Peter Wohlleben: Víš, kde žijí zvířata?

Page 1


ZVÍŘATA VE VODĚ TAK SNADNO NESPATŘÍTE. VĚTŠINOU SE TOTIŽ SKRÝVAJÍ. SOUVISÍ TO S JEJICH STRACHEM Z PTÁKŮ.

N

ěkteří ptáci, jako třeba orlovec říční, mají dokonce jména, která nám prozradí, kde se rádi zdržují. Co tam asi dělají, si můžeme domyslet. Avšak i menší ptáci, například skorec vodní, rádi požírají korýše nebo larvy hmyzu, kteří žijí ve vodě pod kameny. A právě na ně se můžeme podívat. Schválně se někdy posaďte na břeh potoka a vylovte z vody kámen. Na jeho vnitřní straně možná sedí hnědá zvířátka, která mají na zadečku dvě antény. To jsou larvy pošvatek. Když je najdete, je to dobré znamení, protože tihle živočichové potřebují velmi čistou tekoucí vodu.

M

ezi kameny ve vodě se někdy pohybuje i jakási malá trubička. Patří larvě chrostíka. Tyto larvy si ze všeho, co najdou, budují právě takovou trubku. Dělají to, aby se ochránily před nepřáteli. Podle toho, co ve vodě posbíraly, je rourka slepená buď z kamínků, nebo z částí rostlin.

Vyzkoušejte si! Chcete-li se podívat do potoka, vezměte s sebou sklenici s plochým dnem. Zatlačte ji právě tak hluboko pod hladinu, aby do ní shora žádná voda netekla. Pak se můžete dívat skrze její dno a stěny – funguje to skoro stejně dobře jako potápěčské brýle.

14

I

v malých tůňkách se stojatou vodou žije spousta zvířat. Skokani a ropuchy tam v březnu nakladou svá vajíčka. Skokan hnědý za sebou zanechává velké chuchvalce, obsahující až tisíc vajec. Po nakladení nabobtnají; jinak by se předtím nevešly do břicha žabí samičky. Z vajíček se vylíhnou pulci. Ti vypadají jako kuličky s ocáskem. Jejich oblíbenou krmí jsou řasy. To jsou malinkaté rostliny, které jako zelený povlak rostou na okrajích tůňky, ale i dál ve vodě. V létě se ocásky pulců zkracují a místo nich se po stranách těla tvoří nožky. Pak už to netrvá dlouho a tisíce malých skokánků a ropuch putují do lesa.

Ž

Kvíz

PROČ MAJÍ LABUTĚ TAK DLOUHÝ KRK?

ABY LÉPE VIDĚLY NA SVOJE NEPŘÁTELE. ABY SE MOHLY POD VODOU KRMIT.

Se svým dlouhým krkem může labuť pod vodou uštipovat rostliny ze dna, aniž by se musela skutečně potopit.

CO SKRÝVAJÍ POTOKY A SUDY NA DEŠŤOVOU VODU

e u vás není žádný potok ani tůňka? Nevadí. Obzvlášť skvělým místem pro pozorování jsou totiž sudy na dešťovou vodu – vy nebo vaši kamarádi možná máte nějaké na zahradě. Některému hmyzu sud připadá jako malá tůňka – komáři do něho rádi kladou svoje vajíčka. Jejich larvy požírají řasy, které v sudu rostou. To dělají tak dlouho, až dosáhnou velikosti dospělého komára. Mezitím se párkrát zakuklí. Aby komáří larvy mohly dýchat, pověsí se ve vodě šikmo, jako když uděláte čárku ve větě, a ze svého zadečku nechají vyčuhovat nad hladinu jenom jakýsi šnorchl. Když je vyrušíte, rychle se ponoří a přitom sebou divoce škubají sem a tam.

