Page 1

ZVÍŘECÍ OLYMPIÁDA Napsal Martin Jenkins Ilustrovala Tor Freemanová

zvireci ol. OK cz.indd 5

15.01.20 11:09


VÍTEJTE NA

ZVÍŘECÍ OLYMPIÁDĚ! Dámy a pánové, holky a kluci, přistupte blíže, udělování medailí právě začíná! Připravte se, budete ohromeni! Sešli jsme se, abychom vyhlásili nejlepší z nejlepších z království zvířat, abychom užasli nad jejich schopnostmi a ocenili ty nejobdivuhodnější z nich. Ceny budeme rozdávat těm nejrychlejším, nejstarším, nejsilnějším, nejmenším, nejdelším, nejvyšším a dalším vítězům ve svých disciplínách. Nebojte se, oceníme i některé velmi neobvyklé a děsivé dovednosti. Projdeme společně tímto dlouhým seznamem a budeme mít tu čest seznámit se s váženými hosty – od jedovatých žab přes sehrané mravence až po obdivuhodné pavouky, mistry svého oboru v chytání potravy. Vybrat vítěze nebylo snadné, věříme ale, že nám dáte za pravdu a společně s námi oceníte tuhle nevídanou sestavu šampionů. A teď prosíme o potlesk pro všechny nominované! Zvířecí olympiáda může začít…

zvireci ol. OK cz.indd 6

15.01.20 11:09


Na zvířecí olympiádu jsou nominováni: 10

8

12

16

14

20

18–19 Tučňák císařský Chobotnice velká Albatros stěhovavý Slon africký

Drop velký

Termiti

22

Šimpanz

24

26

Sokol stěhovavý

Žížala

Ďas mořský

28 30–31

32

34

Rybák dlouhoocasý Úhoř říční Plejtvák obrovský Sob polární

Mravenci rodu Atta

36

Vorvaňovec zobatý

Lev

Chameleon

38

40

Netopýr

44

42–43

Skunk

46

48

Včela Rypoš lysý Vlk obecný Klaun a mořská sasanka

Tygr

Paúhoř elektrický

50

Panda velká

52 54

Pavouk

Bobr

56

58

Klokan

62

60

Lyrochvost nádherný Garnát Datel Bezblanka koki

Žirafa

Gepard

Žáby pralesničky

64

66–67

68

70

Chrobák

72

Sup

74

Oliheň

76

Kambala měsíční Korálovka

REJSTŘÍK

Kudlanka korunková

Pštros

zvireci ol. OK cz.indd 7

Želva

Talířovka obrovská

Axolotl

Zéva obrovská

Medvěd lední

15.01.20 11:09


TERMITI Třída: hmyz | Vy’skyt: tropické oblasti | Délka života: královny i přes 30 let, dělníci pouze několik týdnů | Potrava: vše rostlinného původu a houby

CENA ZA

ARCHITEKTURU

Termiti možná nevypadají moc zajímavě – většina z nich neměří víc než centimetr – ale panečku, ti umějí stavět! Termiti stavějí jedna z nejúžasnějších obydlí, jaká můžeme v přírodě vidět. Říká se jim termitiště a svou výškou mohou přesahovat i 10 metrů. Termiti jsou stejně jako mravenci a včely sociální hmyz. Žijí v obrovských koloniích složených z královny, krále a velkého počtu vojáků, kteří celou kolonii chrání před vetřelci. Poslední skupina, dělníci a dělnice, má na starost všechno ostatní, jako je hledání jídla a vody, hloubení tunelů i stavba a oprava termitiště. Termitiště se mohou lišit jak velikostí, tak vzhledem. Termiti však žijí zahrabaní v hnízdech pod nimi. Není tedy úplně jasné, proč je vlastně stavějí. Mnoho vědců se domnívá, že se jedná o velmi propracovaný systém napomáhající cirkulaci vzduchu. Během horkého dne se povrch termitiště zahřívá a rozpíná, což tlačí čerstvý vzduch dolů do hnízd. V noci se stavba zase ochlazuje a smršťuje, což starý vzduch vytlačuje malými otvůrky ven na povrchu.

