11
Základy nauky o měsíčních rytmech Všechno kolem nás je v neustálém pohybu. Země se otáčí, Měsíc i samotné Slunce se pohybují, všechny ostatní planety naší sluneční soustavy, Mléčná dráha a všechny ostatní galaxie ve vesmíru jsou v pohybu. A také na naší Zemi ve městech i na venkově se bez ustání pohybují lidé, zvířata i rostliny. Veškerý náš vesmír se pohybuje. Jednotlivé pohyby mají rozdílné rychlosti a opakují se v různých intervalech. To, že takový počet pohybových vzorců se na Zemi dokáže uspořádat do harmonické formy, se podobá zázraku. Vypadá to, jako by rozličné rytmy v různých vrstvách vytvářely jedinou velkolepou kompozici. Povšimněme si blíže různých rytmů přírody a rytmů Měsíce.
12
Základy nauky o měsíčních rytmech
Denní a roční rytmus Každý rytmus vytváří svým tempem a opakováním strukturu. My všichni potřebujeme nějakou strukturu, což zjistíme především tehdy, když jsme ze své struktury vytrženi. Když se letadlem přesuneme přes několik časových pásem, potřebuje naše tělo více či méně času, aby přivyklo novému dennímu rytmu. Ten se řídí východem a západem Slunce.
Slunce a denní rytmus Jedno staré „sluneční pravidlo“ říká, že Země, rostliny a lidé každé ráno vydechují a každý večer se nadechují. Od časného rána do pozdního poledne proto stoupají síly do nadzemních rostlinných částí, od poledne až do západu Slunce se tyto síly stahují zpátky pod zem. Protože Slunce nejdříve působí na vytváření struktur a tím i na ducha, dává nám lidem dopoledne Nejdelší den v roce, letní slunovrat, dříve lidé oslavovali pálením velkých ohňů. Dnes se na tento zvyk opět rozpomínáme.
k dispozici energii vhodnou pro zvládnutí různých věcí a aktivní jednání. Učíme se sami rozpoznat, v čem můžeme najít seberealizaci a něco dokázat. Protože to, co budujeme, je náš uskutečněný potenciál. Oproti tomu odpoledne a večer slouží sluneční energie k tomu, abychom přijali a „vyseděli“ nové myšlenky. Také tady je třeba rozpoznat a akceptovat vlastní duchovní potenciál. Pro práci na zahradě a pro konkrétní práce v domácnosti či péči o zdraví těla dává impulsy Měsíc. Ukazuje, zda a kdy je vhodné náš potenciál realizovat.
Měsíční rytmy
Slunce a roční rytmus Protože sklon zemské osy vůči rovině dráhy Země kolem Slunce je 23,5° a Země si tuto polohu stále zachovává, střídají se na severní i na jižní polokouli roční období. ➜ Severní pól je Slunci nejblíže 21. června. Je to den letního slunovratu a také nejdelší den v roce. Tento obrat přináší do přírody ticho a klid provázený ukončením růstu listů a kvetení a mnoha lidem začínají letní prázdniny. ➜ Oproti tomu je 21. prosinec dnem nejkratším, neboť Slunce je v té době nejblíže k jižnímu pólu. Slavíme zimní slunovrat, nebo od doby křesťanství také Vánoce. Také tady je obrat spojen s obdobím klidu v délce 12 dnů nebo 12 svatých nocí. Máme prázdniny a klidové období semen a cibulek rostlin se chýlí ke konci. ➜ Mezi slunovraty se nacházejí dny rovnodennosti, při nichž jsou den a noc stejně dlouhé. Na jaře slavíme při prvním úplňku po rovnodennosti Velikonoce. Během nich se spojují síly
Slunce a Měsíce, aby přivítaly nový růst a plodnost života. Na podzim nám slavnosti dožínek první neděli v říjnu připomínají, že musíme dokončit sklizeň a vytvořit dostatečné zásoby, začít se ptát po smyslu svého života a vyhradit si čas na regeneraci sil.
Staré sluneční hodiny ukazují při slunečním svitu denní čas.
Měsíční rytmy Vedle dne a roku je dodnes další důležitou časovou jednotkou měsíc. Od prvopočátku označoval pojem měsíc časové období, které Měsíc potřeboval k jednomu celému oběhu kolem Země.
