Page 1


Obsah First published by Dorling Kindersley Ltd 80 Strand, London WC2R ORL Copyright © 2017 Dorling Kindersley Ltd Translation © 2017 Marek Chvátal Z anglického originálu Do you know about space?, vydaného nakladatelstvím Dorling Kindersley Ltd v roce 2017, přeložil Marek Chvátal Autor Sarah Cruddasová Redigovala Jana Jůzlová Odpovědná redaktorka Ivana Nováková Technická redaktorka Růžena Hedrichová Počet stran 144 Vydala Euromedia Group, a. s., v edici Pikola, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2018 jako svou 9597. publikaci Obálku podle originální předlohy upravil a sazbu zhotovil TypoText, s. r. o., Praha Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání první ISBN 978-80-7549-459-7 Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 Objednávky­‑vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz

A WORLD OF IDEAS: SEE ALL THERE IS TO KNOW www.dk.com

Vesmír 8–9 10–11 12–13 14–15 16–17 18–19 20–21

Co je vesmír? Kde vesmír začíná? Z čeho vesmír pochází? Jak velký je vesmír? Jak chladno je ve vesmíru? Oběžná dráha? Mohli bychom ve vesmíru křičet?

Sluneční soustava 24–25 26–27 28–29 30–31 32–33 34–35 36–37 38–39 40–41 42–43 44–45 46–47 48–49 50–51 52–53 54–55 56–57 58–59

Co je sluneční soustava? Z čeho jsou planety? Proč Země hostí život? Proč má Jupiter pruhy? Je na Marsu život? Z čeho jsou prstence Saturnu? Je Pluto planeta? Jak žhavé je Slunce? Proč Měsíc na obloze mění tvar? Může být ve dne tma? Mají i jiné planety měsíce? Co se stane, když dopadne meteorit? Co je padající hvězda? Proč mají komety ohony? Co je pás planetek? Viděli bychom Zemi z ostatních planet? Co je polární záře? Je možné žít na Venuši?


Hluboký vesmír 62–63 64–65 66–67 68–69 70–71 72–73 74–75 76–77 78–79 80–81

Kolik hvězd je ve vesmíru? Jak hvězdy vznikají? Jsou všechny hvězdy stejné? Co je světelný rok? Co jsou černé díry? Co se stane, když hvězda umírá? Jaký tvar má Mléčná dráha? Proč se hvězdy chvějí? Existují planety mimo sluneční soustavu? Co ve vesmíru září nejvíc?

Výzkum vesmíru 84–85 86–87 88–89 90–91 92–93 94–95 96–97 98–99 100–101 102–103

Jak nahlížíme do vesmíru? Kdo jako první zkoumal vesmír? Byla ve vesmíru také zvířata? Co byl „vesmírný závod“? Kolik lidí bylo na Měsíci? Jak rakety startují? Jak dlouho trvá cesta na Měsíc? Jak astronauti trénují? K čemu astronaut potřebuje skafandr? Co byl raketoplán?

A na straně 88 zjistíš, proč jsem tam byl já.

104–105 Jak se astronauti vracejí na Zemi? 106–107 Kde astronauti ve vesmíru žijí? 108–109 Proč se astronauti vznášejí? 110–111 Co astronauti ve vesmíru jedí? 112–113 Co je řízení letu? 114–115 Co se stane, když se ve vesmíru nedaří? 116–117 Byli jsme už na Marsu? 118–119 Proč posíláme do vesmíru družice? 120–121 Jak daleko do vesmíru jsme pronikli? 122–123 Co je vesmírné smetí? 124–125 Je tam venku někdo? 126–127 Budeme těžit ve vesmíru? 128–129 Poletíme o prázdninách do vesmíru? 130–131 Vrátíme se na Měsíc?

132–133 Odpovědi 134–137 Vyzvi kamarády! 138–139 Slovníček 140–143 Rejstřík 144 Poděkování a zdroje obrázků

Na straně 86 se dozvíš, že jsem byl první člověk ve vesmíru.


Vesmír Vesmír je nesmírně rozsáhlá oblast prostoru, která se navíc stále zvětšuje. Vše, co známe, včetně planet, galaxií, hvězd a živých tvorů, je součástí vesmíru.


