Issuu on Google+

Hybrid - zlom

3.4.2013

19.32

Stránka 5

K A PI TO L A 1 Deník Marie Thomasové – Brazílie, 12. kvûtna

M

ûkké provazce vnitfiností se pod vodou omotaly kolem m˘ch stehen. Zpoãátku jsem tomu témûfi nûÏnému dotyku nepfiikládala Ïádn˘ v˘znam, pfiedpokládala jsem, Ïe to jsou vodní rostliny. Je‰tû nikdy jsem se nezm˘lila tak dûsiv˘m zpÛsobem. KdyÏ jsem tu pfiekáÏku chtûla odstranit a pfiedat fiíãnímu proudu, uchopila jsem jakousi hroudu, pevnou a poddajnou zároveÀ, bûlavou a na dotek slizkou. Ucukla jsem a kopáním nohou se snaÏila osvobodit. Chtûla jsem b˘t od té vûci, kterou jsem povaÏovala za mrtvou velkou rybu, moÏná sumce nebo amazonského delfína, co nejdál. Ale to, co se omotalo kolem m˘ch nohou, se mnou bylo dál spojené, zfietelnû jsem cítila tu tíhu. Pohybovalo se to línû a ve vodû jsem rozpoznala i cáry hnûdé látky. Doufala jsem, Ïe to jsou kusy rybáfiské sítû, kterou ta mrtvá ryba pfii svém zoufalém boji potrhala. Ale nebyla to rybáfiská síÈ. A ta vûc nebyla ryba. V následujícím okamÏiku jsem rozpoznala lidskou paÏi, která vyãuhovala z trupu jako bledá muréna. Tam, kde má muréna tlamu a normální lidská paÏe ruku, zbyl jen roztfiepen˘ pah˘l. Zmocnila se mû panická hrÛza. Bûhem studia i práce v tábofie jsem si zvykla na zacházení s vnûj‰ími i vnitfiními ãástmi lidského tûla v nejrÛznûj‰ích stupních rozkladu. Rozhodnû nejsem choulostivá. Ale práce v pitevnû je 5


Hybrid - zlom

3.4.2013

19.32

Stránka 6

pfiece jen nûco jiného, neÏ kdyÏ plavete v bikinách v fiece a kolem tûla se vám omotají vnitfinosti utopence. Jen s vynaloÏením v‰ech sil jsem dokázala pfiekonat své zhnusení a soustfiedit se na to, abych nohy koneãnû osvobodila z toho odpornû intimního objetí. Divoce jsem kopala nohama a pfiitom zasahovala i tûlo, které se pod m˘mi údery zaãalo otáãet. Pomalu ale jistû se ke mnû blíÏila jeho hlava. Hlava, která se dûsivû k˘vala na krku a jejíÏ nádory zdeformovaná tváfi bez oãí a ãásteãnû bez masa uÏ v sobû nemûla nic lidského. MÛj vydû‰en˘ kfiik nakonec pfiivolal z tábora dva mladé indiány. Na to, jak mû dostali z vody a odnesli do tábora, si vzpomínám uÏ jen velice matnû.

PláÏov˘ klub 28 stupÀÛ Tom vstoupil brankou z bambusov˘ch tyãí a palmov˘ch listÛ. Od minulého roku se tu skoro nic nezmûnilo, fiekl si v duchu, zatímco hledal místo poblíÏ baru. Je‰tû stále ten sam˘ druh lidí. Mladé Ïeny, které vypadaly jako vystfiiÏené z ilustrací v ãasopisech typu Instyle nebo Glamour. Dohnûda opálení testosteronoví svalovci, ktefií zfiejmû pracovali jako vyhazovaãi na Reeperbahn. Pár zámoÏn˘ch rodin z nûjakého zapadákova s dûtmi obleãen˘mi do obligátních triãek s límeãkem a luxusním psem. Tom se posadil ke stolu v pfiíjemném stínu pod stromy, na kraji terasy, odkud vedly ‰iroké schody na pláÏ. Pfii poslední náv‰tûvû sedûl na druhé stranû, tam, co teì nûjací lidé usrkávali své Latte macchiato. Od doby, kdy mûli pfiímo v redakci pfiístroj na presso se zpûnûn˘m mlékem, nemohl tenhle nápoj ani vidût. Sundal si z ramene 6