Přitom bereme v úvahu dobu oběhu, kterou pozorujeme ze Země. Jako základ měření byly stanoveny měsíční fáze, které se každých 29,5 dne opakují. Kvůli modernímu počítání času byl počet měsíců za dobu oběhu kolem Slunce redukován z 12,4 na 12 měsíců. Kdyby dráha Měsíce byla tak jasná
a konstantní jako dráha Země a Slunce, pak by nevznikla taková fascinace Měsícem, která člověka neopustila ani po přistání na Měsíci. Protože Měsíc různým způsobem pravidelně „vybočuje z řady“ a svými rytmy ovlivňuje náš život, vyplatí se zabývat se jím podrobněji.
13
14
Základy nauky o měsíčních rytmech
Různé fáze Měsíce Měsíc, který vidíme na obloze, nezáří sám od sebe. Nachází se „ve světle ramp“ pocházejícím od Slunce a odráží dopadající záři. Protože krouží kolem naší Země, mění svou pozici ve vztahu ke Slunci. Při pohledu ze Slunce je ozařována stále ta strana Měsíce, která je k němu nakloněná. Slunce „vidí“ Měsíc stále v úplňku, protože Měsíc, Slunce i Země leží přesně v jedné rovině. Proto Slunce „nevidí“ Měsíc ve chvíli, kdy jej zakryje Země. Tomuto jevu říkáme zatmění Měsíce.
Silueta „ve světle ramp“ Oběžná doba Měsíce kolem Země je 27,33 dne. Protože je však Měsíc nakloněn ve stejném úhlu ke slunečnímu světlu, potřebuje o něco více času, než činí jeho oběžná doba. Perioda trvá 29,5 dne a nazývá se také synodická oběžná doba Měsíce. Měsíc musí takříkajíc Měsíc obíhá kolem Země. Při pohledu ze Země vidíme Měsíc podle jeho ozáření Sluncem v různých měsíčních fázích.
dohnat odstup od Slunce před každým novoluním, protože během oběhu se také Země o kousek pohne. Na rozdíl od pohledu ze Slunce nevidíme ze Země Měsíc stále. Když je Měsíc Slunci nejblíže, nevidíme jej vůbec. To je novoluní. Během jednoho týdne se nám Měsíc představí v podobě úzkého srpku až po půlměsíc, polovinu svého kulatého tvaru. Za další týden spatříme Měsíc zcela kulatý a v plném lesku, pokud jej nezakryjí mraky. Ve třetím týdnu viditelná část Měsíce opět ubývá až do tvaru půlměsíce. Ve čtvrtém týdnu se Měsíc znovu stává úzkým srpkem a je připraven zmizet.
Putující pohled Měsíce Ze Země vidíme stále tutéž stranu Měsíce. Je tomu tak proto, že osa Měsíce se otáčí právě tak rychle, jak Měsíc obíhá kolem Země. Jako by Měsíc nechtěl, aby nám jeho tvář na jediný okamžik zmizela z očí. V protikladu k tomu se naše Země denně jedenkrát otočí kolem své osy, čehož jsme si vědomi pouze na základě střídání rytmu
Měsíční rytmy
Proměnlivá silueta Měsíce se člověka vždy dotýkala a fascinovala jej.
dne a noci. Jenom díky otáčení Země můžeme znovu a znovu každou noc obdivovat západ a východ Slunce. Na základě rozdílného úhlu dopadu slunečního světla na krátery a lávou zvrásněný povrch Měsíce působí struktura Měsíce jako obličej, díky denně se proměňujícím vrženým stínům, zvláště v první a druhé čtvrtině cyklu. Tato schopnost proměny fascinovala lidstvo ve všech dobách.
Síla Měsíce To, že má Měsíc ve svých rozdílných fázích velký vliv na život na naší planetě Zemi, je nesporné. Působí zde jeho gravitační síla, která dává pohyb vodě, základu veškerého života. Tato síla působí také na všechny tekutiny obsažené v rostlinách, zvířatech a lidech
a vede k materializaci, to znamená k růstu. V současné době existuje mnoho různých názorů na to, jakou intenzitou síla Měsíce na život na Zemi působí.
Pravidlo: Čím větší kousek zářícího Měsíce pozorujeme ze Země, tím silnější je vliv jeho síly na veškerý pozemský život. Za úplňku je vliv nejsilnější, potom slábne. Při novoluní je vliv nejmenší, potom opět narůstá.
