0043763

POLSKO

Polská republika, ležící za Jizerskými horami, Krkonošemi, Orlickými horami, Jeseníky a Moravským Slezskem, je pro nás zajímavou turistickou destinací zejména díky cenové dostupnosti služeb, Čechům relativně blízké nátuře jejích obyvatel a částečné dějinné spojitosti obou našich zemí. Pro cyklisty nenabízí jen roviny, ale v sousedství našeho území spíše hory, a to nejen ty výše zmíněné, ale také Stolové hory (Góry Stołowe), Soví hory (Góry Sowie) a hned několik přírodních parků jako Doliny Bobru, Rudawski park nebo Sudetów Wałbrzyskich. Milovníky historie a architektury jistě zaujme Jelení Hora, podkrkonošská města Karpacz nebo Kowary, ale i Walbřich nebo Kłodzko. Polské značení cyklotras není zdaleka tak dokonalé jako české a bývá vedeno i tam, kde byste značenou trasu pro kola (tedy se zárukou sjízdnou) nečekali. Zejména v Sovích horách cyklotrasy vedou místy, kde jsou nutné základy endura, trialu a podobných „skills“, protože jinak může následovat pád a zranění. A podle značky cyklotrasy to nelze dopředu poznat, mimo trasy uvedené v tomto průvodci je tedy nutná značná obezřetnost. Zvýšená opatrnost je třeba také v silničním provozu. Polští řidiči značně více než u nás nedávají kolům přednost, i když jsou na hlavní silnici. Český cyklista si od těchto situací již odvykl, ale v Polsku je třeba je očekávat a být na ně připraven.

Do Bogatyňského výběžku

Vhodný typ kola: Trekingové

Délka trasy: 43,4 km

Náročnost: 2/4

Celkové převýšení: 560 m

Start a cíl: Hrádek nad Nisou

Možnosti občerstvení:

Hrádek nad Nisou, Bogatynia, Heřmanice, (středověký dvorec Curia Vítkov), Václavice, Grabštejn, Chotyně

Charakteristika: Výlet vás zavede do hlubokého Bogatyňského výběžku a také pod hraniční hřeben z české strany, kde kdysi stávaly větrné mlýny. Dnes místo nich zpívají větrné elektrárny shlížející například na středověký dvorec nebo hrad Grabštejn.

Trasa: Hrádek nad Nisou, Oldřichov na Hranicích, Opolno-Zdrój, Bogatynia, Markocice, Heřmanice, Albrechtice u Frýdlantu, (středověký dvorec Curia Vítkov), Pod Výhledy, Václavice, Grabštejn, Chotyně, Hrádek nad

Výlet můžete v Hrádku nad Nisou začít buď z centra města, poblíž nějž obvykle lze parkovat, nebo od nádraží, trasa v každém případě Nádražní ulici kříží. Nejdříve vás povede vás značení CT 3099/Hřebenovka, podjedete železniční trať a po půldruhém kilometru již opustíte Hrádek. Trasa vás vede do Oldřichova na Hranicích, kde pokračujete stále rovně, tedy ke hraničnímu přechodu do Polska. Značení CT se za ním změní na ER-2, u hnědouhelného lomu se stočí doprava a povede vás na blízké Opolno-Zdrój. To již leží nedaleko Bogatynie, správního města oblasti, které je na dohled, a můžete k němu dojet buď po CT přes Jasnou Góru, nebo o něco rychleji neznačenou silnicí kolem Opolna stále rovně. Bogatyniou lze projet prakticky libovolně, vaše cesta se zde stáčí ale v každém případě doprava, již smě-

rem k českému území a hraničnímu přechodu Heřmanice. Od hranic se opět setkáte se značením CT 3039, které střed vesnice míjí a stáčí se na jih. Restaurace nebo rozhledna jsou případně dále po hlavní silnice přes vesnici na východ s návratem zpět na CT a pak souběžnou modrou TZ. Od Heřmanic začne kopcovitý úsek trasy. Značky vás něco přes dva

