0035136

Martin

Martin

M

Martin – zvonice ve skanzenu

obuvnický, kovářský, zámečnický a hrnčířský.

Od poloviny 19. stol. tu vznikaly instituce na podporu slovenské kultury a vzdělanosti, působilo zde množství osobností ze slovenských společenských, politických, vědeckých a kulturně-uměleckých kruhů. V r. 1859 představili ochotníci místnímu obecenstvu Palárikovu hru Inkognito. Zlomovým datem byl 6. a 7. červenec 1861, kdy se v tomto, tehdy ještě provinčním městečku konalo Memorandové shromáždění, kde byly vyhlášeny cíle slovenského národa, jako např. uznání Slovenska za samosprávné území. Výsledkem bylo mj. založení Matice slovenské v r. 1863, vědeckého, kulturního, společenského, vydavatelského a osvětového centra. V r. 1867 založili v Martině slovenské nižší patronátní 148

Nenechte si ujít Múzeum slovenskej dediny Slovenské národné múzeum Moderní centrum města

Žilinský kraj

394 m n. m., 58 170 obyvatel Největší slovenské okresní město v sev. části Turčianské kotliny 20 km jv. od Žiliny, kulturní, společenské a průmyslové centrum regionu Turiec. Právem je považované za kolébku a hlavní místo slovenského národního obrození a podle zákona vyhlášené za národní kulturní centrum Slováků.

Historie • První písemná zmínka o Martině pochází z darovacích listin uherského krále Ladislava IV. z r. 1284. Díky výhodné poloze na křižovatce několika starých obchodních cest byla obec záhy jedním z důležitých obchodních center oblasti a r. 1340 se dočkala městských práv. Svobodným královským městem se Martin stal r. 1359. Pohromou byl r. 1433, kdy město vyplenila a vypálila husitská vojska vracející se z výpravy na východ Slovenska. Ve 2. polovině 16. stol. se začala rozvíjet řemesla a byly zakládány první cechy, např.

Martin – centrum města

evangelické gymnázium, které však bylo spolu s Maticí slovenskou r. 1875 násilně uzavřeno. Od r. 1864 tu působil ochotnický soubor Slovenský spevokol, po r. 1869 spolek slovenských žen Živena. Muzeálna slovenská spoločnosť, založená r. 1893, povýšila Martin na centrum slovenského muzejnictví, Slovenské národné múzeum dostalo svoji první budovu počátkem 20. stol. Celou 2. polovinu 19. stol. vycházel v místních tiskárnách slovenský periodický tisk, k prvním časopisům patřily např. Letopis Matice slovenskej či Orol.

Dne 30. října 1918 byla v Martině ustanovena Slovenská národná rada, která vyhlásila Deklaraci slovenského národa (známá též jako Martinská deklarace), čímž byl přijat základní státoprávní dokument nového státu – Československé republiky. Za 2. světové války působilo v okolních horách silné partyzánské hnutí, koncem léta 1944 vedli partyzáni nejtěžší boje s německou armádou právě v okolí Martina. Do r. 1950 město neslo plný název Turčiansky Svätý Martin.

Památky • Město tvoří spíše moderní zástavba, přesto i tady návštěvníci najdou několik kulturně-historických památek. Zajímavou stavbou je první budova Matické slovenské, postavená r. 1864, dnes sídlo Slovenského národného literárného múzea. Současná Matice slovenská sídlí v objektu z r. 1925 nedaleko centra města. Turčianska galéria se zabydlela v bývalém župním domě na jižním okraji centra. Původní barokní objekt z r. 1740 dostal v 19. stol. klasicistní podobu.

V Národném domě dnes sídlí divadlo. Cennou sakrální památkou je římskokatolický kostel sv. Martina z 2. poloviny 13. stol., později přestavovaný. Toleranční kostel pochází z r. 1784, před ním roste skupina chráněných, tzv. Memorandových lip, poblíž stojí budova bývalého matičního gymnázia. Při návštěvě města nelze opomenout prohlídku Národného cintorínu, založeného ve 2. polovině 19. stol., kde je pochováno více než 300 slovenských

osobností. Významnou památkou a nejrozsáhlejší národopisnou expozicí na Slovensku je Múzeum slovenskej dediny, ležící jižně od Martina, poblíž moderního sídliště Ľadoveň.

Bylo založeno r. 1967, jeho vybudování však navrhoval již architekt Dušan Jurkovič. Na rozdíl od ostatních slovenských skanzenů, které seznamují vždy pouze s dobovým bydlením a hospodařením v tom kterém regionu, martinská expozice má ambice postupně obsáhnout celé Slovensko. V lokalitě Jahodnické háje je budován skanzen postupně od 60. let 20. stol. a dnes se díky více než 120 objektům obytného, hospodářského, technického a sakrálního charakteru představuje regiony Kysuc, Oravy, Liptova a částečně Turce, postupně by měly přibývat další. V konečné fázi se počítá s více než 200 objekty rozdělenými do 13 etnografických celků. V jz. části areálu stojí 19 roubených staveb reprezentujících Kysuce, např. usedlost z Klokočova s typickou vápennou dekorativní malbou, usedlosti z Rakové, dům s pavlačí ze Štiavniku či budovu školy z Petrovic. Sv. část areálu je věnovaná Oravě.

Vyniká tu např. rolnická usedlost zemana z Vyšného Kubína, objekt krčmy z Oravské Polhory, dům s pavlačí z Veličné, domy s typic-

Martin – bývalý župní dům

kými štíty z Hruštína či kovářská dílna ze Suché Hory. Na Oravu navazuje zatím nedokončený Turiec s cenným roubeným kostelíkem z Rudna, poschoďovou altánkovou komorou ze Slovenského Pravna, soukenickou a kloboučnickou dílnou z Veľkého Čepčína nebo zemanskou kurií z Blažovec. V jv. části areál uzavírá liptovská expozice s několika sýpkami, roubenou zemanskou kurií z Kráľovy Lehoty nebo unikátní roubený dvojdům z Hubové.

Současnost • Dnes je Martin příjemným moderním městem s upravenou pěší zónou v centru, kde najdeme i moderní architekturu, reprezentovanou zejména budovou Milénium, prosklenou třípatrovou stavbou na náměstí P. O. Hviezdoslava s kavárnou a informačním centrem. Pěkná je okolní výzdoba, netradičně pojaté veřejné osvětlení a různé, převážně skleněné doplňky, které vynikají zejména po setmění, když se rozzáří. Kulturnímu vyžití obyvatelům i návštěvníkům města slouží několik muzeí, působí zde Matica slovenská, Slovenská národná knižnica, Slovenské komorné divadlo, Turčianska galéria a řada kin. Nejvýznamnějším martinským muzeem je Slovenské národné múzeum, v jehož hlavní budově je rozsáhlá etnografická expozice. Další expozice jsou umístěny v několika budovách ve městě. Múzeum kultúry Čechov na Slovensku přibližuje život a dílo manželů Horákových, kteří dokumentovali tradice vztahů Čechů a Slováků, Múzeum Andreja Kmeťa, sídlící v první budově Slovenského národného múzea, představuje expozici věnovanou přírodě sz. Slovenska a Múzeum Martina Benku v autentickém prostředí seznamuje s dílem tohoto malíře a ilustrátora. Samostatnou kapitolou je rozlehlé Múzeum slovenskej dediny (viz také památky), kde se pravidelně pořádají akce s ukázkami dobových řemesel, v areálu

Medzev ra a Pavla ze 13. stol. je obehnaný zajímavě členitou zdí, v níž je zabudováno 16 kapliček křížové cesty z r. 1739, obrazy pocházejí z r. 1835. V pěkném interiéru je cenné cibórium a monstrance z r. 1750.

Matúškovo

Martin – Múzeum slovenskej dediny

je škola věnovaná těmto řemeslům, je zde prodejna suvenýrů, krčma z Oravy stále slouží svému účelu, pro objednané skupiny je možné domluvit večerní prohlídku při petrolejových lampách spojenou s ochutnávkami slovenských specialit a posezením při lidové hudbě.

K důkladnému seznámení se s areálem je třeba si vyčlenit minimálně 1,5 hodiny, prohlídka je možná s lektorským výkladem nebo samostatně. Součástí areálu je i samostatné Múzeum kultúry Romov na Slovensku. Vzdělávání ve městě zajišťuje několik gymnázií, středních odborných škol a obchodní akademie. Vysoké školství zastupuje Lekárska fakulta UK. Martin nabízí nepřeberné množství sportovišť všeho druhu. Je tu několik fitcenter, posiloven a bowlingových heren, zimní stadion, několik tenisových areálů a možností projížděk na koních.

Milovníci koupání využívají letní koupaliště Sunny a krytý plavecký bazén Sunny, letní koupaliště je i v nedalekých Vrútkách. Díky své poloze je město ideálním místem i pro milovníky sjezdového lyžování a snowboardingu, nedaleko leží oblíbená zimní střediska Martinské hole, Valčianska dolina a Jasenská dolina. Vrcholový sport ve městě reprezentuje zejména klub MHC Martin, pravidelný účastník slovenské hokejové Tipsport extraligy.

Osobnosti • S Martinem je spjato více známých osobností slovenské historie i současnosti. Narodili se tu např. spisovatel a básník Janko Jesenský (1874–1945), politik Ján Paulíny-Tóth (1903–66), herec Marián Gallo (1928 až 2001), motocyklový jezdec Jaroslav Katriňák (1966), hokejisté Oto Haščák (1964), Zdeno Cíger (1969), Róbert Švehla (1969), Peter Bartoš (1973), Radovan Somík (1977), Peter Smrek (1979) či herec Ľuboš Kostelný (1981).

Akce • Fašiangy (únor), Martinské kultúrne leto, Martinský jarmok (září), Martinské hody (listopad).

z Tours ze 13. stol. Stavba si dochovala některé románské prvky, např. okénka ve věži. V interiéru svatyně jsou cenné středověké nástěnné malby z doby okolo r. 1300.

Martinček Žilinský kraj Obec na záp. okraji Podtatranské kotliny 3 km vých. od Ružomberku. Nad obcí stojí půvabný středověký římskokatolický kostel sv. Martina

Matiašovce Prešovský kraj Zamagurská obec na svazích Spišské Magury 25 km ssz. od Kežmarku, doložená r. 1326.

