0041307

Mike Dooley

PRŮVODCE VESMÍREM pro začátečníky Nevšední nápady na prožití nebývale šťastného života

A BEGINNER’S GUIDE TO THE UNIVERSE Copyright © 2019 by Mike Dooley Originally published in 2019 by Hay House Inc., USA Translation © Zdeněk Haštaba, 2020 ISBN 978-80-242-6416-5

Rebecce Solecito DooleyovĂŠ

Než tato odysea vůbec začala, vás a vaše nejlepší přátele spojovala obrovská zvědavost, kdo z vás jako první vyskočí, zapomene, políbí, promluví, padne, vrátí se a jako první si uvědomí, že pro život v iluzi časoprostoru je třeba mít odvahu…

… Přes to všechno MILOVAT.

obsah Prolog: Člověk, za kterého mne považuješ… 11

1: Proč vychází slunce… 17

2: Jak se „věci“ dějí: logistika kouzel a zázraků… 45

3: Poučení z bolesti… 71

4: Představivost, sny a dětské krůčky… 97

5: Získání maxima od přátel, rodiny a vztahů… 123

6: Co vědí staré duše… 147

Epilog: Člověk, kterým jsem… 171 O autorovi… 179

Prolog

Člověk,

za

kterého mne považuješ

Drahá Rebecco, na ten telefonát v podvečer u nás doma nikdy nezapo‑ menu. Byl víkend, seděl jsem za stolem v pracovně, naproti mně seděla tvá matka. Sestra se zeptala: „Chcete vědět pohlaví?“ „Co?“ „Budete mít dítě,“ vysvětlovala trpělivě, „a ptám se, jestli chcete znát jeho pohlaví.“ „Ano! Samozřejmě!“ Sestra pokračovala bez jakýchkoliv známek emocí: „Bu‑ dete mít holčičku.“ 11

Průvodce vesmírem pro začátečníky

Jako kdyby promluvil sám Pán Bůh.

Tato revize reality o brzkém příchodu naší pr‑ vorozené mne zastihla v 52 letech (skoro v 53) a působila daleko opravdověji než skromně zaku‑ lacené bříško tvojí maminky.

HOLČIČKA! I když jsem celý život navenek nijak po dětech netoužil, občas jsem si dovolil představu, že mám dceru. Samozřej‑ mě v mém věku už to vypadalo, že mi ujel vlak.

A pak ses objevila ty, o šest týdnů dříve. A na základě genetických předpokladů mých a tvojí matky jsi unikla 25% pravděpodobnosti, že budeš mít plně rozvinutou cystickou fibrózu. Tvá necelá tři kila z nás udělala trojčlennou rodinu.

Náš život, tvé matky i můj, čekaly změny, jejichž dopad jsme si, i přes veškerá varování všech rodičů snad z celého světa, nedokázali vůbec představit. Dokonce i dnes mne na tvé přítomnosti v našem životě překvapuje to, že z překvapení nad vším nevyjdu.

Když jsem tě poprvé pochoval, tvé pátravé oči prozra‑ zovaly hloubku neslučitelnou s tvým malým křehkým tělíč‑ kem. Toto okno do tvé duše neprozradilo ani za mák, od‑ kud pocházíš, jaké máš plány a co z tebe vyroste. Se svým rozechvělým úsměvem a s malýma ručičkama jsi byla jako andílek. Byl jsem hypnotizován. A to nemělo tolik co do či‑ nění s tím, že jsme i přes malé šance uspěli, spíš to mělo co dělat s tebou coby ztělesněním největšího životního myste‑ ria. Jak mohlo být cokoliv z tohoto – ŽIVOT, TY, naše nová rodina – vůbec možné?!

Jak roky ubíhají a blíží se tvé páté narozeniny, naplňu‑ je mne více než cokoliv jiného posvátná bázeň z toho, že 12

Člověk, za kterého mne považuješ

jsem svědkem tvé přítomnosti na světě a toho, jaké v něm začínáš zaujímat místo coby nositelka ducha, božské jiskry.

Nikoliv jako „mé“ dítě, ty nejsi ve skutečnosti „má“, ale jako dítě vesmíru. Nevycházeli jsme stále z překvapení, jak jsme s tvojí matkou dokázali vyvolat onen řetězec biologických událostí mimo naše chápání, jehož důsledkem jsi do našeho života vstoupila jako dar z nebes. Naše úloha jakožto pečo‑ vatelů a nositelů poznání nám stále přijde neskutečná. Čím jsme si takové štěstí zasloužili? A co jsme zač, že nám byl svěřen tak významný úkol? Tápu v temnotách vlastní bytos‑ ti, nevidím v sobě moc světla, o které bych se mohl podělit.