Lysý vrch, zřícenina větrného mlýna Vysoký

Výhled na Curii Vítkov

kilometry povedou ještě svorně do lesnatých svahů před vámi, aby se na rozcestí Kristiánov-můstek rozdělily a daly vám na výběr: Buď pokračovat dále po asfaltu, nebo zkusit lehčí terény a zkratku po modré TZ. Modrá vede dost strmě až po Vysoký vrch, ale sjízdná je obvykle bez problémů, CT je zhruba dvakrát delší a chvilku vede i po hlavní silnici od Frýdlantu. Od rozcestí Pod Vysokým se již ale budete držet jen CT 3039, protože modrá TZ se brzy odloučí a nahradí ji zelená. V povzdálí minete pozoruhodný středověký dvorec Curia Vítkov (navigace je nastavena k němu a zpět na trasu), na okraji Horního Vítkova se vedení CT i zelené TZ oddělí od silnice doprava a povede vás v příjemných klesáních po svazích s hezkými výhledy, pod bezpočtem větrných elektráren, až nad Václavi-

TIP

Výlet si snadno můžete protáhnout až do Frýdlantu nebo Žitavy, obě města stojí za to.

nejlépe držet se značení zelené TZ, které vás hned za viaduktem nasměruje doprava, nejkratší cestou na Hrádek nad Nisou. Zde do centra nebo k nádraží bez problémů trefíte již bez značení.

ZAJÍMAVOSTI PO CESTĚ

Bogatynia

Město Bogatynia vzniklo ze staré lužické osady Rychłów, rozkládající se podél řeky Miedzianky, pravého přítoku Lužické Nisy. Město je dnes známé především díky své zajímavé architektuře, tzv. srubově-sloupové konstrukci domů, charakteristické pro oblast pod Lužickými horami v 17. a 18. století.

První zmínka o Bogatynii se objevila ale již v roce 1262. Vesnice se postupně rozvíjela a posilovala svou pozici především díky poloze v blízkosti důležitých obchodních cest. V 17. století zde již bylo nemálo tkalcovských chalup, ze kterých ve druhé polovině 19. století vzniklo známé textilní centrum.

příliv dalších obyvatel – stavitelů těchto závodů a jejich rodin – a tím i prudký rozvoj obchodu, dopravy a bydlení.

Hrad Grabštejn

Grabštejn patří mezi sídla poměrně stará, vzniká již v 2. polovině 13. století. Jeho původní architekturu zde ale dnes již nic nepřipomíná, při návštěvě se ocitnete v převážně

UŽITEČNÉ INFORMACE

Hrad Grabštejn

Tel.: +420 482 724 301 www.hrad-grabstejn.cz

Středověký dvorec

Curia Vítkov

Chrastava – Horní Vítkov

Tel.: +420 737 962 913 www.curiavitkov.czw

Středověký dvorec Curia Vítkov

ce. Zde vyjedete v zatáčce silnice, na ní se dáte doleva po CT 3069M do vsi a zde pak na hlavní doprava, již po CT 3069. Do cíle vám nyní zbývá 8 km, před sebou máte ještě Grabštejn – ves a stejnojmenný hrad. Pro kola je k němu nejlepší cesta po žluté TZ a pak stejnou cestou zpět, silnice vás pak povede do Chotyně. Zde je

Konec 19. století již ale byl ve znamení rozvoje těžkého průmyslu, zejména hornictví. V té době vznikly první hlubinné doly a na počátku 20. století pak povrchový důl Hercules, který měl také první vlastní elektrárnu (v budově dnešního Kulturního centra).

Po skončení 2. světové války a připojení Dolního Slezska k Polsku získala Bogatynia městská práva. Po roce 1958 začal velmi dynamický rozvoj města spojený s výstavbou tehdy největší tepelné elektrárny v Polsku, o výkonu 2 000 MW, ale především s rozšířením hnědouhelného povrchového dolu. Výsledkem byl rychlý

renesančních prostorech století šestnáctého. Iniciátorem této renesanční přestavby v 60. letech 16. století byl Jiří Mehl ze Střelic, dvorní rada a německý místokancléř Království českého. Jeho velkolepá investice do starého gotického hradu přinesla několik skutečně nádherných architektonických a uměleckých památek, mezi které patří především hradní kaple sv. Barbory.

Od počátku 18. století Grabštejn vlastnil rod Gallasů a pak Clam-Gallasů, kteří z hradu postupně vytvořili správní centrum svých panství. Hrad proto obývali již především úředníci, až nakonec pozbyl svého významu.

Grabštejn je vděčným cílem i pro výlety s dětmi, pro které jsou zde připraveny speciální dětské prohlídky. Během sezony zde ale můžete navštívit i celou řadu kulturních akcí pro celou rodinu.