Termiti budují věžovitá termitiště z přírodních materiálů – hlíny a rozžvýkaného dřeva smíchaného s vlastními slinami.

CENU PRO NEJLEPŠÍ ARCHITEKTY ZÍSKÁVAJÍ TERMITI ZA SVÁ TERMITIŠTĚ

Termitiště jsou stavěna tak, aby vydržela co nejdéle. Ty v Brazílii jsou stará i přes 3 500 let.

Termiti jsou mazaní. Minimálně jeden druh produkuje chemikálii naftalen, účinnou při hubení hmyzu. Využívají ji proti nezvaným hostům.

Nejsou to samotáři! Velká hnízda pojmou i několik milionů termitů.

Jsou chytří. Vědci stále nemají jasno, jak se termiti při budování takto komplikovaných staveb domlouvají.

8 zvireci ol. OK cz.indd 8

15.01.20 11:09


9 zvireci ol. OK cz.indd 9

15.01.20 11:09


DROP VELKÝ CENA

Třída: ptáci | Vy’skyt: Evropa a Afrika | Délka života: 10 let | Potrava: hlodavci, hmyz a ještěrky

ˆ

za nEJLEPsÍ NÁMLUVY

Ptáci patří bezpochyby k jedněm z  největších parádníků. Nikdo ale nepřekoná dropa velkého. Jeho přehlídky mají jen jediný důvod – chce zaujmout protějšek. Jakmile přijde řeč na největší fintily, samci ptáků si v tom­hle ohledu koledují o prvenství. Doslova se producírují před možnou partnerkou, předvádějí se a říkají: „Koukni na mě! Já jsem nejlepší! Já jsem ten nejzdravější a nejzdatnější, vyber si mě!“ Dropi jsou velcí – ve stoje měří více než jeden metr a  váží přes 21 kg. To z  nich dělá jedny z  nejtěžších létajících ptáků současnosti. Na jaře, tedy na začátku období rozmnožování, se samcům vybarví peří jasnějšími barvami a  na krku jim vyroste pár dlouhých, fousům podobných per. Během námluv nafukují hrdelní vak, který vypadá jako balon, načepýří ocas, otočí ho „naruby“ přes záda a  roztáhnou křídla. Během toho buď stojí, točí se nebo pobíhají a podupávají nohama. Kvůli tomu všemu pak vypadají jako obrovské koule peří – je to parádní a absurdní zároveň, ale samice se tak snáz rozhodnou, který partner je pro ně nejlepší. S ním se pak spáří a zvýší tím šanci, že jejich potomci budou stejně zdraví a úspěšní jako on.

Dropi velcí mají u zobáku dlouhá pera, která připomínají knír. Díky nim vypadají pompézně a statně.

CENU ZA NEJLEPŠÍ NÁMLUVY ZÍSKÁVÁ DROP VELKÝ

Samci dropa velkého jsou mnohem větší než samice.

Vypadají sice úžasně, ale jako otcové nestojí za nic. Do hlídání vajec nebo výchovy mláďat se vůbec nehrnou.

Samci dropa velkého mezi sebou soupeří, aby se ukázalo, kdo je ve skupině dominantní jedinec.

Fousky na krku se samcům poprvé objeví ve stáří dvou let. Každý rok o trochu povyrostou, do plné délky dorostou v šesti nebo sedmi letech.

10 zvireci ol. OK cz.indd 10

15.01.20 11:10


Samci dropa velkého se scházejí na místech zvaných tokaniště, kde se předvádějí. Tokaniště bývají v otevřené krajině, takže je samice vidí i na velkou vzdálenost a samci zase včas zpozorují predátora, který se může plížit kolem.

Samci dropa australského mají velký, peřím pokrytý hrdelní vak sahající až na zem.

Ostatní druhy dropů se také předvádějí před samicemi. Drop indický žije v Indii a Nepálu ve vysoké trávě. Aby na sebe upoutal pozornost samice, vyskakuje do vzduchu, zuřivě mává křídly a pak opět spadne na zem.

