0039865

dovolena s modernim fotrem_sazba_Sestava 1 5/11/18 10:35 AM Strรกnka 3

dovolena s modernim fotrem_sazba_Sestava 1 5/11/18 10:35 AM StrĂĄnka 4

Copyright Š Dominik Landsman, 2018 All rights reserved ISBN 978-80-249-3618-5

dovolena s modernim fotrem_sazba_Sestava 1 5/11/18 10:35 AM Stránka 5

Ahoj, můj čtenáři. Vítám tě. Jsem rád, že sis zakoupil, dostal, ukradl anebo nelegálně stáhl tuto knížku – Deníček moderního fotra 3. Snad budeš nejen pobaven, ale ze čtení si odneseš i několik mouder, která aplikuješ buď na své dítě, nebo na náhodné cizí dítě.

Ve třetím díle Deníčku si povíme, jaké to je, když dítě už chodí do školky, a rovněž se pobavíme veselými historkami z hokejové přípravky.

Já osobně jsem za ty roky, co jsem rodič, vyspěl. Ano, je to tak.

Všechno si to postupně sedlo. Je to teď takové klidnější a zalité sluncem. Websterův slovník definuje otcovství jako – … „Už se tady přestaň trápit a šoupni se, anebo jdi rovnou vyluxovat. Teď budu psát já.“ „Ale…“ „Na to tvoje psaní o dětech už není nikdo zvědavej. Už jsi vyčpělej. Vykrádáš sám sebe a pořád se opakuješ. Měl by sis odpočinout a jít luxovat. Taky můžeš skočit na nákup.“ „Ale mí čtenáři očekávají kvalitní…“ „To víš, že jo, ty můj ťuňťo. Já se o tvoje čtenáře postarám . Buď hodnej manžílek a udělej mi kafe. Tohle bude asi na dýl.“ „Ale…“ „Už se zase opakuješ. Žádný ale. Prostě si tuhle knížku napíšu sama. Ty ses toho napsal už dost. Nemáš vyzvednout Čeňka ze školky? Tak vidíš. Teď přišel můj čas.“ 5

dovolena s modernim fotrem_sazba_Sestava 1 5/11/18 10:35 AM Stránka 6

Dovolená s moderním fotrem

„Tak dobře. Užij si to a buď v tý knížce na mě hodná.“ „Jasně. Asi jako ty jsi byl hodnej na mě. No nic, já jdu na to.

Udělej mi prosím tě to kafe. A už mě neruš.“ Dobrý den, milý čtenáři. Já jsem Nataša. Samozřejmě se nejmenuju Nataša, to jen můj manžel si tohle debilní jméno vymyslel do knížek.

Nemůžu ho ani vystát. Už i mí známí mi říkají Natašo. Každý mi říká Natašo. Je to strašný. Pro potřeby této knížky jsem se rozhodla, že vymyslím svému muži rovněž debilní jméno. Budu mu říkat Jindřich.

Tak, a má to. Tímto zdravím všechny Jindřichy.

Takže, můj milý čtenáři, máš neskonalé štěstí, neboť tato knížka není žádné třetí pokračování Deníčku moderního fotra. Buď za to rád.

Jindřich tohle téma vyčerpal do mrtě a už dávno ztratilo říz, humor a úroveň. Pokud to tedy nějakou úroveň vůbec někdy mělo.

V deníčcích mého muže ses určitě dočetl spoustu nelichotivých věcí na mou adresu. Ráda bych tě upozornila, že všechno je to lež. Já ty jeho knížky nikdy nečetla, ale určitě si tam ze mě dělá srandu. On si dělá srandu ze všech. I ze sebe.

A teď k věci. Hezky se posaď, milý čtenáři, udělej si pohodlí, protože teď ti povím příběh. Příběh, ve kterém poznáš, jaké to je, žít s mým mužem. I jedna jediná dovolená v Bulharsku s ním je zážitkem na celý život. Jsi připraven? Tak super. Jdeme na to.

6

dovolena s modernim fotrem_sazba_Sestava 1 5/11/18 10:35 AM Stránka 7

POJEDEME K MOŘI A BASTA Když se řekne letní dovolená, člověk si představí moře, pláž, sluníčko, teplo, relax a pohodu. Ale můj Jindřich to má hozené jinak.

Po dvou letech na mateřské pro něj slovo „dovolená“ devalvovalo natolik, že při pouhém jeho vyslovení mu vyskočí vyrážka na hrudníku, schoulí se do klubíčka, začne si cucat palec, klepat se, potit a prohlašuje, že přechází do svého prenatálního období, protože jedině tam má klid a nikdo na něj nemůže.

To jsem si samozřejmě lehce nadsadila, ale klidně by to tak být mohlo. Co jiní považují za přednost, v tom on vidí problém. Když nadhodím slovo „moře“, on kontruje, že tam jsou vlny, žraloci a vilejši (podle mě nemá tucha, co je to vilejš, ale zní mu to odporně, tak si zafixoval, že je to něco zlého a temného).

Při vyslovení slova „pláž“ Jindřich okamžitě argumentuje, že tam je akorát spousta tučných Němců, co jim z plavek leze prdelní rýha, a celkově tam není k hnutí.