Staré chalupy ve Václavicích

Výlet do Lešna

Vhodný typ kola: Trekingové

Délka trasy: 29,1 km

Náročnost: 2/4

Celkové převýšení: 390 m

Start a cíl: Jindřichovice pod Smrkem

Možnosti občerstvení: Jindřichovice pod Smrkem, Miłoszów, Leśna, Sucha Charakteristika: Okruh z Jindřichovic vás dovede do nedalekého Lešna a k tamní přehradě na řece Kwisa, která je vyhledávaným rekreačním cílem celé oblasti. Po cestě jsou volitelné terénní úseky.

Trasa: Jindřichovice pod Smrkem, Srbská, Miłoszów, Leśna, Sucha, Stankowice, Augustów, Chalupska, Jindřichovice pod Smrkem

Z Jindřichovic pod Smrkem, kde je poslední stanice zdejší vlakové trati, se můžete např. od nádraží vydat nejprve do středu vesnice. Zde je již značena CT 3006, po níž vyrazíte k západnímu okraji Jindřichovic, ke skanzenu. Alternativně lze výlet začít i odtud, vlak staví i u zdejší zastávky. Na křižovatce u skanzenu máte první možnost volby: buď jet lehčím terénem podle navigace, tedy na sever po NS Okolo Jindřichovic a pak asi dva kilometry bez značení, nebo zvolit asfaltové vedení dále po CT 3006 do Horní Řasnice a pak severovýchodním směrem již po CT 3059 do Srbské, na jejímž okraji se obě varianty spojí. Silnice vás brzy dovede k hranicím s Polskem, cykloznačení skončí, ale pokračuje se dále jen rovně přes celý Miłoszów až do Lešna. Od náměstí v Lešně vám bude dalším

průvodcem modrá TZ. Ještě další asi dva kilometry vede po silnici, ze které pak uhne mírně vpravo do terénu. Zde přichází další volba mezi již dosti náročným terénem po modré a pokračováním rovně po asfaltce. Obě cesty se ale spojí již po kilometru kousek před hrází přehrady, odkud se jede opět pohodlně. Po silnici vyjedete

Hráz Lešenské přehrady

do Suche, kde budete míjet hrad Czocha a také (pod ním) přístaviště výletních lodí. Je zde již také značena CT Mirska-Leśna, která vás povede do sousedních Stankowic a pak dále na jih, převážně polními cestami, na Augustów. Zde se na silnici dáte doprava a již bez značení dojedete posledních 7 km stále jen rovně, přes osadu Chalupska a pak skutečně jen přímo na západ k hraničnímu přechodu do Čech, odkud je to již coby kamenem dohodil do Jindřichovic.

ZAJÍMAVOSTI PO CESTĚ

Leśna (Lešno)

První dochované zmínky o Lešně

ležícím na toku Kwisy v Horní Lužici máme již z roku 1144. Městská práva rozrůstající se obci udělil v roce 1329 kníže Jindřich I. Javorský (Henryk Jaworski), vládce Javorského knížectví, jehož bylo Lešno součástí. Po jeho smrti roku 1346 ale již přešlo Javorské knížectví pod správu Českého království a roku 1392 se stalo vlastnictvím Koruny české.

Vláda Lucemburků v Lešně neměla dlouhého trvání. Již roku 1434 bylo město zdevastováno husity, dlouho pak nemělo většího mocenského významu. Od roku 1624 přešlo do vlastnictví Habsburků, kteří zde však také reálně neměli většího vlivu, a proto již po roce 1635 se zde počali usazovat protestanti prchající z rekatolizovaných Čech. Ti zde brzy rozšířili tkalcovské řemeslo a výrobky místních tkalců byly v té době známé až ve Španělsku a Portugalsku. Po napoleonských válkách, v roce 1815, bylo Lešno s celou jihovýchodní částí Horní Lužice začleněno do Pruska. Od roku 1871 se pak stalo součástí Německé říše a po válce, již v roce 1945, připadlo Polsku. Původní německé obyvatelstvo bylo odsunuto a do kraje přemístěni Poláci z oblasti Kresy ve východním pohraničí.

Ze zdejších pamětihodností je historicky nejhodnotnější náměstí s radnicí a řadou domů z 18. a 19. století.

Hrad Czocha

TIP

Máte-li rádi historické památky, u východního konce (tedy vlastně začátku) přehrady stojí menší pseudogotický hrad/zámek Rajsko. Na kole ale není právě ideálně přístupný.