Samci dropa obojkového načepýří bílé peří na krku, zastrčí hlavu dozadu, rozeběhnou se a chvíli sprintují po tokaništi, a to i přesto, že je nikdo nehoní.

11 zvireci ol. OK cz.indd 11

15.01.20 11:10


ŠIMPANZ

ˆ

CENA ZA

Třída: savci | Vy’skyt: západní a střední Afrika | Délka života: 35 let ve volné přírodě, 50 let v zajetí | Potrava: skoro vše, nejvíc ovoce

Dlouho se předpokládalo, že né nástroje dokážou používat lidé. Časem se však ukázalo, stry v používání nejrůznějších cek jsou i šimpanzi.

ZRUcNoST

rozličpouze že mipomů-

Některá zvířata dokážou používat specifický nástroj k jednomu účelu. Například sup mrchožravý sbírá do zobáku kameny a pouští je na pštrosí vejce, aby rozbil jejich pevnou skořápku. Pěnkava bledá používá kaktusové trny nebo větvičky k napíchnutí chutné larvy. Vydry mořské balancují na hladině s  placatým kamenem na břiše, kterým pak rozbíjejí mořské ježky. Zvířata používají různé nástroje k  rozmanitým účelům. Šampiony v tomto oboru jsou ale bez pochyby šimpanzi. V Africe existuje mnoho skupin šimpanzů a kaž­dá z nich používá jiný nástroj. Některé zvyky však mají všichni šimpanzi stejné. Ze zmuchlaných listů si například vyrábějí houby, aby jimi nasáli pitnou vodu, po rivalech házejí kameny, či dokonce trus a mezi sebou komunikují pomocí bubnování na kmeny stromů. Šimpanzi nástroje nejen používají, ale umí si je i sami vyrobit. Aby vylovili chutné termity z hnízda, používají malý „rybářský“ prut. K jeho výrobě potřebují tenký proutek, ze kterého sloupají kůru, podélně ho rozpůlí, na jednom konci udělají ostrou špičku a druhý rozžvýkají do jakéhosi kartáče. Je to sice pracné, ale za ty termity to stojí!

Šimpanzi umí na rozdíl od jiných zvířat použít různé kombinace nástrojů.

CENU ZA NEJOBRATNĚJŠÍ POUŽÍVÁNÍ NÁSTROJŮ ZÍSKÁVÁ ŠIMPANZ

Šimpanzi jsou v současnosti nejbližší příbuzní člověka. Není proto divu, že máme hodně společného – třeba používání nástrojů.

Šimpanzi jsou mazaní. Když si šimpanz z jedné zoo myslel, že se nikdo nedívá, schovával si kameny do hromady slámy, aby je měl další den po ruce a mohl je házet po návštěvnících.

Někteří šimpanzi si vyrábějí celé sady nástrojů. Ti z Gabonu ze střední Afriky používají pět různých pomůcek v přesně daném pořadí, aby získali med z hnízd divokých včel.

12 zvireci ol. OK cz.indd 12

15.01.20 11:10


kameny jako kladiva, V některých oblastech používají šimpanzi velký plochý kámen místo kovadliny a menší nestabilní a kýve se, aby rozbili skořápku tvrdých, ale chutných palmových ořechů. Pokud je kovadlina použijí menší kámen k podložení.

Vrána novokaledonská je mistrem mezi ptáky. Z kousků dřeva, jehličí či stonků kapradin vyrábí nástroje různého tvaru, aby se dostala pod kůru k šťavnatým larvám a broukům.

Také orangutani používají nástroje. Pomocí tenkých větviček umí z dutin stromů vyhrabat něco k snědku a listy používají jako rukavice, když trhají trnité plody, nebo jako ubrousk y, když se umažou od lepkavé ovocné šťávy.