8

VESMÍR

Co je vesmír? Když hledíš na bezmračnou noční oblohu, nahlížíš do vesmíru. Táhne se mnohem dál, než kam dohlédneme pouhýma očima, a zahrnuje i Měsíc, Slunce, všechny planety včetně Země a hvězdy. Ve vesmíru je také mnoho věcí, o nichž zatím nic nevíme. Jak vesmír zkoumáme?

Dalekohledy Díky dalekohledům vidíme dál. Poskytují nám obrazy hvězd a galaxií příliš vzdálených, než abychom k nim mohli doletět.

Robotické sondy

Lidé ve vesmíru

Roboty za nás mohou navštívit místa, kam se nedostaneme, a pomáhají nám poznat tyto vzdálené oblasti.

Lidé létají do vesmíru od 60. let 20. století. Během cest provádějí vědecké experimenty.


9

ěku lidé Od prav polohy li a ív ž u y v i orientac o r p d z hvě ch. na cestá

Obří hvězdokupa Toto obří nahromadění asi 3 000 hvězd vypadá jako ohňostroj. Hvězdokupa se nazývá Westerlund 2 a nachází se uvnitř Mléčné dráhy.

Hvězdní novorozenci Mnoho čerstvě zrozených hvězd najdeme v oblastech označovaných jako „hvězdné porodnice“.

? 1. Co jsou „hvězdné porodnice“? 2. Jak dlouho lidé pronikají do vesmíru? 3. Je Země ve vesmíru? Odpovědi si ověř na stranách 132–133.


V této vrstvě atmosféry panuje velmi vysoká teplota, nicméně kdybychom se tam octli, nebylo by nám horko, protože vzduch je tam velmi řídký, a teplo by se proto nepřeneslo na naše tělo.

Termosféra

Mezinárodní vesmírná stanice 330–435 km

Exosféra je nejvyšší vrstva zemské atmosféry. Směrem vzhůru přechází ve vzduchoprázdné prostředí meziplanetárního prostoru.

Exosféra

Hubbleův vesmírný dalekohled 545 km

První člověk ve vesmíru 330 km

Odpovědi si ověř na stranách 132–133.

a) troposféra b) termosféra c) stratosféra

2. Jak se nazývá druhá hlavní vrstva zemské atmosféry?

a) 100 km b) 500 km c) 600 km

1. V jaké výšce začíná vesmír?

?

10 VESMÍR


Země

Jaké je to ve vesmíru?

Letová vý letade ška l1 1

linie 100 k m

Vesmír začíná na Kármánově linii 100 km nad zemským povrchem. Tak vysoko se musí dostat každý, kdo se chce stát astronautem. Člověk by ve vesmíru nepřežil, na Zemi jej ale chrání vrstvy plynu, které planetu obklopují. Tyto vrstvy se společně nazývají atmosféra.

km 0

mánova

k sko e ís

Ká r

ch lký e v km

Kde vesmír začíná?

Nejspodnější vrstva zemské atmosféry. Začíná tam, kde žijeme, na zemském povrchu, a probíhá v ní veškeré počasí.

Troposféra

Jde o vrstvu atmosféry mezi stratosférou a termosférou. Výraz „mezo“ znamená „střední“. Sahá od 50 km nad povrchem Země až do výšky kolem 80–85 km

N e jvy

šš 4

Mezosféra

Severní polární záře 90–150 km

Astronauti poletují po Meziná­ rodní vesmírné stanici, protože nepociťují působení gravitace. Mohou dělat salta a musí se přitahovat a odrážet, aby se někam dostali.

Ve stavu beztíže

Na Zemi vládne síla zvaná gravitace, která vše poutá k povrchu. Na Měsíci je tato síla slabší, takže astronauti tam vyskočí mnohem výš.

Skokani na Měsíci

Je druhou hlavní vrstvou zemské atmosféry a obsahuje v sobě ozonovou vrstvu, jež nás chrání před slunečním zářením, které by mohlo být škodlivé.

Stratosféra

Spršky meteorů 80–120 km

11


12

VESMÍR

Z čeho vesmír pochází? Všechno, co kolem nás existuje, povstalo před 13,8 miliardy roků událostí, která se nazývá velký třesk. Ta odstartovala stvoření vesmíru a všeho v něm včetně nás samotných!

Velký třesk

Vesmír roste

Vesmír vznikl explozí označovanou jako velký třesk. Před ní neexistoval.

Po velkém třesku se vesmír nesmírně rychle rozpínal a byl velmi žhavý!

