Coral Ripleyová
Obsah Kapitola první 7 Kapitola druhá 18 Kapitola tretí 36 Kapitola ctvrtá 50 Kapitola pátá 61 Kapitola sestá 73 Kapitola sedmá 89 Kapitola osmá 107
Kapitola první
Grétka se zhluboka nadechla a upřela zrak na zářivě modrou hladinu. Palci na nohou se dotýkala okraje bazénu a v nose ji šimrala stará známá vůně chlóru. Dlouhé blonaté vlasy měla schované pod přiléhavou plaveckou čepicí.
Vedle bazénu stál její trenér a ukazoval jí zdvižený palec. Grétka obvykle nebývala nervózní, ale její tým Nezdolní delfíni se
7
na tenhle závod připravoval celou věčnost a ona toužila podat dobrý výkon. Protřepala si ruce a nohy a snažila se uvolnit.
„Do toho, Grétko, do toho!“
Grétka slyšela, jak její nejlepší kamarádky skandují, a šastně se usmála. Zadívala se na tribuny a vtom je zahlédla. Lily na sobě
měla třpytivé tričko, které odráželo světlo, když poskakovala, a Ema si omotávala pramen kudrnatých vlasů okolo prstu.
Vedle nich stála Grétčina maminka.
Vlasy měla svázané do ledabylého drdolu a na špičce nosu měla posazené brýle. Vedle
ní byl Grétčin dědeček s hustými bílými
vlasy a její mladší bráška Jindra v plavkách na ni mával.
8
„Dej do toho všechno!“ zavolala na ni maminka a zaala pěsti. Grétka přikývla a nasadila si plavecké brýle.
„Na značky,“ vyzval je hlasatel. Grétka zvedla paže nad hlavu a soustředěně se zahleděla na hladinu. „Připravit… te!“
9
Ozval se klakson, Grétka se po hlavě
vrhla do vody a kopala nohama, jak nejvíc dokázala. Věděla, že umí plavat rychle, ale bude to stačit? Všimla si, že dívka ve vedlejší dráze se dostává před ni. Kéž by měla ocas jako mořská panna! S ním by závod vyhrála levou zadní!
Grétka se snažila soustředit. Nemůže se sice v mořskou pannu proměnit, ale možná
může jako mořská panna aspoň přemýšlet.
Zavřela oči a představovala si, že musí
plavat co nejrychleji, protože ji pronásleduje
žralok! Kopala nohama a zabírala pažemi
a při tom myslela na to, jak přímo za sebou
slyší skřípot ostrých zubů. Kopala stále
větší silou a plavala čím dál rychleji, až se
10
zničehonic dotkla okraje bazénu. Snažila se popadnout dech, zatímco z tribuny k ní doléhal jásot. Ona vyhrála!
„To bylo skvělé!“ pochválil ji trenér, když se vyhoupla z bazénu a on k ní přispěchal s ručníkem. „To byl tvůj osobní rekord!“
„A vítězkou se stává Grétka Rybářová!“ vykřikl hlasatel.
Grétčini kamarádi a příbuzní na tribuně jásali. Pospíchala za nimi, cákala přitom kolem sebe a šastně se usmívala.
„Plavala jsi úplně jako mořská panna!“
pochválila ji maminka a objala ji.
„Mořské panny neexistujou,“ ušklíbl se Jindra posměšně.
11
„Tím bych si nebyl tak jistý!“ namítl dědeček a v očích mu zajiskřilo. „Už jsem vám někdy vyprávěl, jak moje rybářská lo uvízla v bouři a já jsem zaslechl ten překrásný zpěv?“
Dědeček se pustil do vyprávění a maminka se jen usmála a zavrtěla hlavou. Jindra na něj zíral s vykulenýma očima. Dědeček povídal a Grétka s Lily a Emou se na sebe spiklenecky usmály. Věděly, že mořské panny jsou opravdové… samy se s nimi totiž setkaly!
Všechno to začalo tím, že zachránily delfína, který uvízl v rybářské síti. Ale
Bublinka nebyl jen tak ledajaký delfín. Byl to domácí mazlíček mořské panny, která byla
12
zároveň princeznou. Princezna Marina je pak
vzala s sebou do Atlantidy, vodní říše, která je díky kouzlu mořských panen ukryta před
zraky lidí. Atlantida byla v nesnázích. Zlá
siréna jménem Elvíra vyhrožovala, že získá nad podmořskou říší nadvládu. K překvapení
všech byly zrovna Lily, Grétka a Ema
vybrány jako Strážkyně moří, a jako jediné
tak mohly najít kouzelné Zlaté perly a využít
jejich moci, aby Elvíru zastavily.
„Jdi se převlíknout, Grétko,“ přerušila
maminka proud jejích myšlenek. „Jindra půjde na zkušební lekci a pak si doma dáme večeři.“
„Já jsem myslela, že už umíš plavat, Jindro?“ podivila se Ema.
13
Jindra se postavil a ukázal jim své ploutve. Při chůzi se kolébal jako tučňák.