13 zvireci ol. OK cz.indd 13

15.01.20 11:10


SOKOL STĚHOVAVÝ Třída: ptáci | Vy’skyt: po celém světě kromě Antarktidy a Nového Zélandu | Délka života: ve volné přírodě 15 let | Potrava: převážně jiní ptáci

O vítězi v  kategorii nejrychlejšího zvířete planety není pochyb. Je jím sokol stěhovavý, v téhle disciplíně nemá konkurenci.

ˆˆ

C E NA Z A

N EJV YssÍ T R Y C H LO S

Tento krásný dravý pták loví téměř výhradně jiné opeřence, které chytá za letu ve vzduchu. Vhodnou kořist vyhlíží vsedě z výšky, anebo pomalu plachtí po obloze. Jakmile spatří hejno ptáků, vystoupá vysoko nad něj a počká si na správný okamžik. Když nastane, složí křídla blízko k tělu a hlavou dolů se střemhlav vrhne na nic netušící oběť. Vybere si jednoho ptáka z hejna a zasáhne ho nataženými ostrými drápy do křídla. Přímý náraz zpravidla kořist omráčí nebo rovnou usmrtí. Poté sokol zpomalí, změní směr, chytne svůj úlovek a později ho v klidu sní. Sokoli stěhovaní se dokážou řítit neuvěřitelnou rychlostí, která snadno překročí i  320 km/h. Vědci vypočítali, že ve velkých výškách, kde je vzduch řidší, by mohli tuto rychlost dokonce i  zdvojnásobit, to se ale zatím nikomu nepodařilo změřit. Střemhlavý let dává sokolovi výhodu momentu překvapení a  vysoká rychlost mu usnadňuje manévrování. Když vyhlídnutá kořist přece jen spatří rychle se blížícího sokola, většinou už nemá šanci uletět.

Sokoli dosahují neskutečné rychlosti také díky gravitaci.

CENU ZA NEJVYŠŠÍ RYCHLOST ZÍSKÁVÁ SOKOL STĚHOVAVÝ

Sokoli mají třetí průhledné víčko, které během rychlého letu chrání oko před nečistotami a prachem.

Díky své rychlosti jsou sokoli velmi úspěšní – jsou to nejrozšířenější dravci na světě.

Samice sokola je o dost větší než samec. Rychlost jejich letu je ale srovnatelná.

Mladí sokoli stráví hodně času tím, že se učí střemhlavý let. To musí být pro okolní holuby a špačky pěkně znervózňující!

14 zvireci ol. OK cz.indd 14

15.01.20 11:10


zvireci ol. OK cz.indd 15

15.01.20 11:10


ĎAS MOŘSKÝ

ˆ

C E NA

Třída: paprskoploutvé ryby | Vy’skyt: mořské hlubiny po celém světě | Délka života: neznámá, ale pravděpodobně kolem 25 let | Potrava: menší mořští živočichové

PR O

ˆ

OSV e T LO VAcE roku

Čím hlouběji se v moři potopíme, tím méně toho kvůli nedostatku světla uvidíme. Dokonce i za bílého dne. Mořská voda totiž absorbuje sluneční záření. Jen velmi malá část se dostane hlouběji než 200 metrů pod hladinu. Mnoho hlubokomořských živočichů proto umí produkovat vlastní světlo. Této vlastnosti říkáme bioluminiscence. I  některé suchozemské organismy to dokážou, například světlušky, mušky bedlobytky i některé houby. Věří se, že někteří živočichové produkují světlo, aby viděli na cestu, jiní zase aby přilákali možného partnera. Světlo se dá také použít jako varovný alarm anebo k  zastrašení nepřítele zablesknutím. Rovněž se jím dá přilákat větší predátor, který pak zaútočí na menšího. Samice ďasa mořského využívají svou schopnost ještě trochu jinak. Většina z  nich má na hlavě nebo na zádech speciální orgán připomínající prut. Vznikl z prvního paprsku hřbetní ploutve. Samice jím pohupuje před hlavou, aby pod záminkou chutné potravy nalákala menší ryby. Jakmile se ryba přiblíží, lapí ji do své zubaté tlamy.

