Page 1

ÚVOD

Jak se uzdravit Láska neví, co je protiklad. Láska neví, co je konflikt. J. KRI·NAMURTI

„ “ Jsrdceryvn˘ch pfiíbûhÛ. Bûhem své tfiicetileté praxe jsem AKO LÉKA¤ ZAMù¤EN¯ NA CELOSTNÍ MEDICÍNU SL¯CHÁM MNOHO

zjistil, Ïe migréna, únava, zaÏívací potíÏe nebo bolavá záda ãasto slouÏí jako jakási vstupenka, která svého drÏitele opravÀuje k tomu, aby mu lékafi vûnoval alespoÀ trochu pozornosti. Po v‰em, co jsem za ta léta o lidsk˘ch problémech vyslechl, dnes uÏ vím, Ïe poskytnu-li svému pacientovi pocit bezpeãí, seznámí mû na oplátku se sv˘m pfiíbûhem – s pfiíbûhem, jehoÏ podstata vût‰inou tak ãi onak souvisí s umûním dávat a pfiijímat lásku. A úspû‰ná léãba mÛÏe zaãít aÏ ve chvíli, kdy se mi podafií vynést na svûtlo skryt˘ v˘znam pacientovy nemoci. Asi jste správnû uhodli, Ïe na lékafiské fakultû jsem se po emoãních kofienech lidsk˘ch nemocí pátrat nenauãil. Konvenãní pfiístup nám místo toho ukládal ti‰it pfiíznaky: pfii bolestech hlavy pfiedepsat analgetikum, pálení Ïáhy uhasit lékem proti pfiekyselení, depresi zmírnit inhibitorem regulujícím hladinu serotoninu. V dne‰ní dobû, kdy je s pacientem kaÏd˘ ãtvrt˘ lékafi hotov bûhem necel˘ch deseti minut, je mírnûní pfiíznakÛ vûc praktická a úctyhodná. Lék proti úzkosti sice ke kofienÛm va‰ich obtíÏí nepronikne, ale budete se po nûm cítit ménû stísnûnû. Protizánûtliv˘ pfiípravek se sice základní pfiíãiny va‰ich vlekl˘ch bolestí nedobere, ale mûl by vám umoÏnit vykonávat domácí práce 15


Uzdravte se láskou

o nûco snadnûji. A vypûstujete-li si následkem kaÏdodenního uÏívání analgetik ‰patné trávení, úãinn˘ lék proti pálení Ïáhy vám Ïaludek opravdu uklidní. Tlumení symptomÛ má nespornû svÛj v˘znam a m˘m úmyslem rozhodnû není znevaÏovat postupy, které trpícím lidem pfiiná‰ejí úlevu. Pfiesto jsem uÏ dávno pfied nástupem na fakultu cítil, Ïe nemoc nám k léãbû a ke zmûnû sk˘tá pfiíleÏitost je‰tû o nûco hlub‰í, a Ïe zamûfiujeme-li se pouze na mírnûní pfiíznakÛ, tato pfiíleÏitost nám uniká. Tûlo nás, podobno malému dítûti, o sv˘ch potfiebách informuje pomûrnû jednodu‰e a pfiímoãafie. KdyÏ touÏí po jídle, po lásce nebo po nov˘ch záÏitcích, kdyÏ si chce odpoãinout nebo se zbavit jedovat˘ch zplodin, vÏdycky dá vzniknout patfiiãnému pocitu, kter˘ nás na to má upozornit. A kdyÏ se tûmito signály dáme vést a základním potfiebám svého tûla vûnujeme pozornost, odpoví tûlo tím, Ïe vyrobí chemické látky, podle nichÏ se pozná, Ïe je mu dobfie. KdyÏ naopak na jeho volání nedbáme, zaãne volat hlasitûji. A pokud se mu pfiese v‰echno úsilí nepodafií vzbudit nበzájem, mÛÏe s námi na chvíli pfiestat mluvit, ale dfiíve ãi pozdûji se ozve tak, Ïe to uÏ nebude moÏno pfieslechnout. Pfiíbûhy Pfiíãinou na‰ich nemocí b˘vají na‰e „pfiíbûhy“. Postihne-li podnikatele srdeãní slabost, bude její pfiíãinou trvalé pracovní vypûtí, které ho vystavilo obrovskému tlaku, aniÏ se mu za to v práci ãi doma dostalo valného uznání. Postihnou-li ãerstvû rozvedenou Ïenu stfievní potíÏe, bude to zpÛsobeno tím, Ïe dlouhá léta nebyla ochotna naslouchat sv˘m pocitÛm a odejít od muÏe, kter˘ jí ubliÏoval. A Ïena, jejíÏ otec byl alkoholik, dfiíve ãi pozdûji zjistí, Ïe její vleklé problémy s nadváhou souvisejí s bolestí, kterou jí v dûtství pÛsobilo jeho chování. Na‰e úzce zamûfiená lékafiská vûda si tûchto souvislostí nev‰ímá. Pálení Ïáhy podle ní nepramení z pracovního vypûtí, n˘brÏ z toho, Ïe nám do jícnu pronikají molekuly 16


