,“opáčilajsem.„Alejestlitědohodinynedostanuněkamdotepla,takužsenejspíšneohřeješnikdy.“
VytáhlajsemjinanohyaHaziazasténalabolestí.
„Cotichtějíprovést?“
„Snažísemězastavit,“zašeptala.„Nemluvme.Pojďme.“
Vléctčlověkajetěžkéavlécthosněhemještětěžší.Nohyjsem mělazmrtvěléatěžkéavduchujsemsizačalamalovatbolestivousmrtpropříštipkáře,kterýmiprodalmojenynízcelapromáčenéazmrzléboty.Nenávidělajsemsníh.Mniši,kteříserozhodli proživottadynahoře,simožnáužívalispoustyčerstvéhohorského vzduchuaširéoblohy,alesníhjejakotanečkykuvítáníjara–pitomcijepovažujízazábavnéakaždý,kdomáaspoňtrochurozum, sejimvyhýbá.
„Teďužtokmostunenídaleko.Dalnesseležíjenneceloupůl mílizaním,“řeklajsem.Haziakráčelasočimazavřenýmaasdůvěrou,žejipovedu.Zatínalajsemzimouzuby.Ještěkousek.VDalnessetohosicenenímocksnědku,aleaspoňtambudeoheňakonvečaje.Aspolečnost.Nemělajsemsevydatvennavlastnípěst. Myslelajsemsi,jakjetoodeměchytré,ženavšechnyudělámdojemamožnánásizachráním.
Větremzadunělhlubokýmužskýhlas.
„Hazio!“
Dalšíjezdecvsedleobrovskéhočernéhokoněsevynořilvnašichstopách.Bylsilnýamohutnýjakoborovice,kabáteczkůže barvybýčíkrvemuviselpřeszelenočerněkostkovanékalhoty.Zrukávůmuvyčnívalyželeznékroužky.Velkýobličejrámovalšedýplnovousaodholélebkyseodráželoranníslunce.
Dum-dum-dum,dum-dum-dum.
Rozložitýčernýválečnýořkráčelmezistromyavočíchjeho jezdcesezračilvražednýúmysl.Vzrušenětočilmečem,jehožocel vkropenatémsvětlestříbromodřepableskovala.
„Hazio!“zaburácelznovu.Zborovicsetřepotavěsnášelsněhový poprašek.
„Utíkej,“zašeptala.Jenženaútěkbylopozdě.Válečníkzarylkoni patydoslabinatozvířeslesklousrstívyrazilotryskem,ažmusníh prášilkolemkopyt.
Koněvpravděnelzepředběhnout.Vútrobáchmiřádilahrůza jakosmršť,zatímcoseHaziapotácelapředemnou.Hlavoumiprolétlynašemožnosti,instinkttáhlmémyšlenkyjednímsměrem,rozumzasedruhýmastrachtřetím,dokudsenezhmotnilyvcosi,co připomínaloplán.
Nasadilajsemšípnatětivu.
Kdyžsečlověkučístřílet,splynesesvýmlukem.Natáhnesetak, abyselukstaljehoprodloužením,protlačísvoupodstatuvlákny dřeva,abypaže,tělolukuaduchsplynulyvjedno.Ženaazbraň pospoluvmystickémtancipreciznostiarozvahy.
Anine.Stačíprostěnatáhnouttětivu,zamířitapustit.Čímméněpřitomčlověkpřemýšlí,tímjepravděpodobnější,žepošlešíp tam,kamchce.
Vystřelilajsem.Šípvylétlasoučasněmětětivapleskladochrániče.Kůňzaryčelbolestí,kdyžmuhrotprobilhruď,zarazilseve svémdunivémkrokuapřednínohysemupodlomily.Jezdeczahučelpohlavědosněhu.Chudákkůň.Strochouštěstísitenjezdec připáduzlomilvaz.Tobybyloněco.
Kdepak.Vynořilsezezávějevoblakubíléabušeníbubnuvmé hlavězaburácelohlasitěji.
