0039431

ÚVOD Znáte mě díky mé původní kariéře modelky. Na přehlídková mola a titulní stránky časopisů jsem se ale dostala náhodou, protože mým původním snem bylo stát se lékařkou — stejně jako moje máma.

Byla nutriční specialistkou (v současnosti je v důchodu), krásná, inteligentní, schopná. Inspirovala mě a díky ní jsem se začala zajímat o zdravý životní styl. Nepřetržitě jsem pracovala na tom, abych se dostala na Karlovu univerzitu, nejstarší ve střední Evropě a nejproslulejší v zemi, kam chodila i moje matka. Tolik mi o ní vyprávěla, že se stala mým svatým grálem a dělala jsem vše, abych uspěla u přijímacích zkoušek a dostala příležitost mít učitele, jejichž výuku tolik vychvalovala.

Byla jsem ve třetím ročníku na medicíně, když mě objevili v mé rodné zemi, tehdejším Československu. Já, která jsem nikdy předtím nevytáhla paty z Prahy, kde byla fakulta, nebo od rodičů, jsem o několik týdnů později přistála v Paříži, aniž bych uměla jediné slovo francouzsky nebo anglicky. Byla jsem tak mimo, že poprvé, když chtěli, abych prošla testem, jsem si myslela, že se jedná o test inteligence! Místo toho jsem se měla fotit, aniž bych rozuměla tomu, co po mně fotograf chtěl. Bylo to tak surrealistické! Fotky se povedly, ale já jsem vůbec nerozuměla tomu, co se děje. Ale byla jsem tam a bojovala jsem.

Zbytek znáte.

Samozřejmě jsem se o sebe starala, aniž bych si byla vědoma toho, že péče o zdraví je nezbytná. Naproti tomu jsem se vždy zajímala o výživu. Je to můj koníček, nikdy jsem se ho nevzdala.

Hodil se mi při povolání, kde můžeme snadno ztratit pojem 2

3

o realitě. Malý příklad — byla jsem dlouho hubená, hodně hubená, a přesto mě poprvé v životě vážně žádali, abych zhubla. Bylo to jednoduché, nikdy jsem nebyla hubená dostatečně. Nejdřív jsem si myslela, že si dělají legraci. Pochopte, přijela jsem do Francie, objevovala jsem velké množství neuvěřitelného a vynikajícího jídla, které mi najednou zakazovali. A tak jsem chtěla pochopit, jak správně jíst, abych dodržela cíle castingů a vešla se do modelů oblečení. Na začátku jsem to dělala, jak jsem nejlíp uměla, a snížila jsem porce potravin na nezbytné minimum.

Nedokázala jsem si odpírat dlouho, na to jsem moc mlsná, a tak se ze mě stal blázen do výživy. Přečetla jsem neskutečné množství knih a článků o výživě a všechno, co jsem si přečetla, mě fascinovalo každým dnem víc a víc. Po svém jsem objevovala tajemství lidského těla.

Teď se znovu vydáme společně na cestu — chtěla bych vám prozradit tipy a rady, jak se dostat na vrchol. Ne nezbytně jak se stát modelkou, ale jak být jednoduše fit, cítit se dobře ve vlastním těle, kůži, hlavě, spokojeně, ve formě a vyrovnaně.

Chtěla bych s vámi mluvit o výživě, ale také o sportu, spokojeném životním stylu, meditaci, hipoterapii, Červeném kříži, televizi a vyznáních lásky. Chci vám toho říct tolik!

Mám chuť vám vyprávět o svém životě, o svojí sestře, skvělé advokátce, která má úspěch na všech frontách, sportuje, má neuvěřitelnou motivaci a vedle které vypadám jako amatérka se závislostí na cukru. O svém manželovi, výjimečném podnikateli, který mě každý den učí nadhledu a vytrvalosti.

Chtěla bych vyvrátit mýty o životě na lesklém papíru. To, že je někdo modelka, neznamená, že nemá komplexy či lepší a horší dny. Jsme jako všichni ostatní. No, dobře, skoro…

4

Jen víc namalované a učesané. Ale ráno po probuzení jsme také zmačkané. Pochybujeme a dostáváme stejné rány. Znovu se sebereme. Jdeme dopředu, učíme se. Troufáme si. Rosteme. Stejně.