Sluníčko u něho automaticky znamená spálenou kůži, teplo úpal a tak bych mohla pokračovat. Jindřich je prostě typický dovolenkový pesimista. Jeho vysněná dovolená je u nás na chalupě. Tedy u jeho rodičů na chalupě, protože my se na vlastní nemovitost nikdy nezmůžeme. Podle něho není vhodná doba si kupovat nemovitost, a proto 7

dovolena s modernim fotrem_sazba_Sestava 1 5/11/18 10:35 AM Stránka 8

Dovolená s moderním fotrem

je třeba vyčkat, až půjde trh dolů. To on samozřejmě tak říká, aby vypadal, že tomu rozumí, ale ví pendrek.

Já osobně mám o letní dovolené jiné představy. Opravdu jsem si jako malá nepředstavovala, že se jednoho dne provdám za kolenovrta, který mě v létě bude brát na exotickou dovolenou na chalupu ke svým rodičům do nějaký díry, kam nejezdí ani autobus, protože před dvaceti lety tu vesnici vláda oficiálně označila za zbytečnou. Kdyby ta vesnice chtěla zažádat Evropskou unii o nějaké dotace, tak jí Unie za tu nebetyčnou troufalost vyhlásí válku. Ani hospoda tam není, a když byly minule volby do parlamentu, většina občanů chtěla volit Gorbačova.

Navíc tam není co dělat. Je to prostě jenom chalupa s bazénem. Já jsem holka z města. Já mám ráda beton, budovy a podobně. Tady akorát sedíme na verandě, občas si skočíme do bazénu a pak se zase vrátíme sednout si na verandu. Jindřich se občas projde po zahradě, kde roste jenom tráva a podle pověstí tam bývala jabloň. Nadechne se a rozšafně rozmáchne rukama a sdělí našemu čtyřletému synovi Čeňkovi, že tohle všechno bude jednou jeho. „Však tu není tak zle. Jednou za čtrnáct dní sem přece jezdí kožař,“ chlácholil mě Jindřich, když jsem si stěžovala, že tento způsob dovolené se mi zdá poněkud na hovno. Tím to moc nevylepšil. To je kultura jak hrom. Přijede kožař, aby vykoupil kůže králíků. V ten moment mě napadlo, že bych docela ráda stáhla z kůže Jindřicha. Kolik bych u kožaře asi za jeho kůži dostala? Vzhledem k tomu, že přes léto má všude po těle pihy, tak asi moc ne.

No a pak to jednou ve mně bouchlo. Chalupy už bylo dost. Chci k moři. I to nebohé dítě si zaslouží hezké vzpomínky od moře. Ale jak to udělat? Bylo třeba začít s Jindřichem manipulovat.

8

dovolena s modernim fotrem_sazba_Sestava 1 5/11/18 10:35 AM Stránka 9

Pojedeme k moři a basta

„Miláčku, co budeme dělat v létě?“ nadhodila jsem jednoho zimního rána při snídani. „Léto je ještě daleko, ale co kdybychom jeli na chalupu?“ Přesně podle očekávání. Za tuhle jeho odpověď jsem mu naschvál připálila smažená vejce. To byl začátek mého podprahového manipulování. Pokaždé když zazní slovo „chalupa“, stane se mu něco nehezkého.

Můj boj za moře bylo však třeba rozjet na více frontách, než mu jen donekonečna připalovat vejce (takhle napsaný a bez kontextu zní připalování jeho vajec dost hrozně). A tak jsem svou snahu trochu posunula. Koupila jsem velkou fotku pláže s mořem, nechala ji zarámovat a pověsila v obýváku na zeď. Aby ho měl každý den na očích. „Docela dobrý nápad, věšet na zeď fotky. Hned to tu prokoukne,“ pravil Jindřich a už šteloval na zeď veliký rám s fotkou. Ten blbec si nechal vytisknout fotku chalupy a pověsil ji hned vedle mé fotky moře.

V ten moment se ve mně probudily obavy, že mou lest prokouknul.

Co když Jindřich ví, o co mi jde? A co když se on snaží manipulovat se mnou? Že by byl až tak vychytralý?

Tato myšlenka se příliš neztotožňovala s mými zkušenostmi. Přeci jenom je to týden, co si omylem vyčistil zuby indulonou. To o nějaké vychytralosti příliš nesvědčí. Ani všímavý moc není. Když jsem byla u kadeřnice udělat si nový účes a změnit barvu vlasů, vrátila jsem se domů, postavila se před něj a zeptala se ho: „Co je na mně nového?“ Bylo na něm vidět, že ho otázka zaskočila. Krůpěje potu mu kanuly po čele a očividně vytušil, že musí okamžitě něco říct, jinak bude zle.

9

dovolena s modernim fotrem_sazba_Sestava 1 5/11/18 10:35 AM Stránka 10

Dovolená s moderním fotrem

„Zhubla jsi?“ zeptal se rozpačitě.

Ten den si večeři musel uvařit sám.

Ostatně ta jeho absolutní nevšímavost jednomu nahání až strach. Pokaždé, když jde s Čeňkem ven, trnu, aby se vrátil se správným dítětem.

