Ranhojiãka - zlom
4.4.2011
11.28
Stránka 5
1
K
dyÏ Rachel vy‰la z domu rodiny von Metz, clona de‰tû se pfied ní vztyãila jako zeì. Unavenû a sklesle si pfietáhla kapucu vlnûného plá‰tû pfies hlavu. Na dlouho ji neochrání pfied záplavou, která toho podzimního veãera zalila mohuãskou Ïidovskou ãtvrÈ. Rachel vykroãila do mokra a tmy a touÏebnû pomyslela na vyhfiát˘, otevfien˘m ohnûm osvûtlen˘ pokoj ‰estinedûlky, kter˘ právû opustila. Dnes jí nebyl dopfián klidn˘, such˘ veãer v jednom z nejlep‰ích mû‰Èansk˘ch domÛ ve mûstû. Jakmile vykoupala a do kolébky uloÏila novorozeného Ezekiela, objevila se v domû Metzov˘ch vypla‰ená a úplnû promoãená dûveãka. „Je u vás je‰tû porodní bába? Je to naléhavé, moje paní leÏí v bolestech. A my máme hrozn˘ strach, Ïe umfie. Pán i kuchafika. Maurka sice fiíká, Ïe neumfie, ale ta si vÏdycky myslí, Ïe ví v‰echno...“ Dûvãe chrlilo vûty bez ladu a skladu a pfiitom sotva popadalo dech. „Jen pomalu.“ Kojná Judith podala dívce ruãník, aby se trochu osu‰ila. Zfiejmû vybûhla z domu úplnû bezhlavû, bez jakékoli ochrany proti de‰ti. âepec jí visel na kudrnat˘ch hnûd˘ch vlasech zplihle a smutnû jako mokr˘ pták. „Tak rychle se neumírá. Teì nám v klidu povûz, co se stalo, a kdo tû vÛbec posílá.“ Rachel uÏ to chvíli vûdûla. KdyÏ se ta malá zmínila
5