Hybrid - zlom

3.4.2013

19.32

Stránka 7

ta‰ku a poloÏil ji na Ïidliãku proti sobû. Tak aspoÀ nebude nikdo v poku‰ení pfiisednout si k jeho stolu. Právû se chtûl podívat na fieku, kdyÏ pfii‰la obsluha. Mladá dívka s ãernou zástûrou, na níÏ mûla – stejnû jako na ãerném triãku s krátk˘m rukávem – vy‰it˘ emblém 28 stupÀÛ, blond vlasy spletené do copu. Velmi energická. „Ahoj, co si dበk pití?“ za‰vitofiila Ïoviálnû. „Nebo bude‰ jíst?“ „Jednu strongbow, prosím,“ odpovûdûl. „A mám ti pfiinést jídelní lístek?“ „Ne, dûkuji.“ „Fajn, jasná zpráva, díky!“ obdarovala ho úsmûvem a ode‰la. Anne si vÏdy objednávala strongbow a jemu to teì prostû vyklouzlo z úst. Vlastnû mu ten nápoj ani moc nechutnal. Sakra, radûji si mûl dát pivo. Zadíval se na fieku. KaÏdá mûla nûjaké mouchy. S Anne sice vydrÏel déle neÏ s ostatními, ale nakonec to skonãilo stejnû. On prostû potfieboval urãitou míru svobody. Nedokázal stále dávat pozor na to, co si Anne bude myslet o tom ãi onom, jak se cítí, co asi potfiebuje nebo po ãem touÏí. Kdyby obãas myslela taky trochu na nûj, místo aby se pofiád zab˘vala jen sama sebou, mohlo jim to vydrÏet déle. JenÏe vût‰ina lidí se pohybuje v kruhu svého malého svûta. Já, já, já. Podívejte, co umím, co mám! Tom pfielétl pohledem hosty pláÏového klubu. Lidé uvûznûní ve sv˘ch omezen˘ch pfiedstavách o úspûchu a ‰tûstí. Vût‰ina z nich v‰ak ve skuteãnosti nebyla niãím jin˘m neÏ dvojdimenzionálními figurkami, vedlej‰ími postaviãkami ‰patnû napsaného románu. VÛbec by mu nevadilo, kdyby v‰ichni zmizeli a on tu mohl sedût sám. Dívka s copem pfiinesla objednan˘ nápoj, a protoÏe jí Tom nevûnoval nejmen‰í pozornost, na‰tûstí se rychle 7


Hybrid - zlom

3.4.2013

19.32

Stránka 8

vzdálila. PfiiloÏil láhev k ústÛm a naráz vypil tfietinu jejího obsahu. „Je tu je‰tû volné místo?“ Tom se pootoãil. Vedle stolu stál mlad˘ pár. On se sluneãními br˘lemi zabofien˘mi do k‰tice, jako latentnû homosexuální fiidiã kabrioletu, ona s fiemínkem sv˘ch lnûn˘ch bot mezi prsty. „Eh, no jistû,“ odpovûdûl a bez velkého nad‰ení ukázal pohybem ruky na druhou polovinu stolu. Asi povaÏovali za slu‰nost zeptat se ho, i kdyÏ u stolu bylo místo pro osm lidí a on tam sedûl sám. Ale moÏná, fiekl si v duchu, se ho zeptali, protoÏe zcela správnû vycítili, Ïe by mohli ru‰it. Rychle od nich odvrátil pohled. To byla vûc, kterou mu Anne ãasto pfiedhazovala. Îe nedokáÏe vycházet s lidmi. Ale je to skuteãnû tak odsouzeníhodné, kdyÏ nûkoho nebaví small talk? KdyÏ si spoleãnost radûji vyhledává sám a vÛbec nejlíp se cítí o samotû? S lidmi je potíÏ v tom, Ïe nejsou jen informaãními protipóly, mozky nebo tûly. Ne, kaÏd˘ je obtíÏen nekoneãn˘m balastem. A on aby se kromû sv˘ch vlastních problémÛ zab˘val také kompletní minulostí druhého ãlovûka, pochopil ji a bral na ni ohledy. Dvakrát víc souvislostí a pfiíãin, proÏitého, nedokonãeného, nevysloveného, nezpracovaného. Na kaÏdém ãlovûku visel cel˘ svût. Tomovi bylo pûtatfiicet let a pfiesnû vûdûl, co chce od Ïivota; ostatní by to v tomhle vûku uÏ taky mûli mít vyfie‰ené. Mlad‰í lidé pro nûj byli se svou nevyzrálostí pfiíli‰ obtíÏní, a kdo se pfiehoupl pfies tfiicítku a je‰tû nedospûl, tomu to zÛstane do konce Ïivota. Tom mûl pocit, Ïe to bohuÏel platí o vût‰inû lidí. Po Labi pomalu plula obrovská nákladní loì spoleãnosti Grimaldi Lines smûfiující k Severnímu mofii. Hladk˘ bíl˘ trup vysok˘ jako jaderná elektrárna a stejnû 8


