0038978 by Knižní klub

alyin dum_01 a 03_Sestava 1 2/7/18 5:33 PM Stránka 2

Leila Meachamová

ALYIN DŮM

KNIŽNÍ KLUB

AlyinDumKor1

1/16/18 10:46 PM

Stránka 4

PﬁeloÏila Dana Krejãová

ISBN 978-80-242-6053-2

AlyinDumKor1

1/16/18 10:46 PM

Stránka 5

Tuto knihu vûnuji své neteﬁi Jeri, která vidí za nás za v‰echny.

AlyinDumKor1

1/16/18 10:46 PM

Stránka 7

Dopis m˘m pﬁátelÛm, fanou‰kÛm, ãtenáﬁÛm m˘ch pozdûj‰ích románÛ i v‰em tûm, kdo ãtou knihy Leily Meachamové poprvé!

Moji drazí, Alyin dÛm je dal‰í v fiadû tfií romancí, které jsem napsala v polovinû 80. let minulého století. Ti z vás, kdo znají pouze moje pozdûj‰í romány – Poselství rÛÏí, Dlouhé stíny, Sen o Somersetu a Titáni – si bezpochyby v‰imnete rozdílu v rozsahu, zpÛsobu vyprávûní i kvalitû psaní proti této kníÏce. Nebuìte, prosím, ve svém úsudku pfiíli‰ pfiísní. Alyin dÛm pfiedstavuje jeden z m˘ch prvních v˘letÛ do svûta beletrie a byl napsán pod nátlakem, protoÏe smlouva s vydavatelem mé první romantické knihy vyÏadovala dal‰í. Neexistuje vût‰í trápení, kdyÏ máte závazek vytvofiit román se zápletkou, postavami, prostfiedím, zaãátkem, prostfiedkem a koncem, a dát mu název, kdyÏ ani netu‰íte, kdo, co, kde a kdy, a to v‰e pod knutou uzávûrky. Tak to bylo i s Alyin˘m domem. „Napi‰, co ví‰,“ je mantra, kterou uãitelé tvÛrãího psaní vtloukají do hlavy sv˘m ÏákÛm, autofii knih „jak napsat bestseller“ to radí sv˘m ãtenáfiÛm a mnoha spisovatelÛm to funguje. Prvky románu jsou v‰echny na svém místû a oni si vytváfiejí skvûlou kariéru psaním o tom, co vûdí. To je ov‰em v‰echno moc hezké a bezva, pokud znáte nûco zajímavého a dokáÏete tím vyplnit dvû stû stran milostného románu, nebo pokud máte odvahu psát o lidech, které znáte. Já nemûla ani znalosti, ani tu odvahu. A tak jsem se rozhodla napsat o tom, co jsem nevûdûla. To znamenalo vytvofiit na papífie lidi, které jsem nikdy nepoznala,

