ANGIE THOMASOVÁ


ČÁST PRVNÍ
Ulice je ulice, má svoje zákony. A jak jsou to zákony ulice, nenajdete je nikde sepsaný. Učíte se je za pochodu od první chvíle, co vás máma pustí samotnýho z domu. Dejchat se taky učíte, a nikdo vám nevysvětluje jak, no ne? Kdyby se ale někdo rozhodl hodit to na papír, musel by tam udělat celou kapitolu o basketu na jeden koš. Streetballu prostě. A na prvním místě by bylo tučným písmem: Nenech si dát na budku před fajnovou buchtou. Hlavně když je tvoje. Právě to porušuju. Dostávám kolosálně na prdel a Lisa je toho„Tosvědkem.jedobrý, Mave,“ volá na mě z pohodlí piknikovýho stolu. „ToZatímdáš.“ dávám hovno. Ve dvojici s Kingem máme nula bodů, Dre a Shawn nás válcují s jedenácti. Ještě jeden a vyhráli. Jedna normální dvojka. Shawn je hubenej jak hrábě a člověk by si my slel, že si ho velkej King na hřišti podá. Jenže v reálu si ho Shawn obejde s míčem, jako by tam King snad ani nebyl. Obecenstvo, pokud tomu tak můžem říkat, kolem lajny řičí a King je za debila.
7 PRVNÍ
RŮŽE V 8BETONU
A jeden zrovna volá: „Malej Don a Malej Zeke se ještě před vedou!“Jefuk, že je táta ve vězení už devět let a Kingův po smrti skoro tak dlouho. Dodneška jsou Velkej Don, hlava gangu, a Velkej Zeke, jeho pravá ruka. Takže logicky já jsem Malej Don a King
„Junior si nějak otvírá hubu,“ říká Shawn a vystaví na odiv zlatý„Mělichrup.bychom mu říkat Martin Luther King, protože o tom, že vyhraje, si může nechat zdát,“ prohodí Dre. „Mám sen,“ snaží se Shawn znít jako MLK, „že jednoho dne dáš aspoň podělanej koš.“
„Spíš si dělej starosti, co na to tvý holky, až s tebou skončím,“ říkám. „Keisha a Andreanna se k tobě nejspíš přestanou hlásit.“ Další hučení kolem lajny. Dreho snoubenka Keisha sedí u stol ku vedle Lisy. Na klíně má Andreannu – dceru, kterou má s Drem.
Nemůžu bejt na Kinga nasranej, a ani nebudu. Ne s tím, co dnes řeší. Ani já do toho nedávám všechno. A to máme jeden z těch ideálních srpnovejch dnů, slunce peče, ale na basket vedro není. Rose Park se hemží King Lordama. Šedočerná vlna všude. Jako by všichni byli tady a koukali na basket. Samo to není je dinej důvod. Rose je náš rajón. Tady děláme obchody my, tady relaxujem a tady dostanem na prdel při basketu. Dre vystihl moji přihrávku a zubí se na celý kolo. „Hele, Mave, to se před tou svojí holkou zrovna neukazuješ. Neměl by sis kecnout na zadek a poslat sem ji?“ Kolem lajny to vyzývavě zahučí. Dre mi to nikdy neusnadňuje jen proto, že jsem mladší bráchanec. Dává mi zabrat od chvíle, co jsem vzal balon do ruky poprvý.
Borci okolo se popadají za břicha, ale to by dělali, i kdyby ten vtip nestál za nic. Jak jste jednou hlava King Lordů, je to jako být římský císař. Budete mít nohsledy.