Úvod: Jak se uzdravit

Ïaludeãních kyselin. Vysok˘ krevní tlak není zpÛsoben boufiliv˘m manÏelstvím, n˘brÏ nadmûrn˘m mnoÏstvím angiotenzinu v krevním fieãi‰ti. Nespavost údajnû nesouvisí s tím, co jsme kdysi proÏívali, kdyÏ se na‰i rodiãe kaÏdou noc hádali, n˘brÏ s nedostatkem inhibiãního neurotransmiteru GABA. Depresi lze vysvûtlit nedostatkem serotoninu, takÏe uÏ není nutno zkoumat, zda dobfie vycházíme se sv˘m okolím a zda vedeme smyslupln˘ Ïivot. Aãkoli v‰echny tyto pfiípady mají spoleãn˘ základ v pfiíbûhu o tom, Ïe nejsme schopni dávat ãi pfiijímat lásku, konvenãní medicína na‰e pfiíbûhy odhalovat odmítá. Lidé jako molekuly Vût‰inu let stráven˘ch na lékafiské fakultû mi zabrala snaha seznámit se s principy, na kter˘ch je konvenãní medicínsk˘ pfiístup postaven. Pfiírodní vûdy uãí, Ïe lidé jsou pytle naplnûné biochemick˘m obsahem, a pokud na tento základní pfiedpoklad pfiistoupíme, logicky z nûho vyplyne, Ïe s vût‰inou zdravotních poruch si nejlépe poradí farmaceutická léãba. Farmaceutické léky jsou úãinné. Jejich prostfiednictvím vás mohu (pfiinejmen‰ím po urãitou dobu) uspávat nebo probouzet, mohu zpomalovat nebo zrychlovat pohyb potravy ve va‰em trávicím ústrojí, mohu vám zvy‰ovat ãi sniÏovat krevní tlak a tlumit va‰i bolest. PotíÏ je ov‰em v tom, Ïe kdyÏ takováto léãba zabírá, nemusíte zkoumat svÛj Ïivot a mûnit své návyky. Prav˘m klíãem k vyléãení je pfiitom právû sebeanal˘za a zmûna Ïivotního stylu. Tûlo se nám snaÏí nûco povûdût Signály, které tûlo vysílá, ãasto opomíjíme aÏ do okamÏiku, kdy nám zaãne b˘t ‰patnû. Po hádce s manÏelkou zhltneme tûsnû pfied usnutím zbyl˘ kus pizzy se salámem. Hodinu nato nás probudí stra‰livé pálení Ïáhy, ale kdyÏ spolykáme pár prá‰kÛ, za chvíli dyspepsie poleví. Jaké si z toho vezmeme pouãení? PfiestoÏe tûlo (a du‰i) by potû‰ilo, kdyby 17