Existuje více než 200 druhů ďasů a samice většiny z nich mají na hlavě svítící výrůstky. CENU PRO OSVĚTLOVAČE ROKU ZÍSKÁVÁ ĎAS MOŘSKÝ

„Návnada“ samice ďasa mořského obsahuje speciální bakterie produkující světlo. Tyhle bakterie nikde jinde nenajdete.

„Návnada“ je umístěna na konci vlákna podobného biči, které může být pětkrát až šestkrát delší než tělo samotné ryby.

Někteří ďasi umí světlo vypínat a zapínat jako maják a postupně tak nalákat kořist blíž a blíž k tlamě.

16 zvireci ol. OK cz.indd 16

15.01.20 11:10


zvireci ol. OK cz.indd 17

15.01.20 11:10


C E NA Z

A

U V ’ O H C Vy

Všechna zvířata mají potomky – kdyby tomu tak nebylo, brzy by vyhynula! Rozmnožují se nejrůznějšími způsoby. Nejčastěji se samec se samicí setkají pouze jednou za účelem spáření. Poté se každý zase vydá svou cestou a samice následně přivede na svět mladé. Některá zvířata jsou starostlivější a urazí obrovské vzdálenosti, aby své potomky přivedla na svět na nejlepším možném místě. Zde jsou ta nejobdivuhodnější.

TUČŇÁK CÍSAŘSKÝ Aptenodytes forsteri Nejlepší táta Třída: ptáci | Vyskyt: Antarktida | Délka života: zpravidla 20 let, někdy až 50 let | Potrava: ryby, olihně, kril

Mezi tučňáky se ve výchově potomků nejvíce angažují matky, není tomu tak však u všech druhů. Tučňáci císař­ ští se rozmnožují na souši během antarktického podzimu. Jakmile samice snese vejce, vrátí se do moře, aby nalovila potravu. Samec mezitím udržuje vejce v teple. V  této době nepřijímá žádnou potravu a  žije pouze z  tukových zásob. Samice se vrací na začátku jara, v době, kdy se začínají líhnout mláďata. Vystřídá se se samcem, aby si i on mohl obstarat nějaké jídlo, a pečuje o mládě, než se otec vrátí z moře. CHOBOTNICE VELKÁ Enteroctopus dofleini Máma roku Třída: hlavonožci | Vyskyt: Severní Tichý oceán | Délka života: 3–5 let | Potrava: ostatní mořští živočichové

Samice chobotnice velké přináší při péči o své potomky velkou oběť. Vajíčka klade pouze jednou za život, najednou jich ale dokáže vyprodukovat přes 400 000. Jedno po druhém přilepí na strop vhodného podmořského úkrytu a nepřetržitě je chrání před predátory. Napomáhá proudění vody kolem vajíček, aby měla jistotu, že se malým chobotničkám uvnitř dostává dost kyslíku. Také čistí okolí hnízda od řas a  jiných nánosů. Mláďatům trvá šest měsíců, než se vyvinou. Po tuto dobu jejich matka nepřijímá potravu, a jakmile se celá snůška vylíhne, zahyne.

18 zvireci ol. OK cz.indd 18

15.01.20 11:10


ALBATROS STĚHOVAVÝ Diomedea exulans Nejvěrnější pár Třída: ptáci | Vyskyt: Jižní oceán | Délka života: přes 50 let | Potrava: ryby, olihně, kril

Jako mnoho jiných mořských ptáků, i albatrosi stěhovaví vytvářejí dlouhodobá partnerství. Stejné páry se opakovaně scházejí každý rok, aby vyvedly mladé. To trvá poměrně dlouho. Mládě se vylíhne po 11týdenní inkubaci a přibližně dalších devět měsíců je zcela závislé na krmení od rodičů. Bohužel ne vždy jde vše podle plánu. Vejce může vypadnout z  hnízda, mládě může zemřít, ale pokud se něco z toho stane, partneři to zkusí opět za rok. Kdyby se něco podobného stalo jiným mořským ptákům, partneři by se rozdělili. Albatrosi spolu zůstanou i tak.

