na sráži míru.qxp_Sestava 1 11.11.20 8:08 Stránka 9
Čím to vše začalo aneb Tluče bubeníček… Nelze být vždy hrdinou, ale vždy lze zůstat člověkem. JOhANN WOlfGANG VON GOEThE (německý básník, prozaik, dramatik a politik, 1749–1832)
šichni určitě znáte populární dětskou říkanku: „Tluče bubeníček, tluče na buben a svolává hochy, hoši, pojďte ven! Zahrajem si na vojáky, máme pušky a bodáky, hola, hola hej, nikdo nemeškej!“ Kdo z nás dětí by si pomyslel, že jednou k této situaci dojde i bez našeho přičinění. Velmi často jsme si na hrázi Veského rybníka hráli na vojáky, válčili po vzoru sovětských hrdinů a prodírali se spletí vrb a křovinami s dřevěnými maketami pušek, někdy jen s pouhými klacky. Z jílu vydolovaného z rybniční hráze jsme podle obrázků z časopisů a novin, většinou z Obrany lidu, modelovali různou vojenskou techniku, především tanky. Ty jsme pak využívali k nevinným dětským hrám, i když se jednalo z našeho pohledu o urputné tankové bitvy. hráz rybníka nám sloužila jako velký plastický stůl, představující válečné bojiště. lezli jsme po ní po kolenou a postrkovali hliněné tanky, automobily, kanony a také letadla. Byli jsme ve věku, kdy si nikdo z nás ani zdaleka nepřipouštěl, že se někdy stane účastníkem podobné činnosti, která pro nás byla v té době hrou. Při každodenní cestě do školy jsme procházeli kolem pomníku padlým v 1. a 2. světové válce. Jako kluk jsem byl nesmírně pyš-
V