Uzdravte se láskou

nám koneãnû do‰lo, Ïe na‰e zaÏívací potíÏe jsou projevem du‰evního trápení, moÏná si jen pomyslíme, Ïe bychom lék mûli pfií‰tû spolknout radûji uÏ pfied spaním. Od roku 1928, kdy byl objeven penicilin, se konvenãní medicína u‰lechtile snaÏí najít úãinné stfielivo, které by umûlo tu ãi onu nemoc pfiesnû zasáhnout. Badatelé si kladou za cíl objevit lék proti rakovinû, artritidû ãi Alzheimerovû chorobû a v˘znamnû jsme pokroãili pfiinejmen‰ím v tom, Ïe jsme schopni poskytnout trpícím úlevu. Tváfií v tváfi nejpalãivûj‰ím zdravotním problémÛm zÛstávají v‰ak na‰e moÏnosti stále velmi omezené. Kdyby existovaly pilulky, které by dovedly bez závaÏn˘ch vedlej‰ích úãinkÛ vyléãit úzkost, alkoholismus, obezitu nebo citliv˘ traãník, nemûli bychom sebemen‰í dÛvod je neuÏívat. Chorob, které umí na‰e farmaceutická munice pfiimût ke kapitulaci, je ov‰em bohuÏel jen málo. Ve velké vût‰inû pfiípadÛ lék pouze zmírní pfiíznaky a ãasto s sebou nese vedlej‰í úãinky, které jsou podobnû nepfiíjemné nebo i podobnû nebezpeãné jako sama nemoc, proti níÏ jej lékafi pfiedepsal. Alternativní alternativa Jakou tedy máme alternativu? Na slovo „alternativní“ jsou mnozí zdravotniãtí pracovníci citliví. Konvenãní alopatická medicína jím rozumí nedostateãnû vyzkou‰ené zákroky, které pacienty odvádûjí od úãinné léãby. Nekonvenãnû zamûfiené léãitelství jím rozumí individualizované postupy, které mohou ãlovûku v jeho „ne-moci“ ulevit, pfiestoÏe nebyly podrobeny peãlivému vûdeckému zkoumání. Já se v‰ak na vûc dívám trochu jinak. Ochotnû pfiijmu cokoli, co mÛÏe lidskému tûlu a du‰i pfiinést úlevu, ale jsem ostraÏit˘ vÛãi zákrokÛm, které vkládají v‰echnu moc do rukou tomu ãi onomu uzdravovateli, aÈ uÏ jde o lékafie, chiropraktika nebo bylinkáfie. Mám radost, kdyÏ akupunktura, homeopatick˘ lék nebo nûkter˘ z takzvan˘ch doplÀkÛ stravy utlumí nûãí stfievní potíÏe nebo migrénu; ale kladu si otázku, na jak dlouho se asi mÛÏe pacientovi ulevit, 18


Úvod: Jak se uzdravit

pokud si neuvûdomí, Ïe zdrojem jeho potíÏí byly turbulence du‰evní, a pokud nevûnuje pozornost svému pfiíbûhu ãi „Ïivotopisu“, ukrytému pod biologick˘m povrchem. JestliÏe pacient nepochopí, Ïe je nutno pfiedev‰ím zacelit ono hlub‰í poranûní, které mu brání dávat a pfiijímat lásku, projeví se jeho pfiíbûh brzy nanovo. Dá-li lékafi pacienta „do pofiádku“, aniÏ prozkoumá jeho nemoc ve v‰ech souvislostech, symptomy se sice moÏná zmírní, ale pacientovy hlub‰í potfieby zÛstanou neuspokojené a jeho du‰evní i tûlesné zdraví bude stále zranitelné. Bolesti hlavy mÛÏe taková léãba utlumit, ale nespavost se po ní zhor‰í. Analgetika, která pfiedepí‰eme proti bolestem zad, povedou k vystupÀování potíÏí zaÏívacích. A kdyÏ farmakologicky potlaãíme úzkostné stavy maminky, která doma peãuje o dítû, zaãne ji místo úzkosti trápit vleklá únava. Tûlo se nám snaÏí nûco fiíci, ale konvenãní medicína mu nenaslouchá a farmaceutické léky jí slouÏí jako úãinná zvuková bariéra. Proã dítû pláãe Za urãit˘ch kritick˘ch okolností je ov‰em lékafisk˘ zákrok nezbytn˘ a mÛÏe nám zachránit Ïivot. Zlomíme-li si ruku pfii dopravní nehodû, potfiebujeme dobrého ortopeda. Máme-li bakteriální zánût prÛdu‰ek, budeme zfiejmû potfiebovat antibiotika. A pfii srdeãních potíÏích bychom se mûli okamÏitû odebrat na nejbliωí pohotovost a dát se kardiologicky vy‰etfiit. Ale dokonce i pfii nehodách, infekcích a arytmiích b˘vá témûfi vÏdycky základem pfiíbûh, kter˘ nûjak souvisí s láskou. Tfieba jsme si ruku zlomili proto, Ïe jsme se po telefonu divoce hádali s manÏelkou, takÏe jsme nestihli vãas zabrzdit a do‰lo ke sráÏce. Zánût prÛdu‰ek máme moÏná proto, Ïe jsme po rozchodu se svou nejnovûj‰í dívkou tajnû zaãali znovu koufiit. A bu‰ení srdce nejspí‰ odstartoval kofein, kter˘ jsme konzumovali ve velkém, abychom pfiekonali vyãerpání plynoucí z toho, Ïe jsme za bezesn˘ch 19


