0041391

Jestřábi a holubice © Aleš Michl, 2019 Všechna práva jsou vyhrazena. Žádná část této knihy nesmí být kopírována a rozmnožována za účelem rozšiřování v jakékoli formě či jakýmkoli způsobem bez písemného souhlasu vlastníka práv a nakladatele knihy.

ISBN: 978-80-7617-917-2

Jestrabi_a_holubice_125x200_001-208-černá .indd 4

09.10.19 13:16

Jestřábi jsou ve finanční hantýrce centrální bankéři, kteří obezřetně hlídají inflaci, a to i za cenu vyšších úrokových sazeb a dražších peněz.

Holubice se pak říká těm, co preferují rozkvět, ekonomický růst, nízkou nezaměstnanost a levné peníze.

5

Jestrabi_a_holubice_125x200_001-208-černá .indd 5

09.10.19 13:16

Obsah Smrt průmyslu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Kreativní destrukce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 Budoucnost z budoucností . . . . . . . . . . . . .49 Made in Brusel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 Krizová ekonomie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 Na Příkopě 28 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 Automat na peníze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131 Sešívaní Rašín a Engliš . . . . . . . . . . . . . . . . 155 Teorie zahálčivé třídy II . . . . . . . . . . . . . . 169 Města, mosty, lidi a roboti. . . . . . . . . . . . . . 181

7

Jestrabi_a_holubice_125x200_001-208-černá .indd 7

09.10.19 13:16

Smrt

průmyslu

Jestrabi_a_holubice_125x200_001-208-černá .indd 9

09.10.19 13:16

Místo aut bagr Bořím se do bahna. Co ale čekat od staveniště. Je léto 2019. Jsem ve Fentonu u amerického města St. Louis. Chrysler tady měl továrnu na auta od roku 1959. Druhou nedaleko. Ještě na konci roku 2005 firma se slávou oznamovala, že vyčlenila jednu miliardu dolarů na modernizaci obou závodů.

V červnu 2008 automobilka rozhodla, že jednu továrnu zavře. Pak v dubnu 2009 dodala, že zavře i tu druhou. Protože bankrotuje.

Postupně pět tisíc lidí přišlo o zaměstnání.

Do roku 2011 byly továrny srovnány se zemí a doteď většina pozemků čeká na využití. Místo aut tu jsou bagry. Na pozemcích se mají postupně vybudovat sklady. Přibude hotel a restaurace.

Poučení: přestože nějaký průmysl nebo továrna vypadá teď super a investuje se, může se cokoliv stát a z roku na rok náhle zavře.

Když se to stalo v St. Louis, nezaměstnanost se v místním státě Missouri mezi lety 2008 a 2010 zdvojnásobila na 10 procent. V půli roku 2019 ale byla jen na 3,1 procenta. To, co Missouri a St. Louis nakoplo, byl duch podnikání. St. Louis 11

Jestrabi_a_holubice_125x200_001-208-černá .indd 11

09.10.19 13:16

má výhodu, že například oproti vedlejšímu Chicagu a oproti národnímu průměru má nižší ceny nájmů, ale i platy. Na to řada podnikatelů slyší, a tak díru po Chrysleru zaplnili. Město je sedmé v pořadí v USA podle počtu centrál top firem.

Je zde vyhlášená nemocnice se specializací na biotechnologie. Pro srovnání, v Řecku se mezi lety 2008 a 2010 míra nezaměstnanosti také zdvojnásobila, až na 14 procent. V půli roku 2019 tam ovšem nebylo minimum lidí bez práce jako v Missouri, ale 18,5 procenta (oficiálně). Kde není podnikatelský duch, ani smrt nebere.

12

Jestrabi_a_holubice_125x200_001-208-černá .indd 12

09.10.19 13:16

Stopka v Česku Martin Hrdlička a jeho tým vyvíjí ve Škodovce motory, převodovky a podvozky. Díky jeho tátovi se zrodil Favorit, vůz, kvůli kterému Volkswagen Škodovku koupil. Jeho děda celou předválečnou boleslavskou Škodovku řídil a zavedl poprvé v Československu sériovou výrobu automobilů.

V Motorovém centru na soutoku řeky Jizery a říčky Klenice v Mladé Boleslavi mi Hrdlička ukazuje, co jeho tým umí: tříválce, čtyřválce, náročné zkoušky, složité elektronické řídicí systémy, precizní emisní měření… Vyvíjí zde pro celý koncern Volkswagen.