Hybrid - zlom

3.4.2013

19.32

Stránka 9

o‰kliv˘. O kus dál pfiilétl po vodû jako blesk nûjak˘ ‰ílenec s jetski a hledal lodní brázdu, aby se vyfiádil na jejím okraji. Pod pláÏov˘m klubem, na místû, kde malá labská pláÏ pfiecházela do bahnitého terénu, v nûmÏ si malé dûti – od hlavy aÏ po paty zamazané bahnem – stavûly prohlubnû a kanály, vzru‰enû pokfiikovalo pár chlapcÛ v pubertálním vûku. Divoce gestikulovali rukama a zjevnû pfiivolávali kamarády, aby se ‰li podívat, co na‰li. Voda zaãala opadávat, nejdfiív o tfii, pak o pût, nakonec o deset metrÛ, jako by náhle nastal odliv. Mezi mlad˘mi lidmi, ktefií se ‰li podívat, co jejich kamarádi objevili v bahnitém nánosu, bylo i nûkolik dívek. Mûly na sobû jen ‰ortky a odváÏily se tak daleko od bfiehu, Ïe jim voda sahala tûsnû nad kolena. Toma napadlo, Ïe ti mládenci dobfie vûdí, co dûlají. Urãitû si vymysleli nûjak˘ hloup˘ Ïert. Skuteãnû netrvalo dlouho a zatímco se dívky je‰tû stále dívaly za velkou lodí, nenápadnû se k nim blíÏila vlna. Dvû z nich si v‰imly slabého zpûnûného prouÏku na jejím okraji a daly se na ústup smûrem k bfiehu. Domnívaly se, Ïe mají dost ãasu. Vlna je v‰ak dostihla uÏ za pût vtefiin. Nebyla nijak vysoká, ale v mÏiku zvedla hladinu vody o tfiicet centimetrÛ. Dívky zaãaly jeãet, kdyÏ ucítily, Ïe mají kalhoty mokré aÏ k zadku. Kluci se smáli, Ïe to bylo sly‰et na míli daleko. Dívky jeãely a nadávaly, a aby toho nebylo málo, zasáhla je ze strany je‰tû druhá vlna, která se pfiihnala malou zátokou. Hladina se znovu zvedla a teì tam teenagefii stáli po pás ve vodû. Efekt tsunami v miniaturním vydání! KlukÛm to pochopitelnû nevadilo, hulákali a je‰tû po dûvãatech stfiíkali vodu, zfiejmû ve snaze uspofiádat neoficiální soutûÏ Miss Wet T-Shirt. Dívky nejdfiív rozzlobenû jejich útok opûtovaly, nakonec se ale taky zaãaly smát. Tom pfiem˘‰lel, zda by se z toho dal pofiídit nûjak˘ 9


