0033859

„Musí být úplně vyšinutá,“ odtušil jsem váhavě. „Připadala vám tak?“ „Ne – upřímně řečeno byla podivně přesvědčivá. Když jsem ji poslouchal, měl jsem dojem, že skutečně udělala to, co tvrdila – že způsobila obrovský zázrak, dá-li se to tak říct.

Ona upřímně věří, že to udělala, tak asi proto –“ „Proto jste řekl, že musí být úplně vyšinutá. Přesně tak.

Ale teď se na to podívejme z jiné strany. Předpokládejme, že ten zázrak skutečně způsobila – předpokládejme, že ­osobně zničila jak budovu, tak několik set lidských životů.“ „Pouhou silou vůle?“ zeptal jsem se s úsměvem. „Takhle bych to zrovna neřekl. Jistě budete souhlasit, že jediná osoba toho může zničit velice mnoho pouhým stisknutím vypínače ovládajícím systém min.“ „Ano, ale to je mechanická záležitost.“ „Pravda, je mechanická, ale ve své podstatě tu jde o ovládnutí přírodních sil. Bouřka a elektrárna jsou ve své podstatě totéž.“ „Ano, ale abychom mohli ovládnout bouřku, musíme použít mechanické prostředky.“ Rose se usmál. „Teď na chvíli odbočím od tématu. Existuje látka zvaná libavková silice. Získává se z jedné volně rostoucí rostliny, ale také se dá syntetizovat v laboratoři.“ „A co z toho plyne?“ „Chci jen poukázat na to, že často existují dvě cesty, jak dosáhnout stejného výsledku. Naše cesta je, přiznejme si, ta syntetická, ale může existovat i jiná. Tak například neobyčejné věci, které dokážou indičtí fakíři, se nedají jen tak lehce vysvětlit. To, čemu říkáme nadpřirozeno, jsou jen přirozené jevy, jejichž zákonitostem zatím nerozumíme. „Co tím chcete říct?“ zeptal jsem se udiveně. „Chci říct, že nemohu úplně vyloučit možnost, že by lidská bytost mohla být schopna vypustit nějakou nesmírně ničivou sílu a použít ji k prosazení svých cílů. Prostředky, 15