Ale i přes ten prapodivně nastavený řád věcí, kdy rodiče přinášejí z temnot děti světla do světa úzkostí, musí pro náš vztah existovat důvod i plán. A proto se budu snažit, tak jako se musí snažit všichni ostatní rodiče, naplnit svoji roli a nebrat od tebe víc, než jsem schopen dát.

Od okamžiku tvého příchodu tě zbožňuji ze všech dů‑ vodů, aniž bych k tomu jakýkoliv z nich potřeboval. A jako kdyby toho štěstí bylo málo, zdá se, že ty si mne k mému velkému údivu užíváš zrovna tak. Ote‑ vřené náruči ostatních, žadonících o tvoji po‑ zornost stejně jako já, se vyhneš a běžíš rov‑ nou za mnou, až to vyvolává rozpaky. Nastala snad někde ve vesmírném řádu chyba, že já, namísto nějakého svatého, mám to privilegium užívat si tvé blízké přítomnosti a naší vzájemné ra‑ dosti jednoho z druhého, doprovázené hihňáním i slzami?

Kéž bych – občas se mi při této myšlence sevře srdce – do‑ kázal být tím člověkem, za kterého mne považuješ při svém naléhavém opakovaném volání „Tati! Tati! Tati!“ stokrát za 13

Průvodce vesmírem pro začátečníky

jediný den, kdy se toužíš se mnou podělit o každý pozna‑ tek, nápad nebo vtípek. Nebo když pláčeš, že nejsem doma, protože chceš nosit na zádech či sedět se mnou u stolu.

Jak jsem mohl být tak důležitý, že jsem si tak dokonalou bytost zasloužil?

Teď se snažím si tento význam zasloužit, abych se jed‑ noho dne stal oním člověkem, kterého ve mně vidíš a za jakého mne považuješ, a abych byl pro tebe vždy světlem v těžkých dobách a nadějí v beznaději a nejlepším tátou, jakým dokážu být.

Když byla tvoje maminka těhotná, říkali mi, že tvoje na‑ stávající zrození bude začátkem mého života. A opravdu mi to tak přijde, natolik, že mám někdy pocit, že můj předchozí pobyt na zemi byl pouhou přípravou na náš současný i bu‑ doucí život. Při těchto myšlenkách doufám, že budu naži‑ vu ještě dlouho, abych tě mohl chránit a provázet, ale zas nejsem tak naivní, abych si myslel, že všem mým slovům budeš naslouchat, že všechna má doporučení pomohou a že tu vůbec tak dlouho budu. Přesto jako autor i řečník, jehož Poznámky z vesmíru mne málem proslavily a jehož myšlenky přinejmenším zdokonalily můj vlastní život, se chci o pár dalších věcí podělit, než spadne opona… nebo než zjistíme, že vše byl jen omyl vesmíru. Proto vznikl tento Průvodce vesmírem pro začátečníky – příručka putováním blahoslavenou džunglí časoprostoru od nadějného budou‑ cího mistra s neotřelými nápady na neobvykle šťastný život.

Nikoliv to, že jsem mistrem, ale má práce za posledních dvacet let pomáhá lidem žít uváženě a vědomě tvořit v rám‑ ci nekonečných možností života – v duchu hesla myšlenky se zhmotňují, což je ústřední téma knihy i filmu Tajemství.

14

Člověk, za kterého mne považuješ

Učil jsem, že život není ani souhra náhod, ani zkouška po‑ slušnosti. Že žijeme ve světě absolutní dokonalosti, umož‑ něné láskou, ve kterém máme tendenci dále růst. Po prav‑ dě řečeno, posluchačům říkávám, že život není spravedlivý, ale nastavený k našemu prospěchu.

Abych těmto jinak dost neotřelým myšlenkám dodal váhy, přednáším je spíše stylem účetního poradce než dě‑ tinsky poblázněného tatínka. Prostě nejsem zvyklý zkou‑ mat lásku a něhu, díky kterým je vše, co k tobě cítím, tak zvláštní a enigmatické. Ale i přes svůj účtařský tón (který podle mne slouží během výuky svému účelu) doufám, že promlouvám k vaší duši i srdci.

