Prokletá - zlom
12.12.2011
16.36
Stránka 7
Já
V mém pokoji jsou dvě postele, moje a mojí sestry. Kromě postelí je tam jen skříň. Malá televize a přehrávač stojí na poličce, protože pro další kus nábytku už tam není místo. Na stěnách visí naše fotky. Je to hodně malý pokoj. Pak máme ještě kuchyň a ložnici, kde spí moje máma a můj táta. Moje matka se jmenuje Aurora. Chodí k lidem uklízet. Platí jí pět euro na hodinu. Můj otec pracuje na poli, sbírá pomeranče v Rosarnu. A když už se pomeranče nesklízejí, dělá automechanika, ale načerno, to znamená, že pracuje, zákazník mu zaplatí, ale nemá svoji vlastní dílnu. Můj otec, když chodí pracovat na pole, vstává v pět ráno. Vstáváme takhle všichni, i já a moje máma, z úcty k němu. Bydlíme v sociálním bytě. V koupelně nám visí sprcha uprostřed zdi naproti dveřím, podlaha se svažuje, aby voda mohla stékat. Když se člověk sprchuje, všechno zacáká, protože tam nejsou závěsy ani stěny. Takže když už je umytý a voňavý, musí vytřít koupelnu a znovu se zpotí. Moje matka si strašně potrpí na čistotu. A když na dlaždičkách zůstanou kapky, které pak zanechávají skvrny od vodního kamene, křičí. Tohle je můj domov. Kuchyň, dva pokoje, maličká koupelna a jedno okno v mém pokoji, které ale nemůžu otevřít. I kdybych chtěla chodit, abych měla svoje myšlenky a strach pod kontrolou, nešlo by to. Není tu místo. A tak, 7