15
16
Základy nauky o měsíčních rytmech
Stoupající a klesající Měsíc Stoupající a klesající Měsíc hraje důležitou roli v takzvaných selských pravidlech. Už generace před námi přesně pozorovaly pohyb Měsíce na obloze; na rozdíl od dnešních lidí, kteří musí jeho význam teprve znovu pracně odkrývat. Nezaměňujte však pojmy stoupající a klesající Měsíc s dorůstajícími a ubývajícími světelnými fázemi Měsíce!
neobíhají pouze planety, ale i Měsíc a Slunce. Viděno odtud lze všechny pohyby na obloze pozorovat jako kosmické, nanejvýš diferencované hodiny, které nám přesně ukazují, jaká hodina právě odbila. Jsou to hodiny, u nichž má každá hodina svou vlastní časovou kvalitu. Tuto kvalitu určuje souhra Slunce, Měsíce a planet, stejně jako množství hvězd, které se zdánlivě nepohybují, ale přesto tuto souhru také ovlivňují.
Země jako středobod
14 dní nahoru – 14 dní dolů
Dnes nám to může znít trochu absurdně, avšak obraz světa našich předků má svůj smysl i dnes. Musíme si však jako centrum představit Zemi, a nikoliv Slunce, kolem něhož obíhá naše Země a všechny ostatní planety. Při pohledu ze Země okolo nás
Podle výše popsaných „kosmických hodin“ obíhá Slunce po určité dráze kolem naší Země. Také Měsíc obíhá po své dráze okolo nás a jeho dráha je Pro naše předky byla Země středem světa, okolo něhož krouží všechny planety včetně Měsíce a Slunce.
Měsíční rytmy
Měsíc na stoupajícím bodu obratu
ekliptika oběžná dráha Měsíce
směr pohybu Slunce a Měsíce
trochu nakloněná. Vzhledem k oběžné dráze Slunce, astrology nazývané „ekliptika“, má měsíční oběžná dráha sklon 5°. Znamená to, že Měsíc vykonává každých 14 dní stoupající a každých 14 dní klesající pohyb. Každou noc stojí Měsíc v období svého stoupajícího pohybu na obloze o něco výše. V jeho nejvyšším postavení jej můžeme nad sebou zcela zřetelně vidět a sledovat jeho dráhu po dlouhou dobu. Po dosažení nejvyššího bodu začíná jeho cesta klesat až k nejnižšímu postavení. Kulisu v pozadí tohoto divadla tvoří souhvězdí znamení zvěrokruhu. Nejvyšší a nejnižší postavení Měsíce bývají označována také jako body obratu. Nejvyšší bod leží přitom v souhvězdí Blíženců, zatímco nejnižší bod v souhvězdí Střelce.
Obratový manévr Měsíce Měsíc ve svém stoupání a klesání svým způsobem každý měsíc zrcadlí roční rytmus Slunce s jeho letním a zimním slunovratem. Fáze růstu a rozpínání následuje po dosažení nejvyššího bodu při letním slunovratu, fáze zrání
V astrologickém pojetí světa je Země centrem, okolo kterého se otáčí nejen Měsíc a planety, ale také Slunce. Sluneční oběžná dráha se nazývá ekliptika.
a stahování začíná v nejnižším bodě, za zimního slunovratu. Stoupání představuje fázi rozpínající se síly a klesání fázi stahující se síly. Perioda střídání pohybu nahoru a dolů trvá 27,33 dne, a je tedy kratší než popsaný synodický měsíční rytmus. Tento rytmus nazýváme také tropickým měsíčním rytmem.
Pravidlo: Rostlinné šťávy vzlínají při stoupajícím Měsíci nahoru a při klesajícím Měsíci proudí opět dolů směrem ke kořenům.
17
18
Základy nauky o měsíčních rytmech
Měsíc ve znameních zvěrokruhu U střídání pohybu nahoru a dolů už jsme se s kulisou v pozadí jednou setkali. Přesuňme nyní kulisu do popředí a podívejme se na ni ještě jednou podrobněji. Takzvaná „kulisa“ je totiž srdcem astrologie. Kulisa neboli zvěrokruh je jako pás, kterým procházejí planety, Měsíc a Slunce na svých oběžných drahách.