To, že dnes většina lidí knihy nečte, si samozřejmě uvě‑ domuji a v rodině autora to platí dvojnásob. „Nikdo není doma prorokem.“ Ve svém domě? Nechme toho… „A došel bys prosím tě s odpadky?“ To je fajn – raději budu vaším otcem než guru. Ale stejně, posledních dvacet let jsem učil s láskou. A mají­‑li myšlenky v mých knihách byť jen zkrátit vaši cestu za poznáním, zmírnit budoucí utrpení a přinést radost, tak prostě musím konat.

V dalších šesti kapitolách popisuji zásadní principy a koncepty, o kterých jsem přesvědčen, že budou­‑li pocho‑ peny, přinesou do života čtenářů obrovskou sílu.

Každou kapitolu zahajuji dopisem připomínajícím intui‑ tivní prozření v mém životě nebo vzpomínky na naše nedáv‑ né společné chvíle; následuje stručné poučení o nut‑ nosti převzít velkou odpovědnost, která s sebou nese nedozírné odměny. Na závěr, v epilogu, vás zasvětím do nejpřekvapivějšího odhalení, ke kterému jsem došel (od doby, co tento typ myšlenek sumíruji), a možná vůbec do 15

Průvodce vesmírem pro začátečníky

nejpřekvapivějšího objevu svého života ohledně nedostat‑ ků, které mne poslední dobou velmi tíží – že nejsem tím člo‑ věkem, za něhož se považuji, což je poznání mající důsled‑ ky pro všechny lidi, kteří kdy žili.

Abych vám ušetřil pocity viny, které byste mohli pocí‑ tit při čtení mých předchozích patnácti knih, tuhle jedinou jsem pro vás napsal tak jednoduše a stručně, jak jsem to jen dokázal. Zachycuje vše ze všech mých knih dohromady…

A je určená také všem, kteří si rádi připomínají krásy života, naši sílu a to, jak moc jsme milováni.

Kéž vše, co si přejete, bude to nejmenší, co získáte.

16

1

Proč vychází

slunce

Většinu tvých prvních chvil života plnily slzy a obavy.

Pořád jsi volala po babi, i když ta zemřela v tvém prv‑ ním roce života. Při prvních krůčcích ses držela jejích kolen.

Pořád ses chtěla věšet na její jednaosmdesátiletou kostru.

Pořád jsi hubičkovala její unavenou tvář.

Před třemi lety jsem slyšel zvolání „Tatí, pomóc! Á-á-á‑ -á-á-á-á-á-á-á-á-á-á-á-á-á-á-á-á!“ z koupelny pro hosty a za chviličku jsem tě našel v prázdné vaně, jak visíš hlavou dolů, s nohama nahoru jako na houpačce; byla jsi opřená o rozta‑ žené dlaně, zmrzlá hrůzou a neschopná pohybu a zmohla ses jen na volání o pomoc.

17

Průvodce vesmírem pro začátečníky

A několik nocí za sebou jsi nás budila a v po‑ lospánku jsi přerušovaně vykřikovala: „NEMÁM… RÁDA… PŘÍŠERY!“ Pláč u dětí znamená kmenovou výzvu na odpověď, ře‑ šení nebo lásku – a to vždy musí zařídit ti ostatní. Potřeby se s přibývajícím věkem komplikují, protože jak vyrůstáme k větší nezávislosti, zjišťujeme, že věcí, ze kterých máme obavy, stále přibývá.

Obavy jsou mojí Nemesis a provázejí mne celý život.

Nejvíc si dělám starosti s věcmi, které se nikdy nestanou, s vlastní neschopností nebo s tím, co si myslí ostatní lidé.

Ale i tak jsem se naučil tyto obavy zvládat, a dokonce i s nimi prosperovat, milovat a být milován – stačilo jen zjistit, že všechny obavy pramení z nedorozumění. A že někdy stačí aplikovat několik správných nápadů na nepříjemné okol‑ nosti nebo na chmurné vyhlídky, a všechno je úplně jinak.

