001-118_zlom_sterberkove:Sestava 1
6/28/13
2:19 AM
Stránka 10
1
POČÁTKY RODU ŠTERNBERKŮ
a přítel knížete Soběslava I. (1125–1140). Vyšehradský kanovník ve své kronice uvádí, že při cestě do Polska si tento Diviš všiml podezřelého chování dvou mužů, oznámil to knížeti a ten je dal zatknout a vyslýchat. Víme, že byl kastelánem, ale dokumenty neříkají kde. Není ani jisté, zda byl skutečně předkem rodu Divišoviců a Šternberků. Přemyslovský kníže Soběslav I. žil v nelehké době, v mládí dokonce ve vyhnanství. Spory s bratrem Vladislavem I. podle Kosmy urovnala až matka Svatava a biskup Ota Bamberský. Nový kníže pak svedl úspěšný boj s římskoněmeckým císařem Lotharem III. (porazil ho i s Otou Olomouckým v bitvě u Chlumce 18. 2. 1126, a německého krále dokonce zajal), ovšem nepřecenil své síly a raději se stal císařovým spojencem. Doma musel roku 1130 potlačit spiknutí, jehož původce krutě potrestal (dal je oslepit, čtvrtit i lámat kolem), zbavil vlády moravské Přemyslovce a sám ovládl úděly brněnský, olomoucký a znojemský. Nechal opevnit Pražský hrad a dle kronikáře „panoval chvalitebně, veda všemožnou péči o zvelebení země a bezpečnost její“. Roku 1167 je připomínán Zdeslav I. z Divišova († 1176), snad syn Diviše I., který byl purkrabím v Kouřimi (1167) a Žatci (1170–1172). Jeho nám jménem neznámý bratr (snad Diviš II.) měl syny Petra, Bohutu I., Jindřicha I. a Mikuláše.
Šternberkové patří k vůbec nejstarším českým šlechtickým rodům, jejich zdokumentovaná historie totiž sahá až do první poloviny 12. století. Jde také o jediný rod v českých zemích, o němž je známo, že již odedávna patřil k panskému stavu. Mnoho jeho příslušníků se významně zapsalo do naší politické, vojenské, kulturní i vědecké historie. Rodový znak Šternberků – zlatá osmihrotá hvězda v modrém poli – dodnes náleží žijícím potomkům tohoto prastarého šlechtického rodu, který se posléze stal rodem hraběcím a jako jeden z mála v Evropě se může psát „von und zu“ (tj. podle hradu se nazývají a dosud na něm sídlí), když dodnes vlastní hrad Český Šternberk. Někdy po počátku 12. století, v době tzv. vnitřní kolonizace českých zemí za vlády Přemyslovců, získal území jihovýchodně od Prahy okolo řeky Sázavy rod Divišoviců, jehož sídlem byl Divišov u Benešova. Zde se na místě dnešního kostela a děkanského úřadu nacházelo opevněné panské sídlo, z něhož se zachovaly zbytky románského zdiva ve sklepeních a fragmenty románského epitafu s erbovní osmihrotou hvězdou. Počátky rodu Šternberků nám, přes snahu historiků, zůstávají zahaleny mlhou pro nedostatek písemných dokumentů. Nejstarším známým předkem rodu Šternberků, který sídlil v Divišově, je snad Diviš I. († po 1130) připomínaný už roku 1130 jako rádce 10