Raně gotický římskokatolický kostel sv. Pet-

Mäsiarsky bok Banskobystrický kraj Národní přírodní rezervace (127,8 ha), vyhlášená r. 1980, na prudkých vých. svazích údolí říčky Krupinica, na rozhraní Štiavnických vrchů a Krupinské planiny, 5 km sev. od Krupiny.

Důvodem ochrany jsou fragmenty původního přirozeného lesa na svazích s mnohými skalními výchozy a recentními sutinami, s dominujícími buky a javory.

Trnavský kraj

118 m n. m., 1 985 obyvatel Maďarsky Taksony; obec v Podunajské rovině 2 km jižně od Galanty písemně připomínaná r. 1138. Zdejší římskokatolický kostel P. Marie je barokně-klasicistní stavbou z let 1781–84, barokní fara pochází z r. 1774, evangelický kostel je novodobý. Cennou ukázkou lidové architektury je sedlácký dům z r. 1847 stojící na hlavní ulici. V současnosti je sídlem odloučené expozice Vlastivedného múzea v Galantě.

Cihlová, bíle omítnutá budova s pavlačí má třtinovou střechu. Její interiér představuje sedlácké bydlení z počátku 20. stol. Více než polovina obyvatel obce se hlásí k maďarské národnosti.

Medvedia jaskyňa Prešovský kraj Národní přírodní památka, vyhlášená r. 1972, ve Slovenském raji na jv. okraji planiny Glac asi 11 km jz. od Spišské Nové Vsi. Dosud zjištěných 497 m dlouhých nepřístupných jeskynních prostor s vertikálním rozpětím 30 m vytvořil s největší pravděpodobností podzemní krasový tok. Je tu bohatá podlahová sintrová

Medvedie Prešovský kraj Malá poddukelská obec v Nízkých Beskydech 12 km sv. od Svidníku, založená ve 2. polovině 16. stol., výrazně poničená při bojích karpatsko-dukelské operace na podzim 1944.

Pravoslavný dřevěný kostelík sv. Demetera z r. 1903 byl nepříliš zdařile obnoven v letech 1946–47, částečně pokryt plechem. Zděný řeckokatolický kostel shodného zasvěcení je z r. 1939. Lyžařský areál disponuje třemi vleky (nejdelší 600 m, převýšení 130 m).

Medzev

Košický kraj

318 m n. m., 3 935 obyvatel Nevelké město na řece Bodvě, na rozhraní Volovských vrchů a Slovenského krasu, 28 km záp. od Košic.Původně hornickou osadu založili po tatarských vpádech němečtí osadníci ve 13. stol. Písemně se připomíná r. 1369 jako majetek Jasovského probošství, od r. 1618 poddanské městečko, které se proslavilo především zpracováním železných rud těžených v okolních dolech. Postupně tu vyrostlo velké množství vodních hamrů a rozvíjela se řemesla spojená se železem, především výroba zemědělských nástrojů. V 19. stol. tu stálo více než 100 hamrů, z nichž některé se dochovaly dodnes. Velkému rozvoji města pomohlo i zprovoznění železniční trati do Moldavy nad Bodvou v r. 1894. Centrem města je pěkně upravené náměstí s několi-

Matejovce nad Hornádom Košický kraj Obec na jižním okraji Hornádské kotliny pod svahy krasové planiny Galmus 8 km jv. od Spišské Nové Vsi. Římskokatolický kostel sv. Kateřiny Alexandrijské je původně raně gotickou stavbou, která však prošla mnoha zásadními úpravami. Hlavní oltář je barokní.

Matejovce Prešovský kraj V minulosti významné spišské město, dnes místní část Popradu. Bývalo členem Společenství spišských Sasů, v letech 1412–1772 bylo v polské zástavě. Hodnotnou památkou je římskokatolický kostel sv. Štěpána, postavený po r. 1270, v 15. stol. nově goticky zaklenutý.

Skrývá velmi cenné malované gotické křídlové oltáře z doby po r. 1450, které jsou jedinečnou ukázkou vrcholně gotického malířství.

Jejich autor je znám jako Mistr z Matejovic.

V sousedství kostela stojí pozdně renesanční zvonice ze 17. stol., upravovaná klasicistně.

Monumentální evangelický kostel z r. 1785 se pyšní stále funkčními klasicistními varhany z let 1806–12. V r. 1969 tady byl postaven velký závod na výrobu automatických praček Tatramat.

Matúškovo – sedlácký dům

výzdoba, tvořící kaskádovitá hrázovitá jezírka, zastoupené jsou palicovité stalagmity vysoké až 3 m a brčka různých délek. Jeskyně byla objevena r. 1952 a dnes představuje jednu z nejbohatších a nejvýznamnějších slovenských paleontologických lokalit. Téměř ve všech podzemních prostorách se nacházejí pozůstatky jeskynního medvěda, jejichž stáří je zřejmě vyšší než 15 000 let. Dnes tu zimuje devět druhů netopýrů, nejpočetnější kolonii tvoří netopýr velký.

ka původními domy městského charakteru, v jehož středu stojí barokní mariánský sloup z 18. stol. s novodobějšími sochami. Dominantu města tvoří původně gotický římskokatolický kostel P. Marie z 15. stol., barokně upravený v 18. stol. V interiéru svatyně s romanticky zakončenou věží je kamenná křtitelnice ze 17. stol. Cennou technickou památkou je tzv. Tischlerův hamr z poloviny 19. stol., s odloučenou expozicí Slovenského technického múzea v Košicích. Představuje 149

M

Medzianky

Medzev – Tischlerův hamr

M

dobovou techniku zpracování železné rudy, je tu např. kamenné ohniště s komorami, kovářské kladivo a další nářadí. Zajímavý je také dřevěný přívod vody na vnější stěně stavby.

Další hamry stojí např. v dolině Hummel sev. od města či Šugovské dolině, kde je menší expozice spojená s ukázkami kovářského řemesla. Medzev je rodištěm bývalého prezidenta Slovenské republiky Rudolfa Schustra (1934), jeho otec tu v r. 1996 založil Múzeum kinematografie a filmu.

Mantáci Po pustošivých tatarských nájezdech usadil král Béla IV. ve 13. stol. v údolí Bodvy nové obyvatele – Němce z Durynska a okolí Rýna a Mozely.

Postupně se stali součástí velmi početné populace tzv. karpatských Němců. Velká část z nich uprchla a byla odsunuta na konci 2. světové války, nejsilnější německá menšina zůstala v Medzevu (něm. Metzenseifen), kde tvoří asi 15 % obyvatel. Díky zvláštnímu dialektu němčiny jsou místní nazýváni Mantáci, v hovorové slovenštině má toto slovo pejorativní význam.

Velmi úzké kulturní a historické vazby vážou německé obyvatele údolí Bodvy k Němcům z dolní Spiše (Smolník, Mníšek nad Hnilcom, Gelnica). R. 1990 zde byl založen Karpatskoněmecký spolek na Slovensku, každoročně v červenci se tu konají kulturní slavnosti Bodvataltreffen.

Medzianky Prešovský kraj Obec v Beskydském predhorí na rozhraní Slanských vrchů a Ondavské pahorkatiny, založená začátkem 13. stol. Římskokatolický kostel sv. Michaela archanděla je původně ze začátku 14. stol., v polovině 18. stol. byl zcela přestavěn.

Sev. od obce se nachází komplex krajinářsky pěkných vápencových skalek s cennou xerotermní květenou, který byl vyhlášen jako přírodní památka Medzianske skalky. Ve 12.–14. stol. zde stával malý hrádek, z něhož se dochovaly jen nepatrné zbytky.

150

Medzilaborce Prešovský kraj 325 m n. m., 6 550 obyvatel Okresní město ležící v údolí horního toku řeky Laborec v Nízkých Beskydech, asi 40 km sev. od Humenného, snažící se zaujmout návštěvníky duchem Andy Warhola. V minu-

Medzilaborce – výzdoba chrámu sv. Ducha

losti nepříliš významná obec se r. 1860 stala jedním z administrativních center chudého horského kraje, určitý rozvoj přinesla stavba důležité železniční trati Budapešť – Přemyšl – Lvov, dokončená r. 1870. Po r. 1910 okresní městečko. Při přechodech front během 1. světové války na přelomu let 1914–15 a během 2. světové války na podzim 1944 bylo téměř zničeno, velká většina budov proto pochází až z 2. poloviny 20. stol. V bývalém kulturním domě v centru města sídlí Múzeum moderného umenia Andy Warhola. Zdejší expozice obsahuje originální díla samotného zakladatele pop-artu a také díla dalších umělců, mj. jeho bratra a synovce. Část je věnovaná Warholově původu, pořádají se tu zajímavé krátkodobé výstavy. V době otevření v r. 1991 bylo muzeum jediné svého druhu na světě, dodnes je jediné v Evropě. Před ním

stojí socha A. Warhola v životní velikosti. Po městě bylo v rámci projektu „Warhol City“ instalováno několik dalších děl, připomínajících tohoto umělce. Městskou dominantou je jedinečný pravoslavný chrám sv. Ducha, postavený v letech 1947–49 ve stylu staroruských chrámů. Interiér je vymalovaný množstvím ikon (350 ikon na ploše 1 600 m2 stěn chrámu) od Dimitria Leussise a Dušana Kandrinčáka. Fascinující je zejména výrazná kompozice barev. Téměř jedinou starší stavbu města představuje řeckokatolický kostel sv. Basilea Velikého z konce 18. stol., některé přístavby jsou moderní, vnitřní zařízení je z r. 1878. V areálu místního amfiteátru, kde se mj. koná ukrajinský-rusínský Festival dramatu a umeleckého slova A. Duchnoviče, je umístěna expozice miniskanzenu s miniaturami nejzajímavějších staveb regionu.

Andy Warhol Malíř, grafik, autor a vůdčí osobnost pop-artu (1928–87) se narodil v americkém Pittsburgu, ale oba jeho rodiče byli Rusíni a pocházeli z okolí Medzilaborců (obec Miková), kde dodnes žije část příbuzných. Sám Warhol tvrdil, že je člověk pocházející odnikud.

