Page 1

před 216–199 miliony let

Herrerasaurus Krutý raný predátor Herrerasaurus byl silný predátor a jeden z nejranějších dosud objevených dvounohých masožravých dinosaurů období triasu, který byl při lovu býložravých dinosaurů a dalších plazů schopen využívat veliké ostré zuby a zlověstné pařáty.

Období pozdního triasu

Odkud ho známe? Herrerasaurs se vyskytoval jen na území Argentiny, kde byl objeven začátkem 60. let ARGENTINA

20. století. První nálezy byly ne zcela jasné úlomky, nad nimiž se odborníci jen dohadovali, jak asi Herre-

rasaurus vypadal. Někteří paleontologové se domnívali, že šlo o raný druh sauropoda (sauropodi jsou obří dlouhokrcí dinosauři). K nálezu daleko lépe zachovaných pozůstatků došlo až v 90. letech 20. století. Součástí tohoto nálezu byla fascinující celá lebka, a odborníci se tak mohli shodnout v názoru na jeho vzhled.

Stejně jako mnoho dalších masožravých dinosaurů měl i Herrerasaurus na ocasních obratlech neobvyklé kostěné vidlice, které mu pomáhaly držet ocas pevně a rovně nad zemí.

14

! PÁNavIí dinosauři

žr bka maso í n t o t . L e ro c e e v i Č ž ý v v rd měli t a nalezená i r čelist u í a n s d a spo h e re r í la na ě svědč m ž 8 o 8 c 9 , 1 e zubů jedinc á o t o otisky h n o , mož , že t o tom iný dravec . aurus usal j s o a k r o e r p Her také

Jak vypadal? Dvounohý predátor se silnými předními končetinami, pařáty a ptačíma nohama připomínal v jistých ohledech dravé dinosaury jury či křídy, například alosaura nebo tyranosaura. Jen byl proti nim pouze „středně velký“ a mohl působit „primitivněji“ než pozdější predátoři. Jeho krabicovitá lebka vybíhala vpředu v tupý čumák, a zuby v horní čelisti byly hodně dlouhé. Na „rukou“ měl pět prstů, ale čtvrtý a pátý prst byly malé a sotva viditelné. Raní primitivní dinosauři jako Herrerasaurus měli méně vyvinuté stehenní svaly než pozdější dinosauři. Přesto mohlo jít o velmi rychlé běžce.

Krk byl opatřený silnými svaly, které mu pomáhaly táhnout hlavu dozadu, když vytrhoval maso z mršiny.


tvé r uce

ětší ne ž

dvak rát v

Velikost Délka: 4 metry Hmotnost: 210 kilogramů Raný predátor s ohromnými zuby a přečnívajícími drápy na předních končetinách.

Svědectví kostí Spodní čelist hererasaura se skládala jako u většiny plazů z několika různých kostí. Ohebný kloub v polovině čelisti umožňoval její vyklopení ven, což zvětšilo velikost otevřené tlamy a umožnilo dinosaurovi polykat velké kusy masa.

před 216–199 miliony let

ovi Obr té pařáty byly

!

Období pozdního triasu

í ost n t o lik v i Ž ve

PÁN I

Nav zd Herr ory tom er u, že v tri asarus asu, obje se av vi byl n eob l už deta mnoha v yklý ana ilec jeho h „vysp tomický ělý“ ch kyč lišily . od k elní kos Napřík lad ti se yče dino lních ko velmi s saur ů tri tí většin asu. y

15


Coelophysis, štíhlý, rychlý dravec s dlouhými čelistmi plnými zahnutých zubů tvaru dýky, byl malým masožravým dinosaurem pohybujícím se po dvou (bipední predátor). Jeho jméno znamená „dutá forma“.

Dlouhý hubený ocas překrývaly na konci kostěné pruty. Ty špici ocasu silně zpevňovaly a zřejmě chránily před poraněním.

Štíhlá zadní končetina měla chodidlo se třemi prsty – ideální pro držení rovnováhy a rychlost.