On je schopný nevšimnout si, že vede domů cizí dítě. Nejen že by to byl únos, ale to bych ho fakt už přerazila. Nakonec jsem tedy vyloučila, že se mnou snaží manipulovat, a smířila se prostě s tím, že je ignorant.

Rozumějte – já kdybych si dupla, že jedeme k moři, tak by se jelo.

On se Jindřich nerad hádá. On to neumí. Já nechápu, jak někdo může neumět se hádat, ale je to tak. Ale já ho nechci vláčet násilím. Já chci, aby tam jel rád. Aby to byl jeho nápad. Jinak tam bude jen otrávený a nepříjemný. To bych si tu dovolenou neužila.

Bylo na čase přitvrdit. Úplně jsem zapomněla na svou tajnou zbraň.

Na Čeňka. Ta bezelstná dušička s roztomilou tvářičkou a rošťáckým kukučem obměkčí i nejzatvrzelejší jedince.

Zatáhla jsem dítě do pokojíčku a hodila s ním řeč. „Zlatíčko, chceš jet k moři?“ „A jsou tam dinosauři?“ překvapil mě otázkou. „Nejsou, zlatíčko,“ musela jsem ho zklamat. „A proč tam nejsou dinosauři?“ Tady jsem se vlastní vinou dostala do spirály otázek, které jsem tak úplně nepotřebovala. Asi po dvaceti minutách jsme se dostali úplně mimo téma moře a bavili se o tom, že Honzík ve školce má červené botičky a že je to děsně legrační a proč on taky nemá červené botičky.

(Mimochodem – ty červené botičky jsem mu později koupila a on je odmítl nosit, protože šmoulové přece nemají červené botičky, ty popleto mamko.)

10

dovolena s modernim fotrem_sazba_Sestava 1 5/11/18 10:35 AM Stránka 11

Pojedeme k moři a basta

Jelikož konverzace nikam nevedla, dostal Čeněk čokoládu výměnou za slib, že mi už dá s otázkami pokoj, a já šla oprášit obraz moře v obýváku. Naschvál jsem oprašovala pouze fotku moře, a ne chalupy.

Cítila jsem se při tom trochu jako vítěz.

Druhý den jsem dala Čeňkovi druhou šanci. Kombinací pohádky Hledá se Nemo a encyklopedie mořských živočichů jsem ho přesvědčila, že moře je parádní. Kdyby to tak lehce šlo i s Jindřichem.

Jak ho znám, tak kdybych mu pustila Hledá se Nemo, otráveně by zahlásil, že tam nehraje Steven Seagal, a šel by si něco šolichat do pracovny. „Jdi za taťkou a řekni mu, že bys chtěl k moři,“ instruovala jsem dítě. Přiznávám, že používat děti k manipulaci s druhým rodičem není etické, ale tady šlo o dobrou věc. Tady nebylo poražených, jen vítězů.

Když se Čeněk vypravil do obýváku za manželem, nenápadně jsem zpoza rohu poslouchala, co se bude dít. „Taťko, mamka mi řekla, ať ti řeknu, že chci jet k moři,“ prohlásil Čeněk a tím celou akci zazdil. „Co? Jaký moře?“ nechápal Jindřich. V ten moment jsem se už neudržela. Rázně jsem vkročila do obýváku, na obličeji vykouzlila ten nejsladší úsměv a šla na věc. „Miláčku, co kdybychom jeli letos v létě k moři?“ zeptala jsem se na rovinu. „Já nevím. Bude to děsně drahý… A chalupa je zadarmo!“ V duchu jsem si představovala, jak beru vidličku a zabodávám ji Jindřichovi do stehna. „Na chalupu jezdíme pořád,“ kontrovala jsem klidně. „Copak bys nechtěl zkusit něco nového? U moře je úplně jiné ovzduší. Myslím, že si to zasloužíme.“ 11

dovolena s modernim fotrem_sazba_Sestava 1 5/11/18 10:35 AM Stránka 12

Dovolená s moderním fotrem

„Já ti nevím,“ vytáčel se Jindřich. „Bude tam určitě spousta lidí.

A vedro. A víš, že jsou v moři vilejši?“ „Ale taky je tam klidná atmosféra. Nikam se nespěchá. Můžeš relaxovat na pláži. Jenom ležet na lehátku a nechat se ovívat mírným větříkem. A ta vůně moře. Tam si odpočineš. Vždyť víš, jak jsi teď poslední dobou hodně pracoval!“ „To máš pravdu. Teď jsem fakt docela dřel,“ zamyslel se.

