0035044

drÏen˘ch ‰oural dovnitfi. Krátce se rozhlédl kolem, jestli neuvidí nûkoho známého, s chabou nadûjí, Ïe tfieba nûkdo pfii‰el kvÛli nûmu. KdyÏ ho usadili na jednu z dlouhé fiady Ïidlí, jeden z ozbrojen˘ch stráÏn˘ch se k nûmu naklonil a fiekl: „Ten kluk, cos ho zabil. Tamhle vzadu, v tûch modr˘ch ‰atech, to je jeho máma.“ Se sklopenou hlavou se Tequila pomalu obrátil a pohlédl pfiímo do vlhk˘ch, napuchl˘ch oãí Pumpkinovy matky, ale jen na vtefiinu. Adelfa hledûla na hubeného chlapce ve vûzeÀské kombinéze, která mu byla pfiíli‰ velká, a pfiem˘‰lela, kde je asi jeho matka a jak ho vychovala a jestli má otce a pfiedev‰ím, jak a proã se jeho cesta zkfiíÏila s cestou jejího syna. Oba dva byli asi stejnû stafií, podobnû jako zbytek obvinûn˘ch – mohlo jim b˘t kolem dvaceti let. Policisté jí prozradili, Ïe ten útok, jak se alespoÀ zpoãátku zdálo, nesouvisel s drogami. Ale ona tomu nevûfiila. Drogy byly souãástí kaÏdé úrovnû Ïivota na ulici, to Adelfa vûdûla aÏ pfiíli‰ dobfie. Pumpkin koufiil trávu a bral crack a jednou ho zatkli za drÏení drog, i kdyÏ nikdy nemûl sklony k násilí. Policisté fiíkali, Ïe to vypadá na náhodné zabití. V‰echna zabití na ulici jsou náhodná, tvrdil její bratr, ale kaÏdé má nûjak˘ dÛvod.

Na jedné stranû soudní sínû stál stÛl, u nûjÏ se shromaÏìovaly úfiední osoby. Policisté si ‰eptali se Ïalobci, ktefií listovali spisy a protokoly a hrdinsky se pokou‰eli udrÏet v papírování krok s pfiísunem zloãincÛ. U stolu naproti se s kaÏdou otoãkou soukolí justiãního systému stfiídali obhájci. Soudce chrlil jedno obvinûní související s drogami za druh˘m; v mnoha pfiípadech ‰lo o poru‰ení pravidel podmíneãného propu‰tûní. KdyÏ zaznûlo jméno obÏalovaného, stráÏní ho pfiedvedli pfied soudce, kde zÛstal mlãky stát.

Jakmile se vyfiídily potfiebné dokumenty a soudní pfiíkazy, stráÏní dotyãného odvedli zpátky do vûzení. „Tequila Watson,“ ohlásil soudní zfiízenec.

9