Nejsem moralistka. Nejsem lékařka ani zdravotní sestra. Požitek z dobrého jídla jsem poznala se zpožděním. Postupně jsem si pro sebe upravovala zvyky, své fyzické a duševní korzety. Dala jsem si načas. Ale dokázala jsem to. A každý den se dál zlepšuji.

Je mi 46 let a cestu mi pomáhalo vytvářet spoustu obohacujících setkání. Měla jsem to štěstí potkat se s lékaři, profesory, kouči, maskéry, kadeřníky, fotografy, módními návrháři, umělci, herci, kuchaři, zkrátka s celou řadou významných osobností.

Všichni mě něco naučili.

Chtěla bych se s vámi o tyto znalosti podělit, aby se vám žilo dobře, lépe, déle, abyste byli ve formě, zkrátka na vrcholu.

Nepostupuji podle žádných pravidel, podle žádné teorie.

Vytvořila jsem si vlastní způsob, velmi osobní, brala jsem tu a tam z toho, co mi připadalo, že by mi mohlo pomoct se cítit lépe a rozvíjet se.

Jíst zdravě a pravidelně se hýbat neznamená mít certifikát, který „Zaručuje bezproblémový život do 120“. O tom by se vědělo. Alespoň si takto dáváme větší šanci na úspěch.

A dobrá zpráva je, že nikdy není pozdě začít hýčkat naše tělo tak, jak si to zaslouží.

Uvidíte, že mám spoustu dalších dobrých zpráv. Budou se líbit mladým ženám, padesátnicím, jejich manželům, synům, kuchyňským nemehlům, všestranným sportovcům, lidem závislým na cukru, alergickým na tělocvičny, stydlínům, 5

srandistům i zvědavcům. A pointa? Abychom přestali trpět nad kouskem salátu s úmyslem shodit tři kila, abychom se přestali frustrovat na skupinovém tréninku břišních a hýžďových svalů, když bychom raději chodili po lese. Abychom se začali sami k sobě chovat hezky, vykročili správným směrem, jediným, na kterém záleží — aby nám bylo co nejlépe.

Takže jste připraveni výzvu přijmout?

6

PRVNÍ ČÁST Přidejte si na talíř kouzelnou přísadu

Talířem to začíná

Stravování — zásady pro tělesnou a duševní pohodu

Jezte správně, budete se dobře cítit

Není to žádná novinka — všem by se to líbilo, ale nikdo nemůže zůstat celý život štíhlý, pokud se bude ládovat čokoládovými muffiny. A pokud někteří šťastlivci mohou, pro zdraví to není nic moc, je lepší se tomu vyhnout. Nikdo se jednou ráno neprobudí a neřekne si: „Co kdybych dnes uběhl maraton?“ (Možná kromě mé sestry.) Je mnohem příjemnější strávit den nicneděláním na kanapi.

Není v tom žádné tajemství dostat se do formy.

Nebo spíš ano, jedno tajemství existuje. Dá se shrnout jedním nesympatickým slovem, po kterém se nám chce tak akorát schoulit do klubíčka pod peřinu a ani se nehnout. Pojem, který nevyvolává ani radost, ani štěstí, ani jemnost. A tím je? „Disciplína.“ Hrůza, že?

Komu se chce udělat si z „disciplíny“ svou mantru? Svůj paprsek ranního slunce?

Mně ne.

Upřednostnila bych „sladké zahálení“, „snění“ nebo já nevím… „čokoládu“!

Ale dělám chybu.

8

NAŠE TĚLO, PŘÍTEL, KTERÝ TO S NÁMI MYSLÍ DOBŘE Prvních pět let mého života mě vychovávali prarodiče. Potom jsem u nich trávila všechny víkendy a prázdniny. Byli téměř úplně soběstační, měli zhruba 2000 metrů čtverečních půdy, kde rostlo úplně všechno od hrušek přes tykve, řepu, pastinák, maliny, mrkve, ostružiny, černý rybíz, ořechy, jablka, papriky, rajčata, zelí různých typů (zásadní zelenina východoevropských zemí, u nás velmi oblíbená), fazolové lusky po boby. Bylo to neuvěřitelné.

Myslíte si, že by takové množství ovoce a zeleniny mohlo existovat bez alespoň minima disciplíny? Ne. Můj děda byl všetečný člověk, kutil, vynálezce, který tajně destiloval vlastní alkohol (jednou mu kvůli pokusům vybouchla půlka sklepa) a věnoval úzkostlivou péči uspořádání svých zelinářských záhonů a ovocných sadů. Protože na tom závisel jeho život.