SLON AFRICKÝ Loxodonta africana Nejúžasnější babička Třída: savci | Vyskyt: Afrika | Délka života: nejméně 70 let | Potrava: rostliny

Sloni afričtí žijí zpravidla se svou, ně- nové, vnuci, synovci a pravnuci zůstákdy značně velkou rodinou. Stádo tvoří vají se stádem jen tak dlouho, dokud samice a  mladí jedinci. Dospělí samci nedospějí. žijí s ostatními samci nebo samotářsky. Stádo vede nejstarší a nejzkušenější samice. Rozhoduje, kudy se skupina vydá, brání ji před nebezpečím a usměrňuje nejmladší členy. Další samice ve skupině jsou většinou její mladší sestry, dcery, neteře, vnučky a  prane­teře. Sy-

19 zvireci ol. OK cz.indd 19

15.01.20 11:10


ŽÍŽALA

CE N

A ZA

ÚPRAV U PuDY

Třída: máloštětinatci (kroužkovci) | Vy’skyt: téměř po celém světě kromě Antarktidy | Délka života: 8–10 let | Potrava: tlející listí a další rostlinný odpad, drobní uhynulí živočichové

O

Půda je nesmírně důležitá. Vyrůstají z ní téměř všechny rostliny – bez nich bychom nepřežili ani my, ani jiní živočichové. Půda se skládá ze směsi minerálů ze zvětralých hornin a z organické složky, kterou tvoří nejrůznější organismy. Poskytuje prostředí k  životu obrovské škále organismů včetně kořenů rostlin, mikrobů, hub i  všelijakých prapodivných zvířat. Někteří živočichové se živí kořeny nebo listy rostlin a  tím je ničí či zabíjejí, jiní naopak podporují jejich růst tím, že udržují půdu v dobré kondici – a právě v tom jsou nejlepší žížaly. Žížaly žijí v  podzemních chodbičkách a živí se organickou složkou hlíny. Některé v  noci vylézají ven na povrch,  sbírají spadlé listí či jiný materiál a  odnáší si ho pod zem do svých chodbiček, kde ho později sní. S  potravou přijímají i  minerály, které jim ji pomáhají rozmělnit. Jejich trávicí soustava vstřebá z  potravy to nejlepší a zbytek vyloučí v podobě trusu bohatého na směs organických látek a minerálů. Takový trus obsahuje všechny složky, které rostliny potřebují k růstu. Žížaly navíc svým pohybem provzdušňují půdu a promíchávají její vrstvy.

Žížalí trus je bohatý na vše, co půda potřebuje.

CENU ZA ÚPRAVU PŮDY ZÍSKÁVÁ ŽÍŽALA Chodbičky, které žížaly vyvrtávají, udržují půdu provzdušněnou a pomáhají tak vsakování vody po deštích.

Většina žížal je kratších než 25 cm, ale ta největší, veležížala obrovská z Austrálie, může narůst až do třímetrové délky.

Jedna obyčejná žížala vyprodukuje až 4 kg trusu za rok. Ten obohacuje půdu, kde může žít až 400 žížal na kilometr čtvereční.

20 zvireci ol. OK cz.indd 20

15.01.20 11:10


Žížaly kladou vajíčka v kokonech pod zemským povrchem. Po vylíhnutí jsou velmi malé, ale také silné – dokážou odtlačit až 500krát těžší kus hlíny, než je jejich vlastní hmotnost.

Většina žížal žije kousek pod povrchem, ale některé se zahrabávají přes dva metry hluboko. Jiné zase žijí v chuchvalcích starého listí vysoko na stromě.

Žížaly mají nejrůznější barvy. Například veležížala Megascolex coeruleus z Austrálie je krásně modrá!

Žížaly jsou také důležitou potravou pro nejrůznější zvířata, například ptáky, žáby, mloky, ježky, rejsky a krtky.

21 zvireci ol. OK cz.indd 21

15.01.20 11:10

Profile for Knižní klub

0041245  

0041245