001-200 rozmberkove 15.qxd.qxp_Sestava 1 12.02.20 1:25 Stránka 18
Městys Frymburk má ve svém znaku červenou růži na stříbrném poli – erb pánů z Rožmberka.
pravu v okolí dnešního Lipenského jezera. Ve Frymburku (něm. Fritburgu) stál strážní hrádek, první zpráva o tomto městečku je z roku 1277. Na počátku 14. století byl na ochranu cesty u hranic vybudován Vítkův Hrádek. Frymburská cesta vedla z rakouského městečka Haslach přes Svatý Tomáš, Frymburk, Větrnou a Zátoň do Krumlova. Vítek I. z Prčice získal neobsazenou půdu mimo existující hradiště (jako byly např. Doudleby nebo Chýnov). Postupně kolonizoval zalesněné oblasti v okolí obchodních cest a brodů a pronikal do jižních Čech od severu, nikoliv z rakouských zemí, jak by v minulosti rádi viděli někteří němečtí historici. Od knížete Bedřicha získané území pan Vítek rozdělil mezi své syny, jak potvrzuje i stará rodová legenda o „Dělení růží“ (viz str. 16). Vítek starší spravoval Sepekov a Krumlov, Vítek mladší Prčici a Přídolí, Vítek z Klokot Lomnici a Třeboň a Jindřich Sedlčany a (Jindřichův) Hradec.
Ještě ve 12. století byla větší část Šumavy a jižní část českých zemí tvořena neprostupným hvozdem, kterým procházelo jen několik obchodních cest. Nejstarší byla Libecká neboli Cáhlovská stezka, uváděná poprvé v roce 906, vedoucí z Lince přes Vyšebrodský průsmyk Boletickým újezdem do Netolic. Mladší, ale nejznámější Zlatá stezka sloužila k dopravě alpské soli, poprvé je doložena v roce 1010. Na zemské hranici se dělila na větve vimperskou, prachatickou a kašperskou. Významná byla i Frymburská cesta, která zajišťovala do-
PÁNI Z KRUMLOVA Vítek II. starší
HERALDIKA Erb pánů z Krumlova tvořila zelená pětilistá růže se zeleným okvětím na stříbrném poli se zeleno-stříbrnými přikryvadly a zelenou růží se zlatým osrdím v klenotu.
Za zakladatele rodu pánů z Krmlova je považován Vítek II. starší († 1236), nejstarší syn Vítka I. z Prčice. Ještě za života otce se oženil s neznámou členkou mocného rodu Markvarticů, jejichž přímluva pravděpodobně pomohla jeho otci vyhnout se bolestivé potupě (uříznutí nosu) po prohrané bitvě u Loděnice v roce 1179. Vítek II. dostal od svého otce majetky v okolí Sepekova východně od Milevska. Na knížecím dvoře šel v jeho stopách, jak dosvědčuje úřad podkomořího knížete biskupa Jindřicha Břetislava, zmíněný v listinách v letech 1195–1197. Na jaře 1197 se kníže Přemysl neúspěšně poku-
Erb pánů z Krumlova
18