Tiše jsem si pogratulovala. Konečně jsem to chytla za správný konec. „A ještě se k tomu všemu staráš o dítě,“ položila jsem se do role. „Já tě fakt obdivuju. Kde na to všechno bereš sílu?“ „No, to má člověk v sobě. Musíš zatnout zuby a dělat, co je správný,“ Jindřich uznale pokývl hlavou, čímž zřejmě vyjadřoval sám sobě respekt. „Taky si musíš oddechnout. Chalupa je super, ale u moře si odpočineš mnohem víc. Takhle se akorát udřeš. Navíc i pro Čeňka by to bylo skvělé. Můžete se tam spolu potápět a sbírat mušle. Vždyť víš, jak zbožňuješ mušle!“ Už jsem ho měla přesně tam, kde jsem chtěla. Jindřich se zadíval na poličku, kde dřív míval krabici se svou sbírkou mušlí. Jenže pak jsem na poličku začala ukládat Čeňkovo oblečení a krabici jsem odvezla „k našim“. (To znamená, že jsem ty mušle vyhodila, protože smrděly, sedal na ně prach a co taky s nima.) „Máš pravdu, zlato. Dovolenou u moře si zasloužím,“ pomalu se rozzářil Jindřich. „Co – já? My všichni si ji zasloužíme! Bude to super. Když jsem byl malý, tak jsem moře miloval. Vůbec nevím, proč už jsem tam tak dlouho nebyl. Naučím Čeňka potápět se a taky tam spolu budeme chytat ryby,“ zasnil se.

12

dovolena s modernim fotrem_sazba_Sestava 1 5/11/18 10:35 AM Stránka 13

Pojedeme k moři a basta

„Prut si neber,“ zchladila jsem ho, „jinak zase na celej den zmizíš chytat ryby a necháš mě s dítětem samotnou.“ „Tak aspoň to potápění,“ neprotestoval Jindřich. Úplně mu zářila očička. Ve své mysli se vrátil do dětských let. Byl to hezký moment.

Ti chlapi jsou tak dobře zmanipulovatelní. Minimálně ten můj. Kdybych byla u toho přemlouvání nahá, tak mi klidně koupí jachtu.

Zatím tedy jachtu nechci. Ale budu si tu možnost šetřit, až přijde jachtová sezóna.

13

dovolena s modernim fotrem_sazba_Sestava 1 5/11/18 10:35 AM Stránka 15

K MOŘI! ALE KAM? První krok mám za sebou, druhý před sebou. To je pěkné, že pojedeme k moři – ale kam? Nesmím zapomínat, že Jindřich je lakomec, a až se dohmátne, že moře mají i v Polsku a že se tam dá dojet vlakem, bude za to určitě lobbovat. Ale já odmítám jet k moři do Polska. Až by se mě holky v práci ptaly, kde jsem byla na dovolený, musela bych se hanbou propadnout. „Zběžně jsem se koukal na mapu a ono je moře i v Německu. Věděla jsi o tom?“ pokoušel se Jindřich hned druhý den ráno ušetřit na našem rodinném štěstí.

Už je to tady. Jindřich si vzal k ruce mapu. Měla jsem ji schovat.

Mapy jsou nebezpečné. Obzvlášť v jeho rukou. „Přece nepojedeme do Německa k moři? To ses zbláznil, ne? Žádám minimálně Chorvatsko,“ přešla jsem v rozrušení do otevřeného protiútoku. „No jo, já jenom nahlas přemýšlím,“ stáhl se Jindřich. „Zvažuju všechny možnosti. Pamatuj, že do Chorvatska jezdí všichni. Zato do Německa, to je terno. Prázdný pláže a tak,“ nevzdával se.

Představila jsem si, jak holkám z práce říkám, že jsem byla s rodinou v létě u moře v Německu kousek od přístavu v Hamburku, a rázem mi Polsko přišlo docela fajn. „Jindro, neblbni. Vždyť tam je studený a ur15

dovolena s modernim fotrem_sazba_Sestava 1 5/11/18 10:35 AM Stránka 16

Dovolená s moderním fotrem

čitě i špinavý moře. Tam se špatně relaxuje. A víš, jak je v Německu draho?“ Já vím, jak na svého muže. „To máš pravdu, to bychom se nedoplatili. Každopádně jsem na mapě našel další zajímavý lokality, nad kterými bychom se mohli zamyslet. Například –“ „Například se mrkneme na nabídku cestovky,“ podstrčila jsem mu lesklý katalog. Viděla jsem totiž, že se nadechuje, aby vyřkl slovo, které jsem rozhodně nechtěla slyšet, a to Lotyšsko.

Jasně, já to beru. Ten chlap se snaží ušetřit, kde se dá. Pořád říká, že musíme šetřit na horší časy. Že musí zabezpečit rodinu, kdyby se nedejbože něco stalo. Na jednu stranu je to sympatické, že takhle myslí na rodinu a na budoucnost, na druhou stranu mě to občas sere.