Hrad Czocha, dnes se tyčící nad hladinou Lešenské přehrady, byl zbudován v polovině 13. století z nařízení českého krále Václava I. jako obranná pevnost na hranici Čech a Lužice. Brzy nato, roku 1253, Czocha přešla do majetku míšeňského biskupství, ale již v roce 1319 se hrad stal součástí slezského panství Jindřicha I. Javorského, po jehož smrti sídlo vlastnil další ze slezských panovníků Boleslav II. řečený Malý. Současná podoba hradu je velmi starobylá a zachovalá, po -

cházející jen s malými úpravami už z roku 1329. Její nejstarší částí je obranná věž zvaná donjon, ke které, jak bylo v té době zvykem, byly později přistavěny obytné stavby.

Lešno, náměstí

Hrad Czocha

Kolem Smrku

Vhodný typ kola: Horské

Délka trasy: 36 km

Náročnost: 3/4

Celkové převýšení: 960 m

Start a cíl: Hejnice, žst.

Možnosti občerstvení: Hejnice, Lázně Libverda, Nové Město pod Smrkem, Czerniawa-Zdrój, Świeradów-Zdrój

Charakteristika: Okružní trasa vás povede nejen po lesních cestách okolo vrcholu Smrku, ale zavede vás i do lázní v Libverdě a také nejbližšího lázeňského města na polské straně, do Świeradowa. Po cestě je velké převýšení a místy i náročnější terén.

Trasa: Hejnice, Lázně Libverda, Ludvíkov pod Smrkem, Nové Město pod Smrkem, Czerniawa-Zdrój, Świeradów-Zdrój, Smrk (vrchol), Tišina, Hubertka, Lázně Libverda, Hejnice

Od hejnického nádraží se vydejte Nádražní ulicí na severozápad a pak doprava přes přejezd. Značena je červená TZ, která vás dovede až do středu Lázní Libverda. Odtud pak budete pokračovat ke zdejšímu Obřímu sudu, sice bez cyklistického nebo turistického značení, ale podle místních ukazatelů snadno trefíte. Minete Sud a pokračujete dále po silnici kolem něj, zatím bez větších stoupání nebo klesání do sousedního Ludvíkova a odtud již po CT 3006 do blízkého Nového Města pod Smrkem. Odtud je k polským hranicím nejlepší cesta kolem kempu a pak dále po zeleném trailu. Vyvede vás na hranicích, odkud se pokračuje po hlavní silnici a CT RZ, ER-2 a několika dalších. Po prvně jmenované pak přij de po necelých 3 km od hranic

odbočení doprava již na Świeradów, do jehož centra se dostanete krátkým, ale poměrně prudkým sjezdem. Další etapa výletu vede v největším stoupání na trase, ze Świeradówa po asfaltové cestě s neočíslovanou CT směřující pod lanovou dráhou na Stog Izerski. S koly lze případně i vyjet

Poutní kostel Navštívení Panny Marie v Hejnicích

touto lanovkou, ale cestu po žluto-červené TZ přes vrchol hory s koly doporučit nelze, variantou je pouze sjet pak po červené TZ o něco níže severozápadním směrem a pokračovat dále doleva po CT. Její značení vás na rozcestníku pod Stogem navede i správně doprava, ale značení záhy skončí a držet se bude možno zelené TZ vedoucí k českým hranicím a vrcholu Smrku. Hranice přejedete rovně na západ, polsko zelenou TZ tak opustíte. Bez značení se rovně jede asi jen 50 m, pak se zprava připojí česká zelená TZ vedoucí ještě chvíli rovně a pak skončí, vystřídána modrou směřující doleva, již k vrcholu Smrku. Zde stoupání skončí a před sebou máte jen a jen sjezdy. Po modré ještě ujedete asi 200 m, pak z ní odbočíte doleva tzv. Vážní stezkou, lesní asfaltkou vedoucí na Tišinu.

Zde již spatříte značení červené TZ vedoucí nejprve ještě Francouzskou cestou a pak z ní doleva lesní pěšinou na Hubertku. Stále se budete držet červené, jede se již opět po asfaltu až na okraj Lázní Libverda. Odtud je nejkratší cesta do cíle po CT 3006, která vás vyvede u parkoviště v dolní části lázní a také na silnici, po které jste v úvodu výletu

jeli. Do cíle v Hejnicích to odtud máte jen asi kilometr.