„Zabho!“zaječelanaměHazia.„Zabho,nežovládnetvoumysl!“ Vevelké,okrouhlétvářiopěšaléhojezdcesezračilodivokéodhodlání.Jednutvářměldokrvepoškrábanou,alestálepevněsvíral mečastálepostupovalknám,nevšímajesiumírajícíhokonězasebou.Zjevněmělvúmysluzabíjet.Ramenasemuzvedalaaklesala. Bubnyznělyhlasitěji,hlasitěji, dum-dum-dum,dum-dum-dum. Sice jsembylavyššínežon,alepředběhnouthoapomociHaziijsemnemohla.Padladosněhukousekodemneaohlíželase,očivytřeštěné hrůzou.
„Položtenluk,děvče,“zařvalnaměstařec.Šetřilsijednunohu apodlenepatrněcukajícíhovíčkaastisknutýchzubůjsemusoudila,žemělošklivýpád.„Netušíš,sčímsizahráváš.Zabijutě,když budumuset.“
„Víckráttěvarovatnebudu!“křiklajsem.„Zastřelímtě!“
Bylatopravda.Muselatobýtpravda.Přecetozvládnu.Musím tozvládnout.
„Ne,“zavrčel.„Nezastřelíš.“
Bylpodsaditý,stavěnýjakobýk,apředstavovalproměsnadný cíl,jaksetakneohrabaněbrodilsněhem.Varovalajsemho.Vícpo mněchtítnemohl.Můjdruhýšíppatřiljemu.
Braithebynaměbylpyšný.Vždyckyříkal,žejsemmocměkká. Žesvětjetvrdýajásemusímtakézatvrdit,abychkněmupasovala. Nekaždýživotmácenu.Taktořekl.
Natáhnout,zaměřit,vydechnout,pustit.
Plesknutítětivyochránič.
Šípvylétl.
Bojovníkmáchlpažíachytilho.
Chytilho.Onsakrachytilmůjšíp.
Zahodiltenzlomenýkusdřevaavzápětíkemněkulhavěvykročil.Trochusezapotácel,kdyžomylemšlápldozávěje.Předtímjsem uvažovalarychleajednalarychle.Teďjsemnanějjencivěla.
Onsakrachytilmůjšíp.
Obrátilajsemse,přehodilasiHaziinupažikolemramenavyrazila.Bezohledunatokdočicotobylo,Haziinnepřítelbylteď imýmnepřítelemaaťsepropadnu,jestliseodnějnechámchytit.Vidělajsemuždostduchů,anižbychsestalajednímznich. Tenchlappřecenemácochytatmoješípy,tímjsemsibylazatracenějistá.Vždyťmůjlukmátahosmdesátliber.Prostětonebylo možné.
TáhlajsemHazii,uhýbalapodborovice,kdebylsníhnejlehčí, aotáčelase,abychviděla,jakselopotízanámi,kulháapropadá sedosněhu,jakobysesnímpotýkalpoprvévživotě.Netušil,jak správněnašlapovat.PřestožejsemvleklapoloslepouacosimumlajícíHazii,povedlosemiurvatnáskok.Neustálejsemsesnažilamít očivšudeabloudilapohledemmezistromy.Kdejetendruhýjezdec,ten,corachotil,jakokdyždítěbušídohrnce?Přednámijistě nebude.Jistěne.Postrčilajsemdívku,abysehýbalarychleji.Hazia zalapalapodechu,jenžebolestjeprchaváasmrtvěčná.Teďžádný odpočinek.
Tudy. Tenšepotjakobysevezlpovětru.Volalmě.Hlasitějinež bušeníbubnů.Zoufalánadějepovzbuzujícípředstavivost.
