Issuu on Google+

Sedící skrãenec (HOMO SEDENS CURVATUS)

Z •

nevysvûtliteln˘ch dÛvodÛ jsme pov˘‰ili sezení na svou hlavní ãinnost. Sedíme pfiíli‰ dlouho, • sedíme pfiíli‰ pokfiivenû, • sedíme pfiíli‰ neaktivnû.

Utrpení na‰ich plotének Je fatální skuteãností, Ïe na‰e vût‰inou uÏ i tak suÏované ploténky jsou i pfii správném drÏení tûla vsedû zatûÏované více neÏ vestoje nebo v chÛzi. Trvalé pfietûÏování plotének vede k jejich degeneraci a za urãit˘ch podmínek k v˘hfiezu. Ploténky se v dospûlém vûku uÏ neprokrvují. Musí kyslík a Ïiviny k udrÏení chrupavkov˘ch bunûk získávat z tekutiny, která je obklopuje. Proto fungují stejnû jako houba. Pfii uvolnûní pátefie se tekutina do plotének nasává, pfii zátûÏi se z nich koncové produkty látkové v˘mûny zase vytlaãují. KdyÏ okolní tekutina obsahuje pfiíli‰ málo kyslíku (napfiíklad u kufiákÛ) nebo je pfiekyselená, ploténka má problémy. KdyÏ se pátefi trvale pfietûÏuje, jako pfii sezení nebo nadváze, ploténka se dusí ve v˘dechu. KdyÏ se ploténka málo zatûÏuje, jako napfiíklad vleÏe, pak se dusí pfii vdechu. ProtoÏe se zádov˘m svalstvem tvofiíme opravdu ‰patnou páku, tlak na ploténky se pfii ohnutí exponenciálnû zvy‰uje.

Nevyhnuteln˘ v˘hfiez ploténky Jak vypadá drahá, ergometricky vybavená kanceláfi? Vpfiedu prostor na psaní, vlevo poãítaã, vpravo telefon a vzadu spisy. 31


âÁST I – DÒVODY POKLESU V¯KONNOSTI

Drahá otoãná Ïidle umoÏÀuje otáãení kolem vlastní osy, po cel˘ den, bez pfieru‰ení, aniÏ bychom museli vstávat. Pfiitom postupnû drtíme své ploténky, naprosto zbyteãnû a kvÛli ‰patnû chápanému pohodlí. Po‰kozené ploténky mohou destabilizovat pátefi. ProtoÏe mezi obratli chybí „podloÏka“, vazy, které ji stabilizovaly, uÏ jsou pfiíli‰ dlouhé, obratle mohou zaãít klouzat do stran a objevuje se jeden ústfiel za druh˘m. Obratlové klouby se o sebe nadmûrnû otírají, dochází k zánûtÛm a jednou se opotfiebují, jsou artrotické. Nakonec se v podvyÏivené, zotroãené ploténce vytvofií trhliny a vytryskne z ní rosolovité jádro (nucleus pulposus). Tento fenomén oznaãujeme jako v˘hfiez ploténky. Ustaviãné chybné drÏení tûla vede k tomu, Ïe pfiední okraj ploténky je nerovnomûrnû zatûÏovan˘. Proto se mûkké rosolovité jádro ve stfiedu ploténky posunuje dozadu. Tím zatíÏí vrstvy vláken, které ho obklopují jako slupky cibuli. KdyÏ tento vláknit˘ prstenec tlak zatíÏení neudrÏí a roztrhne se, ãásti rosolovitého jádra vyhfieznou a zúÏí mí‰ní kanál, v nûmÏ se nachází mícha a nervová zakonãení. Utlaãené nervy zpÛsobují v lep‰ím pfiípadû silné bolesti. Kritická situace nastane, kdyÏ postiÏen˘ bolest nevnímá a pfiestává cítit urãité ãásti konãetiny. Akutní nebezpeãí hrozí, kdyÏ dojde k ochrnutí svalstva. Pak se vût‰inou musí operovat. Kdo pfii v˘hfiezu ploténky trpí pouze bolestmi a jde na operaci, ten má buì soukromou pojistku, nebo mu prostû ‰patnû poradili. Samozfiejmû existují i v˘jimky.

