From Hell
„Michaile Semjonoviči! Vzbuďte se! Máme tam něco divného…,“ zacloumal ramenem profesora Štejna asistent. Profesor zakašlal a obrátil se na druhý bok. Nic „divného“ totiž v této zbytečné a nesmyslné expedici být nemohlo. Nic s výjimkou krvežíznivé mušky, pravděpodobně schopné během deseti minut sežrat celou krávu. Nic kromě komárů o velikosti tučného mamuta, nic kromě potu a vodky. Jasně, ještě prach, bláto a kamení. Na stará kolena si pěkně naběhl. „Vypadněte…,“ neřídil Štejn asistentovi. „Michaile Semjonoviči!“ nevzdával se asistent. „Michaile Semjonoviči! Vrtná souprava se propadla! A něco jsme našli!“ Profesor otevřel oči. Celtovinou stanu prosvítaly první paprsky vycházejícího slunce. U hlavy se mu válela krabička analgetika a dvoudecák na vodku. Kousek vedle ležel tlustý blok s jeho teoretickými výpočty. Až expedice skončí, bude si moct tyhle čtverečkované aršíky pěkně nadrobno pokrájet, podlít je slunečnicovým olejem a sežrat. Ztracený čas. Kdyby si totiž Štejn dovolil prezentovat své teorie v Akademii věd, tak by s tím 5
POVIDKY O VLASTI_2 new.indd 5
5.4.22 15:11