AlyinDumKor1

1/16/18 10:46 PM

Stránka 8

Ïijící Ïivoty, jaké jsem nikdy nezaÏila, na místech, která jsem neznala. Kde zaãít? Zvûdavost byla stejnû dobr˘ zaãátek jako cokoliv jiného. OdjakÏiva jsem se zajímala o konû a obdivovala je – ne, Ïe bych nûkdy jezdila nebo nûjakého vlastnila. Prostû jsem je povaÏovala za nádherná zvífiata. Zaãala jsem tam, se silnou lidskou touhou dozvûdût se víc o tématu. PamûÈ byla dal‰í místo, které jsem mohla prozkoumat. Ve schopnosti mysli si pamatovat urãitû musel b˘t nûjak˘ nesmazateln˘ obraz, prchavá, av‰ak pozoruhodná chvíle, nikdy nezapomenutá vûta, která by mohla b˘t zárodkem nápadu, postavy, konfliktu. A pak se mi vybavila vzpomínka na statek, kter˘ jsem krátce zahlédla z okna ‰kolního autobusu, kdyÏ jsem se vracela se sv˘mi Ïáky z v˘letu. Z jeho oken se nesly úÏasné vÛnû veãefie, které mi cestou kolem zavanuly pod nos. V kuchyni se svítilo a já vidûla nûkolik dûtí sklonûn˘ch nad úkoly na stole a matku u plotny. Vzpomínám si, jak jsem si pomyslela, Ïe tam Ïije jistû ‰Èastná rodina. Konû a farmy – s tím se dalo pracovat. A tak se z mé zvûdavosti zrodil Sampson a z krátkého v˘jevu ukotveného ve vzpomínkách vznikl dÛm na Cedar Hill. Pak uÏ bylo v‰e jen otázkou re‰er‰í, rozhovorÛ, osobního setkání s koÀmi a pfiedstavivosti. Spisovatel nemusí vÏdycky v‰echno zaÏít sám, aby mohl tvofiit. Po dopsání Alyina domu jsem uloÏila svÛj star˘ vûrn˘ elektrick˘ psací stroj Smith-Corona na odpoãinek od psaní beletrie, vrátila jsem se k uãení a k psacímu stroji jsem se pfii pokusu sepsat román posadila aÏ o pûtadvacet let pozdûji – tentokrát to byl poãítaã Hewlett-Packard. To uÏ jsem byla pfiíli‰ stará nebo moudrá, jak si ráda myslím, abych si dûlala velké starosti s v˘sledkem svého úsilí. Co bude, bude. Ukázalo se, Ïe to byl skvûl˘ návrat. Opustím vás s touto scénou z Alyina domu, v níÏ Aly, mlad‰í dcera bohatého bankéfie, vzpomíná, jak fiekla Elizabeth, Ïenû chudého farmáfie v jejím skromném domû na Cedar Hill:

AlyinDumKor1

1/16/18 10:46 PM

Stránka 9

„Je to paráda. Îijete moc… parádnû.“ „Parádnû?“ Elizabeth to slovo zmátlo, bezpochyby myslela na nádheru domu, kde bydlela Aly, a uvaÏovala, co vlastnû to dítû myslí. „Ne, ne parádnû, holãiãko, ale Ïijeme tu velice ‰Èastnû.“ „Copak to neznamená Ïít parádnû?“ opáãila Aly. A totéÏ pﬁeji i vám. Îijte parádnû! Leila Meachamová

AlyinDumKor1

1/16/18 10:46 PM

Strรกnka 11

A LY I N Dร M

AlyinDumKor1

1/16/18 10:46 PM

Stránka 13

Kapitola první

Aly Kingstonová s povzdechem odloÏila noviny, které si koupila, zatímco ãekala na let do Oklahoma City. Texaské noviny, stejnû jako ty v jejím domovském státû, poslední dobou nepsaly témûfi o niãem jiném neÏ o bûdách, jeÏ pfiinesl pfiebytek ropy, kter˘ srazil v˘dûlky na minimum. KaÏd˘ druh˘ ãlánek se t˘kal nûjakého mûsteãka, banky ãi ‰kolního okresu, snaÏícího se pfieÏít bez v˘nosÛ z kdysi tolik v˘dûleãného prÛmyslu, kter˘ postihl prudk˘ propad. Aly o tom nepotfiebovala ãíst. V Claiborne vídala dÛkazy kaÏd˘ den. Jak rychle se domeãek z karet zhroutil ve chvíli, kdy poptávka po ropû poklesla, a kolaps postihl v‰echny kromû nûkolika ‰ÈastlivcÛ. Ona patfiila k tûm nûkolika ‰ÈastlivcÛm. Její podnikání nebylo zaloÏeno na vrto‰ích produkce ropy, n˘brÏ na chovu kvalitních koní a závodním materiálu vydûlávajícím znaãné peníze. Prozatím mûla jen pfiedvídateln˘ problém, kdy se snaÏila udrÏet krok s poptávkou. Právû se rozhodla podívat se do obchodu s dárky, kdyÏ k ní z haly zamífiil vysok˘ muÏ – tmav˘, ‰tíhl˘, neuvûfiitelnû pohledn˘. Sedûla tam zcela ochromená a nemohla uvûfiit vlastním oãím. Srdce jí pfii pohledu na známou postavu, kráãející k fiadû telefonÛ pfiímo pfied ní, málem vynechalo. Byl to Marshall Wayne. V nejmen‰ím nepochybovala, Ïe je to on. âas ho ani trochu nezmûnil, jen uhladil a zkultivoval, posílil a zv˘raznil jeho figuru – právû jak pfiedvídala, Ïe se stane. Poznala by ho kdekoliv a v jakémkoliv vûku. Celá galerie jeho portrétÛ, kreslen˘ch v duchu kaÏd˘ rok, dosud visela v jejím srdci.