Díky katalogu jsem zabránila tomu, abychom jeli k moři do Lotyšska, ale vyhráno ještě zdaleka nebylo. „Koukám, že ty ceny jsou pěkně mastný,“ zkoušel to Jindřich. „V hlavní sezóně obzvlášť. Co kdybychom jeli třeba na podzim?“ Představa toho, jak na konci listopadu na pláži v Chorvatsku klepu kosu v deseti stupních a koštětem odháním tučňáky od lehátka, přičemž Čeněk přes noc přimrznul k okapu, a já bych ho ráno od toho okapu musela ukopnout, mě naplnila pocitem zmaru. „To ne. Řekli jsme v létě. Ono to zase tak drahý nebude. Jen to pojďme celý projet a uvidíme.“ Jindřich s povzdechem obracel stránky katalogu. Bylo vidět, že hledá nějaké terno. Něco děsně levného. Nějaký bezhvězdičkový hotel padesát kilometrů od pláže, bez elektřiny a s lákavou nabídkou lepry nebo cholery. Hotel, kde spíte na zemi a recepční nemá jednu ruku, 16

dovolena s modernim fotrem_sazba_Sestava 1 5/11/18 10:35 AM Stránka 17

K moři! Ale kam?

zato má cukrovku. Do pěti tisíc včetně cesty. Naštěstí taková nabídka v katalogu nebyla. „Tohle je docela hezký,“ vyjekla jsem a ukazováček mi vystřelil na líbivý obrázek pláže s bílým pískem a modrým mořem, kde bylo jen pár lidí. Hotel vypadal parádně, a měl dokonce i vlastní aquacentrum.

Cena byla závratná, takže moc šancí jsem tomu nedávala. Brala jsem to tak, že laťku dám na začátku co nejvýš, aby bylo z čeho slevovat. Jindřich musí pochopit, že já se s málem nesmířím.

Jindřich dělal, že mě neslyší, a dál pokračoval v obracení stránek. „Tohle je slušný,“ oznámil najednou a ukázal na nabídku dovolené v Bulharsku. Letovisko vypadalo solidně a hotel, a teď se posaďte, protože to snad ani nebylo možný, stál hned na pláži. Ani to nebylo úplně levné. „To vypadá fakt parádně. Jsi šikovný,“ pohladila jsem ho po tváři. „Mají tam písečnou pláž, dva bazény, bar na pláži a skluzavku pro děti. To si dám líbit,“ pravil muž rozhodně. Z tónu jeho hlasu i razantních gest vycházel pravý macho sex-appeal. Všechno jsem mu ihned odsouhlasila. K plné penzi jsem ho sice nepřemluvila, ale i polopenze mu toho večera zajistila sex. Přiznám se, že tato občasná stránka rozhodného muže, který pro svou rodinu udělá to, co je správné (rozuměj to, co mu vnuknu), se mi děsně líbí.

Když však Jindřich druhý den znovu zálibně prohlížel katalog, najednou ztuhnul. „Ono se tam letí letadlem?“ vystrašeně polknul.

Jindřich se totiž děsně bojí létat. Nemá rád výšky a v letadle se necítí dobře. Po každé menší turbulenci volá, že je to konec a proč on blbec nejel raději autem. Ještě než jsme měli dítě, naučila jsem ho před letem na alkohol. Byl po něm takový vláčný a spokojený. Chtělo to ale najít tu správnou míru alkoholu, jelikož Jindřich tíhl k tomu, že to 17

dovolena s modernim fotrem_sazba_Sestava 1 5/11/18 10:35 AM Stránka 18

Dovolená s moderním fotrem

s ním přeháněl. S dítětem už mu ale opíjení trpět nebudu. Abych měla po celou cestu na krku kluka a ožralého manžela, který škytá a dělá ostudu, na to se můžu vykašlat. „Přece nepojedeme do Bulharska autem!“ zvolala jsem sugestivně. „To bychom tam jeli tři dny. Navíc pamatuj na Čeňka. Víš, jaký to s ním na cestách vždycky je.“ Připomněla jsem mu, že už jenom když jedeme na chalupu, která je třicet kilometrů daleko, po pěti minutách začíná s nekonečným: „Už tam budem? Už tam budem? Už tam budem?“, což posléze přechází do: „Už mě to nebaví,“ které okoření kopáním do sedadla před sebou. Celé vystoupení završí již tradičním: „Mám hlad,“ které bývá podle potřeb bravurně v rychlém sledu střídáno: „Potřebuju kakat, potřebuju čůrat, mám žízeň…“ Během cesty de facto vystřídá všechny možné i nemožné potřeby. „Asi máš pravdu,“ ustoupil Jindřich. „Budu to muset překonat. Před odletem si dám jednu, možná dvě skleničky vína. Možná tři. Na uklidnění.“ „Dáš si maximálně jednu, Jindřichu. Já se zase nebudu omlouvat letušce jako posledně, když ses jí ptal, jestli ti pilot půjčí řízení, načež jsi usnul v uličce. Pak jsem tě s dalšíma dvěma lidma musela budit, aby ses vrátil zpátky na sedadlo, protože v uličce v letadle se spát nesmí.“ „Jsi přísná, ale spravedlivá,“ uznal Jindřich.

A bylo to. Šlo to celkem hladce. Čekala jsem, že se bude Jindřich ošívat mnohem víc. Sice to není žádná exotika, žádné Kanáry, Thajsko nebo Dominikánská republika, ale s Bulharskem si v práci u holek ostudu neuříznu. Zvlášť když Marie pojede jako každý rok na Mácháč a jako každý rok nám bude tvrdit, že ji vzal manžel do Itálie.

Hlavně abych měla z Bulharska dost fotek, aby mi to v práci věřili.