Největší ponaučení, ke kterému jsem kdy došel, je to, že jsem si uvědomil, že příčina všech obav je v nejasné před‑ stavě, čím ve skutečnosti jsme, proč jsme tady a co se svým životem můžeme udělat. Možná to vypadá nepřesvědčivě, ale jen do té doby, dokud na tyto otázky nenaleznete od‑ povědi. Ironií osudu, i když ne tragickou, je skutečnost, že pravda, která by nás mohla vyvést z omylů, je blízko nás a denně ji prožíváme. Už naše fyzické smysly nám ukazu‑ jí, že žijeme v nekonečném a nevyslovitelně moudrém ves‑ míru, jehož jsme pevnou součástí a ve kterém se my sami stáváme stvořiteli prostřednictvím svých myšlenek a skut‑ ků. A našimi bezpočetnými stvořeními prochází jeden život.

Půjdeme­‑li více do hloubky, lze konstatovat, že měl­‑li Einstein pravdu a skutečnost je pouhou iluzí, platí to o čase, 18

Proč vychází slunce

prostoru i hmotě. Těmito tématy se podrobněji zabýval ve svých méně známých dílech. Neexistuje tedy žádné „před, potom, blízko či daleko“. Vše je doslova „tady a teď“, bez jakýchkoliv prostorových, hmotných nebo časových roz‑ lišení. Tato vymezení pouze poskytují specifický náhled selektivního vnímání.

Ve vesmíru bez omezení, kde jsme všichni oprav‑ du jedno, tedy není jiná možnost, než že každý z nás pochází z božské inteligence a je její součástí? Bez rozlišování není žádný Bůh či Nebůh. A vlastně, odkud by ten Nebůh vůbec pocházel? A pocházet z Boha znamená, že vy nebo vaše vyšší já jste existovali již „před tímto životem“ a budete existovat i po něm; jinými slovy, my jsme skuteční, iluze nikoliv, my přetrváváme, ilu‑ ze mizí, což znamená, že jsme přišli dříve. A to, že se dnes nacházím v časoprostoru, znamená, že jsme si (naše vyšší já) museli vybrat být tady a teď!

A v duchu této jednoduché logiky si můžeme odvodit ohromující skutečnost, že tu nejsme proto, aby nás zkoušel, soudil a trestal rozzlobený a žárlivý Bůh. Za prvé, jak by Bůh, který vymyslel celý vesmír, víceméně tedy fotosyn‑ tézu, mohl být tak malicherný, a za druhé, jaký smysl by to zkoušení vlastně mělo mít, abychom pochopili, že Bůh udělal chybu?

A stejně hloupě působí stará teorie, že život vznikl ná‑ hodou bez inteligentního zásahu. To rovnou můžeme věřit, že se život vyvinul z kamení a vakua, aniž bychom vysvětlili vznik minerálů a prázdnoty, a nevnímat inteligenci ve více než 100 milionech různých forem života ve všech buňkách v každém jejich těle.

19

Průvodce vesmírem pro začátečníky

To vede k nevyhnutelnému závěru, že jste důležití – posvátní, ctění, milovaní – a nepatříte do světa iluzí, spíše on závisí na nás. To vy jste stvořiteli prostřednic‑ tvím aktu vnímání, každého kamene či prázdnoty, VY jste důvod, proč slunce vychází každý den. Ne „určitým“ důvo‑ dem, ale důvodem skutečným. Jste svobodní. Prostě buďte sami sebou. Neexistují žádné zkoušky. A vše je v pohodě.

Zasloužíte si štěstí, nesporně nejcennější hodnotu známou lidstvu. (Láska není emoce, je absolutní a nepodmíněná, jak se dočtete dále.) A zatímco tyto myšlenky mohou vzhledem k získaným poznatkům vyvolávat závažné otázky, na které nikdo z nás nezná odpověď, mají vůbec pro někoho význam?

Mé důkazy? Jak vím, že to je pravda? Jako váš fiktiv‑ ní otec považuji za svoji největší povinnost vám pomáhat, abyste mysleli na sebe a ve světě prosperovali. A za tím účelem vám jen nabízím ke zvážení některé z nápadů, kte‑ rých si cením a které mi přinesly úspěch. Nabízím vám my‑ šlenky založené na lásce a úctě ke všem. Nemohu si na ně dělat vlastnický nárok, ale jsou tak univerzální a evidentní, že se k nim dopracuje každý hledající.

Můj „proces“ objevování pravd ve zpětném pohledu vždy prochází jednoduchým dvoufázovým testem. Začně‑ te s myšlenkou, která vás elektrizuje, která pochází z vaší vlastní zkušenosti, intuice či logického uvažování a kterou považujete za pravdivou: • hovoří o krásách života nebo naší síle a • platí vždy a stejně pro všechny, ať se děje, co se děje.