AlyinDumKor1

1/16/18 10:46 PM

Stránka 14

L E I L A M E A C H A M O VÁ

On si jí nev‰iml. Aly honem hledala noviny, aby si mohla zakr˘t obliãej, neÏ ovládne ‰ok, Ïe ho opût vidí. Noviny si mezitím vzal muÏ sedící vedle, a ona se rozhodla, Ïe ho o nû nepoÏádá, aby k sobû nepfiitáhla pozornost. Otevfiela penûÏenku a vyndala letenku – cokoliv, co by si mohla ãíst, na co by se mohla soustfiedit – neÏ se jí uti‰í srdce a zase se jí projasní zrak. Marshall zvedl sluchátko a vytáãel ãíslo. Co je to s ní? Jak mÛÏe takhle reagovat? UÏ je jí pfiece pomalu tfiicet, je úspû‰ná, obdivovaná a váÏená, a pfiesto je stále vydaná na milost a nemilost jakési ochromující posedlosti muÏem, kter˘ by na ni zfiejmû ani neplivl, kdyby hofiela – i po tfiinácti letech. Byl k ní otoãen˘ zády. Nenápadnû vzhlédla od letenky a spû‰nû si pfiemûfiila vysokou, mr‰tnou postavu, jiÏ si pamatovala – tvar jeho tmavé hlavy, drÏení ramen. Mûl dokonal˘ oblek, prvotfiídnû u‰it˘ a té nejvy‰‰í kvality. TakÏe ãas pfiinesl v‰echno – peníze a dÛleÏitost, po nichÏ tolik prahl? Byla ráda, i kdyÏ ji to nepfiekvapilo. Pro lidi jako Marshall Wayne, obdafiené takovou inteligencí a vzhledem, byl úspûch jen plodem ãekajícím na utrÏení. Co kdyby tedy v tûch nûkolika málo minutách, neÏ nastoupí do letadla, prostû vstala, do‰la k nûmu a pfiedstavila se? Blahobyt a ãas pravdûpodobnû jiÏ dávno zmírnily bolest star˘ch ran a nepfiátelství, jak pfiedpovídal její otec. Kromû obãasné nepfiíjemné vzpomínky uÏ Marshall na Kingstonovy nejspí‰ ani nemyslel, a rozhodnû nemyslel na ni. KvÛli sobû by velice ráda tuto záleÏitost nûjak ukonãila – tu nedofie‰enou záleÏitost mezi nimi dvûma. Vidûla to jako dÛleÏitou stránku vytrÏenou z knihy. Celé ty roky to chtûla spravit, nahradit, uhladit, aby mohla tu knihu zavfiít. Staãilo by jí jen pár minut, aby v‰e vysvûtlila. Potom by si mohl jít po sv˘ch a ona také, celá vûc by byla vyfiízená. Bude mu muset fiíct, kdo je. Dnes uÏ by ji nepoznal. I ona mûla obãas problém poznat tu nádhernou moderní Ïenu v zrcadle, Ïenu, na niÏ obãas myslela jako na „Emmalou Fullerovou“. Tak proã se prostû nesebrala a neudûlala to, kdyÏ dotelefonoval? Náhle, jako by nûkdo zavolal jeho jméno, se k ní Marshall otoãil, sluchátko poloÏené na rameni, a lovil nûco v náprsní kapse