V listopadu 2019 oslavili 120 let od sestrojení a výroby prvního motoru. V roce 1899 v Praze-Bubenči byl představen první motocykl s jednoválcovým motorem Laurin & Klement.

Od té doby podnik zažil císařství, fašismus, socialismus, kapitalismus…

A pořád jede.

Nejtěžší období byly světové války. A pak ekonomická krize a rok 1933. Dělníci ve Škodovce vyrobili tehdy minus 19 vozů. Minus 19 proto, že nejdříve dali dohromady 412 vozů s motorem 13

Jestrabi_a_holubice_125x200_001-208-černá .indd 13

09.10.19 13:16

995 ccm, dva vozy s 1200 ccm. Pak ale 433 vozů s ještě větším motorem 1600 ccm rozmontovali.

Co když ale jednou Škodovka zavře? Co když Toyota v Kolíně? Co když Hyundai v Nošovicích?

Zdá se to nemožné, že ano?

Opel zavřel v roce 2014 továrnu v Bochumi v Německu. Citroën a Peugeot skončily výrobu roku 2014 ve francouzském Aulnay-sous-Bois.

Honda v roce 2019 oznámila, že do roku 2021 zavře svou továrnu v britském Swindonu. Česko má v automobilovém průmyslu tradici.

Umíme auta, motory, převodovky a kupu dalších komponentů…

Pokud ale na zahraničních centrálách zavelí, pak ty naše automobilky také zavřou a lidé přijdou o práci.

Nassim Taleb v knize The Black Swan líčí, jak svět poznal černou labuť. Holandský cestovatel Willem de Vlamingh ji objevil v roce 1697 na západním pobřeží Austrálie. Do té doby si zbytek světa myslel, že všechny labutě jsou bílé. Černá labuť je metaforou pro věci, jejichž existence vůbec nepřichází v úvahu. Když byla spatřena, úzus se zhroutil. Taleb se ve své knize snažil ukázat, jak si člověk lehkomyslně plete nízkou pravděpodobnost určité události s její domnělou nemožností.

To se nám stát nemůže, to nehrozí, říkáme si. Než to ale přijde. Žádný strom neroste do nebe…

14

Jestrabi_a_holubice_125x200_001-208-černá .indd 14

09.10.19 13:16

Nic neroste do nebe Francouzský spisovatel Jean Giono napsal knihu Muž, který sázel stromy. V novele z roku 1953 byl pastevec, který žil v malém kamenném domě.

V pustině, kde si lidé všímali spíš jen sebe. I on sám byl v depresi. Usoudil, že kraj hyne, poněvadž je tam málo stromů. Rozhodl se, že situaci napraví.

A tak sázel stromy. Každý den tolik, kolik stihl.

Chlapík z románu neúnavně sázel a sázel, krize nekrize, válka neválka. Za tři roky vysázel 100 tisíc stromů. Zrodil se krásný les a zemi se začala vracet vláha a život.

Když se objevila voda, vyrostly louky, zahrady, květiny, a tím i důvod žít. Ale přeměna probíhala tak pomalu, že si na ni lidé navykli a nevyvolávala údiv.

Navštívil ho hajný. Z úřední moci mu oznámil příkaz, že nesmí venku rozdělávat oheň. Mohlo by to totiž ohrozit růst tohoto „přírodního“ lesa.

Naiv­ní hajný k tomu dodal, že je vidět, jak les roste „sám od sebe“. Přišel i vysoký představitel správy vod a lesů, poslanec a technici. Měli mnoho zbytečných řečí. Rozhodli, že se musí ještě „něco“ víc 15

Jestrabi_a_holubice_125x200_001-208-černá .indd 15

09.10.19 13:16

k tomu udělat, ale neudělali nikdy nic. Jen mezi nimi zavládlo nadšení, jak příroda „sama od sebe“ roste.

Podobně i my si během období delšího ekonomického růstu navykneme, že je to samo sebou, že hospodářství roste. Že Německo bude českou ekonomiku dál táhnout – jako statná borovice lesní s hlubokými kořeny. Česko naproti tomu připomíná rychle rostoucí strom, tím je olše lepkavá.

No dobře, jsme spíše smrček, ale například ekonomický růst v letech 2014 až 2019 byl překvapivě vysoký. Řecko by zase mohlo být třeba kleč.

Co vlastně ty stromy, respektive Německo a Česko k růstu přivedlo? V té knize je odpověď.

Je to píle jedinců, podnikatelů, zaměstnanců, kteří opravdu chtějí něco dokázat. Proto přichází růst a díky podnikavosti může nějakou dobu trvat. Olše dorůstá výšky pětadvacet až pětatřicet metrů, smrček méně. Ale například nejvyšší strom v Česku – douglaska tisolistá – roste na Jablonecku a měří přes 64 metrů.