DÛvody potíÏí Tato fietûzová reakce po‰kození pátefie mÛÏe b˘t zpÛsobena chybn˘m drÏením tûla, nedostatkem pohybu, nedostatkem kyslíku nebo nadváhou. Kdo mluví o projevech stáfií, má spí‰ na mysli léta sezení a nedostatku pohybu neÏ vûk potvrzen˘ rodn˘m listem. 32


SEDÍCÍ SKRâENEC

Pfii sezení jsou kyãelní klouby vÏdy pokrãené. JenÏe svaly se nedají tak snadno poskládat, musí se zkrátit, aby udrÏely men‰í vzdálenost mezi v˘chozím bodem a novou polohou, proto se pfii sezení oh˘baãe (flexory) kyãelních kloubÛ patfiiãnû zkracují. Znovu jsou postiÏené oba bedrokyãlostehenní svaly. Skuteãnû jsou u v‰ech lidí, ktefií hodnû sedí, zkrácené, táhnou horní bederní pátefi dopfiedu, mûní úhel v kyãelním kloubu, ãímÏ pfiispívají ke vzniku kyãelní artrózy, k bolestem v kfiíÏi a prostfiednictvím pfiedního svalového fietûzce k poru‰e celého aparátu drÏícího tûlo ve správné poloze, aÏ k moÏn˘m bolestem kolen, v tfiíslech, v hrudním ko‰i a hlavû. Na kyãlostehenním svalu (psoas) probíhá mnoho vegetativních nervov˘ch vláken, a tak mÛÏe dojít k fiadû vegetativních poruch. Jeho reflektorick˘ vztah ke stfievu ztûÏuje Ïivot i stfievu. Ale prosím, kde je psáno, Ïe musíme tolik sedût?

33


Poruchy spánku, peklo noci

T

fietina na‰eho Ïivota neuplyne jen jako ve snu, ale skuteãnû ve spaní. V˘konní lidé tu dobu oznaãují za ztracen˘ ãas, neproduktivní, za nutné zlo. Ve skuteãnosti nበmozek zpracovává v‰echny záÏitky a reorganizuje v‰echny tûlesné funkce. Intenzita v‰ech funkcí v tûle se neustále rytmicky opakuje. Vyluãování hormonÛ a vegetativní aktivity, jako napfiíklad trávení, krevní tlak, srdeãní tep, pozornost a fyzická v˘konnost, kolísají a vût‰inou se fiídí rytmem spánku a bdûní. Pro tûlo je samozfiejmû lep‰í, kdyÏ se tento rytmus nemûní, kdyÏ existuje jen málo v˘kyvÛ a den probíhá s urãitou monotónností. Tím se dá kromû jiného vysvûtlit, proã lidé strpí pevnû stanoven˘ prÛbûh Ïivota, den za dnem, rok za rokem. Ano, fiíkám strpí, protoÏe takov˘ Ïivot se mnoh˘m z nich nelíbí. JenÏe tihle lidé to nepovaÏují za disciplínu nebo prostoduchost, prostû neznají nic jiného, jsou spokojení a nesní sny, které se nemohou splnit.

Rozhodující je spánkov˘ rytmus Mnoho lidí, ktefií se doÏili sta let, Ïije napfiíklad ve vesnici na Sardinii, kde den zaãíná v pût hodin meãením koz a krav a konãí západem slunce. Nemusíme tento zpÛsob Ïivota kopírovat, abychom zÛstali zdraví a doÏili se poÏehnaného vûku. Ale musíme pochopit, Ïe pravideln˘ spánkov˘ rytmus nám v tom pomÛÏe. Spánek se fiídí na‰imi vnitfiními hodinami, které zase fiídí produkci spánkového hormonu melatoninu, jenÏ nám umoÏÀuje usnout. Rozhodující vliv na rytmus bdûní a spánku v‰ak má sluneãní svûtlo. 34


P O RU C H Y S PÁ N K U , PE K LO N O C I

Na‰e vnitfiní hodiny jsou dnes zjevnû nastavené ‰patnû. Mají 25hodinov˘ rytmus, kter˘ denní svûtlo musí neustále pfienastavovat na 24hodinov˘. Proto je napfiíklad pásmová nemoc pfii letu z v˘chodu na západ lehãí neÏ pfii letu ze západu na v˘chod. KdyÏ jsme konfrontováni s nedostatkem sluneãního svitu, tûlo a jeho hodiny se uÏ nemohou dostateãnû orientovat a dostavují se poruchy spánku.