AlyinDumKor1

1/16/18 10:46 PM

Stránka 15

A LY I N D Ò M

kabátu. Jejich pohledy se stfietly, spojily se, a nûkolik uchvácen˘ch vtefiin se nikdo nepohnul. Nakonec Aly sklonila rozpaãitû oãi, hofiíc mladistv˘m rumûncem, kter˘ se jí pomalu ‰ífiil po obliãeji aÏ ke kofiínkÛm vlasÛ. PaneboÏe! Jako kdyby pofiád je‰tû byla na stfiední, jako kdyby sedûla u stolu jeho matky, kdyÏ ve‰el kuchyÀsk˘mi dvefimi. Pozdrav Aly, synku. Letenka se rozmazala dojemností té vzpomínky, jak si náhle vybavila v‰echna ta dávná odpoledne a hlas Elizabeth Wayneové, která jiÏ pfies deset let odpoãívala v pokoji. Vzpomínala, jak ten milovan˘ hlas zaslechla poprvé jednoho zimního odpoledne, kdyÏ se s Willym zastavili na Cedar Hill cestou domÛ ze ‰koly. Willy odnesl ko‰ vypraného prádla na statek a vrátil se s bezchybnû vyÏehlen˘mi kousky. Ona mu pomáhala vû‰et ko‰ile a peãlivû poskládané je uloÏit do auta. Pak kadilak odmítl nastartovat. Elizabeth vy‰la na zápraÏí v poti‰tûn˘ch domácích ‰atech a zástûfie a zavolala na Willyho, sklánûjícího se nad motorem spolu s jejím manÏelem: „Nechtûla by jít ta holãiãka dovnitfi, co myslí‰? Venku jí nejspí‰ bude zima.“ Willy, rodinn˘ ‰ofér a údrÏbáfi, se narovnal zpod kapoty a zapátral v pihovatém obliãejíku za zadním okénkem. „Nechce‰ jít dovnitfi, pusinko?“ „Jasnû.“ Aly se ‰krábala ven s uãebnicí v ruce. Prochladlé prsty na nohou v mokasínech ji bolely. „Jestli je to domácí úkol, tak si mÛÏe‰ sednout tady ke stolu a udûlat si ho,“ vybídla ji Elizabeth Wayneová, kdyÏ vstoupily do teplé, provonûné kuchynû. Vonûla tu peãená jablka a ãisté prádlo. „Nemá‰ hlad? Co takhle mlíko a jableãn˘ koláã?“ Aly k˘vla a posadila se ke stolu potaÏenému voskovan˘m plátnem, se stohy poskládaného prádla. Brzy pfied sebou mûla velk˘ kus koláãe s drobenkou a sklenici mléka. Zaãal se jí oz˘vat Ïaludek. Pomalu, s oãima upfien˘ma na koláã, si svlékla kabát, zatímco Elizabeth se vrátila k Ïehlení. Aly zfiídkakdy nûco snûdla. Doma o jídlo nemûla zájem a obûdy ve ‰kolní jídelnû byly je‰tû nevábnûj‰í. Îila s hladem tak dlouho, Ïe uÏ si ho neuvûdomovala. To odpoledne

