kruh 1 2007-04-01 12:06 Stránka 9
PROLOG 23. prosince 2005
V
íte, jak byste se cítili, kdybyste zjistili, Ïe se vám ztratilo dítû? Îaludek vám okamÏitû zmrzne, nohy se promûní v roztfiesené Ïelé. Srdce vám jedinkrát tupû bouchne. Mezi zuby se vám zarazí dcefiino jméno, ostré jako kovová ‰pona, kdykoli se je snaÏíte vykfiiknout. Do ucha vám d˘chá strach jako obrovská pfií‰era: Kde jsem ji vidûla naposledy? To nûkam ode‰la? Kdo ji mohl odvést? A pak, nakonec, se vám sevfie hrdlo, kdyÏ spolknete skuteãnost, Ïe jste udûlali chybu, kterou nikdy nedokáÏete napravit. KdyÏ se to Danielu Stoneovi stalo poprvé, je to uÏ deset let, byl zrovna na náv‰tûvû v Bostonu. Jeho manÏelka se úãastnila kolokvia na Harvardu; byl to dobr˘ dÛvod udûlat si rodinn˘ v˘let. Laura sedûla na svém místû v posluchárnû, Daniel tlaãil koãárek s Trixií po koãiãích hlavách Stezky svobody. Krmili kachny v Obecním parku; sledovali mofiské Ïelvy s oãima jako trnky, které pfiedvádûly vodní balet v akváriu. Potom Trixie prohlásila, Ïe má hlad, a Daniel se vydal k Faneuil Hall k nepfieberné nabídce pochoutek. Onoho dubnového dne bylo poprvé dost teplo, aby si obyvatelé Nové Anglie mohli rozepnout bundy a kabáty a vzpomenout si, Ïe existuje i nûco jiného neÏ zima. Vedle stovek ‰kolákÛ a studentÛ a rozveselen˘ch turistÛ byli v ulicích snad v‰ichni za-