Vzniká látka Během prvních sekund po velkém třesku vesmír začal chladnout a začala se utvářet látka. Z látky je svět kolem nás.

Vznikají částice Odkud víme, jak starý vesmír je? Vesmírná matematika Vědci dokážou vypočítat stáří vesmíru na základě měření rychlosti, jíž se vesmír v současnosti rozpíná. Studují rovněž nejstarší objekty ve vesmíru a z výsledků usuzují na to, kdy nastal velký třesk a jaký byl počátek všech věcí.

Během následujícího stadia utváření vesmíru začaly vznikat droboučké částice zvané protony a neutrony. Spolu vytvořily jádra atomů, jež jsou stavebními dílky všeho kolem nás.


13

Současnost Vznikají atomy Mnoho tisíciletí po velkém třesku vesmír zchladl dost na to, aby se mohly utvořit atomy.

Vesmír se rozpíná dodnes a bude se rozpínat i v budoucnu. Je plný galaxií, hvězd a planet.

? Objevují se hvězdy

1. Vesmír je pět miliard roků starý.

Asi 300 milionů roků po velkém třesku vznikají z mračen prachu a plynu první hvězdy.

2. Všechno na Zemi a ve vesmíru je z atomů.

Vznikají galaxie Vesmír se nadále rozpíná a asi 500 milionů roků po velkém třesku se utvářejí první galaxie.

3. Rozpínání vesmíru se už zastavilo.

Odpovědi si ověř na stranách 132–133.


14

VESMÍR

Jak velký je vesmír?

ír e, vesm ím v d u Pok okraj. ý n d á ž nemá

Vesmír je skutečně nesmírně obrovský! Je tak rozlehlý, že je zhola nemožné si jeho velikost nějak představit. Naše Slunce, které je největším tělesem své soustavy, je ve srovnání s rozlehlostí vesmíru pouhým prachovým zrnkem.

Mléčná dráha Jednou z galaxií ve vesmíru je Mléčná dráha čili Galaxie. Jde o shluk asi 200 miliard hvězd, z nichž většina má svoji rodinu planet. Patří do ní i Slunce a Země.

Vesmír Naše galaxie je jen jednou ze stovek miliard galaxií v rozpínajícím se vesmíru. Na snímku je maličká část vesmíru s roztroušenými galaxiemi.


15

Jak velký je…­? Měsíc Měsíc je náš nejbližší vesmírný soused. Na obloze může vypadat veliký, ale je mnohem menší než Země. Jeho průměr je ve srovnání se Zemí jen asi čtvrtinový.

Slunce Slunce je největším tělesem sluneční soustavy. Je tak velké, že by se do něj vešel více než milion Zemí.

Země Naše planeta se nám zdá obrovská. Žije na ní přes sedm miliard lidí! Nicméně ve srovnání s největší planetou naší sluneční soustavy, Jupiterem, je Země maličká.

? 1. Jak se nazývá galaxie, v níž se nachází Země? 2. Kolik Zemí by se přibližně vešlo dovnitř Slunce?

Sluneční soustava Naše sluneční soustava je součástí Mléčné dráhy. Je tak veliká, že kdybychom se ocitli na Marsu, Země by odtamtud vypadala jako hvězdička na obloze.

3. Které vesmírné těleso je nejbližším sousedem Země? Odpovědi si ověř na stranách 132–133.


Slunce je nejžhavější těleso sluneční soustavy: teplota jeho povrchu dosahuje zhruba 5 500 °C. Moc horko na návštěvu!

Slunce

V nesmírných prostorách mezi hvězdami a galaxiemi je vesmír velmi, velmi chladný: v těchto oblastech teplota klesá pod –270 °C. Vesmírná tělesa však mají velmi rozdílné teploty.

Jak chladno je ve vesmíru?

Když exploduje velmi hmotná hvězda a stane se supernovou, teploty mohou dosáhnout až 55 000 000 °C.

Supernova

Na Uranu se střídají dvě roční období, z nichž každé vládne 21 roků. Po tu dobu jeden z pólů planety směřuje ke Slunci, takže zimní strana planety 21 roků tone ve tmě!

Uran

Mají na jiných planetách léto a zimu?

16 VESMÍR


Odpovědi si ověř na stranách 132–133.

2. Kde je nejchladnější známé místo ve vesmíru?

1. Je chladnější Neptun, nebo jeho měsíc Triton?

?