„Však jo! Učím se potápět!“ oznámil nadšeně a věnoval jí bezzubý úsměv.
„Na potápění je ještě moc malý,“ upřesnila Grétčina maminka, „ale začne se šnorchlováním.
Dneska si ho trenérka jen vyzkouší a opravdová výuka začne až příští týden.“
„Bude to super. Uvidím mraky ryb.
Vsadím se, že nevíte, proč je žába zelená.“
Jindra si nasadil šnorchl. „Ha-ba ze he NÁ!“
14
„Cože?“ zeptala se Lily se smíchem.
„Proč je žába zelená?“ zeptala se Ema zvědavě. „Nad tím jsem teda nikdy nepřemýšlela, jaký to má důvod.“ Ema sledovala spoustu dokumentů o přírodě a věděla toho o zvířatech opravdu hodně.
„Neví!“ Jindra si vyndal šnorchl z pusy.
„Žába je zelená, protože se jí dělá špatně od žaludku!“ Se smíchem se odkolébal na místo, kde si členové potápěčského kroužku připravovali potřebné vybavení.
Lily se zahihňala.
„Nemůžu uvěřit, že jsem mu na to skočila!“ zaúpěla Ema.
Grétka se zasmála, sundala si plaveckou čepici a zatřepala mokrými vlasy. Vtom
15
si všimla něčeho zvláštního. Její náramek z mušlí zářil!
Lily zalapala po dechu a Ema vykulila oči. Jejich náramky se totiž taky třpytily.
To znamená, že je čeká další dobrodružství s mořskými bytostmi!
„Musím se převlíknout,“ vyhrkla Grétka.
„Půjdu s tebou!“ řekla Lily.
„Já taky!“ přidala se Ema.
„Bezva, sejdeme se tady. Jindra bude hned hotový,“ řekla Grétčina maminka.
„Tak jo!“ zavolala Grétka a pospíchala s Emou a Lily pryč.
„Tajemná škeble si určitě vzpomněla, kde se ukrývá další Zlatá perla!“ zašeptala Ema, když doběhly do šatny a vmáčkly se společně
16
do kabinky. Zatímco budou pryč, neuplyne v lidském světě žádný čas, ale nechtěly, aby někdo viděl, jak zmizí.
Grétka popadla kamarádky za ruce a všechny se zadívaly na třpytící se náramky z mušlí.
Společně pak zarecitovaly: Strázkynemi morí se zas chceme stát, modravym vodám na pomoc prispechat!
Ve vzduchu začaly vířit bublinky a obklopilo je kouzlo. Bublinky se otáčely kolem dokola a vzduch modře jiskřil. Pak se ozvalo prasknutí a ony se ocitly pod vodou. Šupiny na jejich ocasech se třpytily v křišálově čisté mořské vodě. Zase z nich byly mořské panny!
17
Kapitola druhá
„Vítejte zpět, Strážkyně moří!“ pozdravila
je mořská panna a plavala k nim. Měla
zářivé růžovo- alové vlasy, jasně alový
ocas posetý jiskřivými šupinkami a na hlavě
korunku z mušliček.
„Marino!“ radostně vykřikla Lily, párkrát švihla svým tyrkysovým ocasem
a plavala kamarádce naproti, aby ji mohla
obejmout.
18
Grétka mrskla ocasem, prohnala se vodou a šastně se usmála. Její ocas byl světle růžový a zlaté ploutve jí ladily k blonatým vlasům. Díky ocasu dokázala plavat opravdu rychle! „Jupíííí!“ výskala, uplavala kolečko a vrátila se ke svým kamarádkám.
„Já jsem tak ráda, že vás vidím!“ zvolala Marina.
„Co se stalo?“ zajímala se dobrosrdečná Ema a mrskla žlutým ocasem.
„Vyvedla snad něco Elvíra?“ zeptala se Grétka. Nesnesla pomyšlení, že siréna provedla něco zlého.
„Všechno je v pořádku, žádný strach,“ ujistila je Marina se smíchem. „Rodiče odjeli na turné po všech vodních královstvích
19
a jeden z královských delfínů onemocněl, takže Bublinka jim pomáhá táhnout kočár.“
20
„Tak to se ti určitě stýská, že?“ zeptala se soucitně Ema. Všechny věděly, jak moc má Marina svého delfíního kamaráda ráda.
„To není zdaleka to nejhorší. Zatímco budou na cestách, pověřili vládnutím prince Neptuna.“ Marina obrátila oči v sloup.
Grétka se zazubila. Marinin starší bratr byl ještě otravnější než Jindra!
„A jéje!“ politovala ji Lily.
„Přesně!“ přitakala Marina. „Promenáduje se tady a prohlašuje, že je králem Atlantidy a že ho musím oslovovat ,můj pane‘, jinak mi neodpoví! Jsem fakt ráda, že mám od něj na chvíli klid.“
„Kde to vlastně jsme?“ zeptala se Grétka a rozhlédla se kolem sebe. „Je tu krásně!“
21