AlyinDumKor1

1/16/18 10:46 PM

Stránka 16

L E I L A M E A C H A M O VÁ

snûdla koláã a vypila mléko tak rychle, Ïe se za sebe aÏ stydûla. Marshallova máma si bude myslet, Ïe doma hladoví. Pozdûji ji bolel Ïaludek, ale jen proto, Ïe ho nikdy nemûla tak pln˘. Poté se kuchynû na Cedar Hill stala jejím nejoblíbenûj‰ím místem na svûtû a Elizabeth Wayneová její nejoblíbenûj‰í osobou. V‰echny obavy zmizely ve chvíli, kdy do‰lápla na linoleum a posadila se ke stolu s navoskovan˘m plátnem se sv˘mi úkoly. VÏdycky tam bylo nûco dobrého k jídlu a hfiejivá útûcha vyzafiující z Elizabeth opodál. Aly nikdy nepoznala nikoho tak laskavého jako Elizabeth, dokonce ani její babiãka se jí nevyrovnala, protoÏe v urãit˘ch náladách mûla jazyk jako bfiitvu a oãi ostré jako d˘ky. Takové nálady byly u Elizabeth nepfiedstavitelné. Ta mluvila laskavû a v oãích mûla pfiíli‰ velk˘ klid, neÏ aby se jí v nich nûkdy mohl takov˘ v˘raz objevit. Mûla je stejnû hnûdé jako vlasy, které nosila sãesané do drdolu. Aly povaÏovala její ruce za nejkrásnûj‰í ruce, jaké kdy vidûla. Jedinou ozdobou na nich byl zlat˘ snubní prsten, úzk˘ a obyãejn˘ krouÏek, ale na Elizabetinû ‰tíhlém prstû pÛsobil elegantnû. Willy se na ãtvrteãní odpoledne tû‰il také. Se Syem Waynem byli nejlep‰í pfiátelé. KaÏd˘ t˘den hrávali domino, a zpoÏdûní se Ïehlením Willymu umoÏÀovalo zajít do stodoly na náv‰tûvu. A Aly se díky tomu mohla kochat pohledem na Marshalla Waynea, i kdyÏ jen tûch pár minut, neÏ si umyl ruce v nerezovém dfiezu nebo vypil sklenici vody. Nikdy jí nefiekl víc neÏ ahoj, a i to aÏ na matãino pobízení. „Pozdrav Aly, synku,“ fiíkala Elizabeth a Marshall zdráhavû poslechl a zamumlal pozdrav. Aly vûdûla, Ïe ji nemá rád, ne proto, Ïe byla o ãtyfii roky mlad‰í, hubená a obyãejná, ale proto, Ïe byla Kingstonová. Toto vûdûla odjakÏiva, stejnû jako vûdûla, Ïe doma není milována tolik jako star‰í sourozenci.

Text na letence se zaostfiil. Pfiítomnost se vrátila. Marshall na ni stále upíral zrak. Aly se pod jeho upfien˘m pohledem o‰ila. Proã se nepodívá jinam? Co na ní upoutalo jeho pozornost? Nemohl si ji pfiece pamatovat. Ona sama si stûÏí vybavovala tu hubenou hol-