Dovleklajsemnáspobřehunahoruaotočilase.Teďužbylpořádnýkuscestyzanámiabořilsedohlubokéhosněhu.Možnáten šípchytiljenproto,žemupřáloštěstí?Možná,žetačástméhojá, kteráměpobízí,abychběželaaběželaanezastavovalase,semýlí. Vytáhlajsemšípanasadilaho.Dalšíšance.Tentokrátto–
Zahledělsemidoočíavzteklemáchlrukou.Sníhkolemnějse vypařilamužeskryloblakhorképáry.Přišlajsemosvůjcíliovládu nadsvoučelistí.Vzápětísníhmezinámiroztálaodhalilbláto,kameníaskrytérostliny,vzduchzteplalazvlhl,zimarozkvetlado
léta.Bojovníksevyhrnulzčerstvěvzniklémlhyačvachtalbahnem knám.
Utíkej, vetřelsemidohlavytenpřízračnýšepot. Zatímsním ještěbojovatnemůžeš.
Aťužbyltenchlapkdokolivčicokoliv,veškerémojemyšlenky namožnost,žehozastřelím,vtuchvílipomřely.Mečmuzářilrannímohněm,jenžsemuodráželvširoké,mastifovipodobnétváři. Bylútočícíbýkažádnýšípnemělšancihozastavit.Prchalajsem acítila,jakseprostormezinámizkracuje,zatímcosníhsesykotem tálvnicotuaodkrývalmucestu.
Stromovískončiloamyseprudceoddechujícezarazilynaokraji kaňonu.Podnámiteklahorskářeka,dvacetstopprudkýpáddo zpěněnévody,kvapněproudícíapěnícípřesskaliskaostrájakočepelmeče.Mostpřednámibylstarýamístyprohnilý,alemnišijej postavilitak,abyvydržel.
Naprotějšímbřehustálaženazjinéhočasu.Mihotalasejako přízrakakolemnísevznášeloparvevětru,kterýjsemnecítila.Přes šatyvbarvěkrálovskémodřimělapřehozenýkožešinoulemovaný plášť,havranívlasyjíspadalyažnabedra.Peříjítvořilokorunu posazenounadušimaatvářeiočijíkřížilyšmouhybojovébarvy. Královnazdávnýchčasů,duch.Zbytečnýduch.Nedokáženámpomoct.
„Prosím,“vydechlaHazia.„MusímsedostatdoDalnesse.“
„Dostanešsetam,“postrčilajsemjikupředu.„Běžprvní.“Most podnízaskřípal,shniléplaňkyzasténaly.Kprotějšímubřehuto bylojenčtyřicetstop,akdyždošladopoloviny,jakobyjiopustila veškerásíla.
Prknaskřípalaajednopodemnouprasklo,alepomalujsemse dopracovalaažkHaziiadotáhlajinadruhýbřeh.
Přízračnákrálovnazeměnespouštělaoči,přestožemrtvíživé nevidíaživízasenevidímrtvé.Taktomubyloodnepaměti.Tvář mělaúzkou,očihlubokoposazenéatvrdéjakoledpodnohama, ježjípřecházelyvmlhu.Přestojírtyzkřivildivokýúsměv.
Ztěžkaoddechujícíbojovníkseblížilkprotějšímukoncimostu. Popravénozemustékalakrev.
„Držsezpátky!“křiklajsem,alenemělajsemporucežádnýšíp. Srdcemidivocebušilovhrudi.
„Jepovšem,“zvolalhlubokýmhlasem,jenžsvědčiloživotěve vzdálenémkraji.„Hazio!Stůj.Dovol,aťtoskončím.“Vztáhlkní rukusotevřenoudlaní.Gestembezmálapřátelským.„Hazio.Prosím.“
„Ne,“odvětilazprotějšíhobřehu.„Nechmějít.Musímtodokončit.“
„Utíkej,Raine.Nechytítě.Dnesne,“pravilakrálovnaspernatoukorunouaposlednízbytkyméobezřetnostiodvályjakochmýří pampeliškyvnáhlémporyvuhrůzy.Bylaklidnájakopadajícísníh, zramenjístoupalapáraasvíjelasevnehybnémvzduchu.Vyslovila méjméno.Tojenemožné.Padlajsemnakolena.Lidénevidímrtvé. Mrtvínevidílidi.Vždybylipouhýmiozvamiminulosti,slepéazlomenéstínytoho,cobylokdysi.