„No kurva–“ řve vítězoslavně, zatímco visí za obroučku. Se skakuje a třese si rukou s Drem tak, jak to dělají od dětství. „Na nás nemají,“ vytahuje se Shawn. „Si piš, že ne!“
King má ve vteřině ksicht nalepený na P-Nutův. „Nebo by ti taky mohl nakopat prdel.“
Tohle budu mít na talíři do smrti. Možná za třicet let na mě Dre někde vybafne: „Pamatuješ, jak jste se mnou a Shawnem prohráli s nulou?“ King vzteky třískne s míčem o beton. „Nasrat!“ Prohrávání bere vážně, ne že ne. „Klídek,“ říkám. „Vrátíme jim to příš–“ „Se vezete!“ směje se od boční lajny jeden z místních borců, P-Nut. Malej, s hustým plnovousem a prořízlou hubou. Jeho ksicht a krk zdobí pár jizev. Vždyť říkám, prořízlá huba. Proto. „Už dávno jsme ti měli přestat říkat Malej Don. Děláš fotrovu jménu pěknou ostudu, tomu říkáš basket?“ Obecenstvo se chechtá. Musím zatnout zuby a tyhle narážky prostě přecházet. Už kolikrát jsem slyšel, že nejsem tak drsnej a protřelej jako táta. Nemají tucha, co si šolichám potajmu. „Jsem víc jako můj fotr, než by sis myslel,“ říkám P-Nutovi. „No, nevypadá to. A tady parťák by se příště měl snažit hrát stejně dobře, jako se umí cpát.“
ANGIE THOMASOVÁ9
I P-Nut má ještě prostor na jeden krok. „Zopakuj to?!“
Dre má náskok a King jde po něm, takže Shawna najednou nikdo nehlídá. Dostává přihrávku a přidává dva body.
je Malej Zeke. Do vlastních přezdívek jsme podle všeho ještě nedorostli.„Seukaž, bráchanče,“ zadribluje si Dre a zkouší kličku do prava. Snažím se hlídat si ho, ale narážím na zeď jménem Shawn.
Na Kingovi je vidět, že to pro něj není jen hra. Rozhazuje rukama a rázuje si to přes park. „Je toho teď na něj moc,“ říkám. „No fakt,“ dodává Dre a otáčí se jen na Shawna. „Víš, jak jsem ti říkal o té věci s ním, Mavem a té buchtě, tak dnes mají mít„Výmluvy,výsledky.“Dre,“ vrtí hlavou Shawn. „Ten vyletí co chvíli. Buď se zklidní sám, nebo ho zklidní někdo jinej.“ Přesněji řečeno dostane nakládačku. Takhle velcí a starší srov návají nás malý a mladší. V King Lordech je totiž hierarchie. Někde dole jsou kluci z druhého stupně základky, kteří dělají, co se jim řekne. Pak jsou junioři jako já, King, Rico a Junie. Prodá váme trávu a sháníme mladou krev. A pak velcí borci jako Dre a Shawn. Ti prodávají tvrdý drogy, doplňují zásoby trávy mladým, řeší kázeň. A taky konflikty s Garden Disciples z východní části. A nakonec tu máme hlavouny, kteří úkolují borce, jako je Shawn. Ty byste na prstech spočítali. Většina sedí, jako můj táta, nebo hnije v Nakládačkarakvi. od velkých borců není sranda. Nemůžu v tom Kinga takhle „Promluvímnechat.sním,“ říkám Shawnovi. „No, někdo by měl,“ souhlasí a otáčí se k publiku. „Kdo chce dostat naloženo teď?“ King už je skoro na okraji parku, když ho dobíhám. „Kámo, nemůžeš takhle vyjíždět po lidech. Chceš nás dostat do maléru?“
„Hele, no tak,“ stahuju Kinga zpátky. Jemu fakt stačí málo. „Klídek.“„Jo,klídek,“ přisazuje si Shawn. „Je to jen hra, ne?“ „Jojo, fajn,“ zvedá P-Nut omluvně ruce nad hlavu. „Tu a tam jsem vznětlivější.“ Vzně– co? Borec si snad vymýšlí slova, jen aby zněl chytře.