Hybrid - zlom

3.4.2013

19.32

Stránka 10

atraktivní snímek. Sáhl pro ta‰ku a vyndal z ní zrcadlovku. S polonah˘m poprsím mladé dívky se dala prodat i nudná reportáÏ, vhodná k vyplnûní mezery. Staãil k tomu pfiiléhav˘ titulek jako SvÛdné poãasí nebo Îhavé léto rozpaluje. V tom se redaktofii pfiipravující koneãnou podobu novin skvûle vyznají. JenÏe dívkám tam dole na pláÏi podle v‰eho je‰tû nebylo ani ‰estnáct, takÏe by z toho koukaly zase jen nepfiíjemnosti. Teenagefii na pláÏi zatím dál pokfiikovali. Tom se u‰klíbnul. Tak obrovskou legrací snad ta vlna nebyla. Ale v˘kfiiky mlad˘ch lidí najednou dostaly jin˘ nádech. Znûly hlasitûji a pronikavûji… Byly to v˘kfiiky zdû‰ení! Tom vyskoãil. Nûco se stalo. Popadl fotoaparát a zamûfiil zoom smûrem k mlad˘m lidem. Dvû dívky tam stály a kfiiãely, zatímco jeden z chlapcÛ plaval k tfietímu dûvãeti, které se podle v‰eho dostalo do problémÛ. Tom si povûsil aparát znaãky Nikon kolem krku, protáhl se mezi stoly a se‰el z terasy na pláÏ. Po písku pak klop˘tal smûrem ke bfiehu. Periferním vidûním zaregistroval, Ïe také z budky pobfieÏní hlídky nûkdo vybûhl a zamífiil k místu, odkud se oz˘val kfiik. Byl to mlad˘ muÏ atletické postavy, sportovní typ, a bûÏel mnohem rychleji neÏ Tom. Za nûkolik vtefiin byl u bfiehu, skoãil do vody a zaãal kraulovat. KdyÏ se Tom pfiiblíÏil k fiece, zÛstal stát v bezpeãné vzdálenosti, tak, aby se nezabofiil do bahna. Opfiel se rukama o stehna a prudce oddychoval. Neubûhl ani sto metrÛ a uÏ byl u konce sil! Pravda ov‰em je, Ïe bûÏel pískem, a to je mnohem obtíÏnûj‰í. KdyÏ znovu chytil dech, napfiímil se a zoomem svého fotoaparátu sledoval, co se dûje. Dívka ve vodû mûla vytfie‰tûné oãi a divoce 10


Hybrid - zlom

3.4.2013

19.32

Stránka 11

mávala paÏemi kolem sebe. Teì k ní dorazil plavãík, vzal ji za ramena a snaÏil se s ní mluvit, ona mu v‰ak nevûnovala nejmen‰í pozornost a jen dál vydû‰enû kfiiãela. Nakonec ji zezadu uchopil v podpaÏí a táhl z vody, i kdyÏ sebou dál divoce házela a kopala nohama. Jakmile ucítila pod nohama pevnou pÛdu, vytrhla se mu, odstrãila i v‰echny ostatní, ktefií jí pfiispûchali na pomoc, a rychle vybûhla na pláÏ. Tam ale udûlala jen pár krokÛ, neÏ se zhroutila. Padla na kolena, chvíli se dusila a pak zaãala zvracet do písku. Dívku mezitím obklopili její pfiátelé a zvûdavci, takÏe se Tom nedostal blíÏ. V‰iml si ale, Ïe plavãík, jakmile pfiedal dûvãe sv˘m kolegÛm, ktefií pfiibûhli se zdravotnick˘m kuffiíkem, znovu skoãil do Labe a plaval k místu, odkud dûvãe vytáhl. Ztratila tam snad nûco? Témûfi nikdo nevûnoval pozornost tomu, Ïe záchranáfi zÛstal pomûrnû dlouho ve vodû, plaval sem a tam a nûkolikrát se ponofiil, jako by nûco svûdomitû hledal. Pak Tom spatfiil, Ïe muÏ cosi drÏí a plave s tím ke bfiehu. Udûlal tedy nûkolik snímkÛ, pro pfiípad, Ïe by to vydalo na reportáÏ. Taková fotografie bude jistû dramatiãtûj‰í neÏ obrázek plavãíka stojícího na bfiehu a drÏícího ztracenou dívãinu podprsenku nebo penûÏenku. Nebylo to v‰ak ani jedno, ani druhé. KdyÏ plavãík procházel kolem nûj, Tom zahlédl bílou tenisku. „Hej, poãkejte!“ zavolal na mladíka. „Teì nemám ãas, promiÀte,“ znûla odpovûì. Tom ‰el za ním. „Jsem novináfi. MÛÏete mi fiíct, co se právû stalo? A co jste na‰el v fiece?“ MuÏ zÛstal stát a pootoãil se smûrem k Tomovi. To, co mûl v ruce, schoval za záda. „Radûji to nechtûjte vidût. Musím informovat úfiady.“ „Úfiady?“ 11