Ráda si představuji své tělo jako půdu podobnou této zahradě, úrodné místo. A pokud chceme nejlepší úrodu, musíme se snažit. Rýt, prořezávat, sázet, zalévat, spojovat rostliny tak, aby rostly co nejlépe, stříhat a pečovat o ně. Nikoho by nenapadlo pěstovat zeleninovou zahradu tak, že se pouze jednou za čas podívá na rostliny, jako by to mohlo fungovat úplně samo. Je to nejrychlejší cesta ke katastrofě, polovina úrody zplesniví, stromy a půda budou unavené a výsledek — bitevní pole.

Pro naše tělo platí totéž. Je potřeba o ně pečovat, dávat mu jemné přírodní hnojivo, které mu dodá síly, živiny a vitaminy tak, aby se předčasně neopotřebovalo, je potřeba ho nechat proběhnout nebo ho posílit, aby se okysličovalo, orgány pracovaly co nejlépe, aby nezvadly.

Dovolte mi vyprávět vám krátký příběh (obávám se, že nebude poslední).

VŠECHNO, CO JSTE VŽDY CHTĚLI VĚDĚT O TOM,

9

JAK BÝT A ZŮSTAT TOP

ŽIJ JAKO JÁ

Parabola o salátu Saláty (Niçoise, Caesar, Severský) jsem objevila, když jsem přijela do Francie v roce 1992. A věřte mi, myslela jsem, že blouzním. U nás nepředstavují tři nejpopulárnější saláty, o kterých vám budu vyprávět později, ani hlavní jídlo, ani předkrm. Slouží jako obloha k hlavnímu jídlu a podávají se v malých miskách vedle talíře jako takový bonus k jídlu. Saláty zkrátka nejsou důležité, jsou nicotné.

Musím zdůraznit, že v mé zemi se upřednostňují teplá jídla a obzvlášť polévky.

Slovensko rozhodně není známé pro své mírné klima. Potřebujeme se zahřát! Ať je to, jak chce, možná protože jsem je ochutnala až později, nikdy mi saláty nijak zvlášť nechutnaly. Pozor, nechápejte mě špatně, zbožňuji zeleninu, ale hlávkový salát pro mě zůstává záhadou. Nemá pro mě žádný smysl, leda dochucený dobrou zálivkou (a v tom případě můžeme dát sbohem prospěšnosti pro zdravou linii, když ho utopíme v oleji). Občas si ho dám, protože vím, že je pro tělo dobrý.

Rozhodně ho ale nehltám a doplňuji ho vitaminovým šperkem z jiné barevné zeleniny, který ozdobí můj talíř.

Docela nedávno jsme byli s manželem v restauraci a po dlouhém zkoumání jídelníčku (Mňam, lanýžové rizoto! Ty jo, zeleninový koláč!) jsem si nakonec dala salát, abych měla čisté svědomí a byla tak rozumná jako on. Fatální chyba.

Obzvlášť když víte, jak ráda chodím do restaurace. V tomto ohledu mám trošku zpátečnický přístup. Před plánovanou večeří v restauraci si dávám pozor, co jím den před tím, abych měla pořádný hlad a mohla si maximálně vychutnat umění profesionálů. Proto mám pověst jedlíka. Když mi ten večer přinášeli talíř, okamžitě jsem to věděla – ztělesnění smutku. A chuť to nemělo lepší, salát vypadal tak, jak si představuji kus látky, tři kousky okurky tenké jako papír sváděly souboj se dvěma cherry rajčátky rozkrojenými napůl a čtyřmi kolečky mrkve.

Totální znechucení a frustrace.