18

dovolena s modernim fotrem_sazba_Sestava 1 5/11/18 10:35 AM Stránka 19

PŘÍPRAVA NA DOVOLENOU Připravit, a hlavně zabalit tříčlennou rodinu k moři vypadá jako brnkačka, ale není tomu tak. Je potřeba zařídit spoustu věcí. V první řadě jsem musela uvalit embargo a zavést celoplošný zákaz slipových plavek. Jindřich má sice i klasické bermudy, ale chtěl si vzít i ty slipové, aby si opálil stehna. „Odmítám se na dovolený hlásit k chlapovi, který se bude producírovat po pláži ve slipech,“ vyjádřila jsem jasně svůj názor. „Ale to nejsou slipy. To jsou normální plavky v moderním střihu,“ hájil si Jindřich ty svoje hrůzy. „Tohle není moderní střih, ale koncentrovaná ostuda,“ trvala jsem si na svém. „Přece nepřijedu s bílýma stehnama! Já si je tam vždycky tajně navleču a pak si na chvíli někam zalezu bokem od lidí, abych se opálil,“ zkoušel to. „Ty si nikam bokem zalízat nebudeš. Já nevěřím tomu, že tady o tom pořád diskutujeme. Pokud si vezmeš na sebe tyhle plavky, kdykoliv, tak se s tebou rozvedu,“ pohrozila jsem. Sama jsem nemohla uvěřit, že jsem mu ty plavky dávno nevyhodila. To byla chyba. Měla jsem to udělat stejně jako s těmi vytahanými džíny. Jindřich jim říkal nasrávačky, protože byly děsně vytahané, a on tak nosil rozkrok proklatě nízko. Mám 19

dovolena s modernim fotrem_sazba_Sestava 1 5/11/18 10:35 AM Stránka 20

Dovolená s moderním fotrem

za to, že je měl ještě od puberty. Nasrávačky jsem mu samozřejmě vyhodila už dávno. Řekla jsem mu, že se do nich pustili moli. Uvěřil mi.

Jak se blížil den našeho odletu, stále více mi docházelo, že jsme na pobyt u moře až trestuhodně nepřipraveni. Opalovací krémy sice máme, ale dvacítky. K moři to chce aspoň padesátku. Není nic horšího než spálené dítě. Spálený manžel bude tedy každopádně, jelikož Jindřich se odmítá mazat. Podle jeho slov je mazání se krémem pro slečinky, zatímco praví muži se opalují na přírodno. To v jeho případě znamená, že se sežehne tak, že je červenější než červená barva, druhý den skučí, spí vestoje, protože jediné, co nemá spálené, jsou chodidla, třetí den se sloupne a čtvrtý den jede zase nanovo. Ten chlap snad nikdy nebyl opálený do hněda. Je buď bílý, rudý, anebo flekatý, jak se loupe. Nemá cenu mu nic vysvětlovat, hrozit mu rakovinou kůže ani ho přemlouvat. Ještě že aspoň to dítě má rozum a nechá se namazat.

Jako nedostatek zásadního významu se však ukázalo hlavně to, že nemám plavky. Tedy mám. Ale potřebuju další. Plavek není nikdy dost. Jindřich se ostatně vyjádřil, že když jsem mu zakázala slipové plavky, on mi naopak přikáže pouze bikiny. Prý když to stojí tolik peněz, tak ať se má aspoň na co dívat. Je to romantik, ten můj chlap.

Museli jsme tedy vyrazit na nákup. Čeňka jsme šoupli babičce, ať ta nebohá žena z toho života taky něco má, a vyrazili. Jindřich namítal, že nemá čas, že zrovna hledá na internetu alternativy k letu letadlem a že prý je možná na stopě něčemu, čemu se říká kombinovaná doprava, tedy cesta autem, autobusem, lodí a zbytek pěšky. „Letenky jsou už stejně koupený,“ okřikla jsem ho. Já se s dítětem nějakou kombinovanou dopravou nepotáhnu. Ten člověk je schopný zařídit, že pojedeme do Bulharska na velbloudovi.

20

dovolena s modernim fotrem_sazba_Sestava 1 5/11/18 10:35 AM Stránka 21

Příprava na dovolenou

„Vždyť se jenom tak koukám,“ zavřel počítač a začal se oblékat. „A co vlastně jdeme kupovat?“ zajímal se. „Všechno.“ „Ach jo,“ zasténal.

Já ho nechápu. Nakupování je zábava. Je to ideální příležitost vybrat si něco, co jste ani nevěděli, že chcete. Nejlepší na tom je, že dneska máte všechny obchody pod jednou střechou. Takže sice jedete koupit potápěčské brýle a ploutve, ale to neznamená, že se nemůžete podívat na kabelky.

Jindřich tohle nesnáší. Nesdílí se mnou vášeň pro věc. Jenom se plouží po obchodech, tváří se jako Robin Williams před depilací celého těla a znuděně vzdychá. Není to nakupovací parťák. Čím déle nakupujeme, tím více dává najevo, že ho to tam nebaví. „Vždyť jsme sem přišli hlavně pro ty brýle na potápění,“ otravně vzdychal, když jsem si v krámě s botami zkoušela překrásné lodičky.