20

Proč vychází slunce

Nikdo není opomenut, nikdo není vylou‑ čen, nikdo není souzen. Existují snad lepší potvrzení pravdy než naše vlastní zkuše‑ nosti, logika a intuice? Tyto názory lze snad‑ no označit jako amatérské, než si uvědomíme, že součas‑ né převládající představy a přesvědčení neplní svůj účel a kromě strašení a manipulace s davy nemají žádný racio‑ nální základ.

A pokud existují lepší zdroje pravdy, jaké by měly být?

Knihy? Kněží? Vědci? A nejsou různé věrouky, texty či teo‑ rie pouhým souhrnem bádání ostatních lidí? Raději pozná‑ vejte život vlastním způsobem, žijte ho, dělejte vlastní závěry a porovnávejte je s těmi, které světu odhalilo několik nezaujatých myslitelů jako např. Lao‑c’, Konfucius, Platon, Sokrates, Aristoteles, Seneca, Markus Aurelius, Descartes, Emerson, Thoreau, James, Nietzsche, Hesse, Gibran a tisíce dalších uznávaných velikánů historie, a ověřte si, jak se s nimi shodujete. Doufám, že díky této knize si také ově‑ říte svoji vlastní zkušenost, logiku a intuici. To nezname‑ ná, že potřebujete nějakou jinou autoritu, než jste vy sami, abyste vsadili na neoddiskutovatelnou krásu života a vlast‑ ní schopnosti.

Samozřejmě si uvědomuji, že snaha vyjádřit pravdu slo‑ vy ji někdy omezuje. Vzhledem k této nevyhnutelné jazykové bariéře najdete v této knize jemné, ale přesto neodvratitel‑ né zdánlivé rozpory. Ale stejně bych raději zariskoval a do‑ časně se mýlil a odvedl vás od stádního uvažování a podní‑ til ve vás jiskru touhy nalézt vlastní odpovědi.

Když se nad vším, co jsem napsal, zamyslíte, odhoďte, co vám nesedne, nebo to, kde cítíte rozpor, a přijměte to, 21

Průvodce vesmírem pro začátečníky

s čím v srdci a v mysli souhlasíte a co potvrzuje váš život.

Narazíte­‑li na myšlenku, která vám nějak nesedne – těch je v této knize určitě dost –, nechť je to pro vás výzvou k vlast‑ ní odpovědnosti a k tomu, abyste si položili otázku: „Když tohle není pravda, tak co tedy?“ Jestliže vás o ničem jiném nepřesvědčím, budu pova‑ žovat za úspěch, když si uvědomíte nezměrnost své povin‑ nosti klást si další otázky ohledně všeho, co vás v životě trápí, s vědomím toho, že vždy existuje jednoduchá odpo‑ věď a cesta ke štěstí a pohodě. Žádná jiná pravidla neexistují. Neexistují ani žádné skryté agendy. A ani neexistují žádné skryté proměnné, které by pracovaly proti vám. Opravdu máte moc nad vše‑ mi věcmi, kterou nic nedokáže omezit… S výjimkou nejisto‑ ty ve vztahu ke skutečné pravdě.

V tomto životě zvítězíte díky porozumění těm nejzá‑ sadnějším absolutním hodnotám naší skutečnosti, o kte‑ rých tato kapitola pojednává. Pak z vašeho života zmizí obavy a váš život se obohatí o vše dobré: o pohodu, spoko‑ jenost, tvořivost, důvěru, zdraví, bohatství, přátelství, štěstí, lásku, poznání – opravdu o vše.

A to je přesně to, co si pro vás přeji.

22

Proč vychází slunce

Nejste tu proto, abyste si něco dokázali, jste tu proto, že jste to už

dokázali kdysi v nějaké zapomenuté říši.

Byli jste tu

dávno

první.

Před sluncem, měsícem i hvězdami.

Zvolili jste si být zde.

Jste to vy,

kdo

nejvíce chtěl být.

Důvodem, proč jste zapomněli, kým

jste byli

současným životem, je být naplno tím, kým jste nyní.

před tímto

„Skutečnost“ není to, že jste

slabí

a sníte o tom, jak se stanete silnými; že jste chudí a sníte o tom, jak zbohatnete; že jste sami a sníte o tom,

že budete mít spoustu přátel.

Skutečnost je to, že jste silní, bohatí a máte mnoho přátel – a přesto někdy

sníte, že tomu tak není.