Architektura na‰eho spánku Spánek se skládá z rÛzn˘ch fází. Mluvíme o spánkové architektufie, která nám ukazuje, jak ãasto a kdy ãlovûk prodlévá v rÛzn˘ch spánkov˘ch fázích. Fáze REM je doba, kdy se nám zdají sny. Na‰tûstí jsou bûhem této fáze v‰echny svaly ochromené, jinak by na‰emu partnerovi v posteli hrozilo znaãné nebezpeãí, protoÏe bychom provádûli v‰echny pohyby, které se nám zdají. Pohybovat se v‰ak mohou pouze oãi, coÏ je dobfie vidût, i kdyÏ máme zavfiená víãka. Tato skuteãnost je dÛvodem názvu této spánkové fáze – Rapid Eye Movement (REM) – neboli rychlé pohyby oãí. Bûhem REM spánku mozek zpracovává v‰echny ãerstvû nauãené a vykonávané pohyby; dalo by se fiíct, Ïe je ukládá z pracovní pamûti na pevn˘ disk. Filmová pfiehlídka snÛ bûhem spánkové fáze REM probíhá v druhé polovinû noci, a tak je dostateãn˘ spánek v ãasn˘ch ranních hodinách nutn˘ hlavnû pro rozvoj jemné motoriky a obratnûj‰ích prÛbûhÛ pohybu. Navíc jsou sny dÛleÏit˘mi nástroji pro zpracování událostí na‰ím podvûdomím. Experimenty prokázaly, Ïe umûlá blokáda spánkov˘ch fází REM vede pfies den k halucinacím. JestliÏe jste se zaãali bát halucinací, protoÏe se vám nic nezdá, buìte klidní. My totiÏ sen postfiehneme nebo si uvûdomíme, Ïe se nám nûco zdálo, jen kdyÏ 35


âÁST I – DÒVODY POKLESU V¯KONNOSTI

po jeho ukonãení zÛstaneme vzhÛru déle neÏ tfii minuty. TotéÏ platí pro spánkové poruchy, pro noãní probouzení. KdyÏ se rozãilujeme, Ïe jsme celou noc nespali, nemusí to b˘t nutnû pravda. Ale ty tfii nebo ãtyfii chvíle, kdy jsme totálnû na‰tvaní leÏeli probuzení v posteli, se nám vryjí tak dÛkladnû do pamûti, Ïe na fáze spánku zapomeneme. Naopak existují lidé, ktefií mají pocit, Ïe se nádhernû a neru‰enû prospali, ale pfiitom bûhem noci stokrát procitli a jejich mozek se nedokázal zregenerovat. Na probuzení si totiÏ nepamatují, protoÏe trvalo jen kratiãkou dobu, a tak se kvÛli tomu nezlobí. Proto je klidnû moÏné, Ïe se subjektivní nespavec vyspal mnohem lépe neÏ domnûl˘ spáã. Ve spánkové fázi I si sice pfiipadáme bdûlí, ale ve skuteãnosti uÏ jsme daleko od aktuálního dûní. MÛÏe se stát, Ïe se vás nûkdo na nûco zeptá a vy mu odpovíte nesouvisl˘m nesmyslem. Hlasy se vzdalují. Ve spánkové fázi II spíme, ale pfii neobvykl˘ch zvucích jsme ihned dokonale vzhÛru. Tento spánek dokonale ovládají matky s mal˘mi dûtmi. KdyÏ kolem projíÏdûjí auta nebo vlak, klidnû spí dál. Ale kdyÏ dítû nepatrnû vykvikne, matka ho jde okamÏitû zkontrolovat. Fáze hlubokého spánku III a IV jsou dÛleÏité pro zpracování intelektuálnû nauãen˘ch vûcí. Na pevn˘ disk se ukládají slovíãka, básnû, komplikované souvislosti. Tato stadia probíhají hlavnû v první polovinû noci, coÏ je pro chronické náv‰tûvníky noãních klubÛ nebo pro ty, co chodí spát pozdû, z hlediska intelektuální úrovnû opravdu nev˘hoda.