Průměrná teplota na Neptunu je –214 °C. Jeho největší Měsíc Triton je ještě chladnější, s teplotami padajícími až k –235 °C!

Neptun

Měsíc je svět s extrémními teplotami. Na sluneční straně může být až 123 °C, zatímco v nejchladnějších částech až jen –233 °C.

Měsíc

Tato mlhovina, vzdálená od Země stovky světelných roků, je nejchladnějším známým místem ve vesmíru. Teplota uvnitř tohoto plynného oblaku klesá až na –272 °C.

Mlhovina Bumerang

Průměrná teplota na zemském povrchu je zhruba 15 °C, místní teploty závisejí na roční i denní době a na poloze na Zemi.

Země

Nejžhavější planeta sluneční soustavy Venuše má tlustou a hustou atmosféru, která napomáhá povrchové teplotě až 470 °C.

Venuše

17


18

VESMÍR

Oběžná dráha? Oběžná dráha je dráha, po níž jedno vesmírné těleso krouží kolem jiného tělesa. Ve sluneční soustavě Země a ostatní planety obíhají kolem Slunce. Některé planety včetně Země mají měsíce, které obíhají kolem nich. áze? Co drží Měsíc na oběžnévitadr ční síly. Zemská

Měsíc

Země působením gra Měsíc zůstává na oběžné dráze vesmíru. a zabraňuje mu, aby odletěl do mi gravitace přitahuje Měsíc k Ze í prvotního děn stře sou ila sob způ oval – tato síla Bez gravitace by vesmír neexist na jejich ety plan íců a hvězd a udržuje všechny plynu a prachu do planet, měs ce. oběžných drahách kolem Slun

oběžná dráha Měsíce Země

gravitační síla Měsíc

Co ještě krouží kolem Země? Družice

Vesmírné oko

Zemi obíhá množství umělých družic. Patří k nim i Mezinárodní vesmírná stanice, na níž žijí a pracují astronauti.

Další z družic Země je Hubbleův vesmírný dalekohled, umožňující nahlédnout hluboko do vesmíru a pořídit úžasné snímky vzdálených hvězd a galaxií.


19

Země

? 1. Měsíc krouží kolem Země.

Dráha Měsíce Měsíc se na své oběžné dráze pohybuje proti směru otáčení hodinových ručiček. Jeden oběh mu trvá 27 dnů, 7 hodin a 43 minut.

2. Země obíhá kolem Slunce. 3. Měsíci trvá oblétnutí Země jeden týden.

Odpovědi si ověř na stranách 132–133.


140

Rejstřík A akreční disk 81 Aldrin, Buzz 87, 91, 92–93 Allen Telescope Array 124 Anders, Bill 86–87 antény 118–119 Apollo 13 114 Apollo, program 87, 92–93, 96–97 Armstrong, Neil 87, 91, 92–93 asteroidy viz planetky astrobiologie 124 astronauti 8, 86–87, 90–93 činnosti ve vesmíru 107 na Měsíci 87, 91, 92–93 návrat na Měsíc 130–131 návrat na Zemi 104–105 problémy ve vesmíru 114–115 řídící středisko 112–113 skafandry 98, 100–101

stav beztíže 11, 98, 108–109 strava ve vesmíru 110–111 trénink 98–99 vesmírné smetí 123 zdraví a zdatnost 109 život ve vesmíru 102, 106–107 atmosféra ledových a plynných obrů 27 Marsu 32 Venuše 58, 59 Země 11, 76 atomy 12, 13

B balony, stratosférické 129 Barringerův kráter 46–47 batohy (skafandr) 100 Bean, Alan 92 beztížný stav 98, 108–109 bílí trpaslíci 67, 73 bludné planety 78 Borman, Frank 86–87 bouře 30, 31

Bumerang, mlhovina 17

C, Č CALIPSO 118 CAPCOM 112 Carina, mlhovina 65 Cassiniho dělení 35 Cassini­‑Huygens, sonda 54 Ceres 53 Cernan, Eugene 92 CFBDSIR 2149-0403 78 Collins, Michael 87 Conrad, Pete 92 cvičení ve vesmíru 109 čas u černé díry 70 černé díry 70–71, 73, 75 superhmotné 80–81 černí trpaslíci 73 červení obři 67, 72 červení trpaslíci 67 červení veleobři 67, 72 červí díry 70 čištění zubů 111