23

Průvodce vesmírem pro začátečníky

Myšlení je jedinou proměnnou

života.

Vše ostatní bylo už nastaveno velmi,

velmi dávno.

V tom nejjednodušším

jak ho známe,

slova smyslu život, začal,

když se Bůh rozhodl, skrze nás,

vymýšlet, co nikdy vymyšleno

Jste

nebylo.

jedinou nadějí Boha, abyste byli sami sebou.

Uvidíte,

co

nikdo další neuvidí,

uslyšíte,

co

nikdo jiný neuslyší,

Budete

uvažovat

o čem nikdo jiný nikdy uvažovat nebude,

o tom,

a vnímat, co nikdo jiný nikdy vnímat

nebude.

Máte takovou cenu, jakou si ani nedokážete

představit.

Už takhle jste nejvýznamnějšími

lidmi,

kteří kdy žili.

24

Proč vychází slunce

Původní

hřích

znamená chápat svět iluzí

jako jedinou skutečnost;

pověstného imaginárního jablka, jako kdyby bylo skutečné, se odklonil od pravdy, čímž přišel o požehnání.

Adam zakusující se do

Pokaždé

když

reagujeme

na svět kolem nás,

jako kdyby byl skutečností, jíme ono zakázané ovoce.

Hledáme­‑li v čase a prostoru odpovědi, směr i smysl, budou váš svět ovládat ve všech směrech.

Ale zjistíte­‑li, že odpovědi,

směr i smysl hledá u vás časoprostor, ovládnete svět.

Čím více věříte ve

vnější projevy,

předváděné vám vašimi smysly,

a vidíte sebe samé jako

oběti

okolností,

ve kterých se právě nacházíte,

menší kontrolu budete nad nimi mít.

Vnější zjevy si klidně naplno užívejte,

jenom jim prostě nevěřte. tím

25

Průvodce vesmírem pro začátečníky

Tou fikcí není „neviditelné“,

ale právě to, co

vidět

je.

To, čeho se můžeme dotýkat, jednou zmizí,

ale to, co cítíme, existuje

Nejenom že vás

pravda

osvobodí,

ale také odežene všechny přízraky,

utiší

zbaví vás obav,

navěky.

bolest,

naplní prázdnotu, odstraní pochybnosti,

odlehčí břemena, spojí přátele, prach ve zlato a přinese do života slunce. vše propojí,

změní

Díky němu lépe

pochopíme

a uvidíme,

co nám chybí k plnému pochopení

Všechny

evoluce,

k vědomí v čase a prostoru.

úmyslné změny pocházejí

nejdříve z

odmítnutí

logiky,

která vám dříve poskytovala pohodlné zázemí.

26

Proč vychází slunce

schopnost přestat se obelhávat přinese největší průlomy, Naše

nejrychlejší návraty a šťastnou

Pravá

ruku.

láska je daná, ne jako možnost,

ale jako

bezpodmínečná,

neproměnná.

Je zrozena z našeho božství, nikoliv z lidství.

Vždy je

nepodmíněná.

Náš život není o lásce,

je to dobrodružství, které k lásce

vede.

Naše dobrodružství jsou proměnná, nikoliv láska.

Život

není to, co vidíte, ale to, jak jste si ho navrhli.

Není přesně tím, jak ho

Není

tím,

co jste právě zažili,

ale tím, jak si to pamatujete.

Není tím, jak jste ho vytvořili, ale tím,

vnímáte,

ale tím, jak jste si ho rozhodli.

čím jste mu dovolili být.

A není žádným zjevením, ale tím,

co jste

vyvolali.

27

Průvodce vesmírem pro začátečníky

Jedním

z největších paradoxů našich fyzických smyslů

je to, že nám opravdu zobrazují to, v co věříme,

a to v takové míře, v jaké

Namísto

vnímáme –

naštěstí to první jde snadno změnit.

úprku

od něčeho děsivého

je daleko snazší naučit se toho

přestat

bát.

Žijeme­‑li v pravdě, je nemožné mít strach.

Více

milovat

a přináší to

Strach

obvykle bývá snazší než méně se bát

lepší

výsledky.

můžete mít jen tehdy,

když předstíráte, že se neovládáte.

Jste osamoceni, když přestanete

něco

dělat.

Znudění, když se přestanete řídit srdcem.

A přemožení, když začnete považovat iluze za skutečné.

28