Hádanky a hlavolamy
SHERLOCKA
HOLMESE Dr. John Watson
Více nezˇ 140 úkolu° pro váš mozek, inspirovaných nejveˇtším detektivem všech dob KNIŽNÍ KLUB
Sherlock_001-087.indd 3
05/04/17 11:51
64
65
EXPRES
PLOT
Cestovali jsme s Holmesem vlakem z Westchesteru na nádraží Waterloo. Na rychlík, který nestaví, jel pomalu, udržoval si rychlost přesně 40 mil za hodinu, jak mě ostatně Holmes ujistil. Jeli jsme něco málo přes hodinu, když nás v opačném směru minul vlak mířící do Hooklandu. To je, jak mě Holmes informoval, rychlejší expres, který jede rychlostí 60 mil za hodinu a z nádraží Waterloo vyrazil před více než dvěma hodinami. V tuto chvíli jsem očekával další test mého myšlení, možná algebraické povahy, a Holmes nezklamal.
Wiggins, hlavní rošťák z příležitostných malých detektivů z Baker Street, nám podával hlášení ohledně probíhajících prací na hřbitově v Highgate. Vypadal nezvykle unaveně, ale ani o trochu méně bystře a rozpustile. „Stavějí tam nějakou sochu, pane Holmesi,“ pravil chlapec. „Já vím,“ odpověděl Holmes. „Bude kolem ní plot?“
„Jak daleko od sebe byly tyto dva vlaky před hodinou, Watsone?“
„Ano, pane. Ale mají s tím problém.“
Dokážete najít odpověď?
Holmes zbystřil. „Aha, jak to?“ „No, zjevně chtějí využít všechny kůly, které mají, a postavit souměrný plot. Slyšel jsem, jak si jeden z nich stěžuje, že pokud budou kůly stopu od sebe, 150 jich chybí, a pokud budou yard* od sebe, 70 jich přebývá.“ Ještě nějakou chvíli jsme si povídali, ale vás bych se rád zeptal na tohle – kolik kůlů ti rádoby řemeslníci měli?
* J eden yard odpovídá třem stopám – pozn. překl.
Rˇ ešení na str. 186
Rˇ ešení na str. 186
64
65
EXPRES
PLOT
Cestovali jsme s Holmesem vlakem z Westchesteru na nádraží Waterloo. Na rychlík, který nestaví, jel pomalu, udržoval si rychlost přesně 40 mil za hodinu, jak mě ostatně Holmes ujistil. Jeli jsme něco málo přes hodinu, když nás v opačném směru minul vlak mířící do Hooklandu. To je, jak mě Holmes informoval, rychlejší expres, který jede rychlostí 60 mil za hodinu a z nádraží Waterloo vyrazil před více než dvěma hodinami. V tuto chvíli jsem očekával další test mého myšlení, možná algebraické povahy, a Holmes nezklamal.
Wiggins, hlavní rošťák z příležitostných malých detektivů z Baker Street, nám podával hlášení ohledně probíhajících prací na hřbitově v Highgate. Vypadal nezvykle unaveně, ale ani o trochu méně bystře a rozpustile. „Stavějí tam nějakou sochu, pane Holmesi,“ pravil chlapec. „Já vím,“ odpověděl Holmes. „Bude kolem ní plot?“
„Jak daleko od sebe byly tyto dva vlaky před hodinou, Watsone?“
„Ano, pane. Ale mají s tím problém.“
Dokážete najít odpověď?
Holmes zbystřil. „Aha, jak to?“ „No, zjevně chtějí využít všechny kůly, které mají, a postavit souměrný plot. Slyšel jsem, jak si jeden z nich stěžuje, že pokud budou kůly stopu od sebe, 150 jich chybí, a pokud budou yard* od sebe, 70 jich přebývá.“ Ještě nějakou chvíli jsme si povídali, ale vás bych se rád zeptal na tohle – kolik kůlů ti rádoby řemeslníci měli?
* J eden yard odpovídá třem stopám – pozn. překl.
Rˇ ešení na str. 186
Rˇ ešení na str. 186
66
67
CˇTVRTÝ SLOVNÍ UZEL
CˇÍSLO CˇÍSEL
Seděli jsme s Holmesem v útulné čajovně s přímým výhledem na hlavní vchod do katedrály sv. Pavla. Případ neskutečného gekona nabral nečekaně duchovní rozměr a na řadě bylo další pozorování. Když mi Holmes podal kus papíru, nejprve jsem mylně předpokládal, že to nějak souvisí s naším případem. Nikoliv. Byl to čtvrtý slovní uzel.
„Mnohá čísla můžeme právem považovat za zajímavá,“ řekl mi Holmes.
