Jakoby předmluva
Před více než šedesáti lety jsme dostali za úkol vypracovat popis školní třídy. Pokud si vzpomínám, bylo to moje první literární dílo a taky si pamatuji na největší chybu, které jsem se tenkrát dopustil. Celkem zdařile jsem popsal velké počitadlo, kalamáře s inkoustem, stupínek s katedrou a věšáky. To všechno už dnes ve školních třídách neexistuje. Ale ještě jedna věc už zmizela v říši zapomnění. Vedle tabule stál podstavec se sádrovou hlavou J. V. Stalina. A tady vznikl problém. Nebyla to jenom hlava. Pozlacený sovětský vůdce tam měl taky krk a ramena. Jak to popsat? Nevzdělanému dítěti bylo pochopitelně naprosto neznámé slovo busta, ale slyšel jsem někde slovo poprsí. Ale to je určitě sprosté slovo. Vždyť přece všechny ženy svá prsa pečlivě zahalují a v náboženství nám paní katechetka říkala, že i pohled na odhalené poprsí je hřích. Ostatně prsa Stalin nemá, nejnápadnější je tam jeho hlava. Nakonec jsem tedy napsal: „Na stupni vedle tabule stojí Stalinovo pohlaví.“ Mé jazykové novátorství nebylo pochváleno, naopak se mi dostalo pedagogického poučení, že jsem to napsal, jako by 5