KDO
BYL SILNĚJŠÍ: C Í S A Ř , N E B O PA P E Ž ? Téměř celý život trval boj o nadřazené postavení mezi Ludvíkem Bavorským a papežem Janem XXII. Poté, co byla rukavice hozena, nebyl žádný z nich ochoten ustoupit.
Ludvík, který později v historii dostal přízvisko Bavorský, se narodil do spletitých časů, středověké struktury se rozpadaly a první Habsburk na královském trůnu, Rudolf, nebyl přes intenzivní snahy schopen učinit rozhodující opatření, především co se nástupnictví týče. V posledních desetiletích byly mocenské pozice zemských knížat příliš silné, takže se zdálo, že jen muž se silnou domácí oporou v zádech může strhnout kormidlo. Ludvík IV. spatřil světlo světa v Mnichově na přelomu roků 1281/2 jako druhorozený syn vévody Ludvíka Přísného a rozhodně se nezdálo, že by byl čekatelem na německou královskou korunu. Když otec překvapivě brzy zemřel, dala matka Matylda dvanáctiletého chlapce na několik let k habsburským příbuzným do Vídně. Tam se v kruhu bratranců a sestřenic nejen učil cizí jazyky, ale mohl se připravovat i na politický úřad, neboť matka a král Albrecht I. měli v úmyslu učinit Ludvíka spoluregentem bratra Rudolfa ve vévodství Horní Bavorsko, plán, jehož uskutečnění vedlo k dlouhotrvajícím sporům mezi bratry. A i když měl Ludvík s habsburskou rodinou zpočátku dobré vztahy, velmi brzy došlo k těžkostem, když stejně jako jeho bratranec Friedrich natahoval ruku po říšské koruně. Protože se němečtí kurfiřtové nemohli rozhodnout, kdo má v budoucnu v říši vládnout, došlo v roce 1314 k dvojí volbě a ke korunovaci jak Ludvíka tak i Friedricha, přičemž jeden 9