D

dalekohledy 8, 84–85 družice, satelity 18, 118–119, 123 Duke, Charles 92

E

eliptické galaxie 74 Enceladus 45 energie 28, 29 Europa 44, 125 exoplanety 27, 78–79 exosféra 10

F Falcon Heavy 131

G Gagarin, Jurij 86, 91 galaxie počet 63, 74 tvar 74 vznik 13 Galilei, Galileo 85 Ganymed 44 Glenn, John 87 Goddard, Robert H. 94


141

gravitace 11 černých děr 70

H Haise, Fred 114 Haumea 37 HD 189733b 27 hluboký vesmír 60–81 hmota 12 černé díry 70 Hubbleův vesmírný dalekohled 10, 18, 63, 102 hvězdné porodnice 9, 63, 72 hvězdný prach 29 hvězdokupy 9 hvězdy hlavní posloupnosti 67 hvězdy mihotání 76–77 počet 62–63 poloha 9 smrt 29, 72–73 typy 66–67 vznik 9, 13, 63, 64–65

I internetový signál 119 Io 45 Irwin, James 92

J jádro galaxií 75 komet 50 planety 26, 27 jídlo ve vesmíru 110–111 Juno, sonda 69 Jupiter 15, 25, 26, 27 měsíce 44–45 polární záře 56 prstence 35 pruhy 30–31 průzkum 120

K kamenné planety 25, 26 Kármánova linie 11 Kennedy, John F. 91 Kepler 186f 27 Kepler 62f 79 Keplerova supernova 73 Keplerův vesmírný dalekohled 118

Kibó, modul ISS 106 koma 50 komety 24, 49 ohony 50–51 přistání na kometě 120 Koňská hlava, mlhovina 65 kovy 126 krátery 46–47 Kuiperův pás 25, 36, 37 kůra (planety) 26 kvazary 80–81

L Lajka 89, 90 laserové paprsky 84 ledoví obři 26, 27 leonidy, meteorický roj 49 Leonov, Alexej 87, 91 letoví lékaři 112 Lippershey, Hans 85 Lovell, Jim 86–87, 114 lunární modul, Apollo 96, 97

M M87 74 Makemake 37 Mariner 2 59

Mars 25, 26 počasí 32 průzkum 121 skafandry 101 voda 33 život 32–33 Mercury 7 90 Merkur 26, 44 Měsíc 15, 77 cesta na něj 96–97 experimenty 92, 93 jeho fáze 40–41 jeho strany 41 návrat na něj 130–131 obíhání Země 18–19 přistávání 87, 91, 92–93, 97, 121 teplota 17 těžba surovin 127 vzdálenost od Země 130 měsíce planet 44–45 planetek 44, 53 trpasličích planet 36, 37, 44 měsíční bugina 93 meteorický roj 48–49 meteority 46–47 meteoroidy 45–46


142 meteorologické družice 118 meteory 46–49 Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) 10, 11, 54, 69, 102, 104, 106–107 mezosféra 11 mikrofony 21, 100 mikrogravitace 108 Mimas 35 mimořádné události ve vesmíru 114–115 Miranda 44 Mitchell, Edgar 92 Mléčná dráha 9, 14, 15 supernovy 73 tvar 74–75 velikost 68–69 mlhoviny 64–65 modří obři 67 modří veleobři 67 myš 88

N NASA 59, 69, 102 navigace 9 návrat z vesmíru 96, 104–105 návratový prostředek posádky (CRV) 115 nepravidelné galaxie 74

Neptun 26 prstence 35 teplota 17 tmavé skvrny 31 neutronové hvězdy 73 neutrony 12 New Horizons 121 NGC 1569 74 noční obloha 76–77

O Oberth, Hermann 94 oběžné dráhy 18–19, 25, 69 oblačnost na Venuši 59 obyvatelná zóna 28, 79 octomilky 88 ohony (komet) 50–51 Olympus Mons (Mars) 32 oranžoví podobři 67 Orion 77 Orlí mlhovina 64–65 ovládání teploty na ISS 107

P padající hvězdy 48–49 palivo raketové 94, 95, 102, 126 Paříž 54 pás planetek 52–53, 120 pavouci 88 Perseidy, meteorický roj 49