Melčice-Lieskové Trenčínský kraj 202 m n. m., 1 585 obyvatel Obec na pravém břehu Váhu, na jv. úpatí Bielých Karpat 11 km jz. od Trenčína. Vznikla r. 1975 sloučením do té doby samostatných obcí Melčice a Zemianske Lieskové. Dominantu Melčic tvoří původně pozdně renesanční římskokatolický kostel Nejsv. Trojice s kryptou rodu Melčických, později upravovaný. V Lieskovém je barokně-klasicistní zámek vybudovaný na místě starší kurie a pozdně klasicistní dvoukřídlý zámek z poloviny 19. stol., dnes sídlo školní jídelny a družiny. Stojí tu i rodinná hrobka Silvayovců z konce 19. stol. Obec je rodištěm básníka a spisovatele Jána Čieteka-Smreka (1898–1982), kterého připomíná památník a pamětní místnost.

Medzilaborce – centrum města

Mengusovce Prešovský kraj Obec v Podtatranské kotlině 12 km zsz. od Popradu, založená již ve 13. stol. Z té doby pochází raně gotický římskokatolický kostel sv. Tomáše, barokně upravený v 18. stol.

Cennou součástí interiéru je raně gotická křtitelnice ze 13. stol., malovaný strop pochází z 18. stol. Evangelický kostel je klasicistní z r. 1840.

Mengusovská dolina Prešovský kraj Rozlehlá, 8 km dlouhá dolina na jižní straně Vysokých Tater, pramenná oblast řeky Poprad. V dolní části je zalesněna, výše se nachází pásmo kleče a alpinské pásmo. Do jejího systému patří i Zlomisková dolina, Hincova kotlina a Kotlina Žabích plies. V jejím závěru se v nadmořské výšce 1 945 m nachází největší a nejhlubší jezero na slovenské straně Vysokých Tater Veľké Hincovo pleso (rozloha 20,08 ha, hloubka 53 m). K dalším jezerům patří Popradské pleso (viz heslo), Hincove oká, Malé Hincovo pleso, Malé a Veľké Žabie pleso, v závěru Zlomiskové doliny Ľadové pleso a mnoho dalších. Prochází tudy turistické značky na Rysy (pokračuje do Polska), Vyšné Kôprovské sedlo (pokračuje na Kôprovský štít a do Kôprové doliny) a Tatranská magistrála na Sedlo pod Ostrvou a dále k východu.

Celá dolina byla r. 1991 vyhlášena stejnojmennou národní přírodní rezervací o rozloze 1 612,96 ha. Lemují ji vrcholy Satan (2 421 m), Kôprovský štít (2 363 m), Veľký Mangusovský štít (2 432 m), Rysy (2 503 m), Ťažký štít (2 500 m), Ganok (2 462 m), Končistá (2 538 m) a Ostrva (1 980 m).

Mičinské travertíny Banskobystrický kraj Národní přírodní památka (3,83 ha), vyhlášená r. 1979, jv. od obce Dolná Mičiná 10 km jv. od Banské Bystrice. Důvodem ochrany je několik aktivních travertinových kop. Je tu nízká plochá vyvýšenina s kráterem na vrcholu, ve

Miklušovce V parku stojí tzv. Starý kaštiel, renesanční z poloviny 16. stol., který v minulosti sloužil jako obytná budova a později jako hospodářský objekt. Sídlila zde např. správa majetku rodu Sztáray, tehdejších vlastníků. Celý areál doplňuje konírna s byty pro služebnictvo z 19. stol. V současnosti je zámek sídlem Zemplínského múzea, založeného r. 1957.

Před muzeem jsou odkryté pozůstatky předrománské rotundy neznámého data původu, pravděpodobně však šlo o stavbu z doby mezi 9. a 12. stol., která sloužila jako farní kostel obyvatelům okolních vsí a byla součástí hradu. Vedle zámku se k nebi vypíná vysoká věž římskokatolického kostela Narození P. Marie. Původně gotická stavba ze 14. stol. byla obnovená ve 2. polovině 18. stol. barokně. V kostelní věži se dodnes dochoval gotický

Mierovo – barokní zámeček

kterém je jezírko se zemitou kyselkou. Ta stéká na mokrou louku, kde se čistí od minerálních látek a dává vzniknout travertinu.

Mierovo Trnavský kraj Maďarsky Béke; obec na Žitném ostrově v Podunajské rovině 19 km sz. od Dunajské Stredy, doložená r. 1260. Stojí tu v jádru románský římskokatolický kostel sv. Michaela archanděla ze 13. stol., zbarokizovaný v 18. stol. a přestavěný ve 20. stol. Pěkný pozdně barokní zámeček z 2. poloviny 18. stol., přestavěný v 19. stol., je dnes upraven na stylový penzion. Více než 80 % obyvatel se hlásí k maďarské národnosti.

Michal na Ostrove Trnavský kraj Maďarsky Szentmihályfa; obec na Žitném ostrově v Podunajské rovině 8 km sz. od Dunajské Stredy, doložená r. 1337. Gotický římskokatolický kostel sv. Michaela archanděla z 1. poloviny 14. stol. byl později několikrát upravovaný. Dochovaly se fragmenty gotických nástěnných maleb z let 1370 a 1520 a původní gotická žebrová klenba v presbyteriu a sakristii, cenná je raně renesanční křtitelnice z r. 1538. Ve středu obce roste chráněný, přes 200 let starý dub letní (výška 23 m, obvod kmene 471 cm). Okolo 90 % obyvatel se hlásí k maďarské národnosti.

Michalková Banskobystrický kraj Malebná obec s typickým roztroušeným laznickým osídlením v pohoří Javorie 8 km jjv. od Zvolena, doložená r. 1786. Zejména na lazu Mozoľovci se dochovala původní stavení bez rušivých moderních vlivů, obyvatelé tradičního hospodářství na lazu Sekier se snaží o dodržování starých postupů a tradic. Kolorit místa doplňuje přenesený malý domek s valbovou doškovou střechou. Viz též heslo Zaježová.

Michalovce

Košický kraj

114 m n. m., 39 425 obyvatel Okresní město v samém srdci Zemplína na jižním úpatí Vihorlatu, na řece Laborci, poblíž vodní nádrže Zemplínska Šírava.

Historie • Osídlení oblasti v okolí dnešních Michalovců je archeologicky doložené již ve starší době kamenné. Lidé se zde usazovali především díky úrodné půdě a také bohatým nalezištím nerostných surovin, např. železných rud. První zmínka o osadě Mihal se datuje do r. 1244, již v r. 1258 byly Michalovce centrem panství. První kostel s farou je zmiňován r. 1290 a pravděpodobně již tehdy měly Michalovce městská pivilegia, i když písemně se tato práva potvrzují až r. 1416. To již město smělo vybírat mýto, pořádat jarmarky a trhy. V 19. stol. byly vybudovány průmyslové podniky místního významu (lihovary, cihelny aj.), a po zprovoznění železniční dráhy Medzilaborce – Michalovce (Rakousko-uherská magistrála Budapešť – Lvov) další potravinářské a průmyslové podniky. Přesto si město stále uchovávalo zemědělský ráz, který ztratilo definitivně až po r. 1945 s vybudováním textilky, několika stavebních podniků a mnoha závodů na zpracování zemědělských produktů.

Památky • Nejzajímavější historickou památkou je zámek na Kostelném nám. (poblíž autobusového nádraží). Zřejmě pochází ze 17. stol., kdy renesanční stavba nahradila starší gotický hrad. V 18. stol. došlo k barokním úpravám, bylo přistavěné patro a věže k čelní fasádě. Dnešní podoba objektu ve tvaru nepravidelného písmene „U“ pochází z klasicistní přestavby na počátku 19. stol.

Michalovce – pěší zóna

zvon z doby výstavby svatyně, v jejím interiéru pozdně gotické pastoforium. Nedaleko odtud v ul. Jána Hollého stojí barokně-klasicistní řeckokatolický kostel Narození P. Marie z 18. stol. Další památkou je řeckokatolický chrám sv. Ducha, vybudovaný v pseudobyzantském slohu spolu s redemptoristickým klášterem ve 30. letech 20. stol. na Masarykově ul. V centru se nachází několik pozoruhod-

Nenechte si ujít Pěší zóna v centru města Zámek se Zemplínským múzeem ných městských staveb, např. radnice z r. 1928, bývalá banka (dnes regionální kulturní středisko) z r. 1911 a objekt hotelu Zlatý býk z let 1905–06. Na vrchu Hrádok stojí pseudogotická pohřební kaple sv. Antonína Paduánského s hrobem hraběte Antona Sztárayho a jeho manželky hraběnky Františky. Poblíž se rozkládá židovský hřbitov.

Současnost • Díky své poloze nedaleko Zemplínské Šíravy se město stalo vyhledávaným turistickým zázemím a zároveň i jedním z nejdůležitějších kulturních a obchodních center celé oblasti. Přirozeným centrem města je protáhlé Nám. osľoboditelov, upravené na příjemnou pěší zónu. Tady jsou obchody, infocentrum (viz níže), restaurace a pivnice, městské kulturní středisko s malou galerií a kinem Centrum. S historií města a celého regionu seznamuje Zemplínske múzeum s různě tematicky zaměřenými sbírkami.

Archeologická expozice představuje nálezy od paleolitu až do raného středověku.

Etnografická expozice dokumentuje tradiční lidová řemesla na Zemplíně. Umělecko-historická expozice shromažďuje mezi jinými např. gotickou Pietu z lipového dřeva z 1. poloviny 15. stol. V historické expozici je k vidění např. dobový nábytek. V muzeu se též pořádají výstavy a kulturní akce. Na vrchu Hrádok stojí hvězdárna.

Akce • Jarní trhy (konec května) s mnoha doprovodnými akcemi (např. vystoupení folklorních souborů), vánoční trhy s ukázkami vánočních zvyků, zemplínský jarmark (srpen) s ukázkami lidových řemesel, kolotoči a výstavami.

Miklušovce Prešovský kraj Obec v pohoří Čierna hora 15 km jz. od Prešova, poprvé připomínaná r. 1330. Jednoduchý řeckokatolický kostel Narození Přesvaté Boho-

Michalovce – zámek se Zemplínským múzeem

151

M

Milada rodičky je původně raně gotický ze začátku 13. stol., nově zaklenutý byl v 17. stol., věž pochází z r. 1812.

Milada Košický kraj Nepřístupná jeskyně, objevená v r. 1946, na území národního parku Slovenský kras v jižní části Silické planiny 14 km jižně od Rožňavy, národní přírodní památka. Jeskyni dlouhou asi 800 m vytvořil podzemní tok v druhohorních střednětriasových světlých wettersteinských vápencích silického příkrovu. Výzdobu tvoří především stalaktity, stalagnáty, sintrové záclony a jezírka, v zadní části se nachází velké průtokové jezero s vodním sifonem. Podzemní prostory jsou významným zimovištěm netopýrů, dominují tu především kolonie vrápence malého a velkého.