Uzdravte se láskou

nocí pfiem˘‰leli o rozvodu. Du‰evní bolest nám svírá srdce a pfiipravuje nás o zdraví. Chceme-li se skuteãnû vyléãit, musíme se od ní osvobodit a dovolit lásce, aby nastoupila na její místo. Vina a odpovûdnost Nemoc se dá jen zfiídka vysvûtlit jednodu‰e, a máme-li hledat onen hlub‰í pfiíbûh ãi podtext, neznamená to, Ïe kdyÏ tûlo onemocní nebo kdyÏ du‰e zesmutní, musíme se zaãít obviÀovat. Ptát se po pfiíãinû nemoci má smysl jen pod podmínkou, Ïe nás to pfiivede k plodnûj‰ímu my‰lení, cítûní a chování. Poslední vûc, kterou pacient potfiebuje, je zatûÏovat se my‰lenkou, Ïe si svou nemoc zpÛsobil sám nebo Ïe jí mohl nûjak pfiedejít. Odpovûdnost a vina jsou dvû rozdílné vûci. Pocit odpovûdnosti nás povzbuzuje a posiluje, pocit viny nás oslabuje a vyãerpává. Jedna moje dobrá pfiítelkynû nedávno zjistila, Ïe se jí po nûkolika letech vrátila rakovina. První, na co se mû zeptala, bylo: „âím jsem si to zavinila?“ ProtoÏe dobfie vím, jak má ráda Ïivot a své blízké a Ïe Ïije po v‰ech stránkách zdravû, nemohl jsem souhlasit s jejím sebekritick˘m názorem, Ïe se onemocnûní vrátilo proto, Ïe byla pfiíli‰ ctiÏádostivá a Ïe se snaÏila zvládnout pfiíli‰ mnoho vûcí najednou. I kdyby to byla pravda (coÏ si nemyslím), tento druh vnitfiního dialogu nikam nevede a situaci nijak nepomÛÏe. Podstatou odpovûdnosti je poznání, Ïe jsme schopni bez ohledu na to, co bylo, dospût k nov˘m rozhodnutím, která vûcmi pohnou kupfiedu. VÏdycky mÛÏeme na svou situaci reagovat tvofiivû a dát vzejít nûãemu novému. V Chopra Center for Wellbeing vídám kaÏd˘ den klienty, ktefií se pot˘kají s velk˘mi problémy. VáÏné tûlesné a du‰evní potíÏe je vyãerpávají, ale pokud jsou lidé ochotni porozumût pfiíbûhu, kter˘ vyvolal jejich nemoc (pfiíbûhu, kter˘ si sami „napsali“), pokud jsou ochotni zbavit se jedovat˘ch emocí a zaãít myslet a konat jinak, mohou se uzdravit a zmûnit svÛj Ïivot k lep‰ímu. 20


Úvod: Jak se uzdravit

TisícÛm lidí jsem pomohl oprostit se od pocitÛ a my‰lenek, které jim nebyly ku prospûchu. Vûnoval jsem se léãbû individuální i skupinové a vím, jak je dÛleÏité mít na cestû za du‰evní svobodou nûjakého spojence. Ale právû proto, Ïe i pfii skupinové terapii objevuje kaÏd˘ ãlovûk sám sebe, vûfiím, Ïe tento úkol budete schopni zvládnout sami. Najít si dobrého rádce nebo uãitele s holistick˘m pfiístupem k Ïivotu mÛÏe b˘t velmi uÏiteãné, ale zrovna tak vám mÛÏe pfii této „práci“ pomáhat i vበÏivotní partner nebo nûkdo z va‰ich nejbliωích pfiátel. Anebo se mÛÏete pfiihlásit do kurzÛ pofiádan˘ch na‰ím Centrem. V této knize vám pfiedkládám spolehliv˘ návod, rozepsan˘ tak, aby vám léãebn˘ proces pfiinesl co nejvût‰í uÏitek a pokud moÏno vám neublíÏil. AÏ vám ve vûdomí vyvstanou jedovaté my‰lenky a vzpomínky, kter˘ch je tfieba se zbavit a které dosud zÛstávaly ukryté, moÏná se nûjakou dobu nebudete cítit dobfie. Ale dáte-li se vést urãen˘m smûrem, na konci cesty se va‰e uzdravené já rozzáfií a pocítíte radost. Vydejme se tedy spoleãnû za svobodou.

21


(1) Dûtství Co nás drÏí pfii Ïivotû a co nám dává sílu? Podle mne nadûje, Ïe budeme mít koho milovat nebo Ïe budeme milováni. MISTR ECKHART

, , P kladu otázku, jestli se domnívají, Ïe si zaslouÏí b˘t ‰Èastni.