če lis ti r

Coelophysis měl na předních končetinách čtyři prsty, z nichžpouze tři byly funkční, zatímco čtvrtý se skrýval pod masem.

Rychlý a hbitý Coelophysis měl mnoho společných znaků s ranými ptáky, včetně dutých kostí a zobákovité tlamy. V čelistech rostlo přes sto ostrých vroubkovaných zubů. Dlouhé prsty s ostrými drápy a krátké štíhlé přední končetiny, mnohem kratší než zadní končetiny, svědčí o tom, že se pohyboval jen po zadních končetinách. Útlé, duté kosti nasvědčují tomu, že byl velmi čilý, a velké očnice vypovídají, že k vyhledávání kořisti využíval zrak.

ám ov al o

Elegantní dinosaur

Jak vypadal?

Odkud ho známe? David Baldwin, amatérský sběratel fosilií, nalezl první pozůstatky v roce 1881 USA v lokalitě Ghost Ranch v Novém Mexiku. Ty byly bohužel velmi špatně zachované, takže neposkytly o tomto dinosaurovi jasnou představu. V roce 1947 Erwin Colbert naleziště znovu otevřel a zjistil, že jde o významné „pohřebiště“ fosilií rodu Coelophysis. Všichni dinosauři tu pravděpodobně zahynuli najednou, když je smetla povodeň.

Obrovské

před 216–199 miliony let Období pozdního triasu 16

Coelophysis

I! ynulo N Á P anch uh ic

m ost R mců, sa h G V sa ra 100 dinosau ky s e ř í p áďat avšak d o a ml , al s hysi zůst h p u t o l ýc Coe tastrofě úpln a ě t k š . ezi této í nal h koster š p e íc nejl sauř dino


Živ otn ve í lik os

bů u z h c ý n t d e ž a r v

s e př

1

0 0

Svědectví kostí Velikost Délka: 3 m Výška: 1 m Hmotnost: 45 kg Kostra velkého dospělého jedince je poměrně dlouhá, ale zvíře mohlo být díky dutým kostem a útlé stavbě těla lehké.

Vědci se zpočátku ze směsice kostí pocházejících ze stovek jedinců nalezených v lokalitě Ghost Ranch domnívali, že Coelophysis požíral jedince vlastního druhu, tedy že byl kanibal. Pozdější studie však dokázaly, že nalezené kosti živočichů, jimiž se živil, patřily malým zvířatům podobajícím se krokodýlům.

17


před 199–175 miliony let

Plesiosaurus

Období rané jury

Ve 20. letech 19. století objevila v Anglii Mary Anningová ANGLIE kostru plesiosaura. Vědci žasli nad dlouhým krkem tohoto tvora, ale mezera u báze krku některé vědce svedla k dohadům, že jde o podvrh. Mnoho pozdějších nálezů však potvrdilo, že zvíře skutečně mělo dlouhý krk. Fosilie plesiosaurů jsou dnes známy z hornin celého světa, ale rod Plesiosaurus je pro území Anglie typický.

Čtyři ploutve a dlouhý krk Plesiosauři byli mořští plazi s ploutvemi, kteří žili ve stejné době jako dinosauři (nešlo však o dinosaury ani jejich blízké příbuzné). Jeden z nejznámějších zástupců této skupiny – Plesiosaurus – byl dlouhokrký dravec s ohromnýma očima.

Odkud ho známe?

Jak vypadal? Všichni plesiosauři měli dva páry pádlovitých ploutví a zdá se, že vodou „prolétávali“. Ploutve (ve skutečnosti uzpůsobené přední a zadní končetiny) obsahovaly všechny kosti obvykle přítomné na předních a zadních končetinách plazů, ale zmnožený počet prstů a kostí je prodlužoval a více je připodobňoval křídlům. Plochá ramena, kyčelní kosti a propletená „břišní žebra“ tělo zpevňovaly. Ocas byl krátký a na špici mohl mít nízkou ploutev. Plesiosaurus měl dlouhý a pravděpodobně dost ohebný krk, pohyblivý do stran. Hlavu měl v porovnání s ostatními plesiosaury krátkou a širokou, veliké oči byly umístěné po stranách nahoře. Špičaté zuby byly tenké a slabě zahnuté. Krk se skládal ze zhruba čtyřiceti obratlů.