Vznik zvěrokruhu s jeho hvězdnými znameními Podobně jako oběžná dráha Slunce, sluneční ekliptika, svírá určitý úhel se světovým rovníkem, je i pás se znameními zvěrokruhu nakloněn k rovině ekliptiky v úhlu 23,5°. Přibližně
jarní/podzimní bod zodiak nebeský rovník
Tak jako sluneční oběžná dráha svírá se světovým rovníkem úhel 23,5°, má stejný úhel náklonu vůči rovině sluneční ekliptiky také pás zvěrokruhu. Tento pás kříží nebeský rovník ve dnech rovnodennosti v Beranu a Vahách.
v době rozmachu Babylonie dávali lidé stálým obrazcům, které viděli v pozadí za Měsícem a Sluncem, jména, která úzce souvisela s mytologií. Stálé formace hvězd dostaly název „souhvězdí“. Pás zvěrokruhu rozdělili Babyloňané na dvanáct stejně velkých dílů, které pojmenovali po těchto souhvězdích. Jednotlivé díly zvěrokruhu nazýváme proto „hvězdná znamení“. V astrologii sloužila stálá seskupení hvězd jako zdroje jmen, podobně jako čísla na ciferníku hodin. V centru pozornosti stojí oběžné dráhy planet a jejich postavení v určitém časovém okamžiku, podobně jako u hodinových ručiček. Středu hodin pak odpovídá naše Země.
Úloha kulisy Každé hvězdné znamení vyjadřuje určitou energii a časovou kvalitu. Dvanáct energetických obrazců zahrnuje všechny podstatné životní vzorce, které lze přenést i do jiných oblastí, jako jsou živly, barvy, části těla a rostliny. Stejně jako jednotlivé číslice na hodinách udávají určitý čas, jsou hvězdná znamení určující pro náš pozemský způsob uvažování. Pás zvěrokruhu se kříží s nebeským rovníkem Země – tedy s podstatně zvětšeným rovníkem – ve dvou bodech: jsou to dny rovnodennosti, jednou jarní rovnodennost ve znamení Berana a podruhé podzimní rovnodennost ve znamení Vah. Podobně jako Slunce prochází každým znamením po dobu jednoho měsíce, prochází znameními i Měsíc, ovšem o mnoho rychleji. Na celý zvěrokruh potřebuje jen asi 27 dní, to znamená, že se v každém znamení zdrží jen dva až čtyři dny.
Kosmická bouře Astrologický zvěrokruh zobrazuje energii ročních období naší přírody na severní zemské polokouli. Astrologie
Měsíční rytmy
O hvězdných znameních: Každé hvězdné znamení vyjadřuje určitou energii. Energie jednotlivých znamení jsou pokaždé na dva až tři dny aktivovány Měsícem a skrze vodu a rostliny působí i na nás samotné.
pozoruje roční oběžnou dráhu Slunce, avšak nikoliv hvězdnou oblohu. Konkrétní vliv milionů hvězd na nebi a především stálých hvězdných uskupení, která se stala předlohou pro hvězdná znamení, nepředstavoval pro naše předky žádný informační zdroj. V antroposofických kruzích se rozvinula idea rozdělení pásu zvěrokruhu na nestejně velké sektory odpovídající rozdílné velikosti souhvězdí. Zakládala se na neprokazatelné hypotéze, že hvězdy
Na hvězdné obloze nevidíme pás zvěrokruhu nebo hvězdná znamení s dvanácti stejnými díly, ale překrásná uskupení hvězd. Vzdálenosti mezi skutečnými souhvězdími jsou proměnlivé. Podle souhvězdí vznikly zjednodušené obrazce a z nich hvězdná znamení se stejně širokými oddíly na pásu zvěrokruhu.
vzdálené mnoho světelných let mají přímý vliv na náš pozemský život. Maria Thunová, známá expertka na Měsíc, tuto myšlenku následovala a propracovala. Protože zemská osa se časem vychýlila, objevuje se Slunce v době jarní rovnodennosti nikoli ve znamení Berana, ale ve znamení Ryb. Paní Thunová tak se svým lunárním kalendářem dospěla logicky k jiným poznatkům. Do jaké míry budeme naslouchat pozemským rytmům ročních období nebo kosmickým dálavám, zůstává otázkou víry každého jednotlivce.
19