AlyinDumKor1

1/16/18 10:46 PM

Stránka 17

A LY I N D Ò M

ãiãku se zplihl˘mi vlasy, jakou b˘vala v dobû, kdy do nûj byla bláznivû zamilovaná. Pak si pfiekvapenû uvûdomila, Ïe mu musí pfiipadat pfiitaÏlivá. Tak to tedy byl ironick˘ zvrat, kvÛli nûmuÏ si málem pfiála prozradit mu, kdo je. Ahoj, Marshalle. Jsem Aly Kingstonová, vzpomíná‰ si na mû? A co by fiekla, kdyby v tûch jeho hnûd˘ch oãích vyãetla, Ïe ne? Nevzpomíná‰ si, Marshalle? Já jsem ta holka, která ti ztratila Sampsona. Jsem dcera ãlovûka, kter˘ nechal tvému otci zabavit farmu. Ne, to by ne‰lo. To by vÛbec ne‰lo. Bude ho muset nechat jít, tyhle stránky prostû budou v jejím Ïivotû i nadále chybût. Zapálil si cigaretu a koufi stoupal vzhÛru pfied jeho neochvûjn˘m pohledem. I to bylo nové. Elizabeth by vzdychala v hrobû, kdyby to vûdûla. Její syn a kufiák! Aly napadlo, ãistû z rozpustilosti, jestli na ni hodlá takhle zírat bûhem celého telefonického hovoru. Pfied uÏ tfiináct˘m ãtením, co by mûla dûlat, kdyby se jí ztratilo zavazadlo, ji zachránilo ohlá‰ení jejího letu do Oklahoma City, a tak vrátila letenku do kabelky a vzala si kabát a zavazadlo s vûcmi na pfiespání. Marshall se obrátil zpátky k telefonu a Aly s úlevou vstala a uloÏila si do pamûti jeho poslední obrázek, neÏ zamífiila k odletové bránû. UÏ se pfied ní vytvofiila fronta. Postavila se na konec s pocitem, Ïe by se mûla vrátit, cítila, Ïe si nechává ujít nûco, co se uÏ nikdy nestane. „MÛÏu vidût va‰i letenku, prosím?“ poÏádala ji letu‰ka s oãima a úsmûvem upfien˘mi na nûkoho za Aly. Ta si zmatenû uvûdomila, Ïe letenku vrátila do kabelky. Teì bude muset Ïonglovat s kabátem a ta‰kou, aby ji vylovila. „Dovolte,“ pronesl Marshall chladn˘m, lehce pobaven˘m hlasem a vzal jí ta‰ku. „Dûkuji,“ zamumlala Aly, které se udûlalo slabo, a s pfiehnan˘m zápalem se hrabala v kabelce. Koneãnû svou letenku do první tfiídy na‰la a vzala si ta‰ku zpátky, aniÏ by se mu podívala do oãí. Nyní ji pfiemohl nov˘ pocit. Marshall na stejném letu do Oklahoma City? Co to znamená? Má tam práci? Nebo snad jede do Claiborne? Proã? Mlhavé pocity nedávné chvíle nahradil studen˘, ostr˘ strach.

AlyinDumKor1

1/16/18 10:46 PM

Stránka 18

L E I L A M E A C H A M O VÁ

„V první tfiídû máme dneska nezvykle narváno,“ fiíkala letu‰ka tfiem lidem odevzdávajícím letenky a palubní lístky. „3A je sedadlo tady u uliãky,“ usmála se na Aly, „a tyhle,“ zaletûla oãima k Marshallovi a usmála se vfieleji, „jsou poslední dvû volná sedadla na druhé stranû uliãky vzadu. V kufiácké ãásti.“ „Dûkuji,“ fiekla Aly rychle a vycítila Marshallovo zklamání, kdyÏ vklouzla na sedadlo u uliãky. On a upovídaná paní v ãerveném kabátû za ním ji minuli cestou dozadu. KdyÏ se usadila, naklonila se Aly k sedadlÛm, smûrem od uliãky, a zadívala se z okénka. Byla tak zamy‰lená, Ïe ji nevyru‰ila ani letu‰ka, kdyÏ jí brala kabát, kter˘ si nechala sloÏen˘ na klínû. Letadlo zaãalo pojíÏdût k ranveji. Rychle nabralo rychlost, odstartovalo a témûfi vzápûtí vyletûlo nad mraky. Aly je chvíli pozorovala, jak plynou kolem, a pak zavfiela oãi. V duchu se vrátila do minulosti. Opût jí bylo osmnáct. Byl první ãerven a ona fiídila svÛj dárek k maturitû, elegantní sporÈák, k Cedar Hill…

AlyinDumKor1

1/16/18 10:47 PM

Stránka 168

Leila Meachamová ALYIN DÒM Z anglického originálu Aly’s House, vydaného nakladatelstvím Grand Central Publishing v New Yorku roku 2016, pfieloÏila Dana Krejãová Obálku zhotovila Katefiina Stárková Redigovala Lucie Krátká Odpovûdn˘ redaktor Boris Hokr Technick˘ redaktor Jifií Stanûk Poãet stran 168 Vydala Euromedia Group, a. s. – KniÏní klub, NádraÏní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2018 jako svou 9627. publikaci. Sazba Olaf ·najder Tisk TBB, a. s., Banská Bystrica Vydání první Na‰e knihy na trh dodává Euromedia – kniÏní distribuce, NádraÏní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví www.knizniklub.cz