„Princip znáte, Watsone. Tři volně související slova o deseti písmenech, jejich první písmena jsou zpřeházena na prvním řádku, a vy je musíte vypátrat.“
Podal mi notes, v němž bylo napsáno číslo 4 921 085 763.
Přikývl jsem, zběžně obeznámen s některými výstřednostmi matematikova umění. „Nicméně toto číslo je celkem unikátní. Možná mi dokážete říct proč?“ Víte, kam Holmes mířil?
„Samozřejmě,“ řekl jsem a vzal si papír. Stálo na něm:
1. RAP 2. UEO 3. DPT 4. OTO 5. RRI
6. ITT 7. UÉZ 8. ARL 9. ECK 10. KAE
Dokážete najít řešení?
Rˇ ešení na str. 187
Rˇ ešení na str. 187
66
67
CˇTVRTÝ SLOVNÍ UZEL
CˇÍSLO CˇÍSEL
Seděli jsme s Holmesem v útulné čajovně s přímým výhledem na hlavní vchod do katedrály sv. Pavla. Případ neskutečného gekona nabral nečekaně duchovní rozměr a na řadě bylo další pozorování. Když mi Holmes podal kus papíru, nejprve jsem mylně předpokládal, že to nějak souvisí s naším případem. Nikoliv. Byl to čtvrtý slovní uzel.
„Mnohá čísla můžeme právem považovat za zajímavá,“ řekl mi Holmes.
„Princip znáte, Watsone. Tři volně související slova o deseti písmenech, jejich první písmena jsou zpřeházena na prvním řádku, a vy je musíte vypátrat.“
Podal mi notes, v němž bylo napsáno číslo 4 921 085 763.
Přikývl jsem, zběžně obeznámen s některými výstřednostmi matematikova umění. „Nicméně toto číslo je celkem unikátní. Možná mi dokážete říct proč?“ Víte, kam Holmes mířil?
„Samozřejmě,“ řekl jsem a vzal si papír. Stálo na něm:
1. RAP 2. UEO 3. DPT 4. OTO 5. RRI
6. ITT 7. UÉZ 8. ARL 9. ECK 10. KAE
Dokážete najít řešení?
Rˇ ešení na str. 187
Rˇ ešení na str. 187
68
69
SUŠENKY
NEBEZPECˇNÉ DÁMY Holmes s poněkud kajícným výrazem sledoval paní Hudsonovou, jak odchází z našeho bytu. „Pokud jde o mocné ženy, Watsone, mám pro vás malé cvičení. Mezi nejhrozivější ženy dávné historie bezesporu patřila Kleopatra, poslední královna Egypta, a naše Boudicca, která srovnala se zemí Colchester, Londýn a St. Albans.“ „Moje slova,“ řekl jsem. „Z toho plyne poučení, Holmesi – nezahrávejme si s děvčaty z Norfolku.“
Wiggins nám vyprávěl o hádce mezi příležitostnými malými detektivy, kterou měl za úkol urovnat. Ze společných zásob zmizel malý balíček sušenek a pachatelem mohl být kdokoliv ze šesti podezřelých.
Zachmuřeně se na mě podíval a pokračoval. „Podle našich nejlepších odhadů žily obě ženy dohromady celkem 69 let. Víme, že Kleopatra zemřela v roce 30 před Kristem a že Boudicca zemřela 129 let po narození Kleopatry. Kdy se tedy Boudicca narodila?“ Dokážete najít odpověď?
Když si o tom s každým z nich promluvil, jejich výpovědi lze shrnout do následujících tvrzení: Will: Udělal to Stephen. Max: Udělal to Robin. Mary: Udělal to Will. Stephen: Já to neudělal. Gwen: Udělal to Max. Robin: Ano, udělal to Max. Nejvíc mu na tom vadilo, že mu pouze jeden z nich řekl pravdu. Podle toho samozřejmě hned poznal viníka. Poznáte ho i vy?
Rˇ ešení na str. 187
Rˇ ešení na str. 187
68
69
SUŠENKY
NEBEZPECˇNÉ DÁMY Holmes s poněkud kajícným výrazem sledoval paní Hudsonovou, jak odchází z našeho bytu. „Pokud jde o mocné ženy, Watsone, mám pro vás malé cvičení. Mezi nejhrozivější ženy dávné historie bezesporu patřila Kleopatra, poslední královna Egypta, a naše Boudicca, která srovnala se zemí Colchester, Londýn a St. Albans.“ „Moje slova,“ řekl jsem. „Z toho plyne poučení, Holmesi – nezahrávejme si s děvčaty z Norfolku.“
Wiggins nám vyprávěl o hádce mezi příležitostnými malými detektivy, kterou měl za úkol urovnat. Ze společných zásob zmizel malý balíček sušenek a pachatelem mohl být kdokoliv ze šesti podezřelých.