Jenžeonavyslovilaméjméno...
Rozložitýbojovníkvstoupilnamostadřevopodjehoobrněnou vahouzasténalo,alepřestopostupovalstáledál,jedenpevnýkrok zadruhým.
„Nebojse.Tohleneníkonec,“pravilapřízračnákrálovna.„Nedovolím,abytiublížil,Raine.Tohlejeteprvenášzačátek.“Usmála se.Vřelým,přízračnýmúsměvem.Apakproneslaslovo.Slovo,jež bylopropletencemtřírůznýchrovnic,znichžvšechnybylyidentickéavšechnymělyjinářešení,neskutečnéslovo,ježbylotím,co znalypouzeledovce,slovo,kterénikdynebylovysloveno,alezato bylovždyslyšet,abyloprastaréanovéa mocné. Amněsenachvilku zdálo,jakobysezanírozprostřelstínhavraníchkřídel.
Dřevoseroztříštilo.
Částmostupředbojovníkemzasténalaapaksedlouhénosníky rozpadlynakusy,jakobyjenějakýobrpopadldodlaníazkroutilje. Nosnétrámy,ježbylypoloženypředtolikalety,seprohnulyapakse mostsohromnýmrachotemzřítil.Obrněnýválečníkajehokabátec vbarvěbýčíkrvesevezmětiostrýchúlomkůzřítilidozpěněných, krutýchvod,aproudtovšechnosmetlaudeřiltímoskaliska.
Přízračnákrálovnazmizela.Nezanechalaposoběžádnépeříčko dechuvevětru,anistopyvesněhu.Jakobytunikdynebyla,amožná skutečněnebyla.Jejístrohébíléočiuprostředšmouhyválečných barev,záchvěvvraníchkřídelnajejíchzádech,dokonceitensytý hlasužsezdálybýtpouhouvzdálenouvzpomínkou.Ovšemzkroucenéapolámanétrámymostubylyveliceskutečné.
Nemělobybýtmožnétřástsevíc,nežjsemseužtřásla,alemoje tělonatomtrvalo.Překonalajsemto.Mrkánímjsemzahnalazradu, kterounaměschystalyméoči.Nebylčasnadohady,nebylčaszkoumatvlastnísmysly.Bylomětřeba.
Hazialeželatváříkzemivesněhu.Pomuži,jenžsenáspokoušel zabít,nebyloanividuanislechu.
Upřenějsemhleděladolůdozpěněnévodyvočekávání,žese ztrosekodnášenýchřekouprudcevynoříruka,doufalajsemzahlédnouttělo.Jenženikdenic,žádnéznamení,žetubylnějaký muž,stejnějakožádnýdůkazexistencedámyověnčenépeřím.
Znovujsemseponírozhlédla.Zdálosenemožné,žezničilaten most,ženaměmluvila.Oslovilamě jménem. Duchnenínicnež ozvěna,zmatenýanesprávněumístěnýportrétosoby,kteroubýval. Jejíslovasemimotalavhlavěvohnivépalběbitevnívřavy.Všechno tobylošpatně.Nicnedávalosmysl.
Sklopilajsemočikezhroucenéženě.PovedlosemiHaziidoprovoditažsemapořádještěpotřebovalamoupomoc.Bylajen zpolapřismyslech,vykládalahloupostiokniháchatemnotěaohni ačernéstudni.Blábolenínahranicivědomí.Jestlisinepospíšíme, toblábolenídozajistaustanenavěky.Neznalajsemji,nicjsemjí nedlužila,alebylazraněnáabylasama,atosamoosoběstačí,aby sičlověkzasloužilpomoc.