Zprávy z minulosti
Zrozen k moci: Sargon Akkadský Sargon zvaný Veliký byl legendou pro své současníky a ještě více pro své potomky. Již za svého života dělal vše pro propagandu vlastní osoby. To však neznamená, že bychom měli pominout skutečné zásluhy tohoto budovatele první velké říše v Mezopotámii.
Vpravo: Ačkoliv je obtížné si dnes představit, že tento těsný shluk klínových znaků má nějaký význam, je důkazem toho, jak mezopotamští písaři dokázali hospodárně využívat prostor a umístit do něj komplikované narativní texty.
KDE JE K VIDĚNÍ Klínopisný text legendy o Sargonovi najdete v Louvru v Paříži.
Sargonův nejasný původ se stal součástí jeho osobního charismatu. Ještě v 1. tisíciletí př. n. l. se jeho válečným úspěchem i jeho osobností inspirovali novoasyrští vládci, Sargon II. (viz str. 28–29) i jeho kariérou. Dobový nápis líčí okolnosti jeho narození, které se nápadně podobají osudu Mojžíšovu, s tím rozdílem, že místo Jehovy jej chrání bohyně Ištar (sumerská Inanna, později Astarté): Já jsem Sargon, velký král, mocný král Akkadu. Má matka byla prostá žena a svého otce jsem nikdy nepoznal. Když mne počala, musila mne matka utajit, porodila mne v tajnosti. Položila mne do košíku z rákosí, jejž vymazala asfaltem, takže když mne svěřila vlnám řeky, nepotopil jsem se, ale plul. Proud mne donesl až tam, kde mne našel nosič vody Akki. Vychoval mne jako svého vlastního syna a učinil mne svým zahradníkem. Bohyně Ištar mne milovala…
” 10
“