Zachmuřeně se na mě podíval a pokračoval. „Podle našich nejlepších odhadů žily obě ženy dohromady celkem 69 let. Víme, že Kleopatra zemřela v roce 30 před Kristem a že Boudicca zemřela 129 let po narození Kleopatry. Kdy se tedy Boudicca narodila?“ Dokážete najít odpověď?
Když si o tom s každým z nich promluvil, jejich výpovědi lze shrnout do následujících tvrzení: Will: Udělal to Stephen. Max: Udělal to Robin. Mary: Udělal to Will. Stephen: Já to neudělal. Gwen: Udělal to Max. Robin: Ano, udělal to Max. Nejvíc mu na tom vadilo, že mu pouze jeden z nich řekl pravdu. Podle toho samozřejmě hned poznal viníka. Poznáte ho i vy?
Rˇ ešení na str. 187
Rˇ ešení na str. 187
70
71
HRANATÉ OVCE
PAN ANDREAS
„Intuice,“ pravil Holmes, „je jen způsob, jak vám mozek dává najevo, že si povšiml odpovědi, kterou vaše vědomá mysl nepostřehla. Může to být účinná podpora dedukce pro lidi, jejichž vědomí není dokonale vybroušeno – za předpokladu, že obezřetně hlídáte rozdíl mezi skutečnou intuicí a pouhou fantazií. Rozeznat je od sebe je otázka cviku.“
Během Případu pekaře z Maida Vale jsme museli prověřit finanční záležitosti pana Andrease. Ukázalo se, že jsou překvapivě pravidelné – v matematickém smyslu slova. Před nějakými patnácti lety založil investiční firmu s kapitálem 1 600 liber. Jeho majetek pak každé tři roky narostl přesně o 55 procent. Je docela zvláštní, jak pravidelné to bylo.
Když to dořekl, hodil po mně krabičku zápalek. „Díky,“ řekl jsem poněkud pochybovačně.
Pochopitelně to mělo svůj důvod.
„Ze čtyř, Watsone, vytvoříte čtverec. Pokud toužíte po praktickém využití, představte si, že je to plot a stavíte ohradu pro ovci nebo kozu. Ještě lépe – řekněme, že každá zápalka odpovídá délkou jednomu yardu, takže v našem případě čtverec odpovídá ploše čtverečního yardu.“
Dokážete mi ale v tuto chvíli říci, zaokrouhleno na celé libry, kolik peněz měl pan Andreas po patnácti letech?
„Takže tam máme hranaté ovce?“ nabídl jsem. „Raději říkejme enormně tlusté ovce. Vaším úkolem je přijít na to, jaký nejmenší počet zápalek potřebujeme k tomu, abychom vytvořili uzavřený tvar o ploše nejméně deseti čtverečních yardů – výběh pro vašich deset obézních ovcí. Mimochodem, nesmíte zápalky lámat.“ Vyžádalo si několik pokusů a omylů, než byl Holmes s mou snahou spokojen. Najdete správné řešení?
Rˇ ešení na str. 188
Rˇ ešení na str. 188
70
71
HRANATÉ OVCE
PAN ANDREAS
„Intuice,“ pravil Holmes, „je jen způsob, jak vám mozek dává najevo, že si povšiml odpovědi, kterou vaše vědomá mysl nepostřehla. Může to být účinná podpora dedukce pro lidi, jejichž vědomí není dokonale vybroušeno – za předpokladu, že obezřetně hlídáte rozdíl mezi skutečnou intuicí a pouhou fantazií. Rozeznat je od sebe je otázka cviku.“
Během Případu pekaře z Maida Vale jsme museli prověřit finanční záležitosti pana Andrease. Ukázalo se, že jsou překvapivě pravidelné – v matematickém smyslu slova. Před nějakými patnácti lety založil investiční firmu s kapitálem 1 600 liber. Jeho majetek pak každé tři roky narostl přesně o 55 procent. Je docela zvláštní, jak pravidelné to bylo.
Když to dořekl, hodil po mně krabičku zápalek. „Díky,“ řekl jsem poněkud pochybovačně.
Pochopitelně to mělo svůj důvod.
„Ze čtyř, Watsone, vytvoříte čtverec. Pokud toužíte po praktickém využití, představte si, že je to plot a stavíte ohradu pro ovci nebo kozu. Ještě lépe – řekněme, že každá zápalka odpovídá délkou jednomu yardu, takže v našem případě čtverec odpovídá ploše čtverečního yardu.“
Dokážete mi ale v tuto chvíli říci, zaokrouhleno na celé libry, kolik peněz měl pan Andreas po patnácti letech?