ACIENTÒM KTE¤Í SE POT¯KAJÍ S NùJAKOU ÎIVOTNÍ POTÍÎÍ âASTO

A ãasto na ni dostávám neurãitou odpovûì: „Rád bych fiekl, Ïe ano, ale nejsem si tím jist˘.“ Nebo: „Nevzpomínám si, Ïe by mi kdy nûkdo fiekl, Ïe mám právo b˘t ‰Èastn˘.“ NuÏe, jestli vám to dodnes nikdo nefiekl, fiíkám to teì já: Ano, jste hodni ‰Èastného Ïivota. PfiestoÏe tûch, komu odmala fiíkali, Ïe prav˘m smyslem Ïivota je b˘t ‰Èastn˘ a rozdávat ‰tûstí ostatním, bychom napoãítali pomûrnû málo, vût‰ina lidí v hloubi du‰e cítí, Ïe by jejich Ïivotní rovnice mûla na stranû pfiíjmÛ i v˘dajÛ obsahovat více radosti. Jak se tedy vymanit z toho, co nás svírá, a jak vykroãit smûrem ke ‰tûstí a k vût‰í svobodû? Máme-li se opravdu probudit, musíme se pfiedev‰ím rozhodnout – musíme b˘t odhodláni Ïít tak, aby se v na‰em Ïivotû odráÏelo na‰e právo na ‰tûstí. Musíme si uvûdomit, Ïe jsme schopni zmûnit svÛj Ïivotní smûr, i kdyÏ jsme doteì jednali podle stále stejného scénáfie. Musíme si uvûdomit, Ïe my jediní máme na svém pocitu ‰tûstí takov˘ zájem, abychom z nûho dokázali uãinit hybnou sílu svého Ïivota. Musíme si uvûdomit, Ïe kdyÏ se nevymaníme ze sevfiení minulosti, bude se na‰e budoucnost vyvíjet podobnû jako nበdosavadní Ïivot. Musíme v hloubi du‰e uvûfiit, Ïe jsme schopni lásky a Ïe si ji zaslouÏíme. 23


Uzdravte se láskou

Abychom si v‰echny tyto vûci uvûdomili, bude uÏiteãné si pfiipomenout, jak se vlastnû ãlovûk stává ãlovûkem. KaÏd˘ z nás by sice mohl vyprávût svÛj vlastní, jedineãn˘ pfiíbûh, ale urãitá témata jsou v‰em na‰im ÏivotÛm spoleãná. A právû tato základní témata, která urãují lidsk˘ Ïivot, podrobíme teì bliωímu zkoumání. Oã lépe totiÏ pochopíme, jak jsme se stali tím, k˘m jsme, o to lépe se budeme umût stát tím, k˘m b˘t chceme. Prvních devût mûsícÛ Je‰tû jsem nepotkal nikoho, kdo by se pamatoval na chvíli, kdy se rozhodoval o svém narození. Îe se du‰e volnû vzná‰í v prostoru a pfii pohledu na milující se dvojici si fiekne, Ïe se narodí právû do této dysfunkãní rodiny a nikam jinam, to si pfiedstavit dovedu, ale neznám zatím nikoho, kdo by se na to skuteãnû umûl rozpomenout. Ocitáme se tedy bez vysvûtlení v dûloze, kde zcela závisíme na své matce a jejím rozhodování. MoÏná jsme dítû chtûné (i kdyÏ tûhotenství jsou v padesáti procentech pfiípadÛ neplánovaná), ale pro budoucí matku i otce znamená toto období ãasto velkou zátûÏ. KaÏdodenní stres pÛsobí na kaÏdého, a pokud k tomu pfiiãteme v‰echny hormonální zmûny, které musí nastávající matka pfiestát, dá se pfiedpokládat, Ïe pro nás onûch devût mûsícÛ mezi poãetím a narozením rozhodnû nebude nepfietrÏitou idylou. ByÈ bychom rádi vûfiili, Ïe se vûci mají jinak, ve skuteãnosti tuto dobu jen málokdo z nás tráví v opravdové radosti. Ale pfiíroda vûnuje zárodeãn˘m formám Ïivota pfiednostní pozornost, a proto docházejí základní potfieby plodu vût‰inou celkem neru‰enû svého naplnûní. Mezi vznikem biologické potfieby a jejím naplnûním není v dûloze Ïádná prodleva. Dítû tam nemusí trpût hladem, únavou ani starostmi spojen˘mi s vyprazdÀováním. Tento stav, kter˘ mÛÏe trvat je‰tû nûkolik mûsícÛ poté, co se narodíme, nazval psychiatr Carl Jung stavem „nevûdomé dokonalosti“. 24

0034383