Philae, přistávací modul 51, 120 pití ve skafandru 100 planetární mlhoviny 73 planetky 24, 44, 52, 53, 126 planety 24–25, 77 složení 26–27 vně sluneční soustavy 78–79 plášť (planety) 26 Pluto 36–37 měsíce 44 průzkum 120, 121 plynní obři 25, 26, 27 polární záře 31, 56–57 póly 31, 33, 56 prádlo do skafandru 101 prašné bouře na Marsu 32 prázdniny ve vesmíru 128–129 protibleskové věže 95 protony 12 Proxima Centauri 62 prstence Saturnu 34–35 Uranu, Neptunu a Jupiteru 35 průměrné hvězdy 72 průzkum vesmíru 8, 82–131 přilby 100 přistání do vody 96, 114, 115 psi 88, 89

R, Ř radioteleskopy 124 rádiové přijímače 125 raketoplán 102–103, 105 raketová věda 94 rakety 122 nové 131 raketoplánu 102–103 start 94–95, 96, 115 roboty 8, 121 Rosetta, sonda 51 Rusko 90–91 řídící středisko 112–113

S, Š satelity viz družice Saturn 25, 26 měsíce 44–45 polární záře 56 prstence 34–35 průzkum 54–55 Velká bílá skvrna 31 Scott, David 92 SETI (Pátrání po mimozemské inteligenci) 124–125 Shepard, Alan 92 Schmitt, Harrison 92 skafandry 98, 100–101, 131 Sloupy stvoření 65 Slunce 14, 15, 25, 67 dráhy planet 18 teplota 16 sluneční soustava 14, 15, 22–59


143 co je sluneční soustava 24–25 průzkum 120–121 Sojuz 104, 106, 115 solární panely 106, 118 sopky 54, 58 souhvězdí 77 SpaceX 131 spací kóje 109 spirální galaxie 74 Spojené státy americké 90–91, 92 Sputnik 1 a 2 90 start 96 stavební látky života 28, 29 stratosféra 11 supernovy 16, 783 světelné roky 68–69 světlo hvězd 76–77 jeho rychlost 68–69 ohýbání 70 Swigert, Jack 114 šimpanzi 88

T televize 119 temné skvrny na Neptunu 31 Tempel­‑Tuttleova kometa 49 tepelné štíty 104 teploty 16–17

Těreškovová, Valentina 86, 91 termosféra 10 těžba surovin ve vesmíru 126–127 Titan 44, 54 Tito, Dennis 128 Tombaugh, Clyde 36 Tombaughova oblast (Pluto) 36 trojáni, planetky 52 troposféra 11 trpasličí planety 24, 25, 36, 37, 53 turistika ve vesmíru 128–129

U únikový systém (LES) 115 Uran 26 prstence 35 teplota 16

V vakuum viz vzduchoprázdno vědecké experimenty 107 Velká bílá skvrna (Saturn) 31 Velká červená skvrna (Jupiter) 30, 120 velký třesk 12, 13 velmi hmotné hvězdy 72 Venus Express 59

Venuše 26, 44 podmínky na ní 58–59 teplota 17, 58 vesmír 6–21 co je vesmír? 8–9 černé díry 70 kdy vesmír začal? 10–11 počet hvězd 62–63 prázdniny v něm 128–129 původ 12–13 rozpínání 12, 13, 14 teploty 16–17 úklid 123 velikost 14–15 vzdálenosti v něm 120–121 zvuk v něm 20–21 vesmírné lodi rychlost 69 řízení letů 112–113 vzdálenosti 120–121 vesmírné smetí 122–123 vesmírný závod 90–91 Vesta 52 vichry na Jupiteru 30 Virgin Galactic 129 voda, kapalná 28, 29, 33, 79 Vostok 1 86, 91 Voyager 1 a 2 120, 125 vůně ve vesmíru 21 výstupy z lodi 21, 87, 91, 98, 100, 101, 107 vzduchoprázdno, vakuum 20–21

W Westerlund 2 9 World View Enterprises 129

Y Yepun, dalekohled 84 Young, John 92

Z, Ž záchody 101, 111 záchranná jednotka 101 základny nafukovací 131 Země 15, 25, 26 družicové sledování 118 meteory 46–47 oběh kolem Slunce 18 polární záře 56 teplota 17 z vesmíru 54–55, 97 život na ní 28–29 zlatá deska Voyageru 125 Zvezda, modul ISS 107 zvířata na Zemi 28, 29 ve vesmíru 88–89 zvuk 20–21 želvušky 88 život mimozemský 124–125 na Marsu 32–33 na Zemi 28 původ 29

0039119  
0039119