Když jsem si v Manufaktuře vybírala mezi banánovou a vanilkovou svíčkou, už se fakt přestal ovládat a oznámil mi, že si jde ven zakouřit anebo možná se rovnou podřezat. Tyhle jeho demonstrativní sebevraždy a demonstrativní kouření na mě neplatí. Musela jsem si ale nakonec přiznat, že jsem se doopravdy lehce zapomněla. Přeci jenom svíčky na dovolenou nebereme. Pořídím si je příště, až půjdeme s Jindřichem do elektra koupit baterky.

Jakmile jsme se vrátili k účelu naší cesty do obchoďáku, Jindřich pookřál. Tedy minimálně tak, jak jenom může chlap pookřát na velkém nákupu. Do jeho tváří se pomalu začala vracet barva a přestal se tvářit tak kysele. Už se tvářil jenom trochu kysele. Z citronu přešel na nedozrálou mandarinku.

21

dovolena s modernim fotrem_sazba_Sestava 1 5/11/18 10:35 AM Stránka 22

Dovolená s moderním fotrem

A jakmile jsme se dostali k nákupu potápěčských brýlí, šnorchlů, matračky a podobně, byl už vyloženě hodný. I plavky mi pomohl vybrat. Tedy ne úplně. Prostě tam stál a nenadával, že už chce domů. To je z jeho strany velký ústupek a já to beru jako pomoc. Jedny plavky mi dokonce přinesl do kabinky. Byly asi o tři čísla menší. Vrchní díl se skládal ze dvou provázků a malých kousíčků látky jenom na bradavky. Spodní díl byl jenom jeden provázek. Byl to přesně ten typ plavek, který je posledním stupněm před nahotou a za který vás v arabských zemích ukamenují a v Evropě zatknou. „Tyhlety by se mi na tobě líbily,“ mlsně mi podával provázek, který představoval spodní díl plavek. „Já nevím, Jindro, ty jsou už na mě asi moc odvážný,“ zdráhala jsem se. „Tak si je jenom vyzkoušej,“ naléhal. Já věděla, k čemu to směřuje.

Akorát by se rozparádil, potom by za mnou vlezl do kabinky, načež bychom byli z obchodního domu vykázáni za prohřešek vůči Bibli, Bohu a dobrým mravům. Tohle už znovu opakovat nehodlám.

Nakonec jsem sáhla po klasických bikinách. Jindřich sice namítal, že toho příliš zakrývají a dávají až moc prostor představivosti, ale co už. Přeci nebudu pobíhat po pláži v Bulharsku jako vysloužilá pornohvězda. Já jsem matka od rodiny. Mám nějakou hrdost.

Jindřich, očividně zklamán mým výběrem, si mezitím našel jiný cíl.

Mlsně pokukoval po regálu se slipovými plavkami a z jeho výrazu bylo vidět, že přemýšlí, jak to navlíknout. „Tady píšou 'kolekce 2017'.

To znamená, že je to děsně trendy,“ ukazoval na cedulku u hromádky plavek, nad níž se skvěl nápis „likvidace zásob – sleva 80 procent“. „To už jsme přece probrali.“ Nehodlala jsem se nechat znovu zatáhnout do diskuse.

22

dovolena s modernim fotrem_sazba_Sestava 1 5/11/18 10:35 AM Stránka 23

Příprava na dovolenou

„Ale je to ve slevě. To si nemůžeme dovolit nekoupit,“ trval na svém. „Ani se k tomu nepřibližuj, jinak uvidíš ten mazec,“ varovala jsem ho.

Jindřich to vzdal, strčil si ruce do kapes, svěsil hlavu a něco si mumlal. Vypadal tak smutně, až se mi ho zželelo. „Tak já si zkusím ty provázkový plavky, jo?“ navrhla jsem mu.

Jindřichovi se rozzářila očička. „No jasně!“ vyhrknul. Kdyby měl na penisu pověšený malý zvoneček, právě by zacinkal. „Ale na dovolenou si je brát nebudu. Jenom si je zkusím, a když mě nebudou moc škrtit, tak si je koupím na chalupu do bazénu, až tam budeme sami.“ „No jasně!“ opakoval Jindřich. Jako by se zasekl. Vyplazený jazyk a rozšířené nozdry dávaly tušit, že se mu krev z hlavy přesouvá do jiné části těla.

Stalo se to, co se asi stát muselo. Rozparáděný Jindřich za mnou vlezl do kabinky, tam se samozřejmě neovládl, pokoušel se hrát si na mladého vlčáka, chtěl si dokázat, že na to pořád má, a po pár minutách v nezvyklé pozici se mu zatočila hlava a celý zpocený a dole bez vypadl z kabinky mezi nakupující zrovna před jednu z prodavaček.

Ostuda to byla věru parádní. Nemusím dodávat, že žádné plavky jsem si koupit nestihla. Prudérní prodavačka ztropila scénu, čímž ostudu jen prohloubila. Na druhou stranu takové situace tmelí manželství. Dávají tomu šťávu. Do toho obchodu asi už nikdy nevkročíme, ale zase máme na co vzpomínat.