Růst nebude věčný, tak jako žádný strom neroste do nebes. Vědci tvrdí, že bod, do něhož vystoupá voda z vnitřního zavodňovacího systému stromu, stanovuje jeho maximální výšku. Jakmile dosáhnou vrcholu svých fyzických možností růstu, postihne horní části stromu „stres z vyschnutí“.

Strom tak začne odumírat v zápase o získání dostatečného objemu vody.

Stromy nerostou do nebe, ale mohou tloustnout.

16

Jestrabi_a_holubice_125x200_001-208-černá .indd 16

09.10.19 13:16

V každém tom stromku z evropské obory bují sociální stát, byrokracie a vládní sektor se rozpíná.

A to je základní problém. Pokud začne ustupovat morálka, pracovitost, touha po zisku, píle v podnikání a je to nahrazováno okázalou spotřebou, lidskou zahálkou, státními regulacemi, dotacemi a sociálními dávkami, pak to skončí jako stopadesátiletý buk v ulici V Aleji v Jablonci. Vedení města si ho samo pokácelo.

17

Jestrabi_a_holubice_125x200_001-208-černá .indd 17

09.10.19 13:16

Mzda na dva hot dogy Jak jsem tehdy stál v tom bahně u St. Louis, vzal jsem auto a zajel přes půlku Ameriky až do Pittsburghu. Měl tady továrny americký průmyslník Andrew Carnegie. Spolu s ropným magnátem Johnem D. Rockefellerem, majitelem automobilky Henrym Fordem a bankéřem J. P. Morganem byli hlavními reprezentanty podnikání na přelomu devatenáctého a dvacátého století.

Od torza jedné z továren u řeky Monongahela, která je zpřístupněná jako muzeum, se dá rychle dostat na kopec do Swissvalu. To je vlastně předměstí Pittsburghu. Když tam vyšlapete a zajdete do D’s Six Pax and Dogz a dáte si chili cheese hot dog, vodu a kafe, utratíte celodenní plat bývalého zaměstnance ocelárny.

Ta továrna produkovala železo pro Carnegieho koncern. Kolem roku 1900 zde pracovalo 3 500 lidí 12 hodin denně. Včetně víkendu. Volnější byly jen dva dny v roce. Den nezávislosti a Vánoce.

Většinou tu nebylo slyšet slova. Dělníci u pece, ve slévárně a v dalších částech továrny se museli dorozumívat rukama a posunky. Plat dvou třetin 18

Jestrabi_a_holubice_125x200_001-208-černá .indd 18

09.10.19 13:16

zaměstnanců byl 1,40 dolaru na hodinu. Mistři, kteří řídili jednotlivé úseky, si vydělali 10 dolarů na hodinu.

Když kouknete do zápisků jednoho z dělníků, pochopíte, jak to tu fungovalo: „Těžké je to tu! Za první tři měsíce – poté, co jsem přišel do firmy, jsem zhubl 18 kilo. Pot mi každý den kape přes rukávy, stéká mi po nohou a mám ho i v botách.“ A na jiném místě zase napsal: „Děláme dvanáctky, zbytek dne jíme nebo spíme. Nemůžeme zajet ke svým přátelům, vlastně nemůžeme dělat nic jiného než pracovat.“ Tato ochota tvrdě pracovat uvadá. I když máme k práci daleko lepší podmínky. I když většina už pracuje v kancelářích. Je to pochopitelné, s rostoucím bohatstvím chceme „žít“. Jenže tahle ochota tvrdě pracovat rozhoduje o ekonomikách…

19

Jestrabi_a_holubice_125x200_001-208-černá .indd 19

09.10.19 13:16

Rozdíl mezi Flashdance a Donem Quijotem Pamatujete si ještě na hudební film Flashdance?

Alex, osmnáctiletá svářečka pracující v ocelárně v Pittsburghu v Pensylvánii, se touží stát profesionální tanečnicí. V úvodní scéně jede brzy ráno na šichtu na kole. Jede do jedné z Carnegieho továren. Dnes by pracovala ve zdravotnictví nebo bankovnictví, což jsou největší sektory současného Pittsburghu. Nejen v St. Louis a Pittsburghu, ale třeba také v Detroitu se ekonomika musela přeměnit. Ve státě Michigan, kde je Detroit hlavním městem, bylo v roce 2019 jen 4,3 procenta obyvatel bez práce. Ještě v polovině roku 2009 byla nezaměstnanost 14 procent.