Je smutnou skuteãností, Ïe mnoho lidí trpí spánkov˘mi poruchami. Musíme ov‰em rozli‰ovat mezi nedostatkem spánku v dÛsledku problémÛ s usnutím nebo ãast˘m noãním buzením a nevûdom˘mi spánkov˘mi poruchami bûhem spánku. 36


P O RU C H Y S PÁ N K U , PE K LO N O C I

Poruchy v dÛsledku nedostatku spánku Spánek negativnû ovlivÀuje fiada faktorÛ. • Veãerní pfiecpávání zatûÏuje v noci trávicí trakt a játra, a tak nás pravidelnû probudí. Napfiíklad doba mezi 1. a 3. hodinou je vyhrazena játrÛm. KvÛli elevaci bránice s du‰ností, pocitu tlaku v bfii‰e a poruchám vegetativního nervového systému v dÛsledku noãní smûny, kterou jsme jim nafiídili, se neklidnû pfievalujeme z boku na bok a doufáme, Ïe se Ïaludek koneãnû vyprázdní. • Oslabené svalstvo trupu a pfiípadnû zdegenerované ploténky a v dÛsledku toho nestabilní pátefi zpÛsobují bolest pfii pohybu obratlÛ. • Nedostatek hofiãíku se v noci hlásí stahujícími bolestmi v nohách aÏ kfieãemi v l˘tkách, které pfii pohybu ihned zmizí. • Pfii nesná‰enlivosti fruktózy nebo laktózy váÏou tyto dva cukry ve stfievû tryptofan, aminokyselinu, která pak není k dispozici k tvorbû melatoninu. KvÛli nedostatku melatoninu nemÛÏeme usnout. Veãerní zaplavení vjemy z televize nebo surfování na inter• netu zpÛsobí, Ïe na‰e senzory jsou v pohotovosti. KdyÏ jsme sledovali detektivku, stali jsme se svûdky vraÏdy nebo nûkolika vraÏd. Kdo by dokázal dobfie spát? Podvûdomí je totiÏ úplnû jedno, jestli vraÏda byla skuteãná, nebo se odehrála jen ve filmu. • Obavy a starosti nás zjevnû nemíní opustit. Ve skuteãnosti se jich my nedokáÏeme zbavit. Jestli si myslíte, Ïe tato kapitola se vás v podstatû vÛbec net˘ká, protoÏe kaÏd˘ veãer usnete, jako kdyÏ vás do vody hodí, bohuÏel se pletete. OkamÏité usnutí jako pfii podání narkózy je stejnû patologické jako dlouhé pfievalování. Je vám sice dopfiáno 37


âÁST I – DÒVODY POKLESU V¯KONNOSTI

dostateãné mnoÏství spánku, ale jeho architektura je vût‰inou naru‰ená. Mûli byste se zamyslet nad tím, kde se bere tak masivní stav vyãerpání. Normální by bylo ãtvrt aÏ pÛl hodiny pfiem˘‰let, zvolna usínat, snít s otevfien˘ma oãima a postupnû sklouznout do poÏehnaného spánku.

Chrápání Chrápání probouzí hlavnû na‰eho partnera v posteli. DÛvody této muÏské domény jsou:

• • • • •

alkohol (ochromuje svaly jazyka a jícnu), pfiíli‰ velká a pfiíli‰ pozdní veãefie (hlavnû syrová strava), nadváha, obecnû ochablé mûkké patro, reflux Ïaludeãních kyselin do hrtanu. Pfiitom se Ïaludeãní kyseliny nemusí bezpodmíneãnû dostat aÏ k chuÈov˘m pohárkÛm na jazyku, coÏ bychom vnímali jako pálení Ïáhy. âasto nepozorovanû vnikají do prÛdu‰nice a zpÛsobí zánût hrtanu. Ten nabûhne, zúÏí se a sliznice rachotí. DÛleÏité je v této souvislosti vûdût, Ïe lékafi na ORL rozpozná vût‰inou reflux Ïaludeãních ‰Èáv dfiíve neÏ gastroenterolog pfii gastroskopii. V extrémním pfiípadû mohou Ïaludeãní ‰Èávy dokonce zpÛsobit rakovinu hrtanu, aniÏ by postiÏen˘ nûkdy koufiil.