Aférka s převlékací kabinkou byla jen krátkodobým zpestřením cestovní horečky. Začínala jsem z toho doslova vyšilovat. Přišlo mi, že jsem na všechno sama. Sháním Čeňkovi plavky, oblečení, nakupuju léky, dokonce jsem zařizovala pas celé rodině. Jindřich nabyl dojmu, 23

dovolena s modernim fotrem_sazba_Sestava 1 5/11/18 10:35 AM Stránka 24

Dovolená s moderním fotrem

že když to zacvakal, tím jeho práce skončila a už se od něj nic nečeká.

Ve své nabubřelosti a neomalenosti dokonce vyžaduje pochvalu za to, že například vyklidí myčku.

To se válí na gauči, chvíli sleduje, jak kmitám po bytě, je mu to blbý, tak vstane, jde vyklidit myčku a zase se rozvalí na gauč. Aby asi bylo vidět, že se zapojuje do dění. Samozřejmě nezapomene zahlásit: „Právě jsem vyklidil myčku.“ To asi abych udělala samým nadšením mexickou vlnu.

Já tady přijdu udřená z práce a řeším cestovní pojištění, vážím kufry, skládám oblečení, dělám večeři, věším prádlo na balkon, kontroluju dítě, jestli ten malý lumen při stavění domečku z lega náhodou nepolyká kostičky, a Jindřich v potu tváře vyklidí za minutu myčku a nejspíš za to očekává diplom za manžela roku.

Samozřejmě že ho soustavně častuju vyčítavými pohledy. Mlčky.

Neříkám při tom nic. On pokaždé znervózní, chvíli se ošívá a pak vstane a jde si třeba vytřídit ponožky. Úplně zbytečně, protože já mu je po vyprání pokaždé třídím.

Na tohle nemám nervy. „Potřebuju, abys zašel do drogerie koupit ještě jeden krém na opalování a taky něco na spáleniny. Nějaký uklidňující gel na podrážděnou pokožku. Možná to budou mít spíš v pěně.

A taky mi prosím kup kapky do nosu. Mám ho ucpanej,“ dala jsem mu konečně práci. „Jasně, jdu na to,“ odhodil ponožky a zatvářil se radostně. Těšilo ho, že může být užitečný. Každý člověk touží po tom, aby měl jeho život nějaký smysl.

Asi po hodině se vrátil z nákupu a velkolepě vyskládal na stůl v kuchyni jeden krém na opalování a jednu pěnu po opalování. To bylo všechno.

24

dovolena s modernim fotrem_sazba_Sestava 1 5/11/18 10:35 AM Stránka 25

Příprava na dovolenou

„Tys mi nekoupil kapky?“ vyšlo ze mě něco mezi pláčem, křikem a houkáním sovy. „A jo. Já jsem na to úplně zapomněl,“ kál se Jindřich.

V ten moment se to ve mně zlomilo. Byla jsem utahaná z toho zařizování úplně všeho a tadyhle pán „Budutříditponožkyaťtovypadážesezapojuju“, co měl koupit tři věci, koupil jenom dvě. Navíc se mě dotklo, že to byla zrovna věc, kterou potřebuju jenom já. „To je fakt vrchol,“ vypěnila jsem. „Jdi mi z očí.“ „Jdi jí z očí,“ přispěchal v tu chvíli Čeněk, aby situaci vylepšil. Kdykoliv je Čeňka třeba, vždy rád přijde rozdmýchat vášně a napětí ve vzduchu. „Omlouvám se,“ sklopil Jindřich pokorně zrak na zem. „Já je půjdu koupit, jo? Žádný problém,“ zahlásil s vervou a opět zmizel.

Vrátil se celkem brzy. Přinesl nejen kapky do nosu, ale i růži. To on dělá vždycky. Pokaždé když má pocit, že něco podělal, tak mi koupí kytku. On přitom ani nic zlého neudělal, jenom mi prostě ujely nervy.

Jak se on neumí hádat, tak prostě vyhodnotí, že chyba byla na jeho straně, a jde to vyřešit kytkou. Když mám svoje dny a bývám nepříjemná, mívám jich tolik, že bych si mohla z fleku otevřít květinářství. „Já vím, že jsem nemožnej a poměrně často nepoužitelnej. Ale já některý věci prostě neumím,“ omlouval se Jindřich a předával mi růži.

Opět a znovu, jako asi už tisíckrát v minulosti, mi dojetím ukápla slza. „Pojď sem, ty můj asociální autisto,“ přitiskla jsem se k němu a dala mu pusu. Vše bylo opět v pořádku.

Jindřich situaci nakonec zachránil. Já jsem si dala růži do vázy k dalším třem růžím, co mám z předvčerejška, kdy mi řekl, že mám v těch nových kalhotách velký zadek. Teď se opět rozvalil na gauč 25

dovolena s modernim fotrem_sazba_Sestava 1 5/11/18 10:35 AM Stránka 26

Dovolená s moderním fotrem

a zřejmě tam setrvá do té doby, než mu bude blbý, že já makám a on ne, a půjde opět vykonávat nějakou zbytečnou práci.

Ale to je v pořádku. Já to beru. Je to takový náš kolorit a vlastně to k nám tak trochu patří.

26