T

eď vám ještě povím o zvířatech, která můžete pozorovat velmi snadno: o vodních ptácích. Ti většinou plavou po hladině jako kachny. Někteří se ale také potápějí – na dlouho a na velké vzdálenosti. To nám připomenou už jejich jména: kupříkladu potápka roháč nebo potápka malá. Někteří ptáci loví pod hladinou ryby, a proto umí dlouho zadržovat dech. Je zábavné sledovat, kde se zase vynoří. To vůbec není tak snadné, protože nevíme, kterým směrem se pod vodou dali.

15


JE LIBO MÓDNÍ PŘEHLÍDKU? NĚKTEŘÍ LIDÉ CHTĚJÍ SVÝM ODĚVEM OSLNIT VŠECHNY KOLEM. I MNOHÁ ZVÍŘATA ŘÍKAJÍ SVOU SRSTÍ ČI PEŘÍM OSTATNÍM: „PODÍVEJTE SE, JAKÝ JSEM ÚŽASNÝ / JAKÁ JSEM ÚŽASNÁ!“

Z

vířata chtějí být nápadná hlavně v době páření. Většinou jsou to samečci, kteří touží být krásnější, větší nebo pestřejší než ti druzí, aby svým nádherným zjevem přilákali samičky.

T

Podívejte se!

JAK SE UDĚLAT VĚTŠÍM

Lidé od zvířat leccos odkoukali. Kdo chce vypadat důležitě, ten se udělá velkým a krásným. To můžeme vidět například u britských vojáků na přehlídkách. Aby udělali dojem na diváky, nasazují si vysokánské čepice z medvědí kožešiny. K nim oblékají jasně červený kabátec. Tak je zaručeno, že je nikdo nepřehlédne.

V

elice oblíbenými barvami čolků horských jsou modrá a oranžová. Tito živočichové žijí v době páření několik týdnů ve vodě. Zatímco samičky zůstávají spíše nenápadné, hřbet samečků se zbarví domodra s tmavými pruhy. Spodní strana těla září jasně oranžově. V létě čolci z vody zase vylézají a jejich sváteční barvy vyblednou.

N

ěkdy ale u zvlášť nápadných částí těla či zbarvení nejde jen o námluvy, nýbrž i o prestiž a postavení ve smečce. U kohoutů například ukazuje velikost hřebínku, kdo je ten nejkrásnější a nejsilnější. V případě vrabců se už musíme podívat důkladněji. Velká černá skvrna na hrudi a tmavý zobák je u nich totiž zvlášť v kurzu. Vrabčí samečkové spolu nebojují jen v době páření, nýbrž po celý rok. Dělají to, aby viděli, kdo je tady šéfem. Tomu nejmocnějšímu z nich se zobák zbarví do tmava a na hrudníku se objeví zvlášť velká černá skvrna. Pak hned každý ví, na čem je.

J

eleni nemají peří, ale parohy. Ty jim na hlavě vyrůstají každým rokem znovu. Čím starší a silnější jelen je, tím mocnější je jeho paroží. Tím dělá dojem nejen na laně, jde mu především o mužskou konkurenci. Když jeho rivalové skvostné parohy zahlédnou, raději utečou. Protože s takovou výzbrojí se dobře bojuje. Jakmile jsou ostatní samci ti tam, má vítěz všechny laně pro sebe. A teprve když to některý ze soků nechce hned vzdát, začíná boj.

KOLIK TAK ASI PER MÁ LABUŤ MALÁ?

1 300

15 000

Kvíz

25 000

Labuť malá má 25 000 per a je tím pádem rekordmankou mezi ptáky. Například vrabec má pouhých 1 300 per.

Když páv rozprostře svoje pera, vypadá to jako veliké kolo se spoustou očí – to zkrátka nelze přehlédnout.

řeba takový páv si za tím účelem nechává narůst zvlášť dlouhá ocasní pera. Na každém z nich je vzor připomínající oči. Samičky mají nenápadné hnědošedé zbarvení, protože budou později chtít vysedět svá vejce, aniž by je přitom ostatní zvířata hned zpozorovala. Vyberou si toho nejkrásnějšího pavího kohoutka a založí s ním rodinu.