Seřaďme si to za celé Spojené státy a srovnejme s vyspělou Evropou. V průměru byla v roce 2019 v USA míra nezaměstnanosti 4,2 procenta. Státy už byly pod předkrizovou úrovní z poloviny roku 2007.

A teď eurozóna. V Německu bylo bez práce v roce 2019 sice jen 3,2 procenta lidí, ale v Itálii dosahoval tentýž ukazatel 10,4 procenta – takřka 20

Jestrabi_a_holubice_125x200_001-208-černá .indd 20

09.10.19 13:16

dvakrát vyšší hodnota než v roce 2007. Ve Španělsku a Řecku přesahovala míra nezaměstnanosti 14 procent. Průměr eurozóny byl 7,8 – víc než dvojnásobek oproti USA. Každý region projde jednou za čas krizí. Stromy opravdu nerostou do nebes. Amerika však jimi umí proplout rychleji. Proto se tvrdě pracující Alex z muzikálu Flashdance její sen splní, ať už by dělala v ocelárně, nebo by byla za přepážkou v bance. Šípkové Růžence německých bratří Grimmů cesta za snem trvala déle, ale alespoň se probudila a šla pracovat (tedy doufám). To Don Quijote z románu Španěla Miguela de Cervantese se snaží dosáhnout nemožného a nevidí realitu.

21

Jestrabi_a_holubice_125x200_001-208-černá .indd 21

09.10.19 13:16

Poslední horník Jen aby boj s větrnými mlýny nepřipomínalo Ostrav­sko.

Pár čísel: průmysl v USA měl za rok 2018 v průměru podíl na HDP celé ekonomiky 19 procent.

V eurozóně 25 procent. V Česku 36 procent.

V průmyslu pracovalo v roce 2018 v USA 19 procent všech zaměstnaných. V eurozóně 23 procent.

V Česku 38 procent.

Z těchto čísel vidíme závislost Česka na průmyslu.

Každá vyspělá ekonomika zažila v prvním kroku přechod od zemědělství k industrializaci. Ve druhém od průmyslu ke službám. Přesněji, druhý krok znamená méně fabrik v těžkém průmyslu, méně montoven a více sofistikovanějších továren nebo služeb. Česko jako by se zaseklo na půli cesty, hlavně Ostravsko.

Zatím nám tolik nevadí pracovat. Ale dříve či později zpohodlníme. V těch nejtěžších sektorech průmyslu nikdo nebude chtít dělat. České firmy tam v budoucnu neseženou lidi. Nedává smysl donekonečna pracovníky dovážet.

22

Jestrabi_a_holubice_125x200_001-208-černá .indd 22

09.10.19 13:16

Zajel jsem na Ostravsko. Náš ředitel pobočky ČNB Ostrava Ilja Skaunic mě vzal za Janem Světlíkem, který se z průmyslníka metamorfoval na developera, nebo Pavlem Bartošem, který je prezidentem Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje.

Dříve bylo Ostravsko svázáno jak ekonomicky, tak sociálně symbiózou tří firem. Téměř každý měl v rodině zaměstnance OKD, Nové huti nebo Vítkovic. Výroba jedné firmy navazovala na druhou.

Co dělat dnes? Ostravsko by mělo zkopírovat německé Porúří. Ctrl-C, Ctrl-V. Porúří je shluk vysoce průmyslových měst mezi řekami Rúr, Rýn a Lippe. Je zde Duisburg, Bochum nebo Dortmund. Tato oblast v Německu udělala první průmyslovou revoluci. Po válce tady jen na uhlí pracovalo půl milionu lidí. Postupně se ale hornictví globalizovalo. Začaly se stavět velké lodě.

Bylo levnější a snazší si suroviny dovézt z jiné země.

Nebyl to problém poklesu zájmu o uhlí. Ekonomicky nedávalo smysl černé uhlí tady těžit. V roce 2007 proto německá vláda rozhodla, že do roku 2018 černouhelné doly zavře. Jasný závazek 11 let dopředu.

Postupně doly sjednotili do jedné neziskovky a konec řídili centrálně. Masivně nacpali kapsy horníkům. Vyplatili je tak, že nemohli říci ani popel. Carnegie a jeho byznys partner Frick by z takového sociálního zacházení s pracovníky dostali infarkt. Koncem prosince 2018 vytěžili poslední tunu uhlí a zavřeli poslední regionální černouhelný důl Prosper-Haniel.