RŮŽE V10BETONU
„No nejsme my odpad společnosti,“ přitisknu se k ní a ona mi omotá ruce kolem krku. „Práce by se šikla.“ „No vždyť povídám, odpad společnosti.“ „Možná,“ směje se. „Hlavně ale jsi můj odpad.“
„Na mě si nikdo otvírat hubu nebude, Mave,“ vrčí King. „A seru na hierarchii.“ Otáčím se směrem ke hřišti. Jsme dost daleko, než aby mě Shawn slyšel. „Nesmíme dělat vlny, jasný?“ Posledního půl roku si totiž s Kingem šolicháme svoje kšefty, o kterých starší neví. Obvykle borci na naší úrovni můžou pro dávat jen tu trávu, ale z toho nekápne zdaleka tolik jako u jiných věcí. Navíc většinu výdělku odevzdáváme Shawnovi a ostatním, protože to oni shánějí matroš. King se jednoho dne rozhodl kra pet trhnout a našel si vlastního dodavatele. Zatáhl mě do toho, ani mě nemusel ukecávat. Výdělek šel dost nahoru a zůstal tak. Jestli na to Shawn a ostatní přijdou, máme problém. Brali by to, asi jako bychom jim s Kingem lezli do rajonu. A co kurva. Máma má dvě zaměstnání. Nemůže mi kupovat hadry a boty, když už tak má problém zajistit nám střechu nad hlavou. Je to, jak to „Aťje.si P-Nut a ostatní kecají, co chtějí,“ hučím do Kinga. „My si jedeme svoje a musíme se soustředit jen na to, jasný?“ „Jasný,“ kývne nakonec, když si ťuknem pěstí. „A tam s tím si nedělej hlavu, to klapne.“ „Nebudu se hroutit. Je to, jak to je.“ Totéž říkal, když mu v jedenácti zabili rodiče. A o všem, čím si prošel s pěstouny. Jestli to nechává bejt, můžu taky.
ANGIE THOMASOVÁ11
Ještě chvíli ho pozoruju, jak odchází z parku, a pak se vracím k Lise. Vypadá sakra dobře. Ustřižený tričko, takže je vidět bříško, a šortky, kvůli kterým skoro nevím, kdo jsem.
„Hezký, prcku!“ zavolal jsem na ni po jedné trojce. Otočila se na mě a usmála, a to jsem dostal odvahu ji oslovit. Pak už to šlo ráz na ráz.
Posral jsem to, a pořádně. Při pomyšlení na to, co mě čeká, jsem se vymanil z objetí. „Co se děje?“ ptá se. „Ale nic,“ vrtím hlavou a hraju si s pramínky jejích vlasů. „Jen jsem nasranej, že jsem prohrál a tys byla u toho.“ „Táta tě porazil,“ volá Andreanna. Není nad to, když si z vás utahuje tříletá. Andreanna je Dreovi děsně podobná, takže je děsně podobná mně. Každej tvrdí, že my dva jsme prakticky dvojčata. Naše mámy jsou ségry a naši otcové bratranci. Logicky máme stejný široký oči, hustý obočí a tmavou„Mělaskůži.fandit mně,“ lechtám ji a ona se vrtí a chichotá Keishe na klíně. „Ne tátovi.“ „Si piš, že měla fandit tátovi,“ ohrazuje se Dre, který už je v doslechu. Bere si Andreannu a hraje si s ní na letadlo. Nikdo ji nedokáže rozesmát víc.
„To teda nejdu. Dnes se chci bavit se svojí malou princeznou,“ potvrzuje a dává pusu Andreanně na tvář. „Ale no tak, je pátek večer. To jako zůstaneš trčet doma?“
RŮŽE V12BETONU
Jedna pusa a najednou jako by nic neexistovalo. Nějak tak jsme to měli vždycky. Poprvé jsem ji uviděl na zápase basketu v prváku. Její tým válcoval holky z Garden High. Když jsme u toho, v basketu je lepší než já. Byl jsem tam kvůli Juniemu, který byl v sestavě. Lisa hrála skvěle a ještě líp vypadala. Hlavně ten zadek, nešlo si nevšimnout.
„Jdete večer na tu party?“ ptá se Lisa. Shawn pořádá u sebe doma party jako pokaždé na konci léta. „Přece víš, že Dre nikam nejde,“ říká Keisha.