Salát jsem spláchla dvěma skleničkami vína a vrátila jsem se do hotelu. Manžel usnul a já jsem sebou vrtěla. Měla jsem hlad. Něco mi chybělo – potěšení chuťových buněk, radost ze žvýkání. Nejdřív jsem odolávala. Bylo to těžké, hlad nadále číhal navzdory salátu. Hlad znám. Dvacet let jsem mu odolávala. Měřím 185 cm a v agenturách nám každý týden brali míry před tím, než nás poslali na castingy, aby měli jistotu, že se vejdeme do velikosti prototypů 34–36 (a měli jste smůlu, když jako já měříte 185 cm). Vyžadovalo obrovské úsilí brát ohledy na vyváženou stravu. Vraťme se ale k mému osamělému žaludku deprimovanému salátem. Když mi v něm začalo kručet příliš hlasitě, nevydržela jsem to a rozhodla jsem se ho poslechnout. Nebyl tam nikdo, kdo by mě zastavil. Manžel klidně spal a látkový salát ve mně vyvolal takovou frustraci, že jsem nebyla schopná odolat jakémukoliv pokušení. Prohledala jsem police a vyčenichala obrovský pytel chipsů. Zarážející předmět, taková nádoba v obřím rodinném balení, která by mohla tři dny krmit pět lidí, monstrum převlečené za chipsy. Co jsem udělala?

Samozřejmě jsem je spořádala. A byly vynikající! Byly křupavé, slané tak akorát, byly zároveň odpudivé a neodolatelné. To se stává, nebylo to poprvé ani naposled, přihodí se to, když si klademe příliš mnoho omezení. Je to jako v animovaném filmu Shrek, dokonce i princezny se čas od času proměňují ve zlobry. Tato obluda je v ní a nejde o to se jí zbavit, ale najít způsob, jak ji zkrotit. Mám rčení: „Jednou mlsná, navždy mlsná.“ Jenom je potřeba nutkání regulovat.

Vyprávím vám to proto, že chci být upřímná – nikdo není bezchybný a já rozhodně také ne. Ale z této zkušenosti vyplývá několik známých pouček, o které bych se s vámi ráda podělila.

BUĎTE LASKAVÍ SAMI K SOBĚ Být ve formě znamená zbavit se nejprve pocitu viny. Podle nálady, psychického stavu, starostí a obav všechny a všichni oscilujeme mezi vůlí a laxností. Abychom se cítili dobře, je důležité být sami k sobě laskaví. Dříve nebo později podlehneme chutím, ale to nevadí. Podstatné je držet se dlouhodobých cílů a držet se jich, jak nejlépe umíme a ve vlastním tempu. Budu vám pravděpodobně několikrát opakovat, že bez potěšení a zábavy se nikam nedostanete.

A někdy je dobré, nebo dokonce zásadní umět polevit.

V naší společnosti zaměřené na výkon máme pocit, že jsme spáchali zločin, když jsme zmírnili pravidla, zvlášť pokud jde o sebekontrolu. Není to pravda. Pocit spokojenosti má kořeny v úplném smíření sami se sebou, včetně slabostí a malých nedostatků. Abychom byli šťastní, musíme se stát sami sobě nejlepším přítelem.

NEBUDETE SI PŘIDĚLÁVAT FRUSTRACE Neustálé sebeovládání způsobuje frustrace, dokonce obsese. Když si řeknu, že bych měla shodit několik kil a rozhodně si nesmím otevřít sušenky, začnu myslet jen na sušenky a na nic jiného. Mňam, křupavý zvuk, mňam, roztékající se čokoládové kousky. Jak odolat? Moje sestra na to má zaručený trik — nemá doma jediné balení sušenek. Nakupuje ze dne na den, aby se vyhnula pokušení. I když je to důmyslné, nedokážu ji napodobit. Potřebuji občas podlehnout. Ale vyhýbám se jim, když se cítím dobře, plná, když to nepřeženu se sebeovládáním. Připadá mi, že nemůžeme být spokojení, když si ze svého života odstřihneme všechnu radost. RADOST JE ZÁSADNÍ. Je jedním z hlavních pilířů štěstí. Umějte si dělat radost.

A NA DISCIPLÍNU NEZAPOMENETE Příběh se salátem je zajímavý, protože ukazuje, do jaké míry mi ta pověstná disciplína chyběla. Nevadí, říkáte? Máte pravdu, ale umožňuje pochopení jednoho základního principu: Abychom byli ve formě, musíme ze sebe vydat maximum. Není to jednoduché, ale je to zásadní. Zanedbávání našeho těla je špatné nejen pro naši formu, ale také pro psychiku. Je to vědecky prokázané. A logicky, sport nebo jiná pravidelná fyzická aktivita (chůze v přírodě funguje stejně) uvolňuje v těle látky, které mají v drahocenném mozku přímý vliv na naše rozpoložení. První z nich, dopamin, který se také nazývá hormon štěstí, má, když to shrneme, za úkol zkrášlovat nám život tím, že podporuje pozitivní výměny mezi neurony. A hádejte co? Sport pomáhá tvorbě dopaminu. To samé platí pro endorfin, typ přírodního opiátu vylučovaného žlázou, který navozuje pocit radosti. Funguje proti bolesti. Dlouhodobý výkon pomáhá jeho syntetizaci. A to nepočítáme nespočet pozitivních vlivů na organismus (prevence kardiovaskulárních chorob, snížení srdečního tepu, snížení tlaku atd.) Trochu snahy, abychom se postarali o své tělo, za to stojí, nemyslíte?

