Pfiedmluva Kdo dokáÏe prohlédnout strach, bude vÏdy v bezpeãí. TAO-TE-ËING
SPOLEâNOST DNES TONE VE STRACHU. Je‰tû pfied nûkolika málo lety se zdálo, Ïe na‰e moÏnosti jsou neomezené. Obecnû fieãeno lidé mûli stálá zamûstnání, banky byly spolehlivé a mohli jsme poãítat s tím, Ïe díky soustavnû rostoucí ekonomice dokáÏeme zabezpeãit budoucnost pro své dûti i pro sebe. Existoval pocit stability, prosperity a nadûje. A co bylo ze v‰eho nejdÛleÏitûj‰í, mûli jsme pocit, Ïe nás nemÛÏe ohrozit Ïádn˘ útok zvenãí; spoléhali jsme na to, Ïe na‰e hranice nemohou b˘t nikdy naru‰eny. Av‰ak ‰okující události z 11. záfií 2001 znamenaly poãátek nové éry. NejenÏe jsme byli drsnû probuzeni do té dûsivé a tragické skuteãnosti, ale pocit bezpeãí ve vlastní zemi byl náhle ten tam. Od té chvíle se stal strach souãástí na‰eho Ïivota. V mûsících, které následovaly po 11. záfií, jsme dennodennû sledovali, zda nebude vyhlá‰en stav pohotovosti pfied hrozícím nebezpeãím. Co kdyÏ teroristé znovu udefií? Budeme dne‰ního dne v bezpeãí? Pak následovala válka v Iráku, která zpÛsobila dal‰í neklid, strach, ztráty a nejednotnost. A celoamerick˘ i celosvûtov˘ neklid pokraãuje. Mnoho na‰ich jistot, na které jsme vÏdy tak spoléhali, dnes prostû zmizelo. Pfiipadá nám, Ïe svût je najednou vzhÛru nohama. ProÏíváme období krize. Av‰ak ãínsk˘ znak pro krizi znamená pfiíleÏitost. Nyní jsme nuceni pfiehodnotit své Ïivoty. NejdÛleÏitûj‰í otázky jsou: Na co se mÛÏu doopravdy spolehnout? V ãem spoãívá má jistota? Jak mám znovu zaãít? Co potfiebuji k tomu, abych mûl plnohodnotn˘ Pfiedmluva
|
7