M

Minčol Prešovský kraj Nejvyšší hora (1 157 m) pohoří Čergov, ležící v sz. části hlavního hřebene, asi 40 km sz. od Prešova. Z travnatého vrcholu porostlého keříky borůvek se naskýtá daleký kruhový rozhled.

Vysoký betonový sloup připomíná, že se zde stýkají hranice tří okresů. Asi 500 m záp. se nachází velký kříž, vztyčený r. 1995 na počest papežské návštěvy vých. Slovenska. Okolí bylo vyhlášeno národní přírodní rezervací Čergovský Minčol (171,1 ha) s ochranou typické karpatské horské květeny (hořec tolitovitý, česnek hadí, kýchavice bílá pravá, různé druhy lipnic aj.) na hřebenových loukách s převažujícími porosty brusnic. Na některá místa zasahují i nejvyšší partie lesnatých společenstev.

Minčol Žilinský kraj Nejvyšší vrchol Oravské Magury (1 394 m), zvedající se v její záp. části 7 km sev. od Dolného Kubína. Na vrcholu, ze kterého se otevírají pěkné výhledy, stojí památník obětem osvobozovacích bojů na sklonku 2. světové války. V sz. svazích byla z důvodu ochrany zachování původních smrkobukojedlových lesů s typickým bylinným podrostem, místy pralesovitého charakteru, vyhlášena r. 1980 národní přírodní rezervace (96,1 ha). Na jižních svazích leží jedno z nejvyhledávanějších středoslovenských lyžařských středisek – Kubínska hoľa s celkem 14 km sjezdových tratí, lanovkou a několika vleky.

Miroľa Prešovský kraj Poddukelská obce v Nízkých Beskydech 12 km vsv. od Svidníku, doložená r. 1572.

Dřevěný řeckokatolický kostelík karpatského typu zasvěcený Záštitě P. Marie byl postaven r. 1770. Typicky trojdílná stavba má tři symetrické věžičky a šindelovou střechu, šindelem je pokryta i část stěn. Interiér je původní z doby stavby, čtyřřadý ikonostas zůstal neporušený. Roste tu chráněná, přes 152

Miroľa – dřevěný řeckokatolický kostelík Záštity P. Marie

200 let stará lípa malolistá s obvodem kmene 472 cm a výškou 20 m.

Mláčik Banskobystrický kraj Národní přírodní rezervace (147,2 ha), vyhlášená r. 1982, v jižní části Kremnických vrchů 13 km sz. od Zvolena. Důvodem ochrany jsou přirozené smíšené lesní porosty pralesovitého charakteru s dominantním bukem a jedlí s příměsí jasanů, habrů, javorů a smrků. Nejstarší porosty karpatského typu mají v průměru 150 let.

Mlynica Prešovský kraj Obec v Podtatranské kotlině 5 km sev. od Popradu. Původní slovanská osada byla po tatarském vpádu v letech 1241–42 osídlena německými kolonisty, stala se členem Společenství spišských Sasů (dříve nazývaná Mühlenbach, později Milbach, dnešní název od r. 1948). Jako první obec na Spiši přijala v r. 1534 protestantismus. Na konci 2. světové války bylo původní německé obyvatelstvo vystěhováno. Římskokatolický kostel sv. Markéty Antiochijské vznikl jako románský v polovině 13. stol., v letech 1425–34 byl goticky přestavěn. V interiéru se nacházejí velmi cenné pozdně gotické křídlové oltáře ze začátku 16. stol. Autorem sochy patronky kostela je světoznámý Mistr Pavel z Levoče. Klasicistní evangelický kostel bez věže je z r. 1830.

Mlynická dolina Prešovský kraj Šestikilometrová terasovitá dolina na jižní straně Vysokých Tater, v její spodní části se nachází Štrbské Pleso. Přes jeden ze skalních stupňů spadá vodopád Skok, vysoký přibližně 10 m. V závěru se v nadmořské výšce 2 075 m nachází největší z jezer v dolině Capie pleso (rozloha 3,05 ha, hloubka 17,5 m). Prochází tudy turistická značka na sedlo Bystrá lávka (2 300 m) a dále do Furkotské doliny. Od vodopádu Skok podléhá sezonní uzávěře, přechod sedla je pouze jednosměrný směrem vzhůru. Dolina byla r. 1991 vyhlášena stejno-

jmennou národní přírodní rezervací o rozloze 704,29 ha. Lemují ji hřeben Solisek (Veľké Solisko 2 413 m) od západu, hlavní tatranský hřeben od severu (Hrubý vrch 2 428 m) a hřeben Bášt od východu (Satan 2 422 m).

Mlynky Košický kraj Obec v údolí Hnilce ve Volovských vrších na jv. okraji Slovenského raje 30 km jv. od Spišské Nové Vsi; vznikla sloučením několika starých hornických osad. V místní části Prostredný Hámor se na sev. svahu hory Kruhová (996 m) nachází lyžařský areál s dvěma souběžnými vleky délky 900 m a převýšení 200 m (umělé zasněžování, večerní lyžování, upravované běžkařské trasy). Další dva vleky se nacházejí v části Biele Vody.

Mníšek nad Hnilcom Košický kraj 431 m n. m., 1 720 obyvatel Německy Einsiedel an der Göllnitz; obec v údolí řeky Hnilec ve Volovských vrších 11 km jz. od Gelnice. Byla založena ve 13. stol. německými horníky na místě, kde se zdržovali mniši-poustevníci (odtud název). Již od středověku se zde těžilo zlato, stříbro, měď a hlavně železná ruda, která se tu částečně také zpracovávala.

Po r. 1945 byla většina německých obyvatel

Mlynická dolina – pohled od Štrbského Plesa

vystěhována, dnes tvoří asi desetiprocentní menšinu. Centrum obce tvoří bývalé náměstí s měšťanskými domy. Římskokatolický kostel sv. Kříže stojí na základech staršího, dokončen byl r. 1820. Evangelický kostel augsburského vyznání byl postaven klasicistně ve stylu tolerančních chrámů r. 1787, věž byla r. 1901 netradičně přistavěna z boku. Svou pobočku zde má Karpatendeutscher Verein.

V letech 1884–1965 tady odbočovala veřejná úzkorozchodná železnice do Smolnické Huty, její dobře patrné zbytky se dochovaly jižně od obce v údolí potoka Smolník (až do r. 1935 vedla úzkorozchodná trať již z Gelnice, poté byla část Gelnica-Mníšek přestavěna na normální rozchod a stala se součástí trati Banská Bystrica – Margecany). Na vrchu Kloptaň (1 153 m) se nachází 8 m vysoká volně přístupná dřevěná rozhledna.

Močenok

Nitranský kraj

130 m n. m., 4 430 obyvatel Rozlehlá obec v Podunajské rovině 11 km sv. od Šale, prvně připomínaná r. 1113 v listinách zoborského opatství. V letech 1840–45 tu nechal nitranský biskup Imrich Palugyai vybudovat klasicistní zámek. Sloužil jako letní sídlo biskupa, byla tu knihovna a biskupská kaple s bohatým zařízením, které bylo po r. 1945 rozkradeno. V současnosti je patrový blokový objekt účelově využitý (dětský domov). K zámku přiléhá udržovaný park s drobnou výzdobou a jezírkem, který je od r. 1982 chráněným areálem. Na konci 19. stol. byl v obci vybudován klášter pro Milosrdné sestry sv. Vincenta a dívčí školu, který je v současnosti využívaný jako pastorační centrum farnosti Močenok a klub křesťanské mládeže. Farní římskokatolický kostel sv. Klimenta papeže je barokní stavba z r. 1765. V jeho interiéru jsou monumentální varhany s empírovou skříní z r. 1790 z dílny mistra Pažického z Rajce (viz Rajec). V obci se pravidelně pořádá festival křesťanských divadel Gorazdov Močenok.

Mojtín

Modrý Kameň – vstup do areálu hradu a zámku

Modra

Bratislavský kraj

175 m n. m., 8 960 obyvatel Vinohradnické město na jv. úpatí Malých Karpat 5 km ssv. od Pezinku. Písemně se připomíná r. 1256. První zmínka o pěstování vinné révy pochází z r. 1326. V r. 1361 obdržela Modra městská privilegia, v té době tady již žili němečtí kolonisté. Od r. 1607 se vyvíjela jako svobodné královské město.

V 17. a 18. stol. nastal velký kulturní, společenský, církevní a hospodářský rozvoj města, v 19. stol. bylo jedním z center slovenského národního života, působili tu především štúrovci. Modra je také odnepaměti známá svojí keramikou, v minulosti tu působila řada mistrů tohoto řemesla, kteří získávali četná ocenění na světových výstavách. V současnosti je město jedním z důležitých center Malokarpatské vinařské oblasti, je tu větší množství ubytovacích a stravovacích zařízení a dvě infocentra. V historickém středu se dochovaly části původního opevnění s tzv.

Hornou bránou, kde je umístěna dlouhodobá výstava Živé remeslo hrnčiarske, a strážní kruhovou věží se střílnami, dnes sídlem Galérie Ignáca Bizmayera, významného keramického mistra. Na náměstí stojí několik měšťanských vinohradnických a řemeslnických domů s klasicistními fasádami a renesančním jádrem a pomník Ľudovíta Štúra od F. Motošky z r. 1938. V bývalé radnici v Dolné ulici je v současnosti expozice Múzea L. Štúra. Nad Hornou bránou je zámek vybudovaný na místě bývalého vodního hradu a upravený v 19. stol. V r. 1925 byl přestavěn na zahradnickou a vinohradnickou školu, v současnosti je tady Malokarpatský dom vína s expozicí a možností ochutnávky. Ve městě je i několik cenných sakrálních památek. Na náměstí nelze přehlédnout pseudoslohový římskokatolický kostel sv. Štefana krále, postavený v letech 1873–76. V Dolné ulici upoutá pozornost římskokatolický kostel sv. Jana Křtitele, původně gotická stavba ze 14. stol., upravovaná v 15. a 18. stol. V jejím interiéru je pře-

vážně barokní zařízení z 18. stol. Na hřbitově u kostela leží hroby významných slovenských osobností, mj. Ľudovíta Štúra. Poblíž stojí také dva původně barokní evangelické kostely, německý z r. 1714 a slovenský z r. 1715. Oba byly obnoveny po požáru v r. 1729 a upraveny v 19. stol. V německé svatyni je vybavení z 19. stol., ve slovenské kamenná křtitelnice ze 17. stol. Sz. od města stojí na vrchu Veľká homola (709 m) 20 m vysoká dřevěná rozhledna. Ještě severněji je na vrchu Kukla (564 m) 12 m vysoká dřevěná rozhledna.

Modrová Trenčínský kraj Obec na záp. úpatí Považského Inovce 15 km jv. od Nového Mesta nad Váhom, písemně připomínaná r. 1348. Již v r. 1157 tu stála věž románského kostela, později goticky a barokně rozšiřovaného. V současnosti je římskokatolická svatyně zasvěcena sv. archandělu Michaelu. Nachází se tu zoo farma s maorskou vesničkou. Nad obcí, v sz. masivu Grnice (523 m), leží vchod do Modrovské jaskyně, objevené r. 1991. Vznikla v triasových vápencích působením podzemního vodního toku, je 570 m dlouhá a 45 m hluboká. Tvoří ji několik menších prostor a dva větší dómy spojené 10 m hlubokou propastí. Výzdobu představují především různé stalaktity a stalagmity.

Návštěva je možná pouze v doprovodu členů skupiny Inovec, kteří jeskyni zkoumají.

Modrý Kameň Banskobystrický kraj 240 m n. m., 1 560 obyvatel Druhé nejmenší slovenské město, ležící v pěkné poloze na jižním úpatí Krupinské planiny 3 km sev. od Veľkého Krtíše. Již ve 2. polovině 13. stol. je zmiňován významný hrad se stále se rozrůstajícím podhradím. Jeho historie je pevně spjata s mocným rodem Balášovců (Balassa), ovládajícím Novohrad a Hont.

V 16. stol. se stal součástí systému protitureckých pevností, byl přestavěn a mohutně opevněn. Přesto r. 1576 jeho posádka utekla před blížícími se Turky a ti se zde na dalších 17

let usadili. Při odchodu, způsobeném porážkami na jiných frontách, hrad těžce poškodili.

Balášovci jej v letech 1609–12 obnovili, do konce století však byl opět několikrát zničen.

Na části rozbořeného hradu dal Gabriel Baláša r. 1730 postavit barokní zámek, který zde stojí dodnes. Nejhodnotnější je zámecká barokní kaple sv. Anny z r. 1759, zachovalo se mnohé z původního mobiliáře. Samotný zámek prošel v 19. a 20. stol. mnoha úpravami.

Dnes je celý areál pro turisty přístupný – ve visuté poloze nad údolím se nacházejí zříceniny gotického hradu, z hradní bašty se otevírá pěkný výhled. V zámku v zadní části hradního areálu sídlí Múzeum bábkarských kultúr a hračiek (Muzeum loutek a hraček) s mnoha cennými exponáty. Expozice se věnují regionálnímu národopisu, vinařství, vývoji zubního lékařství či životu a dílu Valentína Balláše (Ballasa Bálint, 1554–94), renesančního básníka, píšícího též slovensky a mj. autora první maďarské milostné lyriky. Nacházejí se tu také nálezy ze slovansko-avarského pohřebiště v nedalekých Želovcích.

nese na podzim 150–200 kg chutných kaštanů – vůně i chuť pečených kaštanů neodmyslitelně patří k sychravým dnům v mnoha městech, známe je dobře zejména z vánočních trhů. Celkem se jich zde ročně sesbírá asi 30 tun. V posledních letech však způsobuje problémy houba Cryphonektria parazitica, napadající stromy.

Mojmírovce

Nitranský kraj

140 m n. m., 2 820 obyvatel Velká obec v Podunajské pahorkatině 11 km jjz. od Nitry. Poprvé se připomíná r. 1156, od začátku 14. stol. bývala poddanským městečkem s právem trhů. V době tureckého nebezpečí byla několikrát vypleněna a později dosídlena Maďary a Němci ze Švábska.

V r. 1721 tady Hunyadyovci postavili výstavní barokní zámek, po požáru r. 1866 upravený klasicistně, který dnes slouží jako hotel a kongresové a vzdělávací centrum. Okolo vznikl nádherný park, svého času považovaný za jeden z nejkrásnějších v horních Uhrách. Stojí tu i bývalý slavný hřebčín (dnes konferenční hala), r. 1814 se tady konaly první koňské

M

Mojmírovce – zámek

Osada pod hradem získala r. 1658 tržní právo a stala se městečkem, v letech 1912–60 bývala sídlem okresu. Přesto v členitém terénu najdeme roztroušenou zástavbu spíše vesnického charakteru, které dominuje velký novorománský kostel z r. 1879. Na podzim se tu konají Gaštanové slávnosti.

Nad hradem se tyčí vrch Kalvária (478 m) s křížovou cestou a kaplí z poloviny 17. stol.

Svahy jsou porostlé přirozenými lesostepními a lesními teplomilnými společenstvy a tvoří součást přírodní rezervace Modrokamenská lesostep (12,12 ha).

Kaštanky V okolí Modrého Kameně roste asi 3 500 exemplářů kaštanovníků jedlých. Mnohé kaštanovníkové sady (kaštanky) vysázeli již Turci v 16. stol., proto tu rostou i staletí jedinci s mnohametrovým obvodem kmene. Každý zdravý strom při-

dostihy v Uhersku. Původně gotický římskokatolický kostel sv. Ladislava byl přestavěn barokně r. 1721. Pamětní deska na rodném domě připomíná Antona I. Grassalkoviche (1694–1771), předsedu uherské královské komory a zakladatele slávy a bohatství svého rodu. Obec proslavila i kvalitní vína z okolních vinic nitranské vinohradnické oblasti.

Mojtín Trenčínský kraj Obec ležící v romantické lokalitě v srdci Strážovských vrchů 15 km jjv. od Púchova, písemně připomínaná r. 1364. Její dominantu tvoří pozdně klasicistní římskokatolický kostel sv. Cyrila a Metoděje z r. 1863 s oltářním obrazem od Jozefa Božetecha Klemense. Dochovalo se několik ukázek původní roubené architektury. Milovníci lyžování ocení malé lyžařské středisko a množství běžeckých stop.

153

Mokriny Věčný císařský voják Mojtín je rodištěm Ladislava Škultétyho-Gábriše (1738–1831). Ten již ve svých 12 letech narukoval jako dobrovolník do armády a až do konce svého života sloužil jako husar rakouské armádě. Svou první válečnou zkušenost získal nedlouho po svém narukování v bitvě u Lovosic. Byl třikrát zraněn, dočkal se několika povýšení a získal řadu vysokých vojenských vyznamenání. Celkem se zúčastnil 22 vojenských tažení a 256 bitev. Bojoval proti Prusům, Francouzům, Turkům a Rusům, sloužil pod čtyřmi císaři. Ještě ve svých 77 letech absolvoval vojenskou výpravu do Ruska. Díky hrdinským činům a zejména dlouholeté vojenské službě si vydobyl velkou slávu v celé rakouské armádě a podle všeho byl nejdéle sloužícím vojákem v celosvětové historii. Jeho život posloužil jako námět spisovateli Jánu Martišovi k napsání románů Cisársky večný voják a V službách štyroch cisárov.

M

Mokriny Prešovský kraj Národní přírodní rezervace (828,8 ha), vyhlášená r. 1991, ležící sv. od Tatranské Lomnice 15 km sev. od Popradu. Důvodem ochrany jsou glacifluviální kužele na flyšovém podloží s výskytem vzácných rašelinných společenstev, která jsou jedním z posledních fragmentů jejich kdysi bohatého zastoupení v dolní části lesů na úpatí Vysokých Tater.

Moldava nad Bodvou Košický kraj 206 m n. m., 10 140 obyvatel Nevelké město na záp. okraji Košické kotliny, 24 km zjz. od Košic. Písemně se prvně připomíná r. 1255 jako majetek Turnianského panství, od r. 1317 trhové městečko řízené městskou radou s rychtářem v čele. V r. 1345 byla Moldava povýšena na královské město s právem výběru mýta, v polovině 15. stol.

Moldava nad Bodvou – gotický portál kostela sv. Ducha

154

tady byly zakládány první řemeslnické cechy.

Před koncem 16. stol. vypukl velký požár, při kterém mimo kostela shořelo celé město, další velký požár se udál r. 1794 (viz kurzíva).

Centrum města tvoří zejména Hlavná ul., která ho protíná od jihu k severu. Najdeme zde množství obchodů, restaurace, infocentrum i nejcennější městské památky, které tvoří zajímavou symbiózu s modernější zástavbou.

Významný je původně gotický římskokatolický kostel Ducha svatého z 15. stol. na místě starší raně gotické stavby, později barokně přebudovaný. Cenný je zejména gotický portál na jeho jižním průčelí. V areálu svatyně obklopené původní kamennou zdí stojí socha P. Marie Jeruzalémské. Poblíž kostela je budova katolické fary z konce 18. stol. s plastikou sv. Jana Nepomuckého ve výklenku. O něco jižněji na náměstí se nachází secesní budova radnice z r. 1905, na jeho dolním okraji klasicistní reformační kostel z r. 1773. V jeho interiéru je cenná vyřezávaná kazatelna. V parčíku pod kostelem stojí kopie tzv. Szojkovy brány.

Severněji od římskokatolického kostela, stále na Hlavné ul., je expozice Slovenského technického múzea, zřízená v bývalé kovárně. Její součástí je autentická kovářská výheň s otevřeným ohništěm. V minulosti město leželo na důležité obchodní křižovatce, kde se setkávali obchodníci ze severu a jihu, což vedlo k vybudování rozsáhlých sklepů k uskladnění vína a různých zemědělských produktů. V jednom z nich (pod Mestským kulturným strediskem) bylo založeno Múzeum vín.

Szojkova brána V minulosti Moldavu postihlo několik pohrom. Řádily zde epidemie, povodně i velké požáry.

Jeden z největších se odehrál 28. srpna 1794, kdy lehlo popelem prakticky celé město, bylo i hodně obětí na životech. Přežily pouze kostely (bez střech) a jako zázrakem, celá dřevěná, tzv.

Szojkova brána. Na tu po požáru vyryli latinský nápis „Plamenem jsem hořela a přeci jsem neshořela“. Originál brány je dnes vystaven na dvoře Východoslovenského múzea v Košicích (viz Košice). Její zdejší kopie byla slavnostně odhalena r. 1996.

Morava Trnavský, Bratislavský kraj Řeka; pramení na svazích Králického Sněžníku, od severu k jihu protéká Českou republikou a na dolním toku tvoří slovensko-českou a poté slovensko-rakouskou hranici. Přímo pod hradem Devín v Bratislavě ústí do Dunaje. Celková délka toku je 354 km, z toho na Slovensku 114 km (včetně společné hranice s ČR a Rakouskem), průměrný průtok při ústí je 120 m3/s. Na Slovensku protéká Dolnomoravským úvalem a Borskou nížinou, nejvýznamnějšími přítoky jsou Myjava a Rudava.

Na celém „slovenském“ úseku překračuje řeku pouze pět mostů do České republiky (z toho

Morské oko

dva železniční) a dva do Rakouska (z toho jeden železniční). Řeka má typický nížinný ráz, na mnoha místech je spoutána protipovodňovými hrázemi, někde se nacházejí lužní lesy. Podél dolního toku vzniklo několik cenných rezervací a CHKO Záhorie (viz heslo).

Ke koloritu řeky patří četné rybářské boudy s čeřeny, stojící na rakouském břehu.

Moravany nad Váhom Trenčínský kraj 175 m n. m., 2 185 obyvatel Obec na levém břehu Váhu, na záp. úpatí Považského Inovce, 2 km sv. od Piešťan. Její území je významným paleontologickým a archeologickým nalezištěm. Doloženo je tu osídlení již z doby lovců mamutů a dalších prehistorických kultur. Mezi mnoha nálezy vyniká slovenský unikát, tzv. „Venuša z Moravian“, soška vyřezávaná z mamutího klu, stará necelých 30 000 let, nejstarší památka svého druhu na Slovensku.

V současnosti je uložena v pokladnici muzea na Bratislavském hradě. Dnešní obec vznikla patrně v 9. stol. a souvisí se slučováním nitranského a moravského knížectví do jednoho státního útvaru. Tehdy tu Moravané asi měli strážní hrad. Písemně se prvně zmiňuje r. 1348, v minulosti byla v majetku tematínského panství. Nejcennější památkou Moravan je renesanční zámek, vybudovaný v 16. stol. na místě starší středověké stavby. V 18. stol. byl barokně upraven, dnešní vzhled je výsledkem přestavby z 2. poloviny 19. stol. V současnosti objekt tvoří navzájem propojené dvoupatrové budovy uzavírající nádvoří. Je pro ně charakteristické ukončení vysokou obloukovou atikou. Hlavní budova je členěná kruhovým a hranolovým arkýřem a válcovou nárožní věží. Výrazně tu vystupuje také objekt zámecké kaple. K zámku přiléhá anglický park s galerií plastik umělců, kteří tu tvoří při pravidelných sympoziích. Dnes je celý objekt v soukromých rukou a nepřístupný veřejnosti. V obci stojí dva kostely. V jádru gotický hřbitovní římskokatolický sv. Martina z doby okolo r. 1350 byl barokně přestavěn ve 2. polovině 18. stol. K jižní straně lodi přiléhá

barokní kaple Sedmibolestné P. Marie z poloviny 18. stol. V obci stojí pseudoklasicistní římskokatolický kostel Růžencové P. Marie z r. 1873. Na vých. okraji obce byla v místech paleontologického a archeologického naleziště v asi 20 m dlouhé roklině vyhlášená r. 1964 přírodní památka Veľký jarok (0, 85 ha). S historií a současností obce i s přírodou v jejím okolí seznamuje krátká naučná stezka.

Moravské Lieskové Trenčínský kraj 301 m n. m., 2 530 obyvatel Kopaničářská obec na potoce Klanečnica, na jv. úbočí Bielých Karpat, 7 km sz. od Nového Mesta nad Váhom, významná národopisná lokalita. Působí zde několik folklorních souborů, zdejší zvyky, kroje a stará řemesla představuje Dom ľudové kultúry. Dochovalo se větší množství lidové architektury, převážně hliněné domy s valbovými střechami, na potoce stojí dva staré mlýny. Římskokatolický kostel sv. Martina je z r. 1912, evangelický z r. 1785 byl rozšířený o věž a pseudorománsky upraven r. 1895.

Moravsko-sliezské Beskydy Žilinský kraj Geomorfologický celek v sz. cípu Slovenska, součást společného česko-slovenského pohoří. Na Slovensku je obklopuje Turzovská vrchovina.

Moravský Svätý Ján Trnavský kraj 152 m n. m., 2 160 obyvatel Obec v Borské nížině na Záhoří nedaleko česko-slovensko-rakouského trojmezí 17 km sev. od Malacek. Poprvé se uvádí v r. 1449, ve 2. polovině 16. stol. je doloženo habánské osídlení. Od 17. stol. se rozvíjela jako poddanské městečko s právem jarmarků, stala se i střediskem panství Ostrý Kameň. Na místě starší barokní svatyně stojí klasicistní římskokatolický kostel sv. Jana Křtitele z let 1840–51. Původně barokní zámek z 18. stol. byl zcela přestavěn a rozšířen po požáru na začátku 20. stol. a později výrazně upraven

Muráň pro ústav sociální péče. V červnu se v obci koná Svätojánský jarmok. Most přes řeku Moravu, který obec spojuje s rakouským Hohenau, je jediným silničním mostem na celém slovensko-rakouském hraničním toku řeky.

a polní cesty v okolí obce lemují četné aleje tvořené zejména lípami, doplněnými jasany, ořešáky či javory. Tvoří významný krajinný prvek, a proto bylo okolí obce v r. 1963 vyhlášeno chráněným areálem (273 ha).

Morské oko Košický kraj Romantické jezero v nitru Vihorlatských vrchů 20 km sev. od Sobranců. Vodní plocha obklopená hustě zalesněnými horami vznikla díky mohutnému půdnímu sesuvu, který přehradil potok Okna. Ve 2. polovině 19. stol. byla vybudovaná umělá hráz, čímž došlo ke zvýšení hladiny. Dnes má vyhledávané jezero, které však neslouží k rekreaci, rozlohu 14 ha a dosahuje maximální hloubky 25 m. Pro svou krajinářskou hodnotu a vysokou diverzitu rostlinných a živočišných druhů typických pro východoslovenské vyvřeliny bylo jezero a jeho okolí v r. 1984 vyhlášeno národní přírodní rezervací (108,5 ha).

Motešice Trenčínský kraj Obec na jižním úpatí Strážovských vrchů 13 km jv. od Trenčína vznikla v r. 1960 sloučením Horných a Dolných Motešic, které se prvně připomínají počátkem 13. stol. Dominantu Horných Motešic tvoří původně renesančně-barokní zámek, čtyřkřídlá stavba s nárožními věžemi a barokní kaplí. V současnosti je součástí největšího soukromého slovenského hřebčína, zaměřeného zejména na chov plemene Furioso. Hřebčín využívá i největší krytou jezdeckou halu v Evropě. K zámku přiléhá cenný historický park, který byl r. 1985 vyhlášen chráněným areálem. Dominantou Dolných Motešic je původně gotický římskokatolický kostel Narození P. Marie, rozšířený o věž r. 1652 a později upravovaný. V interiéru svatyně se dochovaly fragmenty středověkých nástěnných maleb. Na skalnatém ostrohu stojí barokní kaple sv. Jana Nepomuckého s farou z doby po polovině 18. stol.

Most pri Bratislave Bratislavský kraj 128 m n. m., 1 975 obyvatel Obec v jz. části Podunajské roviny 11 km jz. od Sence. Cennou památkou je v jádru románský římskokatolický kostel Nejsv. Srdce Ježíšova z doby okolo r. 1280, upravovaný goticky v 1. polovině 14. stol. a pseudorománsky počátkem 20. stol. Z původní stavby se dochovalo několik architektonických prvků. V interiéru jsou fragmenty gotických nástěnných maleb, gotické kamenné pastoforium, gotická křížová žebrová klenba či pozdně románská kamenná křtitelnice.

Mošovce

Žilinský kraj

495 m n. m., 1 340 obyvatel Velká obec v rozlehlé Turčianské kotlině na záp. úpatí Veľké Fatry 4 km sv. od Turčianských Teplic. Písemně se připomíná r. 1233, v r. 1378 obdržela od krále Ludovíta z Anjou privilegia městečka a dlouhou dobu byla prosperujícím sídlem s mnoha rozvinutými řemesly. Zajímavou stavbou je barokně-klasicistní zámek Révayovců. V přilehlém anglickém parku stojí pavilon z r. 1800 se secesně upravenou skleníkovou stěnou a novogotické révayovské mauzoleum. Novogotický je i římskokatolický kostel Nejsv. Trojice z r. 1912. V jeho interiéru je cenný, pozdně gotický křídlový oltář sv. Filipa a Jakuba mladšího. V mauzoleu v parku v současné době sídlí Múzeum mošovských cechov a remesiel. Mošovce jsou rodištěm Jána Kollára (1793–1852), historika, kulturního činitele, básníka a velkého propagátora slovanské vzájemnosti. Připomíná to zejména jeho pamětní místnost. Na jižním okraji obce leží rekreační areál Drienok s termálním koupalištěm. S historií, památkami i současností Mošovců se lze seznámit i díky místní naučné stezce. Silnice

Motrogon Prešovský kraj Národní přírodní rezervace (60,6 ha), vyhlášená r. 1980, na prudkých sev. svazích stejnojmenného vrcholu (1 018 m) ve vých. části Vihorlatských vrchů, 18 km sev. od Sobranců.

Dochovaly se tu původní porosty bukové javořiny na sutinovém podkladě. V plošších částech rezervace jsou menší rašeliniště a malá jezírka. V lokalitě se vyskytují četné chráněné druhy rostlin, např. pablen kraňský.

Mraznica Prešovský kraj Národní přírodní rezervace (160 ha), vyhlášená r. 1991, na úbočí Vysokých Tater, u osady Nová Polianka 13 km sz. od Popradu. Důvodem

Muľa – unikátní secesní kostel sv. Alžběty

ochrany jsou cenná rostlinná společenstva přechodových rašelinišť a vrchovišť s výskytem chráněných druhů rostlin, mezi kterými se vyskytuje i několik endemitů. Stromové patro tvoří březové olšiny s borovicovými smrčinami, v podrostu se vyskytuje např. kriticky ohrožená blatnice bahenní.

ho, který se stal uherským palatinem. Hrad přebudovali na honosné panské sídlo, které se stalo významným místem setkávání uherské šlechty. Později ještě několikrát změnil majitele, od konce 19. stol. pustl. Jedinou výraznou dochovanou stavbou je gotická vstupní brána, z ostatních paláců a opev-

Muráň – pohled na obec a hrad

Muľa Banskobystrický kraj Obec v Juhoslovenské kotlině při řece Ipeľ na slovensko-maďarské hranici 13 km vých. od Veľkého Krtíše, doložená r. 1321. Unikátní secesní římskokatolický kostel sv. Alžběty je první uherskou svatyní postavenou ze železobetonu. Autorem stavby z let 1909–10 je architekt István Medgyaszay (1877–1959), mj. autor podobného kostela v Hurbanově. Kopuli lemuje osm secesních plastik andělů, výrazná věž nese prvky lidové architektury. Původně byl kostel modrý (sváděl tak k porovnání s obdobným kostelíkem v Bratislavě), po celkové opravě září žlutě a je opravdovou architektonickou perlou, dobře ukrytou v tomto řídce navštěvovaném kraji.

Muráň Banskobystrický kraj Zřícenina rozlehlého gotického hradu na skalním hřebeni Cigánka, nad stejnojmennou obcí, 11 km sz. od Revúce. Na vysokém temeni, spadajícím strmými útesy ze tří stran do okolní krajiny, byl vybudován po mongolských vpádech ve 13. stol. na ochranu důležité obchodní cesty. V 15. stol. se ho zmocnili bratříci a výrazně posílili opevnění. Po r. 1465 byl hrad v držení Štěpána Zápoľského, který vystavěl velký hradní palác a další obytné stavby v jeho střední části, dále vylepšil opevnění a přistavěl k němu hranolové věže, oblé bašty, vstupní bránu a barbakan. Pravděpodobně již od r. 1529 vlastnil hrad loupeživý rytíř Matej Bašo, který přepadával a raboval kláštery a města. V r. 1549 císařské vojsko hrad dobylo. Bašo utekl, přesto byl o rok později chycen a popraven. V r. 1612 hrad spolu s panstvím koupil Tomáš Štíchy. Jeho vnučka Mária se v r. 1644 provdala za Františka Wesselényi-

nění zůstaly pouze fragmenty. Přesto stojí zřícenina za návštěvu, z dřevěné upravené vyhlídky se naskýtá fantastický pohled do okolní krajiny. V malebné poloze v sedýlku pod hradem stojí turistická chata Zámok (v provozu je nepravidelně).

Muráň Banskobystrický kraj Řeka protékající jv. částí středního Slovenska pramení na rozhraní Muránské planiny a Stolických vrchů ve vých. svazích vrchu Šiance (1 041 m), nedaleko sedla a rekreačního střediska Predná Hora. Nejprve teče jz. směrem až ke stejnojmenné obci, kde se stáčí na jihovýchod a vytváří širší údolí. Proteče Revúcou, Jelšavou a na jv. úpatí Revúcké vrchoviny se vlévá v nadmořské výšce 188 m do řeky Slaná. Ještě předtím vytváří půvabný Prielom Muráňa, kde se zařezává do vápencových skal vyrůstajících místy přímo z vodní hladiny. Toto území je od r. 1980 chráněno jako stejnojmenná přírodní památka (39,55 ha).

Celková délka řeky je 49 km; z vodáckého hlediska je nevyužívaná.

Muráň

Banskobystrický kraj

393 m n. m., 1 265 obyvatel Obec na jv. úpatí Muránské planiny 10 km sz. od Revúce vznikla jako podhradí stejnojmenného hradu, od r. 1823 tu byla v provozu manufaktura na výrobu vyhlášené keramiky.

Její dominantu tvoří pseudogotický římskokatolický kostel sv. Jiří z r. 1894. Zajímavou stavbou je pozdně barokní fara. Klasicistní zámek byl novodobě upraven a dnes v něm sídlí obecní úřad. V obci je informační středisko národního parku Muránska planina, v okolí vede několik místních značených turistických stezek.

155

M

Muránska planina

M

Muránska planina Banskobystrický kraj Jedna z nejzachovalejších přírodních lokalit na Slovensku; ze severu ji ohraničuje údolí Hronu, na severovýchodě Slovenský raj, jv. část Muránské planiny sousedí se Stolickými vrchy, na západě navazují Veporské vrchy.

Vzhledem k obtížné dostupnosti tohoto divokého území se tu dodnes až na několik výjimek neprojevila lidská činnost, a tak zde návštěvníci obdivují téměř nedotčenou panenskou přírodu. Muránska planina je podcelkem Spišsko-gemerského krasu, její velká část a část Veporských vrchů byla r. 1997 vyhlášena Národným parkem Muránska planina (20 318 ha). Muránska planina představuje geomorfologicky významné území, jehož jádro tvoří vápencovo-dolomitická planina s velkým množstvím krasových jevů, která spadá strmými skalními stěnami do okolních hluboce zařezaných dolin. Je tu evidovaných více než 150 cenných, avšak nepřístupných jeskyň, velké množství ponorů a vyvěraček, četné jsou povrchové krasové jevy, jako škrapová pole, jámy, závrty, skalní věže a mohutné skalní stěny. Více než 86 % území Muránské planiny je zalesněné. Ve svazích jsou lesy tvořené především buky a duby, na planině převládají bučiny a původní porosty smrku a jedle. Hojný je výskyt tisu červeného, v některých partiích lze spatřit i kosodřevinu. Její výskyt je bohatý především na Stožkách a v Hrdzavé dolině, kde sestupuje až do výšky 750 m.

Druhově pestrá jsou i rostlinná společenstva.

Na slunečných jižních svazích roste zejména teplomilná a lesostepní vegetace, v sev. částech planiny a v hlubokých dolinách spíše vysokohorské druhy. Floristicky významné jsou louky a pastviny, kde se vyskytují některé chráněné rostliny, např. různé druhy vstavačovitých. Hodnotná jsou i četná prameniště, kde se vyskytují typické vlhkomilné rostliny. Živočišnou říši zastupují všechny slovenské šelmy, žije zde medvěd hnědý, vlk obecný, rys ostrovid i kočka divoká, z ptačí říše lze spatřit např. orla skalního či křiklavého. V přítocích Hronu v sev. části planiny se vyskytuje jedna z nejpočetnějších populací vydry říční na Slovensku. Zvláštností je místní druh koně chovaný v hřebčíně na Veľké Lúce, tzv. muránsky norik (viz heslo).

Muránska Zdychava Banskobystrický kraj Obec hluboko v údolí Zdychavy ve Stolických vrších, 7 km sev. od Revúce. Na okolních stráních se dosud udrželo rozptýlené osídlení zdychavských lazů, které představují zapomenutý kout země s dožívajícím tradičním způsobem osídlení a hospodaření. Do původní podoby byl vrácen laz Kokávka. Romantická krajina láká ke krásným procházkám. Z mnoha míst se otevírají pohledy na mohutný zámek Predná Hora (viz heslo).

156

Samuel Jurkovič (1868–1947). Nedaleko od Turé Lúky na vrchu Hrajky (298 m) stojí 10 m vysoká dřevěná rozhledna z r. 2007.

Muránska planina – pohled na Veľkou Lúku

Myjava Trenčínský, Bratislavská kraj Řeka na záp. Slovensku pramenící v Bílých Karpatech v České republice, v jižních svazích Šibeničního vrchu (707,5 m) v nadmořské výšce 660 m. Po krátkém úseku přitéká na území Slovenska a pokračuje přes město Myjavu k jihozápadu. Na území Myjavské pahorkatiny je velká část řeky od r. 1996 chráněná jako přírodní památka Rieka Myjava (35 ha).

Důvodem je její přirozený tok se zachovanými břehovými porosty a typickou mokřadní flórou a faunou. U obce Jablonice se prudce stáčí k severozápadu, protéká Chvojnickou pahorkatinou, Borskou nížinou a Dolnomoravským úvalem, kde se u obce Kúty v nadmořské výšce 152 m vlévá do řeky Moravy. Celková délka toku je 79 km.

Myjava

Trenčínský kraj

325 m n. m., 12 485 obyvatel Okresní město na rozhraní Myjavské pahorkatiny a Bielých Karpat, významné administrativní a kulturní centrum rozlehlé kopaničářské oblasti v této části záp. Slovenska. Původní obec byla založena r. 1586 díky osadníkům prchajícím před Turky z jižních částí Slovenska.

Jejím zakladatelem byl František Nádasdy, který řídil i kopaničářské osidlování okolních údolí. Ve 2. polovině 18. stol. byla již Myjava osadou řemeslníků a získala výsady městečka. Před polovinou 19. stol. se městečko stalo významným centrem slovenského národního obrození. Pod vlivem M. J. Hurbana se tu v r. 1848 odehrálo první Slovenské povstání, které vyvrcholilo 19. září veřejným vyhlášením Slovenské národní rady jako prvního národního orgánu v dějinách Slováků. Koncem 19. stol. došlo v celé oblasti k velkému hospodářskému úpadku a masivního vystěhovalectví, zejména do Ameriky. V r. 1937 byla vybudována továrna na armatury, na kterou později navázala Slovenská armatúr-

ka Myjava. V r. 1955 se Myjava rozdělila na několik menších obcí a přestala být sídlem okresu, kterým se opětovně stala až r. 1996.

V současnosti město tvoří především novodobá zástavba z 2. poloviny 20. stol. s dobrou občanskou vybaveností, několika sportovišti a kulturními zařízeními. Mezi kulturně-historickými památkami vyniká barokně-klasicistní evangelický kostel z r. 1785 na Nám. M. R. Štefánika, které je přirozeným obchodním centrem města. Před kostelem stojí kubistický generálův pomník z r. 1921. Nedaleký původně barokní ohrazený římskokatolický kostel sv. Štefana z počátku 18. stol. má dobové zařízení. V domě vdovy Anny Kolényiové, kde zasedala Slovenská národná rada, je dnes expozice Múzea slovenských národných rád. Původní stavba byla zrekonstruovaná a napojená na moderní pavilon vybudovaný podle projektu arch. M. Kusého. Vzniklo tím působivé spojení novodobé a staré architektury. V muzeu se nachází několik moderních plastik. V části Turá Lúka stojí římskokatolický kostel sv. Jana Nepomuckého z r. 1610 a klasicistní evangelický kostel z r. 1792. Pěkná je stará mlýnská usedlost na řece Myjavě, v obci je nově zrekonstruovaný Gazdovský dvor, představující typickou kopaničářskou usedlost z 19. stol. I v okolních kopanicích se dochovala původní lidová architektura 19. a počátku 20. stol. V Turé Lúce se v r. 1672 odehrála protirekatolizační vzpoura, pomník připomíná její popravené účastníky. Také se tu narodil významný slovenský architekt Dušan

Myjava – kubistický pomník M. R. Štefánika

Myjavská pahorkatina Trenčínský kraj Nepříliš rozlehlý geomorfologický celek záp.

Slovenska, součást Vnějších Západních Karpat, ohraničený ze západu Chvojnickou pahorkatinou, na severu přechází v Bielé Karpaty a na vých. v Považské podolí. Jeho jižní hranici tvoří Malé Karpaty, v krátkém úseku též Borská nížina. Patří do skupiny flyšových pohoří s pestrou geologickou stavbou. Jejím nejvyšším vrcholem je Bradlo (543 m). Celá oblast je turisticky vděčným cílem, převážně listnaté lesy se tu střídají s pastvinami a loukami, ve velké míře se tady dochovalo původní kopaničářské osídlení.

Mýtna

Banskobystrický kraj

270 m n. m., 1 180 obyvatel Obec na jižním okraji Stolických vrchů 14 km sz. od Lučence. Na návrší nad obcí stojí raně gotický evangelický kostel, obehnaný obrannou zdí s dřevěnou zvonicí. V interiéru svatyně je především barokní zařízení.

Mýtne Ludany Nitranský kraj Obec v Podunajské pahorkatině 8 km jv. od Levic, písemně doložená již r. 1075. Na nejvyšším místě stojí pozdně gotický římskokatolický kostel Všech svatých, pocházející z 15. stol., upravený renesančně r. 1570 a barokně r. 1770. Velký kalvinistický kostel s cibulovitou věží vznikl jako toleranční r. 1785, věž byla přistavena r. 1802. Na kanále Paríč se dochovala kamenná budova mlýna z 19. stol.

Na vrchu Vápnik (též Siklós, 274 m) sev. od obce se nachází památník v podobě pozorovatelny, připomínající, že odsud řídil své jednotky při přechodu fronty v r. 1945 maršál Malinovskij. Celý vrch patří k největším travertinovým kopám na Slovensku, také dnes poskytuje pěkné rozhledy. Minerální prameny daly vzniknout i nedalekému termálnímu koupališti (viz Kalinčiakovo). V bývalém lomu pod památníkem se našlo mnoho zkamenělin živočichů i rostlin.

Mýto pod Ďumbierom Banskobystrický kraj Horská obec a významné středisko letní a zimní rekreace na jižním úpatí Nízkých Tater 6 km sev. od Brezna. Původní osadu založili v 15. stol. horníci, kteří tu pro Brezno a Kremnici těžili železnou rudu a drahé kovy. Dominantami obce jsou klasicistní římskokatolický kostel sv. Matouše z doby před polovinou 19. stol. a klasicistní evangelický kostel z let 1822–28. V obci jsou četná ubytovací a stravovací zařízení, na jižním okraji je vyhledávaný lyžařský areál Ski centrum Mýto.

Nemšová tovní ruch a turistiku. Centrum města, pěkně upravené na pěší zónu, tvoří Štefánikova ul. a Hviezdoslavovo nám. Jednou z mála historických památek města je původně renesanční římskokatolický (v minulosti evangelický) kostel sv. Šimona a Judy z let 1656–59 s vitrážemi od akademického malíře V. Hložníka.

Poblíž kostela stojí barokní socha P. Marie z r. 1758. V městské zástavbě se dochovalo několik původních plátenických domů.

V letech 1875–99 tu provozoval svou právnickou praxi a vytvořil zde také velkou část svého rozsáhlého díla Pavol Orságh Hviezdoslav – jeho pomník je na pěší zóně.

Naháč – fara s expozicí J. Fándlyho

Naháč Trnavský kraj Obec na vých. úpatí Malých Karpat 19 km ssz. od Trnavy. Na návrší záp. od obce stojí novodobý římskokatolický kostel sv. archanděla Michaela z r. 1940, obehnaný renesanční obrannou zdí. V obci je stará fara, kde v letech 1780–1807 působil kněz, osvícenský spisovatel a národní buditel Juraj Fándly (1750–1811). V současnosti je tu zřízené malé muzeum s expozicí věnovanou jeho životu a dílu i dobovému bydlení. Severně od obce, na zalesněném vrchu nad údolím Dubovského potoka, stojí zřícenina františkánského kláštera a kostela sv. Kateřiny, založeného r. 1618.

V minulosti to bylo významné poutní místo.

Po rozpuštění řádu na konci 18. stol. areál postupně zpustl. Do dnešní doby se dochovaly fragmenty jednoho z křídel klášterního areálu a zdivo kostelní lodě a věže. U vstupu je krátký zrekonstruovaný úsek malokarpatské úzkokolejné železnice, kterou založil v 80. letech 19. stol. hrabě Juraj Pálffy. V dobách své největší slávy měla až 70 km, její provoz byl definitivně ukončen v 60. letech 20. stol.

Nálepkovo

Košický kraj

590 m n. m., 3 080 obyvatel Velká obec v údolí Hronce ve Volovských vrších, založená jako hornická osada okolo r. 1272, první písemná zmínka je z r. 1290, od r. 1358 městečko. Těžívala se zde měď a železná ruda, klapaly tu slavné hamry a doutnala vysoká pec. Až do r. 1948 se sídlo nazývalo Vondrišel a mívalo vysoký podíl německého obyvatelstva. Na pěkně upravené historické náměstí s moderní zvoničkou shlíží barokní budova radnice s věží z konce 18. stol, halový klasicistní evangelický kostel z r. 1785 bez věže a pozdně barokní římskokatolický kostel sv. Štěpána z let 1770–81. Nad obcí se nachází osvětlený lyžařský vlek.

R. 1847 byly při bohatých studených pramenech v místní části Čierna Hora vybudovány malé lázně s prvním vodoléčebným ústavem na dnešním území Slovenska. Oblibě se těšily

zejména u obyvatel dolních Uher, kteří zde trávili letní dovolenou na horském vzduchu.

V provozu byly až do 2. světové války. Dnes zde funguje dětská ozdravovna a areál školy v přírodě, dochovala se pěkná hrázděná budova sanatoria.

Necpaly Žilinský kraj Obec v široké Turčianské kotlině, na záp. úpatí Veľké Fatry, 10 km jjv. od Martina. Písemně se připomíná r. 1266, po r. 1592 se stala centrem vzdělanosti, vznikla tu evangelická latinská škola a později artikulární gymnázium. Dnes obec překvapí každého návštěvníka vysokou koncentrací památek. V dominantní poloze ve

ně renesančním oltářem z r. 1611, který dal vyhotovit palatin Juraj Thurzo do kaple na Oravském hradě, do původního dřevěného artikulačního kostela v Necpalech byl přenesen r. 1752. V obci stojí čtyři zámky, z nichž tři dnes chátrají. Nejstarší, renesanční se dvěma charakteristickými nárožními věžemi v průčelí pochází asi ze 2. poloviny 17. stol., poblíž stojí tzv. Franklinovský zámok, na náměstí tzv. Modrý zámok, pěkně zrekonstruovaný je barokně klasicistní zámek zv. Dolný. Raritou obce je vodní dílo Necpaly, první slovenská obecní elektrárna. Stojí v centru a dlouhý náhon s 24lopatkovou turbínou je nepřehlédnutelný.

Nemčiňany Nitranský kraj Obec na okraji výběžku Štiavnických vrchů do Podunajské pahorkatiny 10 km jv. od Zlatých Moravců, doložená r. 1232. Římskokatolický kostel sv. Michaela archanděla je původně románský ze 13. stol., často však byl přestavován, dnes mu dominuje nová přístavba s věží. Cenná je románská křtitelnice, upravená renesančně.

Nemecká

Banskobystrický kraj

Nálepkovo – centrum obce s radnicí a kostelem sv. Štěpána

440 m n. m., 1 840 obyvatel Obec v údolí Hronu v záp. části Horehronského podolie 16 km záp. od Brezna. Dominantou je v jádru gotický římskokatolický kostel sv. Mikuláše biskupa, později klasicistně upravený. V bývalé vápence u obce došlo k jedné z největších slovenských tragédií za 2. světové války. Po potlačení SNP tu fašisti zavraždili střelou do týla a poté spálili více než 900 protifašistických bojovníků a Židů, včetně žen a dětí. Prostor vápenky je upravený jako pietní místo s památníkem a malým muzeem.

Námestovo

Nemšová

Žilinský kraj

614 m n. m., 8 120 obyvatel Okresní město na březích Oravské přehrady, administrativní centrum Horní Oravy 60 km vsv. od Žiliny.

Původní osadu založil František Thurzo na základě valašského práva v r. 1557. Vzhledem k výhodné poloze na známé cestě obchodníků se solí se osada rychle rozvíjela a v r. 1776 ji Marie Terezie povýšila na město. Tehdy se tady rozvinulo plátenictví, v r. 1884 vznikl Priemyselný spolok hornooravských plátenníkov.

Pohromu znamenal konec 2. světové války, kdy byla při osvobozovacích bojích více než polovina města zničena. Další velkou ranou bylo zatopení velké části Námestova vodami Oravské přehrady v r. 1953. Většina zástavby je novodobá, v posledních letech vyrůstají především na nábřeží zařízení podporující ces-

svahu nad obcí stojí raně gotický římskokatolický kostel sv. Ladislava krále z doby okolo r. 1270 s cennými středověkými nástěnnými malbami v interiéru, mezi nimiž vynikají zejména fragmenty Ladislavské legendy. Na druhém konci obce se nachází evangelický kostel z poloviny 19. stol. s unikátním pozd-

Trenčínský kraj

228 m n. m., 6 320 obyvatel Město na úpatí Bielých Karpat 9 km ssz. od Trenčína. Původní osada na křižovatce starých obchodních cest se připomíná r. 1242 jako majetek hradu Súča. Později patřila k trenčínskému panství. Pozoruhodnou stavbou je

Necpaly – Franklinovský zámok

157

N