„Takže tam máme hranaté ovce?“ nabídl jsem. „Raději říkejme enormně tlusté ovce. Vaším úkolem je přijít na to, jaký nejmenší počet zápalek potřebujeme k tomu, abychom vytvořili uzavřený tvar o ploše nejméně deseti čtverečních yardů – výběh pro vašich deset obézních ovcí. Mimochodem, nesmíte zápalky lámat.“ Vyžádalo si několik pokusů a omylů, než byl Holmes s mou snahou spokojen. Najdete správné řešení?
Rˇ ešení na str. 188
Rˇ ešení na str. 188
72
73
LAHEV
DAVEY Wiggins nám popsal své nejnovější objevy a před odchodem se ještě zdržel, aby se s námi podělil o veselou příhodu. „Dnes ráno se mi na jižním břehu stala legrační věc, pane Holmesi.“ „Opravdu?“ „Na mou duši,“ řekl Wiggins s rozpustilým úsměvem. „Byl jsem už skoro naproti Westminsterskému paláci, když jsem se náhodou podíval přes rameno a spatřil jsem starého kamaráda Daveyho, jak míří mým směrem, byl asi 200 yardů ode mě. Tak jsem se otočil a zamířil jsem k němu. Ušli jsme dvě stě yardů čelem k sobě, při každém kroku se na mě culil, ale pořád byl ode mě 200 yardů daleko. Věřil byste tomu?“ „Podivuhodné,“ řekl Holmes a neodpustil si lehký úsměv. Musel mi to vysvětlit. Rozumíte tomu, co se přihodilo?
Holmes něco potichu pronesl, pozvedl jsem k němu zrak a vidím, jak ke mně obloukem letí lahev. Naštěstí jsem měl volné ruce, takže mě nepraštila do hrudníku a podařilo se mi ji chytit. Byla z čirého skla, s plochou, kruhovou základnou a rovnými stěnami, které vedly ke zdobnému, kroucenému hrdlu se zazátkovaným otvorem. Zhruba do třetiny byla naplněná vodou nebo něčím, co se vodě v každém případě podobalo. „Dobrý postřeh, Watsone,“ prohlásil Holmes o něco hlasitěji. Zamračil jsem se na něj. „Vidím, že vedle vás leží pravítko,“ pokračoval. „Dokážete mi říci, jaký by byl objem kapaliny, kdyby lahev byla plná, aniž byste ji otevřel nebo ji jakkoliv ponořil?“
Rˇ ešení na str. 189
Rˇ ešení na str. 189
72
73
LAHEV
DAVEY Wiggins nám popsal své nejnovější objevy a před odchodem se ještě zdržel, aby se s námi podělil o veselou příhodu. „Dnes ráno se mi na jižním břehu stala legrační věc, pane Holmesi.“ „Opravdu?“ „Na mou duši,“ řekl Wiggins s rozpustilým úsměvem. „Byl jsem už skoro naproti Westminsterskému paláci, když jsem se náhodou podíval přes rameno a spatřil jsem starého kamaráda Daveyho, jak míří mým směrem, byl asi 200 yardů ode mě. Tak jsem se otočil a zamířil jsem k němu. Ušli jsme dvě stě yardů čelem k sobě, při každém kroku se na mě culil, ale pořád byl ode mě 200 yardů daleko. Věřil byste tomu?“ „Podivuhodné,“ řekl Holmes a neodpustil si lehký úsměv. Musel mi to vysvětlit. Rozumíte tomu, co se přihodilo?
Holmes něco potichu pronesl, pozvedl jsem k němu zrak a vidím, jak ke mně obloukem letí lahev. Naštěstí jsem měl volné ruce, takže mě nepraštila do hrudníku a podařilo se mi ji chytit. Byla z čirého skla, s plochou, kruhovou základnou a rovnými stěnami, které vedly ke zdobnému, kroucenému hrdlu se zazátkovaným otvorem. Zhruba do třetiny byla naplněná vodou nebo něčím, co se vodě v každém případě podobalo. „Dobrý postřeh, Watsone,“ prohlásil Holmes o něco hlasitěji. Zamračil jsem se na něj. „Vidím, že vedle vás leží pravítko,“ pokračoval. „Dokážete mi říci, jaký by byl objem kapaliny, kdyby lahev byla plná, aniž byste ji otevřel nebo ji jakkoliv ponořil?“
Rˇ ešení na str. 189
Rˇ ešení na str. 189