ZAJÍMAVOSTI PO CESTĚ

UŽITEČNÉ INFORMACE

IC Lázně Libverda

Lázně Libverda 17

Tel.: +420 482 322 457 www.laznelibverda.cz

IC Świeradów-Zdrój (Miejskie Biuro Informacji Turystycznej)

Dworcowa 1, Świeradów-Zdrój

lužickosrbské jméno Lawjenc. Tento pohanský kult se zde udržel po mnoho staletí a jeho největší rituály se slavily během tzv. Noci kupała. Kněz oděný v bílém rouchu vystupuje s kohoutem, ptákem spojeným s uctíváním slunce a ohně.

Kult Flinů zpočátku vzkvétal na Landeskrone v dnes německém

TIP

Świeradówské historické rozety Na hlavní ulici Wyszyńského ve středu lázní spatříte 8 ozdobných rozet, které odkazují na nejdůležitější data v historii Świeradówa. Rozety jsou ze žulových bloků ve tvaru kruhu o průměru 1 metr, na každém z bloků jsou vytvořeny reliéfy. Jejich autorem je Maciej Wokan. První rozeta odkazuje již do 12. století a z té doby pocházející legendu o Flinsovi. Ta vypráví příběh o slovanském bohu uctívaném lužickými poutníky žijícími v těchto oblastech. Flins býval zpodobněn jako mužská postava s planoucí pochodní v ruce, s malým lvíčkem na rameni, z čehož bylo odvozeno

V úbočích Smrku se rozkládá vůbec nejrozlehlejší biketrailový areál, Singltrek pod Smrkem. Můžete si zde výlet zpestřit třeba podle https://podsmrkem.singltrek.cz/ mapa-stezek.

Görlitzu, nicméně po jeho dobytí katolickými vojsky byla socha shozena do řeky Sprévy. Brzy však byl Lawjeniec vyloven a byl mu upraven nový chrám v Działoszyně u Bogatynie. I ten byl však odhalen a Lužičtí Srbové již měli jen dvě možnosti, přijmout nové náboženství nepřítele, nebo uprchnout. Většina si zvolila konverzi ke křesťanství, zbytek lidu uprchl i se zlatou modlou a usadil se na kopci Wyrwak poblíž Mirska. Svou usedlost změnili ještě mnohokrát a nakonec se přestěhovali do Jizerských hor poblíž pramenů řeky Kwisy. Neustále pronásledovaní Lužičané ukrývali Flinse v hluboké horské jeskyni pod horou Biały Lwiniec právě u Świeradówa. Vchod do jeskyně byl zasypán kamennou sutí, kde je pravděpodobně ukryt dodnes. V současnosti je Flins připomínán jako dobrý bůh přinášející hojnost.

Výhled z vrcholu Stógu Izerskeho

Architektura typická pro Świeradów

Výhledy nad Libverdou

Okolo západních Krkonoš

Vhodný typ kola: Horské

Délka trasy: 61,4 km

Náročnost: 4/4

Celkové převýšení: 1 720 m

Start a cíl: Harrachov, sklárna

Možnosti občerstvení:

Harrachov, Jakuszyce, Szklarska Poręba, (Przesieka), Slezské sedlo, Petrovy boudy, Davidovy boudy, Špindlerův

Mlýn, Horní Mísečky, Dolní

Mísečky, Dvoračky, Ručičky, Rýžoviště

Charakteristika: Náročný

a dlouhý výlet s velkým převýšením, ale také vedoucí téměř přes polovinu Krkonoš. Na polské straně se podíváte do Szklarske Poręby, která již svým názvem dává tušit dlouhou sklářskou tradici podobnou té české. Doporučujeme s sebou navigaci.

Trasa: Harrachov, Jakuszyce, Szklarska Poręba, Trzy Jawory, Przesieka (okraj), Slezské sedlo, Petrovy boudy, Davidovy boudy, Špindlerův Mlýn, Horní Mísečky, Dolní Mísečky, Dvoračky, Ručičky, Rýžoviště, Harrachov

Harrachov skýtá více možností, odkud se na výlet vydat, obvykle podle sezony a tím dostupnosti parkovišť. Vlakové nádraží se nachází poněkud stranou západně od města a relativně univerzálním výchozím bodem je proto zdejší sklárna/pivovar, kde je také parkoviště a leží při cestě od vlaku. K polským hranicím vede z Harrachova hlavní silniční tah E65, který není pro kola právě ideální. Daleko lepší možností je jet již od počátku spíše po turistických značkách – tedy nejprve po modré místní a pak z ní po červené E3. Vyvede vás těsně před hranicemi, kde budete muset jet chvíli po zmíněné silnici přes Jakuszyce. Odtud bude značená CT ER-2 a možnost jet jinudy přij de po 9,5 km od začátku trasy. Bude to ze silnice doleva po zatím neočíslované CT víceméně kopírující tok Kamienne, nicméně poslední úsek do