VŠECHNO, CO JSTE VŽDY CHTĚLI VĚDĚT O TOM,

13

JAK BÝT A ZŮSTAT TOP

JE TO NA CELÝ ŽIVOT Disciplína je klíčem k úspěchu. Aby bylo jasno, ve své knize nebudu mluvit o dietě. Nevěřím na to, že být štíhlá je nezbytné. Věřím na potřebu o sebe pečovat a najít svou ideální váhu, abychom se cítili dobře ve své kůži (tato ideální váha se u každého liší podle nálady, sebevědomí atd.), byli zdraví a ve formě, protože tak máme největší naději na dobrý, lepší a delší život a být šťastní. Abychom toho dosáhli, musíme umět zpochybnit náš způsob fungování a najít motivaci k novému způsobu života, založenému na zdravé a chutné stravě, fyzické aktivitě, která zkrášlí naše křivky a duši, a na mírném a klidném způsobu vnímání světa a života v něm.

Pochopení této filozofie je základ ke spokojenosti. Věřím, že „střídmá“ disciplína zaručí úspěch.

A tady do toho vstupuji já.

Začněme od základu, tedy od našeho talíře. Předám vám všechny úžasné informace, které jsem se dozvěděla během svých kulinářských a zdravotnických setkání. Přečtěte si je a rozhodněte se. Předám vám tyto znalosti, abyste věděli, proč doporučuji to či ono.

Ještě jednou, mým největším přáním není, aby se z této knihy stala mantra, ale spíše přátelský průvodce, o kterého se můžete opřít, abyste se cítili lépe.

Vybírejte, čtěte, listujte a přijměte mé rady!

ADRIANA

14

KAREMBEU

JÍM, TEDY JSEM „Jsme to, co jíme,“ říká významná primatoložka Jane Goodallová. Má pravdu.

Potraviny nejsou jen palivem, které by naše tělo polykalo jako na benzínové pumpě. Utvářejí nás. Někteří se mohou ládovat burgery a hranolky, aniž by přibrali jediné kilo… No a? Měli bychom jim závidět? Nemyslím si. Nechci vás otravovat ideální váhou, pomyslným svatým grálem, který by vyžadoval oběti a kontraproduktivní snahu. Zastávám jiný přístup, což už jste určitě pochopili. Naše tělo je bystrý stroj, který potřebuje množství výživy, vitaminy, lipidy, sacharidy, proteiny, aby fungoval co nejlépe a předčasně se neopotřeboval. Ovoce a zelenina oplývají neskutečným bohatstvím, pokud nejsou převařené v průmyslové vaničce (v tom případě ochuzené o živiny). Příroda je štědrá a je možné pomocí stravy ovlivnit váhu, ale také psychiku, mozkovou kapacitu nebo hebkost pokožky. Stačí vědět a posloužit si!

NIKDY NENÍ POZDĚ Omlouvám se, že se opakuji, ale tento bod mi připadá stěžejní. Nikdy není pozdě na změnu a získání nových správných návyků. Můžeme se změnit kdykoliv a tento proces je příjemný. Nový způsob stravování by měl být dlouhodobý, aby zafungoval, pomohl a podpořil nás. To je velký rozdíl proti dietám, ty jsou dočasné. To vám nenabízím. Nejde o rozmar, který se vám po dvou týdnech zprotiví, všechno jenom to ne! Dobře jíst pomáhá k lepšímu životu a vytváří společné chvíle s přáteli, dětmi a dotýká se nás v nejhlubším nitru.