Dre se na mě dívá jako starší brácha na mladšího, kterej je v maléru. Pořád mě to dokáže rozhodit. Připadám si najednou ještěRadšihůř. se hned zas otočím na Lisu. „Na party se jde, v tom nám nikdo nezabrání. Poslední trocha zábavy, než zase začne škola.“ Lisa mě objímá kolem krku. „Jo. Jen si představ, od teď za rok budeme na vejšce a budeme chodit na pořádné pařby.“ „Jak jinak.“ Až půjdu na vysokou, tak pařby budou hlavní důvod. Pokud půjdu. Pořád nevím. „Až tam dnes večer přijdeš, každý si tě hned všimne, protože budeš mít tohle.“ Vytahuju z kapsy náhrdelník. Je to nápis „Maverick“ vyveden v kurzívě z pravého zlata, písmena lemovaná diamanty. Nechal jsem ho udělat minulý týden ve zlatnictví v obchoďáku. „No páni,“ vydechne Lisa, když ho bere do ruky. „Nádhera.“ „Teda, Mave,“ říká Keisha. „Koukám, že za svou holku pořádně„Všakutrácíš.“jo,jak jinak, znáš mě.“ „Takový náhrdelníky stojí ranec,“ připojuje se Dre. „Kde na toAnibereš?“Drenemá ponětí, že s Kingem prodáváme víc než jen trávu. A postarám se, aby to tak zůstalo. Už dost na tom, kolik
Dre mě s tím svým přístupem už sere. Dávno přestal kamkoli chodit. Dítě ho změnilo, a pořádně. Přestal chodit na akce, a vů bec mezi lidi. Kdyby mohl, tak už není ani King Lord.
„Jsem si jistej,“ kývu hlavou.
Z King Lordů se nevystupuje, ledaže byste byli mrtví, nebo aspoň skoro mrtví.
ANGIE THOMASOVÁ13
„Já jsem spokojenej, kde jsem,“ zubí se na Andreannu. A pak se mi podívá do očí. „Jseš si jistej, že tam jdeš?“ Dre ví, co mě dnes čeká. A že mi to může převrátit život na ruby. Jenže Lisa to neví. A tak by to mělo zůstat.
přesvědčování to stálo, aby mě nechal prodávat aspoň tu blbou trávu. On sám v tom jel, ale na mě zkoušel kecy typu „dělej, co říkám, ne, co dělám“. Snažil jsem se mu namluvit, že chci pomoct mámě s výdaji na domácnost. Tak nakonec souhlasil. Dával mi tak akorát matroše, abych z jeho prodeje mohl zaplatit tu a tam účet nebo dva. Kdyby zjistil, co mám rozjetého s Kingem, podal by si„Různýmě. drobnosti po okolí. Tu něco, tam něco, jako vždycky,“ vymýšlím si. „Takže jsem měl našetřeno.“ „Je krásnej,“ říká Lisa. Na rozdíl od Dreho je v obraze. Jsem jí vděčný za tu změnu tématu. „Díky.“ „Pro tebe všechno,“ znovu ji políbím. „Ale no tak, ne před mojí malou,“ zakrývá Dre Andreanně oči, aby neviděla, jak se s Lisou líbáme. „Chceš mi ji pozname nat?“„Jestli není poznamenaná doteď z pohledu na tvůj ksicht, bude v pohodě,“ říkám, zatímco se parkem ozývá troubení rezavého datsunu.
Otevírá se okno a objevuje se v něm svalnatější borec světlé
„Ta károvaná sukně ti sekne, ne že ne.“
RŮŽE V14BETONU
„To„Liso,pleti.jedem.“fakt?“zvedne oči v sloup a zaúpí. Carlos, její starší brácha. Nikdy mě nemusel. Když jsem Lise zavolal poprvý, vyslýchal mě jako polda. „Kolik ti je? Do jaký školy chodíš? Jaký máš známky? Jsi v gangu?“ Je mu po tom hovno. Když jsme se poprvé potkali osobně, měl jsem na sobě šedou a hnědou, abych mu jasně ukázal, ke komu patřím. Je doma na prázdninách, a už aby začala škola a on zas vypadl. „Co ten tady?“ ptám se. „Máma chce, aby mě vzal na nákupy věcí do školy,“ říká Lisa. „Potřebuju ještě něco málo k uniformě.“
Usměje se, a já taky.
