Prolog Café Prinzess ve Vídni Duben 1879 „Ten dort se opravdu skvěle povedl, strýčku Stefane!“ Žofie vzrušeně zatleskala. Lesk jejích zelených očí důstojně konkuroval stejnému barevnému odstínu turbanu marcipánového prince. Postavička s červenými volnými kalhotami, žlutou širokou košilí s černou vestou a rozvernou pokrývkou hlavy zdobila vrchol obrovského třípatrového dortu. Čtyři miniatury vykrojené z obarveného marcipánu zdobily deset centimetrů vysoké strany každého ze tří pater, která se směrem nahoru zmenšovala. Dvě horní miniatury byly obklopeny prstencem z kandovaných třešní a pistácií. „To je můj dárek ke stříbrnému výročí svatby našeho veleváženého císařského páru.“ Stefan Danzer láskyplně pohladil svou osmiletou neteř po blonďatých vlasech, které jí splývaly, spletené do dvou hustých copů, hluboko na štíhlá záda. Od bolestně předčasné smrti milované manželky Annerl, která si s sebou na věčnost vzala jejich společného syna, žil Stefan Danzer sám a věnoval veškerou svou otcovskou lásku dvěma malým dcerám své sestry Henrietty. K srdci mu přirostla zvláště starší Žofie, které byl kmotrem a která ho navštěvovala tak často, jak jen to bylo možné. Danzer byl majitel kavárny Café Prinzess na rohu Dorotheergasse a Na Příkopech, jedné z nejelegantnějších nákupních ulic ve Vídni. Dům v Dorotheergasse zdědil po svém otci, který dnes slavnou restauraci sice založil, ale nikdy ji sám nevedl. Stefanova rodina bydlela v horních patrech domu. 21
KAVARNA VE VIDNI_01.indd 21
17.8.22 18:32