Proã si vût‰ina Ïen stûÏuje na to, Ïe jejich manÏelé chrápou, a naopak ne? Îeny vût‰inou chrápou aÏ po pfiechodu, protoÏe je pfied chrápáním chrání Ïensk˘ sexuální hormon estrogen. A kdyÏ pak zaãnou své manÏele dohánût, pár uÏ stejnû dávno spí v oddûlen˘ch loÏnicích, a tak manÏel nemá dÛvod ke stíÏnostem.

38


P O RU C H Y S PÁ N K U , PE K LO N O C I

Spánková apnoe Nejnebezpeãnûj‰í poruchou je spánková apnoe. Pfii této poru‰e postiÏen˘ pfiestává na nûkolik sekund d˘chat a dochází k nebezpeãnému nedostatku kyslíku. Existují lidé, ktefií pfiestanou d˘chat i na tfiicet sekund, a to kaÏd˘ch nûkolik minut. Klidnû si to vyzkou‰ejte: normálnû vydechnûte a pak si ucpûte nos a ned˘chejte. Sledujte hodinky a zkuste vydrÏet tfiicet sekund. V této situaci je pÛl minuty hodnû dlouho! KdyÏ vám vyrovnání tohoto kyslíkového deficitu pfiipadá snadné, jste buì nadan˘ potápûã, v˘konnostní sportovec, kter˘ dobfie zná anaerobní oblast, nebo nedobrovolnû trénujete kaÏdou noc, protoÏe trpíte spánkovou apnoe. Obsah kyslíku v krvi pak odpovídá obsahu dusícího se ãlovûka. Tím trpí hlavnû ty orgány, které kyslík potfiebují nejvíce: srdce a mozek. Nûkolikanásobnû se zvy‰uje riziko srdeãního infarktu, nutnû dochází k únavû a poruchám koncentrace. 25 % smrteln˘ch havárií na dálnici je zpÛsobeno mikrospánkem v dÛsledku spánkové apnoe. DÛvody tûchto noãních v˘padkÛ d˘chání jsou stejné jako dÛvody chrápání. Navíc je nutné zvaÏovat i srdeãní nedostateãnost nebo centrální poruchy v mozku. VÏdy je nutné problém konzultovat s lékafiem ORL a odborníkem na spánek.

39


Stres je dobr˘ jen k útûku

V

pradávn˘ch dobách nebyly v˘pisy z úãtÛ, burzovní kurzy ani rozvodové listiny. Jedin˘ stres, kter˘ nás trápil, byl strach z nebezpeãn˘ch zvífiat a povûtrnostních vlivÛ. Pfiíroda nás stvofiila jako lekavé Ïivoãichy. Na svût jsme pfii‰li úplnû bezbranní. Nemûli jsme jedovaté Ïihadlo, tesáky ani pracky s velk˘mi drápy. Abychom se – relativnû slabí Ïivoãichové – udrÏeli jako druh, pfiíroda to zafiídila tak, Ïe ve stresov˘ch situacích dokáÏeme co moÏná nejrychleji a nejúãinnûji prchat. Tento geniální zpÛsob nám umoÏnila takto:

• zlep‰ením prokrvení mozku, abychom byli chytfiej‰í neÏ ne• • • •

• • • • 40

pfiítel, zlep‰ením prokrvení svalÛ, abychom umûli rychleji utíkat, omezením ãinnosti ledvin, protoÏe produkce moãi není bezprostfiednû Ïivotnû dÛleÏitá, omezením trávení („vyschlo mi v ústech“), protoÏe pfii útûku nemáme ãas na jídlo, zv˘‰ením hladiny krevních tukÛ, protoÏe jsou vynikajícím palivem pro tûlesnou aktivitu, které je navíc relativnû rychle k dispozici. Cholesterol je pfiedstupnûm stresov˘ch hormonÛ, a proto se pfii stresu tvofií ve zv˘‰ené mífie, zv˘‰ením krevního tlaku, aby takzvanû dosáhl vy‰‰ího provozního tlaku, zrychlením srdeãní ãinnosti, dodateãn˘m aktivováním d˘chání hrudním ko‰em, protoÏe pfii vût‰í fyzické námaze by bûÏné d˘chání bfiichem nestaãilo, vytvofiením spánkov˘ch poruch, protoÏe usnout na útûku by na‰emu zdraví také neprospûlo,


0036090