VŠECHNO, CO JSTE VŽDY CHTĚLI VĚDĚT O TOM,

15

JAK BÝT A ZŮSTAT TOP

CO JÍST? TO JE OTÁZKA! Dobře jíst je snadné, poté co si osvojíte základy. Je třeba trocha času, ale ne zas tolik, a hlavně motivace. Pokud držíte v rukou tuto knihu, tak vám zřejmě nechybí, že?

Pro mě má správný talíř tři následující prvky: — správné ingredience — správné množství — správné jídlo, které zahřeje u srdce a na jazyku (jinak jsme frustrovaní a nakonec podlehneme. Salát, sáček chipsů, pamatujete?)

Začněme od základů.

ZOOM

Co je vlastně bio?

Za biologické můžeme považovat veškeré ovoce a zeleninu, které byly vypěstovány podle zvláštních kritérií v souladu s platným zákonem. Mezi hlavní kritéria patří omezené využití pesticidů (musí být přírodního původu jako například směs z Bordeaux či kopřivy). Sýr a maso pocházejí z chovu dobytka na biologické stravě a respektujícího kvalitní život zvířat (například žádný chov v klecích). Dávejte pozor – bio potraviny jsou označeny štítky KEZ, ABCERT nebo Biokont. Ty zajistí pravost. Vyvarujte se „přírodních“, „eko-zodpovědných“ produktů a jiných matoucích označení. Věřte jen dříve vyjmenovaným zkratkám.

SPRÁVNÉ PŘÍSADY NANDEJTE SI NA TALÍŘ BIO Vřele vám doporučuji upřednostňovat bio potraviny. Proč vlastně? Ujišťuji vás, že ne kvůli trendům. Předně je biologické zemědělství šetrnější k naší planetě: neznečišťuje vodu, spodní vody, ovzduší, nezabíjí opylovače nezbytné k našemu přežití (včely a čmeláky), a tak zlepšuje budoucnost našich dětí. Je také prospěšnější zdraví. Tradiční pěstování se zakládá na využívání pesticidů a herbicidů (víno, jablka a mnoho dalších). Některé fytosanitární výrobky obsahují tzv. endokrinní narušitele. Tyto chemické látky působí při velmi slabých dávkách a mají přímý a škodlivý vliv na naše hormony. Ty pak ovlivňují naše psychické rozpoložení, náladu, metabolismus a zvyšují riziko závažných onemocnění, jako je obezita, diabetes, rakovina, neplodnost. Nedávná studie amerických vědců (vyšla v říjnu 2016 v The Lancet Diabetes and Endocrinology) vysvětluje, že u dětí vystavených endokrinním narušitelům in utero existuje riziko značného poklesu IQ. Kvůli nim hloupneme. Bio potraviny tomuto riziku předcházejí. Budete oponovat, že jsou i jiná rizika, ale čím méně jich je, tím lépe pro nás, že? Je jasné, že bio potraviny nejsou levné, ale berte tuto volbu jako investici do zdraví. Stojí za to mít všechny výhody na své straně a držet všechny karty v ruce.

Kromě jiného je chuť bio ovoce a zeleniny opravdu lepší než těch pěstovaných pomocí pesticidů.

Vitaminy, ti darebáci, se rádi schovávají ve slupce ovoce a zeleniny. Když není bio, musíme je oloupat. Zatímco u biopotravin rozhodně ne. Naopak nákup využijeme na 100 %!

VŠECHNO, CO JSTE VŽDY CHTĚLI VĚDĚT O TOM,

17

JAK BÝT A ZŮSTAT TOP

KAM CHODIT PRO ZÁSOBY? Teď když víme, co chceme, kam půjdeme hledat? Opět vám nedoporučuji supermarkety, které často nabízejí výrobky nuceně pěstované v odlišných ročních obdobích, ve sklenících pod umělým světlem. Podle mého názoru je úplně nejlepší pro pestrou stravu chodit na trh. Tato pestrost je příznivá. Zlaté pravidlo na trhu? Být zvědaví a nekupovat stále totéž. Rozšířením výběru zeleniny zvyšujeme účinek vitaminů a stopových prvků, které vstřebáme.

Přijde mi moc fajn se považovat za dobrodruha chuti: přistoupit, přivonět si, poznat novou zeleninu, koupit ji a hledat recepty podle toho, co jsme sklidili.

Dělám vše, abych se vyhnula věčným bramborám s fazolemi. Ráda vyháním z talíře rutinu, pošťuchuji své zvyky. I za cenu zjištění, že některá zelenina je spíš hezčí než chutnější. Ale každý má své vlastní chutě.

