Kapitola 1
Julie se vysoukala z taxíku a podívala se za ním, jak odjíždí. Zastavila se u branky, aby se trochu vzpamatovala. Po všech těch přednáškách, které dětem dělala, by se radši neměla vracet takhle zkárovaná. Hvězdy na nebi se točily a vířily, málem se pozvracela. Ale to je jedno. Byl to fajn večer, první s holkama po dlouhý době. I když to vlastně nebyly holky, kdo se o to zasloužil, pomyslela si a uvědomila si, že se jí na tváři usadil široký úsměv. Ještě že je tma a nikdo ji nevidí. U dveří se znovu zastavila a přehrabovala se v kabelce mezi tužkami na obočí, kapesníčky ušpiněnými rtěnkou a drobnými mincemi a hledala klíč. Prsty našly kousek papíru, utržený z jídelního lístku v baru. Telefonní číslo a jméno. Zavolej brzy. A malé srdíčko. První muž, který se jí dotkl od chvíle, kdy Geoff odešel. Pořád ještě cítila pod svými prsty jeho záda, jako když spolu tančili. Škoda že musel odejít tak brzy. Zaklapla kabelku a poslouchala. Nic. Bylo takové ticho, až se jí zdálo, že jako tlak v uších slyší ozvěnu večerní hudby. Je možné, že Luke spí? Laura by dokázala spát závodně, ale její syn se k tomu nezdál mít sklon. I teď, když ukončil školu a neměl důvod vstávat, se obvykle probouzel daleko dřív než ona sama. Otevřela dveře a znovu se zaposlouchala, zatímco se vyzouvala ze střevíců, jež ji příšerně tlačily už od chvíle, kdy před hodinami vystoupila z metra. Bože, takhle netancovala od pětadvaceti. Všude bylo ticho. Žádná hudba ani televize, žádný pípající počítač. Díky Bohu, pomyslela si. Díky tomu zatracenýmu Bohu. Chtělo se jí spát 5