Hybrid - zlom

3.4.2013

19.32

Stránka 12

Tom sáhl po kamefie. Tfieba se z toho je‰tû vyklube nûco zajímavého. „No tak mi to ukaÏte.“ „Mimochodem, té dívce se nic nestalo. Jen utrpûla ‰ok.“ Tom mávnul rukou. „To jsem vidûl. O dûvãe mi nejde. Nedûlejte z toho takové tajemství. Copak nechcete b˘t zítra v novinách?“ „UÏ jste nûco jedl?“ „Co tím chcete fiíct?“ „Jenom, Ïe to asi zase vyzvracíte.“ Záchranáfi vystrãil to, co mûl ukryté za zády. Skuteãnû to byla teniska. MuÏ mu ji strãil pod nos jako prodavaã v obchodû. TomÛv pohled tûkal ve snaze chytit se nûãeho, co by mohlo odpoutat jeho pozornost. Na okamÏik se to podafiilo díky nápisu Adidas. Vlastnû to byla úplnû normální bota. Z bûÏné prodejny. JenÏe pak se s tou botou nûco stalo. Teì v ní vûzela utrÏená noha. Opuchlé, nepfiirozenû do fialova zbarvené chodidlo. Z horního okraje adidasky ãouhaly kusy masa, které bylo shnilé, uÏ nedrÏelo pohromadû a kaÏdou chvíli z nûj mohl odpadnout dal‰í kus. Jakási vlákna, která kdysi byla podle v‰eho ‰lachami, legraãnû visela po stranách boty k zemi, jako tkaniãky. Ze zbytkÛ masa vyãuhoval asi pût centimetrÛ dlouh˘ kus roztfií‰tûné kosti. „Je to…“ Tom cítil, jak ho nabírá. „To pfiece není opravdové, nebo ano?“ „¤ekl bych, Ïe je,“ znûla plavãíkova lakonická odpovûì. Tom se musel zhluboka nadechnout. S chvûjícími se prsty pofiídil nûkolik zábûrÛ, aniÏ by se pfiíli‰ zab˘val dûsiv˘mi detaily. Ten záchranáfi musí b˘t pûknû otrlá povaha, kdyÏ ho ani taková vûc nerozhodí. „Pane BoÏe, to je opravdu morbidní Ïert,“ zamumlal pak. „Myslím, Ïe to není Ïádn˘ Ïert,“ oponoval mu plavãík. 12


Hybrid - zlom

3.4.2013

19.32

Stránka 13

„V tom pfiípadû nezb˘vá neÏ doufat, Ïe tomu moc nerozumíte. Tedy, nic ve zlém.“ „Jsem student medicíny,“ odpovûdûl záchranáfi su‰e, s lehk˘m nádechem pov˘‰enosti. „A kdo byl párkrát v pitevnû, dokáÏe takovou vûc dost spolehlivû rozpoznat.“ Pak se obrátil a zamífiil k budovám nad pláÏí.