Život pohánějí touhy, improvizace rozšiřuje obzory, abychom neokorali ani na talíři.

ADRIANA

18

KAREMBEU

OBSAH

ÚVOD

2

PRVNÍ ČÁST

PŘIDEJTE SI NA TALÍŘ KOUZELNOU PŘÍSADU

7

NAŠE TĚLO, PŘÍTEL, KTERÝ TO S NÁMI MYSLÍ DOBŘE

9

PARABOLA O SALÁTU

10

NEBUDETE SI PŘIDĚLÁVAT FRUSTRACE

13

A NA DISCIPLÍNU NEZAPOMENETE

13

JE TO NA CELÝ ŽIVOT

14

JÍM, TEDY JSEM

15

NIKDY NENÍ POZDĚ

15

TALÍŘEM TO ZAČÍNÁ

16

CO JÍST? TO JE OTÁZKA

16

Zoom: Co je vlastně bio?

16

SPRÁVNÉ PŘÍSADY

17

KAM CHODIT PRO ZÁSOBY?

18

Jak čistit bio ovoce a zeleninu?

19

Žij jako já: Trhy v zemi vycházejícího slunce

19

VYBÍREJTE PODLE ROČNÍHO OBDOBÍ

21

PŘILOŽTE RUKU K DÍLU, JDĚTE DO TOHO!

26

Žij jako já: Vaření jsem objevila pozdě

28

CO JE POTŘEBA?

29

PROTEINY 29 Kde je najít?

30

Správné množství

32

Příběh: Kouzlo burákového másla

33

Expres recepty

34

SACHARIDY Kde je najít?

36 37

Správné množství

37

Příběh: Můj přítel cukr

39

Žij jako já: Když jsem byla ve StarDance

40

Jak ošálit chuťové buňky?

42

Expres recepty

43

LIPIDY 49 VITAMINY

51

Focus: Antioxidanty, vládci talíře

52

Ovocné šťávy

57

Expres recept

58

MINERÁLY A OLIGOELEMENTY

59

Focus: Kouzelná probiotika

62

Zoom: Fermentované potraviny, hotový zázrak

63

Žij jako já: Víno, má tajná neřest

64

9 PŘÍSAD, BEZ KTERÝCH SE NEOBEJDU

66

Příběh: Blázen do hub

74

STRAVOVÁNÍ – ZÁSADY PRO TĚLESNOU A DUŠEVNÍ POHODU

75

CHCETE ZHUBNOUT?

75

JÍST MÉNĚ A ČASTĚJI

75

Focus: Ďáblův jazyk jménem konjak A LEPEK?

77 78

Zoom: Jedlá soda

79

Focus: Voda znamená život

80

Příběh: Bez čaje ani na krok

80

Žij jako já: Moje rutina

81

Zoom: Vaříme s mírou

82

RECEPTY MÉHO DĚTSTVÍ

83

BABIČČINY POLÉVKY

84

Focus: Kmín kořenný

85

BABIČČINY SALÁTY

86

Expres recept

86

Focus: Často opomíjená, ale rozhodně ne zbytečná, je acidobazická rovnováha

88

DRUHÁ ČÁST

ZDRAVÝ ŽIVOT VE ZDRAVÉM TĚLE

93

JAK SI VYBRAT FYZICKOU AKTIVITU?

95

Žij jako já: Jak jsem se dala na běh

96

FYZICKÁ AKTIVITA VERSUS SPORT, BOJ (KTERÝ NEEXISTUJE)

97

PRAVIDELNĚ SE VĚNUJTE FYZICKÉ AKTIVITĚ

98

DOBŘE, ALE ZHUBNEME DÍKY SPORTU?

98

VŠECHNO JE… V HLAVĚ!

Focus: Ještě jednou: Nikdy není pozdě na fyzickou aktivitu

100 101

MOJE SPORTOVNÍ RUTINA, JAKO BYSTE BYLI U TOHO

102

EXPRES TEST

104

BĚH

106

Focus: Sport šokem

106

Příběh: Jak běhat

107

Zoom: Je správné sportovat nalačno?

