5
ÚVODEM Dnešní svět je propojen jen zdánlivě neviditelnými vzájemnými pouty lidské pospolitosti a jisté odpovědnosti. Cokoli se stane v jedné části světa, s velkou pravděpodobností se dříve nebo později projeví jinde. Politika nevměšování a vzájemného neovlivňování žití je absurdní. Mozaika jednotlivých informací poskytuje celistvý obraz skládající se z kaménků jednotlivých dat a událostí, z nichž si může čtenář vytvořit stavební kameny komplexního pohledu na danou dobu. Pomůže mu to vybavit si všechny souvislosti a dotvořit si vlastní spojovací nebo interpretační text a odpovědět si na otázku, jakou úlohu hrála naše země v tehdejším labyrintu světa, jak tomu bylo od počátků vytváření české státnosti. Předkládaný první díl této populárně naučné publikace bude srovnávacím vývojovým systémem sledovat dějinný vývoj od příchodu Slovanů do české kotliny až do nástupu Habsburků na český trůn spolu s odkazy na stěžejní události a děje v okolním světě. Ve zhruba jednom tisíciletí představeném v této knize si tak uvědomíme skutečné proporce naší role a postavení v Evropě i ve světě a naši provázanost s okolím. Od druhé poloviny prvního tisíciletí n. l. se prosazuje monoteistický obraz a s ním spojené zakládání nových státních celků v Evropě a v Malé Asii, šířením buddhismu jsou určovány kultury Dálného východu; vítězné tažení zahajuje nejen křesťanství, ale i islám. Od té doby je však rozhodující i postupné šíření písemných dokumentů v různých kulturních
sférách. Tak vznikají ve východní i v jihovýchodní Asii, Číně, Koreji a Japonsku, kromě Indie a Blízkého východu, v Evropě a ve střední Americe vlastní kultury se zcela specifickým sebeporozuměním. Dalším zlomovým momentem bylo překročení hranic těchto kultur, podnícené klimatickými změnami a vpády Mongolů, jež ve 13. a 14. století otřásly celou Evropou a Asií. K jejich následkům patřily nejen politické zvraty, nýbrž i nové směry ve výkladu světa, vedoucí k vytváření odlišných vědeckých koncepcí. Evropská renesance se od počátku 15. století jevila jako jediný, všezahrnující vrchol evropských kultur, čímž se poněkud ztrácela ze zřetele dynamika jiných vyspělých mimoevropských kultur minulosti. Postupně se stíraly stávající rozdíly. To přinášela evropská renesance a humanismus, kdy se dostávalo ze strany politických kruhů hluboké úcty vzdělání a uměleckým vlohám jedinců, což bylo na Východě dávno samozřejmostí. Evropa byla vnímána Alláhovými vyznavači jako kontinent vlhka, zimy, ledu a vln hladomoru, obývaný „lidmi hrubých mravů a mdlého intelektu“. Čím hlouběji nahlédneme do minulosti, tím lépe můžeme posoudit vývoj jednotlivých zemí, které utvářely dnešní svět. Jakým procesem procházely dnešní velmoci, kde se nacházely sféry vývoje a pohybu lidstva? Základem zvolené koncepce práce se stala vybraná data z českých (národních) dějin, řazená do dvou sloupců – 1. politické dějiny a 2. dějiny
hospodářství a kultury: vědy a techniky, stavitelství a architektury, církevních dějin, písemnictví, práva, výtvarného umění, k nimž byl připojen stručný heslovitý „servis“, který čtenáři umožní časovou orientaci a nabídne východiska pro další hlubší studium. Od tohoto datového „národního“ faktu „X“ přejdeme ke stejnému datu „světa“. Tam můžeme rychle a přehledně zjistit a mnohdy s údivem srovnávat, co se dělo (často s pomocí válek a územních expanzí) ve vybraných geografických a územně vytvořených státních celcích, kde se nacházela, zejména v oblasti vzdělanosti, vědy a techniky, „Evropa“ (spolu s námi) a kde špičky „mimoevropské“ civilizace (jako příklad stačí připomenout první univerzity, úroveň vědy, techniky a literatury, tisku, ale i předměty denní potřeby apod.). K přehledné orientaci poslouží dvoubarevné odlišení představených „okének“. Důležitá data jsou upravena výraznějším tučnějším tiskem. Geografické názvy i osobní jména uvádíme pokud možno česky ve stručné až heslovité podobě, opírající se o encyklopedické práce, případně o geografický rejstřík. Představené souvislosti jsou přehledně, stručně a pokud možno srozumitelně uspořádány, tak jak k nim docházelo v jednotlivých částech světa. Textaci doplňují funkční pérovky, které napomáhají přiblížit slovní prezentaci vizuální dokumentací, což jistě pomůže čtenáři lépe porozumět vybraným dějům v životě předků nejen v našich zemích, ale
i v různých částech světa mimo naši „kotlinu“. Proto patří můj dík vzniklému citlivému knižnímu ilustračnímu řešení v podání kreseb doc. Jiřího Elišky, čímž vznikl propojený komplexní obraz světa od Sámovy říše po nástup Habsburků. Přibližuje jimi nejen události a život ve vybraných zemích a oblastech, ale i desítky významných osobností, které řídily nebo ovlivňovaly vývoj společnosti. Na naše dějiny v „srdci Evropy“, sevřené často mocnějšími sousedy, lze nahlížet různými způsoby. Můžeme je často vidět jako pochmurnou kroniku, zaznamenávající snahy silnějších o ovládnutí slabších. Čím hlouběji se ponoříme do srovnávací sondy minulosti, tím lépe můžeme posoudit dějinný vývoj národů. V průběhu staletí narůstala touha po moci, rostly počty válek a jejich hrůz, vojenských střetů, docházelo k živelným pohromám. Zpravidla válkami vznikaly a zanikaly mocné říše. Při tomto všem negativním se přesto rozvíjelo i umění a technika, více se stavělo a budovalo, prohlubovala se vzdělanost. Představený přehled se snaží širší veřejnosti více přiblížit kořeny současného dění a vývoj světa, a rovněž jistě poslouží i jako funkční pomůcka ke studiu dějepisu na českých školách. Společně se můžeme těšit na pokračovací II. díl Dějin v datech, který nám nabídne „procházku“ od nástupu vlády Habsburků (1526) až do současnosti. František Čapka