Kapitola 1 Proč radši přece jen nejela tramvají! Paula se na sebe v duchu zlobila, že se pořád snaží na něčem ušetřit, a celá zmrzlá čelila ledo vému únorovému větru, který dnes zatím neprovázelo sněžení. Krátce po sedmé byla ještě tma, v rozptýleném kuželovitém svitu pouličních lamp se míhaly obrysy šedě a černě oblečených lidí spěchajících po Köpenické ulici, dělníků, trhovkyň a pomocníků v domácnosti. Sem tam se mihl i „lepší člověk“ v rozevlátém plášti a jednou rukou si přidržoval klobouk. Ve studeném vichru každý klopil hlavu a schoulený šlapal co nejrychleji vpřed. Koňské povozy rachotily po silnici dlážděné kočičími hlavami, zanedlouho přejel i automobil s koly opatřenými pneumatikami, potom se objevila osvětlená tramvaj. Paula přimhouřila oči a podívala se, kolik cestujících se ve voze tísní. No, moc pohodlí by si neužila, nejen kvůli návalu, ale i proto, že uvnitř to bezpochyby nepříjemně zavání. Ale mohla být v suchu a teple. Jen proto, aby ušetřila deset feniků, přijde na koloniální úřad zkřehlá a v navlhlé sukni, o mokrých střevících a poničeném klobouku ani nemluvě. Ještě štěstí, že za nadřízeného má ministerského ředitele Diedericha, který je laskavý – zvlášť když jako sekretářka zaměstnaná na císařském ministerstvu musí velmi dbát na upravený zevnějšek. Žádá se od ní, aby vypadala úhledně, ale v žádném případě vyzývavě, má působit jako dáma, nicméně se nestrojit nepřiměřeně, a představa, že se bude oblékat moderně, ovšem naprosto vylučuje, že by přišla do kan celáře v kalhotové sukni nebo nedejbože v některém typu takzvaných reformních šatů, pod něž se nenosí korzet. Na Valech se obratně vyhnula šplouchanci špinavé vody, kterou mladá posluhovačka s plechovým kbelíkem vyběhla vylít do pouličního kanálu. Spršku však schytali jiní, na děvče se obořili a nevybíravě mu spílali. Berlíňané se rozhodně nedrželi zpátky, když je něco popudilo – 5
OSTROV TISICE HVEZD.indd 5
6.1.22 10:24