23

Jestrabi_a_holubice_125x200_001-208-černá .indd 23

09.10.19 13:16

Uvolnili se lidi. Kdo chtěl pracovat, toho rádi vzaly firmy z jiných sektorů, které přebraly štafetu: Henkel, Hochtief, ThyssenKrupp AG, Deu­ tsche Telekom, Bayer… Místní univerzity vychovaly nové ročníky mladých lidí a region už podle Handelsblattu má podobný počet začínajících firem jako Berlín a okolí. Míra nezaměstnanosti v oblasti je stále mírně nad německým průměrem, kolem šesti procent, ale už je to níž, než mají federální státy Berlín nebo Brémy. Že je to v Ostravě jiné? Ale kdepak. Před uzavřením dolu Paskov v březnu 2017 se spekulovalo o tom, že dojde k sociálním problémům. Že na jednoho pracovníka OKD je navázáno dalších šest lidí z dodavatelských firem a ty že budou mít také problém. OKD zase předpokládaly, že většinu horníků z dolu Paskov přesunou na jiné důlní závody.

Ale ve skutečnosti nastala opačná situace. Málokdo z paskovských horníků přijal místo v jiných dolech. Nechtěli tolik dojíždět. Většina z nich, která chtěla dále makat, se uplatnila na pracovním trhu Frýdecko-Místecka a OKD paradoxně bojovaly s nedostatkem kvalifikovaných horníků v ostatních dolech na Karvinsku.

V Porúří to probíhalo stejně, jenom do toho práskli dříve.

24

Jestrabi_a_holubice_125x200_001-208-černá .indd 24

09.10.19 13:16

Ajťáci Americké Silicon Valley v Kalifornii je extrémním příkladem přerodu hospodářství ke službám. Ale jestli si myslíte, že má pak ekonomika plná služeb na rozdíl od průmyslu vyhráno – ani náhodou.

Když jsem v roce 2014 poprvé přijel do ráje technologických firem Silicon Valley v Kalifornii, byla hodnota Facebooku na burze 200 miliard dolarů. V polovině roku 2019 byla na 528 miliardách.

Tržní hodnota americké klasiky, automobilky Ford, byla 35 miliard dolarů. Jak je možné, že sociální síť už má patnáctkrát větší cenu než automobilka s historií od roku 1903?

Co víc, ve Valley je běžné, že začínající firma je jen kvůli na první pohled dobrému nápadu investory ceněná na miliardu dolarů a více. Těm superúspěšným novým firmám se říká unicorns neboli jednorožci. Podle statistiky CB Insights bylo v roce 2018 v Americe 150 jednorožců. V srpnu roku 2019 k nim přibyl jeden nový – firma Scale AI. Měla tříletou historii a vedl ji dvaadvacetiletý Alexander Wang. Nic proti. Mládí vpřed.

I když ve Valley jde vpřed snad všechno.

25

Jestrabi_a_holubice_125x200_001-208-černá .indd 25

09.10.19 13:16

Koukali byste na zdejší platy. Scott Peebles řídí pro Apple autobus, který sváží zaměstnance. Měsíčně bere 2 900 dolarů, v českých korunách to vychází na 66 tisíc. Jenže jednopokojový byt v San Francisku seženete za 3 500 dolarů měsíčně, v Oaklandu za 2 500. A tak spí v autobuse. Tohle je znak přepáleného realitního trhu a bubliny.

Boom v Silicon Valley je vidět i na nových sídlech firem. Apple si už dostavěl v údolí v Cupertinu gigantické skleněné sídlo ve tvaru donutu, navržené Normanem Fosterem. Nové sídlo Facebooku má největší střešní park na světě od Franka Gehryho, co Praze navrhl Tančící dům. A Google už rozjel stavbu nové centrály, na návrhu její podoby pracovali top architekti v čele s Thomasem Heatherwickem.

Americké Křemíkové údolí už jednou krachlo mezi lety 1999 a 2001. Jeden den stála akcie Amazonu 107 dolarů, později už jen sedm dolarů. Víte, za kolik se prodávala v polovině roku 2019? Za 1 800 dolarů.

Valley je jakoby lesní rezervace, samorost. Občas ve stylu pokácet, zalesnit. Profesor z americké Yaleovy univerzity Vikram Mansharamani ve své knize Boombustology píše, že když se v New Yorku stavěly překrásné mrakodrapy ve stylu art deco, jako sídla firem a demonstrace tehdejšího úspěchu, například Chrysler Building nebo Empire State Building, přišel v roce 1929 krach…

26

Jestrabi_a_holubice_125x200_001-208-černá .indd 26

09.10.19 13:16