108

INTERVALOVÝ BĚH — PROTI RUTINĚ

109

JAK SE PROCVIČIT AŽ NA VRCHOL

110

KOUČINK NA MÍRU

110

POMALÉ PROBOUZENÍ NA 8 ETAP

112

DNY PODLE SVALOVÝCH SKUPIN

114

Den 1: Operace krásné nohy, krásné hýždě

115

1. Dřepy

116

2. Dřepy, druhá varianta

118

3. Skákací balon

119

4. Lýtka ve formě

119

MANIFEST ZA HEZKÉ PAŽE A ROVNÁ ZÁDA

120

1. Kliky trochu jinak

120

2. Obrácené kliky

120

3. Koště

121

4. Kliky o zeď

121

Den 2: Ploché břicho, břišní pekáč

122

1. Rovné zkracovačky

124

2. Zkracovačky na stranu

126

3. Zkřížené zkracovačky

128

4. Šlapání

130

5. Zkracovačky pro machry

133

6. Kombinace záda + břišní svaly

134

7. Plank

135

Bonus: Fitballový bonus

136

Zoom: A co rovnováha?

137

PRACUJEME NA OHEBNOSTI, PROTAHOVÁNÍ

138

Leknín

140

Varianta leknínu

142

Motýl

144

Káčátko 145 Rákos

146

Placka

148

Pavouk

150

Francouzský kankán

152

Schůdky 154 Gumička 156 Příběh: Chodíte dostatečně?

158

Zoom: Jóga ano, ale ne všelijak

159

TŘETÍ ČÁST

VE ZDRAVÉM TĚLE ZDRAVÝ DUCH

163

VSTÁVAT BRZY

166

BÝT OPTIMISTA

167

MEDITACE 168 Focus: Plné vědomí

170

O DŮLEŽITOSTI SPÁNKU

171

Zoom: Umění siesty

174

Focus: Zlatá pravidla kvalitního spánku

175

Zoom: Co je spánkový dluh?

176

Žij jako já: Můj druhý život ve snech

176

NÁŠ GENIÁLNÍ MOZEK

177

RŮZNÉ TYPY INTELIGENCE

178

Focus: Interpersonální inteligence, která nám změní život

181

ŠTĚSTÍ SE DÁ NAUČIT

182

OBKLOPIT SE LASKAVÝMI LIDMI

182

Příběh: Narozeniny na konci světa

183

MŮJ VZTAH KE KRÁSE 184 KAŽDÝ VĚK MÁ SVÉ VÝHODY… A NEVÝHODY

186

ZAPOJIT SE ZNAMENÁ ŽÍT

190

AŤ ŽIJÍ VÝZVY

192

Žij jako já: Rallye Aïcha des Gazelles

193

Žij jako já: Má televizní zkušenost

194

NAŠI PŘÁTELÉ NĚMÉ TVÁŘE NE TAK NĚMÉ

195

Příběh: Den, kdy jsem objevila hipoterapii!

196

ZÁVĚR 199

Adriana Karembeu TOUT CE QUE VOUS AVEZ TOUJOURS VOULU SAVOIR POUR ÊTRE AU TOP ET LE RESTER Copyright © Éditions Michel Lafon, Paris 2017 Published by arrangement with Lester Literary Agency All rights reserved Translation © Kristýna Dobiášová, 2018 Direction d´ouvrage: Maïté Ferracci Conception graphique: Fabrice Haes Fabrication: Christian Toanen, Nikola Savic Photographies intérieures et de couverture: © Philippe Doignon Mise en beauté maquillage/coiffure de Madame Adriana Karembeu: Brooklyn mamas (Pauline Pergay) ISBN 978-80-7549-572-3 Adriana Sklenaříková-Karembeu VŠECHNO, CO JSTE VŽDY CHTĚLI VĚDĚT O TOM, JAK BÝT A ZŮSTAT TOP Z francouzského originálu Tout ce que vous avez toujours voulu savoir pour être au top et le rester, vydaného v roce 2017 nakladatelstvím Éditions Michel Lafon v Paříži, přeložila Kristýna Dobiášová Redigovala Zuzana Florová Odpovědná redaktorka Dita Murinová Technická redaktorka Lenka Gregorová Počet stran 208 Vydala Euromedia Group, a. s., v edici Esence, Nádražní 30, 150 00 Praha 5, v roce 2018 jako svou 8585. publikaci Sazba a úprava obálky Item, spol. s r. o., Bratislava Tisk TBB, a. s., Bánská Bystrica Vydání první Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz