Dvorní ‰a‰ek - zlom
18.5.2012
9.45
Stránka 5
1 Mlékem to b˘t nemohlo, neboÈ jsme je oba pili ze stejn˘ch prsou. Princátko pfiirozenû z pravého Àadra, jak se slu‰í a patfií, kdeÏto já, jeho spolukojenec neboli bratr po mléku, z levého. Princovou kojnou byla má matka Barbora. KdyÏ jsme se oba nauãili mluvit, zkrátili jsme její jméno na Barba; taky já jsem ji pozdûji tak oslovoval a matkou jsem ji naz˘val jen v rozhovoru s jin˘mi. Svûtlo svûta, ne vÏdy vesele záfiící, neboÈ mÛÏe b˘t právû tak zatracenû chabé a docela bez tfipytu – jak jsem se pozdûji aÏ pfiíli‰ ãasto pfiesvûdãoval –, jsme spatfiili ve znamení B˘ka. Na‰e nové saeculum neboli pokolení Ïilo teprve pár mûsícÛ, a tak bylo zcela v rukou boÏích, zda se bude utváfiet uspokojivûji neÏ to staré. BÛh se v‰ak nijak zvlá‰È nepostaral, neboÈ do chvíle, kdy toto sepisuji, pro‰lo zemí jiÏ ‰est desetiletí, a kdyÏ mÛj bratr po mléku Albrecht pfiednedávnem zemfiel, peãlivû jsem si pfiifiízl nûkolik tuctÛ husích brk, udûlal si zásobu inkoustu a pfiipravil ‰tÛsek papyrÛ. Obstaral jsem si levnûj‰í druh, mohlo by se totiÏ docela dobfie stát, Ïe své spisky nakonec (nebo spí‰ hned na zaãátku?) pfiedám plamenÛm. Za to, Ïe já, b˘val˘ scurra a sannio – v‰eobecnû oznaãovan˘ za dvorního ‰a‰ka a komorního skfieta –, umím psát a ãíst, ba dokonce docela dobfie ovládám latinu, vdûãím právû svému bratrovi po mléku. Ponechme stranou otázku, zda je to dvornímu ‰a‰kovi ku prospûchu. Slovo „vdûãím“, které právû padlo, musím opravit v tom smyslu, Ïe se mÛj vdûk nakonec zmûnil v nevdûk, coÏ je pro oznaãení mého chování je‰tû velice mírn˘ v˘raz. Ale Ïe toho nelituju, má své dobré dÛvody, k nimÏ se je‰tû vrátím. 5