ANGIE THOMASOVÁ15
„Sluší-nesluší, je hnusná,“ seskakuje ze stolu. „Raději padám, než tady strážník Zvědavej udělá scénu.“ Směju se a beru ji za ruku. „Doprovodím tě.“ Loučí se s Keishou a Drem. Jak jdeme přes park, vidím, jak se na mě Carlos ksichtí. „Vyzvednu tě v osm,“ říkám jí u auta. „Takže v osm patnáct. Furt chodíš pozdě.“ „Dnes tam klidně budu i dřív. Miluju tě.“ Když ze mě tyhle dvě slova vypadly poprvé, dost mě to rozho dilo. Nikdy předtím jsem neřekl holce, že ji miluju, ale taky jsem nikdy neměl takovou jako Lisa. „Taky tě miluju, dávej na sebe pozor, jo?“ „Nikam nejdu. Jestli se mě chceš zbavit, tak snadno to ne pude.“Usměje se a dává mi pusu na tvář. „To doufám.“ Otevírám jí dveře u spolujezdce. Carlosův pohled by snad nemohl být výhružnější. Když se Lisa nedívá, ukazuju mu prostředník.„Comáš za problém?“ slyším ještě Lisu ptát se Carlose, ale z jeho odpovědi zaslechnu už jen něco jako „doupě gangů“. Nejsou pryč ani minutu, když se na parkovišti objeví stará toyota se stahovací střechou. Máma mívala lexus, ale protidro gový ho zabavilo, když zatkli tátu. „A kurva,“ volá P-Nut. „Malej Don má průser. Máma ho musela dojet potrestat až sem.“ „Ahoj, mami,“ otevírám jí dveře. „Ahoj, zla–“ zarazí se v půlce věty a zakrývá si nos. „Co to tak smrdíš? Cos dělal?“ Čichnu si k podpaží, není to tak hrozný. „Hrál jsem basket.“ „Jako bys zápasil s prasaty. Bože, na té klinice tě zastaví ve dveřích a všichni utečou.“
„Máme schůzku,“ říká Shawnovi. „Dávej na sebe pozor.“ „Ano, madam,“ souhlasí Shawn. „A ty zlom vaz,“ otáčí se na mě.
„Nejsi na tohle už moc stará?“ šklebím se. „Stará? Tak abys věděl, když jsem byla s Moe teď minulou sobotu v baru, chtěli po mně řidičák. Tak kdo je tady starej?“ „Ty. Co jsem řek’, platí,“ křením se. „Počkat!“ volá Shawn a běží přes parkoviště k mámě. „Mu sím pozdravit královnu. Jak je, paní Carterová?“ „Ahoj, Shawne,“ říká máma. „Sekáš dobrotu?“ „Ano, madam, a dávám vám pozor na kluka.“ „Fajn,“ prohodí máma o poznání chladněji. Žádná matka nechce syna v gangu. Jenže ani v rakvi. Táta si nadělal tolik nepřátel, že potřebuju někoho, kdo by mi kryl záda. Tak řekl mámě, že se musím přidat. Beztak to mám v krvi. Zapravdu jí dali i její bráchové, pak i táta a jeho bratranci. Je to jak Mámabratrstvo.má naštěstí zkreslenou představu o tom, co dělám. Myslí si, že jsem jen „přidruženej“ a neúčastním se akcí. A pořád tvrdí, že to je dočasná záležitost. Furt mi valí do hlavy, jak mám dokončit střední, jít na vysokou a vypadnout z toho všeho.
RŮŽE V16BETONU
„No, tak se cestou stavíme doma, osprchuju se.“ „Na to nemáme čas. Jsme domluvení s Ieshou a její mámou, že tam budeme ve dvě. To je za patnáct minut.“ Ani mi nedošlo, jak brzo už se mi možná převrátí život. „To mi nedošlo.“Mámasivšimla toho tónu. „Musíme znát pravdu, jasný?“ „Co ale budu dělat, jestli…“ „Hele,“ přinutí mě se na ni podívat. „Ať to dopadne jakkoli, jsemNapřáhnetady.“ ke mně ruku s pěstí.