Sklářské Poruby bude opět po hlavní. Další úsek výletu ze Sklářské Poruby povede jihovýchodním směrem, opět po CT ER-2. Značení zde má zatím daleko k dokonalosti, ale je jediné

Chalupy nad Harrachovem

v této části města. Následující, téměř desetikilometrový úsek, vede bez větších převýšení stále po CT v lese na východ. Na rozcestí Trzy Jawory se stočí doprava, po necelém kilometru podruhé, aby se vyhnula Jagniątkówu a pak vás dovedla na jižní okraj Przesieky. Zde se odbočuje doprava, spolu s CT je značena též modrá TZ – obě vás povedou na jih, již zpět k českým hranicím. Tím také začne největší stoupání na trase, kterým je výjezd na hraniční hřeben, konkrétně do Slezského sedla. Nechte se vést modrým turistickým značením a je dobré šetřit síly. Od Slezského sedla můžete pokračovat buď cestou snazší, tedy dále rovně a stále z kopce po CT K15, nebo cestou hezčí, a to (poněkud chaoticky) také po CT K15, ale po 400 m za sedlem doprava na Petrovy boudy a od nich teprve dolů kolem Moravské boudy. Obě varianty se

spojí kousek nad Špindlerovým

Mlýnem, odkud jen sjedete dolů do města.

TIP

Výlet si případně můžete o něco zkrátit vynecháním úvodního úseku do Sklářské Poruby a nechat se místo toho dovézt vlakem. Zejména pro horská kola to je dobrá volba.

Poslední úsek výletu ze Špindlu do Harrachova vede po CT K1A; kolem plaveckého bazénu a pak do kopce na Horní Mísečky, odtud doleva na Dolní a pod Vídeňskou skálou postupně pod Dvoračky a nakonec až nahoru na ně. To vše po CT K1A a stejně tak dále již z kopce podél Ryzího potoka na Ručičky a pak závěrečným sjezdem až na Rýžoviště již patřící k Harrachovu – a nakonec do Harrachova samotného.

ZAJÍMAVOSTI PO CESTĚ Szklarska Poręba Český název dnešního rekreačního a sportovního centra Sklářská Poruba již dává tušit, kudy se jeho historie od vzniku ubírala. Poruby,

tedy rozsáhlé paseky, na pomezí Jizerských hor a Krkonoš z polské strany místech vznikaly již od poloviny 14. století. Přirozeně za účelem těžby dřeva, pálení dřevěného uhlí a od přelomu 15. a 16. století také kvůli provozování sklářského řemesla. Od roku 1617 zde fungovala velmi známá sklářská huť patřící rodu Preisslerů. Svého času byla považována za nejznámější v celém Slezsku. Jenže prudký vzestup sklářského řemesla mělo za následek zánik zdejších původně bukových lesů, a tak zdejší hutě i sklářská tradice zanikly paradoxně pro nedostatek dřeva již kolem roku 1750. Sklářská Poruba leží asi 6 km od bývalého hraničního přechodu do České republiky Jakuszyce/Harrachov. Železniční spojení s Harrachovem bylo obnoveno teprve nedávno, po rozsáhlé a velmi nákladné rekonstrukci železniční tratě v srpnu roku 2010. Od 19. století v souvislosti s nástupem turismu je město, díky své poloze na severních svazích Krkonoš, také vyhledávaným cílem s klimatickými podmínkami srovnatelnými s Alpami ve výškách kolem 1 200 m. Dělí se na části Szklarska Poręba Dolna, Średnia a Górna, která je nejrozlehlejší.

UŽITEČNÉ INFORMACE

Muzeum skla Novosad & Syn

Nový Svět 95, Harrachov

Tel.: +420 481 528 141

www.sklarnaharrachov.cz/ muzeum

Informacja Turystyczna (IC)

Jedności Narodowej 1a, Szklarska Poręba

Tel.: +48 75 75 47 740

www.szklarskaporeba.pl

Lanový park Trollandia ve Szklarske Porębe Slezské sedlo

Centrum Špindlerova Mlýna