0036236

R

oku 1951 bylo do angličtiny přeloženo dílo Wilhelma Fraengera Milénium Hieronyma Bosche aneb nástin nové interpretace.

Kniha vyvolala pozdvižení jak v odborných kruzích, tak mezi veřejností. Článek o knize doprovázený barevnými ilustracemi v časopisu Life udělal pro popularizaci Bosche patrně víc než cokoliv jiného, protože do té doby o něm nic podobného publikováno nebylo nebo jen velmi málo.

Člověk-strom kolem 1470 pero a bistr, 27,7 x 21,1 cm Albertina, Vídeň

8

9

Fraengerova interpretace, že Bosch své nejvýznamnější oltářní obrazy nevytvořil pro pravověrné náboženské účely, nýbrž pro využití kvazináboženskými kulty, byla vyzdvihována coby zlomový bod v pochopení tohoto záhadného umělce.

Ačkoliv většina kunsthistoriků, kteří se od Fraengerovy smrti roku 1964 začali Boschem zabývat, jeho teze zavrhla, stále existují tací, kteří

Klanění tří králů kolem 1470–1475 olej a zlato na dřevě, 71,1 x 56,5 cm The Metropolitan Museum of Art, New York

10

nadále souhlasí s jeho tvrzením, že velmistr sekty adamitů svěřil Boschovi její tajné obrazy a ten tyto výjevy následně odhalil na své proslulé malbě Zahrada pozemských rozkoší, umístěné v madridském Pradu, i na několika méně významných dílech.

Autoři píšící o Boschovi v průběhu bezmála pěti set let uplynuvších od jeho smrti vytvořili tomuto muži tak silnou pověst „tvůrce ďáblů“ (Gossart), že až do moderní doby býval sotva považován za skutečného umělce.

Klanění tří králů (detail) kolem 1470–1475 olej a zlato na dřevě The Metropolitan Museum of Art, New York

12

Takto zvýšené pozornosti se těšily zejména jeho zběsilé výjevy z pekla. Když bytosti a prostředí těchto „pekel“ zobrazil z pohledu nesmírně detailního naturalismu, dokázaly svou přesvědčivostí působit dojmem čiré evokace.

Klanění tří králů (detail) kolem 1470–1475 olej a zlato na dřevě The Metropolitan Museum of Art, New York

14

15