H r st p lná li st í
v ROCE 1919 KOuPIL EDGARův DěDEčEK, KTERéMu PŘíRODA NADělila do vínku zvláštní dávku nevyzpytatelnosti, jejich pozemek a všechny budovy, které na něm stály, od člověka, jehož nikdy v životě neviděl, jakéhosi Schultze. Ten zase pro změnu pět let předtím opustil svoji dřevorubeckou partu, když se stal svědkem toho, jak povolily řetězy na saních vrchovatě naložených dřevem. Dvacet tun valících se javorových kmenů pohřbilo chlapíka, který stál přesně tam, kde ještě chvilku předtím stál Schultz. Když klády pomáhal odtahovat, aby mohli vyprostit ostatky toho nebohého muže, vzpomněl si Schultz na pěknou parcelu, kterou zahlédl na severozápad od Mellenu. Toho rána, kdy podepsal kupní smlouvu, dojel na jednom ze svých koní po dřevařské cestě na svůj nový pozemek, vybral si místo na mýtině pod kopcem, a než se setmělo, stála tam plně funkční stáj. Nazítří se vrátil i pro druhého koně a zapřáhl ho do vozu, který naložil zásobami, a všichni tři se vydali zpátky do jeho skromného domova. Schultz šel pěšky, v ruce držel opratě a zapřažení koně šli za ním, táhli vůz a poslouchali skřípání suché hřídele. Prvních pár měsíců spali s koňmi bok po boku ve stáji a Schultz ve snech často slýchal prasknutí, jak řetězy, jimiž byl připoután náklad javorového dřeva, povolily. Snažil se ze všech sil, aby ho jeho mléčná farma uživila. za pět let, co na pozemku hospodařil, vykácel pětadvacetihektarové pole a další pole vysušil a dřevo ze stromů, které pokácel, použil nejdřív na stavbu kůlny, pak stodoly a nakonec i domu. Aby nemusel chodit pro vodu ven, vykopal studnu v jámě, z níž se posléze stal sklep. Pomáhal stavět stodoly od Tannery Town až po Park Falls, aby měl po ruce spoustu pomocníků, až je bude potřebovat. A ve dne v noci tahal ze země pařezy. Během prvního roku jižní pole zoral a povláčel tolikrát, až už to nebavilo ani jeho koně. Podél