Hlášení jedna
Tady začíná záznam jedna operativce mě, agenta č. 67, příletem amerického letiště Středozápadu, oblast města XXXXX. Let č. XXXXX Datum XXXXX. Priorita akce dovršit vrcholný úspěch. Krycí jméno: Operace Zkáza. Kolegové operativci už prošli imigrační kontrolu, vyšli bezpečnými východy, uvítali svoje ostatní hostitelské rodinné lidi. Operativec Tibor, agent 23; operativec Magda, agent 36; operativec Ling, agent 19. Všichni úspěšně narušují bezpečné vstupy Spojených států. Všichni teď úspěšně infiltrovali svoje zahnívající středně příjmové americké rodiny, všechny ostatní domovy, ostatní školy, čtvrti, stejné město. Ne později než příští dnes vybudována strategická síť operativců. Pasový muž, zaměstnanec schovaný kulkovým sklem, otevře, čte pas operativce mě, porovná papírová fakta víza, muž shlédne dolů tohoto agenta, říká: „Ty seš ale pěknej kus cesty od domova, synku.“ Muž, starobylé klecové zvíře umírající moc velkou výškou, těžká krev se louží žílami nohou. Celý den uvězněný, šlo by, pak navštíví toaletu, bum-bum, sraženina vyřadí mozek. Pasový muž říká: „Tak ty k nám jedeš na studijní výměnnej pobyt?“ Muž říká: „Kolik ti je let, chlapče?“ Operativec já mými prsty počítá, počítá jeden, dva, až třináct. „Tobě je třináct?“ říká pasový muž. Sklem říká: „Na svůj věk jsi teda ale děsně mrňavej, ne?“ Operativec já říká, jedna, tři. Drží prsty rovně, opakovaně říká: Třináct. 9