·alamoun - zlom
13.4.2011
9.07
Stránka 9
1 Její v˘kfiiky pronikaly tenk˘mi stûnami královského paláce v Marjabu ve stále krat‰ích intervalech a zároveÀ slábly. Nakonec uÏ pfiipomínaly spí‰e ospalé pípání ptáka krátce pfied setmûním. Hadad, král a veleknûz ze Sáby v jedné osobû, ve vedlej‰ím pokoji naslouchal, ãekal, doufal a modlil se. Jeho manÏelka Zabíba pocházela z královského rodu v Katabanu, ze zemû, která se Sábou sousedila na jihu. Díky pfiíbuzensk˘m sÀatkÛm v mnoha pokoleních byla pfiíli‰ slabá a neduÏivá. Jinak to byla milá a laskavá dívka, snad jen trochu vydû‰ená, moc toho nenamluvila a drÏela se stranou harémového tlachání. Teì byla tûhotná se sv˘m prvním dítûtem a porodní bolesti ne a ne skonãit – trvaly uÏ pfies tfiicet hodin. Potichu vstoupil Ptahmose, egyptsk˘ osobní lékafi. Byl pouãen, Ïe v tûchto tûÏk˘ch hodinách nemusí klepat a mÛÏe vcházet a odcházet, jak to vyÏaduje stav vûcí. Uklonil se, nijak pfiehnanû hluboko, jak bylo jeho zvykem. „V˘sosti, tvoje manÏelka Zabíba ti porodila syna.“ Hadad vyskoãil, coÏ obvykle nedûlal, protoÏe byl od mládí zvykl˘ pohybovat se s královskou dÛstojností. „Îije, je zdrav˘?“ Holohlav˘ lékafi, jenÏ si jako knûz bohynû Sachmet odstranil ve‰keré tûlesné ochlupení, zvedl obû ruce v pochybovaãném gestu. „Ano, V˘sosti, Ïije, ale...“ Odka‰lal si a hledal vhodná slova. „Ale co?“ naléhal na nûho král. „Pfiivést ho k Ïivotu nebylo nijak snadné. KdyÏ pfii‰el na svût, ned˘chal, ale na‰tûstí jsem mûl pfiipravenou esenci 9