ANGIE THOMASOVÁ17
JakPřikývnu.máma vyjíždí z parkoviště, pozoruju kluky ve zpětném zrcátku. Hrají basket, jako by na světě neexistovaly starosti. Kdy bych tak mohl vrátit čas. Místo toho teď jedu na kliniku, abych zjistil, jestli je Kingovo dítě ve skutečnosti moje dítě.
18 DRUHÁ
Na klinice je na pátek odpoledne docela rušno. Každopádně celý okolí by radši šlo sem než do okresní nemocnice, protože kdo jde do okresní nemocnice, ten se většinou nevrátí domů. Chlápek s berlemi vyřvává do telefonního automatu, jako by snad chtěl, abychom všichni slyšeli, že potřebuje odvoz. Dámu sedící vedle mě na kolečkovém křesle ale ani tak nevzbudil. Holka mýho věku nahání malýho smrada s nudlí u nosu a křičí za ním něco španělsky.Šílenápředstava, že tohle bych brzo mohl být já. Celý je to složitý. King má buchtu, co se jmenuje Iesha. Ale není to jeho holka. Prostě se slízají, víte, jak to je. O Ieshe se ví, že se slízá s víc lidma. Nic proti, jen říkám. Asi před rokem mi Lisa dala kopačky, když jí Carlos řekl, že mě viděl bavit se s jinou holkou. Byla to hnusná lež, ale Lisa tomu prostě uvěřila. Šel jsem s tím za Kingem a on řekl Ieshe, ať se postará, abych přišel na jiný myšlenky. Nejdřív jsem měl pochyby, nepřišlo mi to správný, skoro jako zahýbání. A jak jsme na to vlítli, už jsem neuvažoval. Guma nevydržela.
ANGIE THOMASOVÁ19
Teď jsem na klinice pro chudý a čekám na výsledky DNA, jestli je její tříměsíční prcek můj. Máma sedí a nervózně pohupuje nohou, jako by se chystala se zvednout a odejít. Dívá se na hodinky. „Už by tady měly být. Mluvil jsi teď někdy s Ieshou?“ „Naposled minulý týden.“ „Bože, bude to s ní ještě složité.“ Máma se k Bohu obrací často. Obvykle ale ve stylu „Bože, dej, ať toho parchanta nezabiju“. Je vlastně fajn, že se na něj obrací ohledně někoho jinýho.
Ona mu teď chce dokázat, že nejsem otec, a ukecala mě na ten test otcovství. A teď tu sedíme. Jestli se na mě neměla přilepit všechna smůla světa, nehrozí, že je ten drobek můj.
Občas říká, jak předčasně stárne ze stresu kvůli mně. Je jí osmatřicet, takže na šedý vlasy je dost brzo. Ale není to moje vina. To ty hodiny a hodiny v práci. Dělá na recepci v hotelu, ale po nocích chodí ještě uklízet kancly. Vždycky jí říkám, že se o ni postarám.Avždycky se usměje a povídá: „Starej se o sebe, Mavericku.“ Jenže posledních pár týdnů to je „Postarej se hlavně o syna“. Jako by byla přesvědčená, že jsem otec. Nejsem. „Proč tohle vlastně děláme?“ huhlám. „Není můj.“ „Proč myslíš? Protože jste spolu byli jen jednou?“ ptá se. „Na zbouchnutí to je až dost.“ „Přísahala, že je Kingovo, dokonce se po něm jmenuje.“ „Jmenuje se po něm, ale komu se podobá?“ Má, do hajzlu, pravdu. Když se King junior narodil, nepodo bal se nikomu. Pokud jde o mě, všechny mimina vypadají jako mimozemšťani. Ale stačilo pár týdnů a viděl jsem svoje oči, nos a rty. Neměl nic z Kinga, a dokonce ani ze své matky. Tím to pro Kinga skončilo, pokud jde o Ieshu. Utnul to úplně.