Průdušnice a jícen musely být velmi dlouhé.

Ploutve měl dlouhé, tenké a podobaly se křídlům. Živočich jimi při plavání komíhal nahoru a dolů.

18


bů zu

os tr ý ch Mn oh o

Ple

Délka: 4 m Hmotnost: 200 kg Dravec se čtyřmi ploutvemi a dlouhým krkem se nepodobal žádnému dnešnímu živočichovi, i když se někteří lidé domnívají, že lochneská příšera by mohla být dlouho hledaný plesiosaur!

í st tn iko vo el Ži v

Velikost

sio ob sauru ra kte tlů (t s měl y ré 3 ost krk jich m 8 až 4 atn v p oro áš je 2 krč ích n vn níc pr pl s ple odluž azů n ání s edm) h , k s o e do iosau valy. uvěř rkem ite ko N r šed nce oidi v ěkte lně ří š esá pře s p ak m t č ě krč a níc i sedm desá li ho t bra desá , t tlů.

PÁ N

I!

Svědectví kostí Vědci dosud nenašli žádný přímý doklad o potravě plesiosaura – například zachovaný obsah žaludku – ale tvar jeho lebky a zuby svědčí o tom, že lovil ryby a hlavonožce. Také se mohl živit mořskými korýši a dalšími živočichy, které lovil na mořském dně.

19


před 199–175 miliony let

Lesothosaurus Rychlý raný býložravec Lesothosaurus je jeden z nejranějších a nejprimitivnějších známých býložravých dinosaurů. Stejně jako většina raných dinosaurů byl malý a pohyboval se po zadních končetinách, a když se snažil uniknout tehdejším dravcům, nejspíše spoléhal jen na rychlost.

Odkud ho známe? Lesothosaurus je pojmenován podle Lesotha, africké země, kde byl objeven. K prvním nálezům došlo počátkem šedesátých let 20. století

rané jury

LESOTHO

a další kosterní pozůstatky byly objeveny ještě během téhož desetiletí. Lesothosaurus pochází z rané jury a žil spolu s různými dalšími dinosaury, k nimž patřili dlouhokrcí všežravci i štíhlý predátor Coelophysis. Malí býložrav-

Období

ci jako Lesothosaurus byli v rané juře velmi vzácní, přesto se však zřejmě roztroušeně vyskytovali po celém světě.

Jak vypadal? Lesothosaurus byl malý, po zadních končetinách se pohybující (bipední) dinosaur s krátkými předními končetinami. Měl úzký, skloněný čumák, konce čelistí připomínaly zobák a velké oči. Přední končetiny nejspíše využíval k zachycení větví, poté úzkými špičatými čelistmi okusoval listy a pupeny. Měl dlouhé, štíhlé svalnaté nohy se čtyřmi prsty. Jako u všech pozdějších ptakopánvých dinosaurů s kyčelními kostmi podobnými jako u dnešních ptáků, směřovaly prutovité kosti u lesothosaura dolů nazad. To zřejmě uvolňovalo místo větším vnitřnostem – velmi užitečný znak u tvora, který se živil rostlinami, a proto potřeboval objemnější střeva k účinnému trávení rostlinného materiálu.

Malého býložravce lesothosaura zřejmě „zdobily“ matné barvy, což mu pomáhalo skrýt se před predátory. Dlouhé štíhlé končetiny se čtyřmi ostrými drápy, užitečné pro běh a pravděpodobně i kopání.

20

Tělo, krk a přední končetiny byly štíhlé a lehké.


Živ otn vel í iko st Velikost Délka: 1 m Hmotnost: 20 kg Vzhledem ke značně vyvinutým svalům nohou a ocasu byli zřejmě malí dinosauři jako Lesothosaurus poměrně těžcí.

