Kapitola 1
Ve které se vyjadřuju k otázce manželství Odjakživa mi přišlo strašně namyšlené sezvat všechny svoje blízké na jedno místo a oznámit jim: jelikož jsme my dva na chvíli propadli iluzi věčnosti, můžeme tady a teď i přes všechny alarmující statistiky prohlásit, že spolu budeme NAPOŘÁD. Proto jsme vás taky požádali, abyste nám věnovali svůj čas i peníze a sešli se dneska tady – my, My se totiž zaručeně vyhneme všem zabijákům lásky, kterým podlehli ostatní. Ve svých třiadvaceti letech jsme si tím naprosto jistí a chceme se s vámi o tuto jistotu podělit. Nenecháme se přece zviklat nebo zastrašit tím, že si většina párů na tak nepravděpodobném slibu vylámala zuby. Naše láska přežije, protože je jedinečná. My se milujeme úplně jinak než ostatní. Naše manželství will survive. Jenomže pak se skoro na všech alkoholem pěkně zavlažených svatebních hostinách lidi vrhnou na taneční parket a ve snaze překřičet Glorii Gaynor vy řvávají, že přežili spíš ztrátu iluzí. Kolikrát už jsem viděla, jak staré brécy křečovitě svírají pomyslný 7
Zpoved_nudne_manzelky_1-232.indd 7
13.12.19 11:15