RŮŽE V20BETONU
jen zamumlá, takže není poznat, jestli jí to vadí, nebo ne. Pak se otočí na mě, jako bych snad měl něco udělat. Co jako? „Snad pustíš Ieshu sednout,“ říká nakonec. „No jo, sorry,“ vyskakuju, zatímco máma ještě něco dodává o gentlemanech.Ieshasisedá na moje místo a pokládá si autosedačku k no hám. Máma najednou roztává jak nanuk na slunci.
Iesha vchází hned za ní a otráveně koulí očima. Přes rameno má tašku s věcma pro mimina a v ruce autosedačku. Prcek spí s pěstičkou jedné ruky opřenou o čelo a mračí se ze spánku, jako by se mu snad něco zdálo. „Ahoj, Faye,“ zdraví se paní Robinsonová s mámou. „Jdeme pozdě.“Máma
U pasu mi zapípá pager. Pan Wyatt, náš soused. Sekám u něj co týden trávu a asi to zase potřebuje. „Myslíš si, že jsi něco extra s tím pagerem,“ směje se máma. „Tak to fakt ne,“ směju se taky. „Jak jdou kšefty?“ ptá se. „Kolik metrů tě čeká?“ Máma si pořád myslí, že si vydělávám sekáním trávy v oko lí. To sice jo, ale drogy mi vydělávají mnohem víc. Chodím se kat trávu, abych ji uchlácholil a zametl stopy. A když mě vidí v nových hadrech nebo botách, dělám, že je mám za levno z blešáku, ne z obchoďáku. Občas mám výčitky, že mi to lhaní tak „Jdejde. to,“ říkám. „Teď jsem na deseti klientech, snažím se sehnat co nejvíc, ještě než bude zima.“ „Neboj, kdyžtak si něco najdeš. Děti nejsou levná záležitost. Ale ty na něco přijdeš.“ Nemusím na nic přicházet, není moje. Otevírají se dveře, vchází paní Robinsonová a drží někomu dveře. „Tak pohneš tím zadkem?“
Drobek zakňourá a Iesha je jak na jehlách. „Co zas?“
„Možná chce jen dudlík,“ navrhuje máma. Iesha to zkusí, a fakt, hned je klid. Mám chvilku si ji prohlídnout. Má pytle pod očima, který nemívala. „Pomáhá ti s ním někdo?“ „Pomáhat?“ vyletí její máma, jako by to snad byla urážka. „A kdo jako? Já?“ „Ale no tak,“ přidává se máma. „Tohle je na jednoho moc, natož„Sisedmnáctiletou.“piš,chtělasechovat jako dospělá, může se s tím poprat jakoJedospělá.“mijínajednou líto. „Jestli je můj, už na to sama nebudeš, jasný? Budu chodit a pomáhat, jak to jen půjde.“ Jestli ještě před pěti vteřinama vypadala, že bude brečet, najed nou se ironicky šklebí. „No nekecej, a tvý holce to určitě nebude vadit,Nemělco?“jsem čas přemejšlet, co by na tohle všechno Lisa řekla. Doteď jedu v režimu, že můj není, takže o téhle epizodě se nikdo nemusí ani dozvědět. Ale jestli můj je…
ANGIE THOMASOVÁ21
„To je ale brouček,“ říká tím klasickým hlasem, jakým se mluví na mrňata. „Má dost, co?“ „Je načase. Protože já mám taky dost,“ říká Iesha. „Nespal celou„Jakonoc.“bys snad měla něco lepšího na práci, třeba tahat se s klukama místo letní školy,“ odsekne paní Robinsonová. „Už zase tohle?“ kroutí se Iesha. „Ještě chvilku a bude v noci spát,“ přisazuje si máma. „Mave rik začal v noci normálně spát až tak v pěti měsících. Do té doby byl vzhůru, jako by snad byl noční hlídač.“ „Malej je úplně to samý,“ říká paní Robinsonová a propichuje mě Můžepohledem.simě grilovat, jak chce. To neznamená, že je můj.