KAPITOLA 1 Hřbitov Assistens, Kodaň 2014
Nyní je z tebe anděl. Když si soudní antropoložka Josefine Jespersenová přečetla nápis na černém mramorovém sloupu, na chvíli ztuhla. Byl to dětský hrob a při pohledu na letopočet 1986 v ní hrklo. Chlapeček zemřel v témže roce jako její bratr. Oba byli stejně staří. Odkašlala si a myšlenky jí zabloudily do minulosti. Pak poodešla od hrobu směrem ke skupince zaměstnanců Dopravního podniku oblečených do neonových vest. Po chvilce kývla, že práce mohou začít. Zima nastala brzy, jako špatné znamení. Den a noc se slévaly v jedno, rána jako by ani neexistovala a tma se začínala snášet už brzy odpoledne. Slunce prohrálo boj s temnotou, připomínalo to zimní spánek. Na všem jako těžká peřina ležela mlha a kodaňský hřbitov Assistens pokrývala vrstva rozježděného bahna. Už několik dní bez přestávky pršelo a půda nasákla vodou jako houba. Jasný reflektor ozářil vysoký, úzký mramorový sloup, který měl být odstraněn společně s lidskými ostatky, jež se nacházely pod ním. Mohutný chlapík obsluhoval malý bagr připomínající dětskou hračku. Josefine a archeoložka Rita Magnussenová na práce dohlížely zpovzdálí. Byly součástí týmu, který měl vyklidit severní části hřbitova Assistens v souvislosti s plánovanou výstavbou stanice metra na přilehlé křižovatce Nørrebros Runddel – ostatky z některých hrobů měly být vyzvednuty a znovu pohřbeny o několik desítek metrů dál. Projekt podle očekávání vyvolal vlnu odporu, mnozí