Případ balonku, ze kterého vstávají vlasy na hlavě Pro lepší představu o působení elektronů si vezměte nafukovací balonek a třete jím o své vlasy. Třením se některé elektrony z atomů vlasů uvolní a přesunou se na povrch balonku. Tím mu dodají záporný náboj, kterému se říká „statická elektřina“. Ta pak přitahuje vlasy nebo i kousíčky papíru. Pokud je náboj dostatečně silný, může se balonek dokonce „přilepit“ ke zdi.
Případ balonkového hromobití Mohutnému výboji statické elektřiny, který nejspíš způsobují srážky ledových částeček v mracích, říkáme blesk. Svůj vlastní miniblesk si můžete vytvořit i doma: za suchého počasí třete ve tmě nafukovací balonek suchým hadříkem a pak ho přibližte ke kovovému předmětu, jako je třeba klika u dveří. Přeskočí mezi nimi jiskra a drobné zapraskání, které uslyšíte, je vlastně takový minihrom.
0 0 0
0
00
0 0 0 0 0 0 0 0
Jak to, že balonek drží na zdi? Jak prosté, milý Kryšpíne! Stejné náboje (+/+ nebo -/-) se vždy odpuzují. Záporně nabitý balonek tak vyžene záporné elektrony pryč z atomů na povrchu zdi. Na zdi potom zůstane více protonů než elektronů, takže zeď získá kladný náboj. A jelikož protikladné náboje (+/-) se vždy přitahují, záporně nabitý balonek ke zdi přilne.
0
3 9 6 0 0 0 0 0 0
Droboučké atomy Atomy jsou nepředstavitelně maličké. Jediná lžička cukru obsahuje přibližně 396 tisíc miliónů miliónů miliónů atomů uhlíku, vodíku a kyslíku v různých kombinacích.
Prázdný atom Atomy překvapivě vyplňuje především prázdný prostor. Postavte se doprostřed fotbalového hřiště, vezměte do ruky špendlík a poproste kamaráda či kamarádku, aby hřiště oběhl/a po jeho vnějším okraji. Když si představíme, že hlavička špendlíku odpovídá velikosti jediného protonu v jádru atomu vodíku, pak by elektron, který kolem jádra obíhá, mohlo představovat třeba zrnko prachu na kamarádově či kamarádčině nose. Ačkoli je mezi částicemi uvnitř atomů jen prázdný prostor, připadají nám prvky, jako například zlato, překvapivě pevné.
3