ZNÁMKY ŽIVOTA
Prolog
/ 5
Infekční bakterie vtrhly rychle, jako by byly vypláchnuté z kanálu. Několik milionů štíhlých tyčinkovitých mikroorganismů okamžitě zaplavilo lumen vejco16. února 1988 vodů. Většina byla seskupena v malých pevných shlucích. Usadily se v sametových záhybech sliznice, uvelebily se v teplých, úrodných údolích, vstřebávaly bohatství výživných látek a zároveň vylučovaly své vlastní odpadní látky. Jemné buňky, lemující vnitřek vejcovodů, byly bezmocné tváří v tvář hordě vetřelců. Jedovaté odpady bakterií – žíravé proteiny a tuky – pálily jako kyselina a způsobovaly okamžité zničení jemných řas, jejichž normální funkcí bylo posunovat vajíčko směrem k děloze. Tubulární buňky uvolňovaly své obranné a signální mechanismy a žádaly tak tělo o pomoc. Obranné sekrety bohužel neměly žádný vliv na bakterie, jejichž membrány byly chráněny hnědavým voskovitým obalem z lipidů. Studenti medicíny, kteří právě prošli mikrobiologickými laboratořemi, by ty bakterie poznali – nebo aspoň by si mysleli, že je poznávají. Tukové buněčné stěny bakterií byly acidoresistentní, schopné absorbovat některá barviva a odolné proti odbarvování kyselým alkoholem. Studenti medicíny by jednohlasně zvolali „tuberkulóza“ a s uspokojením by gratulovali sami sobě. A5 už tuberkulózní, nebo ne, pro tubulární buňky jakékoliv vetřelecké bakterie znamenaly potíže. Signální chemikálie, které buňky vyloučily, zahájily komplexní imunologickou obranu proti cizím vetřelcům, která se vyvinula během celého bilionu let trvajícího pozemského vývoje. Vyloučené chemikálie zahájily proces změn v lokálních žílách a tepnách. Zvětšil se průtok krve a otevřely se drobné fenestrace, které uvolnily do tkáně plasmu. Buňky specializované pro boj v první linii zvané granulocyty přešly z krevního oběhu přímo do houfu bakterií. Tyto buňky vyloučily další chemikálie, včetně mocných enzymů. Také bojovaly s bakteriemi přímo. Ale byly vlastně jako kamikadze – poté, co uvolnily své granule, většina granulocytů zahynula. Na chemické zavolání se brzy dostavily větší buňky zvané makrofágy, které se mobilizovaly z lymfatických uzlin a z kostní dřeně. Také ony prošly póry vlásečnice, aby se zúčastnily všeobecné vřavy. Byly úspěšnější než granulocyty a pohlcovaly některé bakterie. Také uvolňovaly chemikálie do tvořícího se hnisu, který už začínal mít zelenavé zabarvení. Za sedm hodin se lymfocyty začaly shlukovat a tak zahájily další stupeň imunologické obrany. Protože se organismus doposud nesetkal s tímhle specifickým typem bakterií, nebyly v oběhu žádné příslušné protilátky. Ale začal proces jejich výroby. T-lymfocyty se shromáždily a prodělaly chemicky vyvolané změny. Také stimulovaly příchod dalších makrofágů, které zase stimulovaly další shlukování T-buněk. Byla to stále se zvětšující spirála buněčné aktivity. Po čtyřiadvaceti hodinách se už vítězství začalo od bakterií odklánět. Vál-