Dokonalá partie - zlom
10.10.2012
12.24
1
Stránka 5
Ačkoli se leckomu asi bude zdát zvláštní, že si někdo může v Hyde Parku připadat jako na své vlastní zahradě, Julia Millerová se tam cítila přesně tak. Vyrůstala v Londýně a každodenní projížďky parkem neodmyslitelně patřily k jejímu dětství i dospívání. Vyrážela tam už jako malá na svém prvním poníkovi, ale i později, na plnokrevných klisnách, které jí patřily. Kolemjdoucí jí mávali, přestože se s ní osobně neznali – prostě si na její přítomnost zvykli. Místní smetánka, obchodníci na cestě za prací i zahradníci, ti všichni Julii nikdy nenechali bez povšimnutí, naopak ji brali jako svou. A ona – vysoká, vždy oblečená podle módy a blond vlasy dokonale upravené – jejich pozdravy a úsměvy pravidelně opětovala. Měla přátelskou povahu a lidé ji přijímali vstřícně. Ještě podivnější než to, že se Julia v podobně rozlehlém parku cítila jako doma, byly poměry, z nichž vzešla. Vyrůstala v části města, kterou obývala horní vrstva, přestože její rodina mezi horní vrstvu nepatřila. Millerovi žili v jednom z velkorysých domů na Berkeley Square, neboť bydlení tam nebylo výhradně výsadou šlechty. Juliini předkové získali své příjmení v době středověku, kdy si lidé brali jména podle toho, jakou živnost provozovali, a zkraje osmnáctého století byli jedni z prvních, kdo na nově založeném náměstí Berkeley začali stavět. Millerovi tam tedy bydleli už po několik generací. Julia byla mezi sousedy nejen známá, ale taky oblíbená. Její nejlepší kamarádka Carol Robertsová pocházela ze šlechtické rodiny a měla ji ráda i další urozená děvčata, s ni5