Tom nevûdûl, zda je to dobré nebo ‰patné znamení, Ïe si ho Gregory pozval do redakce. âlánek o morbidním nálezu napsal na laptopu je‰tû v klubu 28 stupÀÛ a poslal jako e-mail, spoleãnû se dvûma fotkami. A o necelé dvû hodiny pozdûji mu zavolal ‰éfredaktor a poÏádal ho, aby pfii‰el do sídla redakce v centru mûsta. Nebylo zvykem, aby novináfii pracující na volné noze chodili k ‰éfredaktorovi. Tom sice zavítal do budovy vydavatelství Axel Springer docela ãasto, ale vlastnû jen proto, aby se najedl v kant˘nû, a u‰etfiil tím pár eur. Svoji práci – vesmûs krátké reportáÏe nebo glosy – posílal do redakce pfies internet. Platili mu za nû v nejlep‰ím pfiípadû pár stovek. Gregory sedûl v kanceláfii, kde ho pfied hluãn˘m provozem na parketu chránily sklenûné dvefie. Slovem „parket“ tu oznaãovali zbylou ãást velkoprostorové kanceláfie, v níÏ se ãinilo deset aÏ dvacet redaktorÛ. Nûkdy jich bylo víc a nûkdy míÀ, v závislosti na denní dobû. Sedûli u poãítaãÛ, provádûli re‰er‰e, telefonovali, psali ãlánky, pfiipravovali grafiky, kontrolovali televizní programy. ProtoÏe vût‰ina z nich psala pfiímo na layout, fiádek po fiádku, byla aktuální podoba nejdÛleÏitûj‰ích stránek k vidûní na velk˘ch obrazovkách umístûn˘ch pod stropem. Gregory zaãínal jako fiadov˘ redaktor a do své funkce se vypracoval aÏ v prÛbûhu posledních let. Proto pfii kaÏdé 13


Hybrid - zlom

3.4.2013

19.32

Stránka 14

pfiíleÏitosti zdÛrazÀoval, jak je dÛleÏité, aby lidé ve vedoucích pozicích znali své fiemeslo „od píky“. Tom v‰ak mûl pocit, Ïe Gregory nevdûãí za svÛj postup ve firmû ani tak odborn˘m znalostem a schopnostem jako spí‰ umûní spfiádat sítû. Nechybûlo mu sebevûdomí, vystupoval ‰armantnû a politicky byl vÏdy korektní. Ale na TomÛv vkus byl moc pfiizpÛsobiv˘. „Tome, moje hvûzdo,“ pfiivítal ho ‰éfredaktor, „to je fajn, Ïe ses zastavil!“ Gregory obe‰el svÛj velk˘ pracovní stÛl a podal mu ruku. „VydrÏ moment,“ dodal spû‰nû, pro‰el kolem nûj, otevfiel dvefie a zavolal: „Claudie, mÛÏe‰ nám pfiinést dvû kávy?“ Pak znovu obe‰el stÛl, uvelebil se v kfiesle potaÏeném ãernou kÛÏí a vyzval Toma, aby se také posadil. „Tak vyprávûj, jak se ti vede? Mûl bys mû opravdu nav‰tûvovat ãastûji, takhle ãlovûk ztrácí kontakt.“ Tom mezitím stál u okna a díval se ven. Mûl nûjak˘ dÛvod Gregorymu závidût? Hezká vyhlídka, dobfie placená práce, ale stejnû je to jen vysedávání v kanceláfii. Na tom nic nemûní ani pfiepychové zafiízení, ani sekretáfika s vizáÏí modelky, která jim právû nese kafe. Tom pfievzal svÛj ‰álek a posadil si. „Díky, nestûÏuji si.“ „Skvûlé!“ Po Gregoryho tváfii pfielétl sotva znateln˘ úsmûv. „To rád sly‰ím. Opravdu.“ „A co bylo tak akutní?“ zeptal se Tom pfiímo. Je‰tû stále nevûdûl, zda z toho pozvání koukají nûjaké peníze nebo naopak trable. Proto mluvil zdrÏenlivû. Ale formality chtûl pfieskoãit. „Nechci tû pfiíli‰ zdrÏovat, vím, Ïe mበhodnû práce,“ fiekl Gregory. „Je‰tû si dobfie pamatuju, jaké to b˘valo. Spûch, od jednoho termínu k druhému, viì?“ „Jo, pfiesnû tak.“ 14


0035547