KAPITOLA První
Mladík umíral o samotě. Nikdo o tom nevěděl a jen jediného člověka by to zajímalo. Ležel, vyhublý na kost ze zkázonosného užívání drog, na páchnoucím slamníku v koutě špinavého pokoje opuštěného domovního bloku. Slum se nacházel ve zkrachovalé bytové zástavbě jednoho ze „sídlišť“ v Anacostii, ve čtvrti, kterou se město Washington nijak nechlubí a do níž nezavítá jediný turista. Kdyby mladík věděl, že jeho smrt vyvolá válku, nerozuměl by tomu a bylo by mu to jedno. Takové účinky má užívání drog na mladý mozek. Zničí ho. * * * Pozdně letní večeře v Bílém domě byla na poměry prezidentské pohostinnosti relativně skromná. Po aperitivu v předpokoji se k jídlu usadilo pouhých deset manželských párů a osmnáct z těchto dvaceti stolovníků se rozplývalo nad tím, že tu jsou. Devět z nich byli významní dobrovolníci z ministerstva pro záležitosti veteránů, celonárodního úřadu, jenž se 15