Malí

PÁN I!

býlož raví jako Leso dinosauř i byli v thosaurus mnoh rané juř onás o bně p e jiným i větš řekon ími b zvláš ýložr áni tě ra avci, nými sauro příbuzný mi podů .

Svědectví kostí Listovité zuby měly vroubkované okraje. Tento tvar, podobající se tvaru, který můžeme vidět u dnešních leguánů, je vhodný ke žvýkání listí. Přesto však tesákovité zuby v přední části horní čelisti mohl Lesothosaurus využívat k chytání hmyzu, malých ještěrů a dalších drobných živočichů.

21


před 199–175 miliony let

Stenopterygius

Sten

Rychlý ryboještěr Ichtyosauři – někdy nazývaní ryboještěři – byli plazi rybího tvaru, kteří se vyvinuli ze suchozemských předchůdců během triasu. Stenopterygius byl vyspělý jurský ryboještěr. Tvarem se podobal dnešním rychle plavajícím mořským živočichům, například tuňákům nebo velkým bílým žralokům.

!

Odkud ho známe? Stenopterygius je jedním z nejznámějších ichtyosaurů, protože byly nalezeny

NĚMECKO

to?ly e t js ura tvoři i l ě a tyos é prsty h Věd c i louh utve nou

d ev Plo ečně ojené p m i h j vý erýc y sp t d k a ě om Un sty dohr a kůží. o pr i t y t í t e tkán urů s než třice a s o ichty ly z více – tvoje da ků sklá ích člán n tři! prstn ty mají je prs

PÁN I

opte rygi oči, ale z us sice m as ta neby k vý ěl velké l y . N j měli imeč ěkte s ří ich n oční kutečně tyos é auři bulv ohro a jin jursk ého mné oči ého evro ic pské – Tem nod htyosau onto ra ro ho s du a ur prům ěr 26 us měla cm Jako talíř! !

stovky prvotřídních koster. Kolem některých se dochovaly i obrysy těl. Většina nálezů druhu Stenopterygius pochází z hornin spodní jury z lokality Holzmaden v jižním Německu, ale jejich fosilie se rovněž našly v Anglii, Francii, Lucembursku a Argentině. Známe několik druhů stenopterygia, které se liší velikostí, tvarem čumáku a délkou ploutví.

Jeh

lovit é

zuby a veliké


Tvrdá, hladká kůže dodávala tělu proudnicovitý tvar.

Jak vypadal?

Svědectví kostí

Stenopterygius byl živočich s proudnicovitým tvarem těla, dlouhým, špičatým čumákem a s půlměsíčitou, svislou ocasní ploutví. Měl dva páry dlouhých úzkých ploutví. Přední ploutve byly větší než zadní (oba páry byly modifikovanými dvojicemi končetin). Stenopterygius měl ohromné oči a vynikající zrak. Nozdry byly v blízkosti očí, daleko od špičky čumáku. V dlouhé čelisti byly zasazeny malé špičaté zuby, ale s postupem věku o všechny přišel.

Mnoho fosilií rodu Stenopterygius mělo uvnitř těla menší exempláře stejného druhu. Jejich umístění svědčí o tom, že šlo o nenarozené potomky, ne o potravu. Velký počet mláďat se rodil ocasem napřed, takže dokázala rychle vyplout ke hladině, aby se poprvé nadechla.

or! oči, dokonalý predát

Živo tní veli kos t

před 199–175 miliony let

Zadní ploutve byly tuhé a jejich kostru tvořily tři dlouhé prsty.

Období rané jury

Díky silným čelistním svalům dokázal živočich rychle chňapavě skousnout.

Velikost Délka: 4 metry Hmotnost: 760 kilogramů Stenopterygius byl středně velký ichtyosaurus, který se velikostí a tvarem podobal velkému delfínovi. Byl to rychlý plavec, stejně jako delfín, dokázal pronásledovat ryby a hlavonožce a vyskakovat nad mořskou hladinu. Jednotlivé druhy rodu Stenopterygius dorůstaly různých rozměrů. Někteří měřili tři metry, zatímco u jiných mohla délka těla přesáhnout i šest metrů.

23

0034733  
Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you