P

odobně jako jeleni se chovají kozlové. Rozdíl je v tom, že své velké rohy neshazují. Nosí je na hlavě po celý život. Kozlové si navíc vlastní močí „ošetřují“ přední nohy a ústní dutinu. Považují to za neodolatelný parfém. A kozy, jak jinak, jsou téhož názoru.

Nápadnými barvami imponují čolci horští svým samičkám, které se pak rozhodnou pro toho nejpestřejšího z nich.

48

49


LUCERNIČKY, HMYZÍ SKOKANI A ŽHAVÉ EXPLOZE

JAK VYDATNÉ JE SVĚTLO SVATOJÁNSKÉ MUŠKY? 1 000KRÁT SLABŠÍ NEŽ SVÍČKA

Kvíz

100KRÁT JASNĚJŠÍ NEŽ SVÍČKA Záře světlušky je 1 000krát slabší než světlo svíčky. Proto se samečci a samičky nenajdou, je-li v zahradě zapnuto osvětlení, které je mnohem jasnější než oni dva.

SVĚT BROUKŮ NABÍZÍ NEJEDNO PŘEKVAPENÍ. NĚKTEŘÍ Z NICH MAJÍ VESTAVĚNÉ SVÍTILNY. JINÍ DOKÁŽÍ DOSLOVA A DO PÍSMENE VŘÍT HNĚVEM. A DALŠÍ UMĚJÍ, KDYŽ LEŽÍ NA ZÁDECH, OBZVLÁŠŤ VYSOKO SKÁKAT.

Svetlušky Světluška je v našem světě zvířat něčím zvláštním. Známe světlušku větší a menší (to jsou oficiální pojmenování podle druhu), té větší se lidově říká svatojánská muška, i když to žádná muška není, je to brouk. Samička nemá křídla a sedává na zemi nebo v křoví. Sama od sebe svítí, a to bez lampy. K tomu má na těle průhledná místa, z nichž může vycházet nazelenalé světlo. Funguje to takhle: V krvi světlušek jsou tekutiny, které mohou svítit. Podle toho, jak je světluška mísí, se světlo rozžíhá a zhasíná. Světluška se ale, když je světlo „zapnuté“, nezahřívá jako žárovka, nýbrž zůstává chladná. Samička čeká v temnotě, až kolem poletí nějaký sameček. Samečkům svítí jen spodek těla, aby je shora neobjevili ptáci. Když samička tohle světlo uvidí, začne sama také svítit. Po spáření nakladou vajíčka, a tím je život světlušek hned zase u konce, aniž by se rodičovská dvojice stačila vůbec nakrmit. Na hmyz jsou však světlušky přesto dlouhověké. Jejich dětství totiž trvá neuvěřitelně dlouho. V té době jedí kupříkladu slimáky. Proto je důležité plže v zahradě nehubit. Tak jako tak se nepřemnoží, protože larvy světlušek jsou pořádně hladové. Teprve po třech letech vyrostou a zakuklí se. Pak vylezou jako dospělí jedinci, kteří následně žijí velmi krátce.

50

Kovarík Kovaříci poletují kolem bez vestavěné svítilny. Mají ale jinou zajímavou vlastnost. Když ostatní brouci spadnou na záda, tak se jim často už nepodaří vstát. U chroustů jsem to často pozoroval a pomáhal jim. Kovařík se ale zpátky na svých šest nohou dostane úplně sám a dost rychle. Má ve svém těle kloub, který může natáhnout. Když se kovařík ocitne na zádech, kloub se prudce uvolní. Brouk tak dokáže vyskočit až do výše 30 centimetrů, načež zase přistane nohama na zemi. Místo „skočit“ říkáme také „vymrštit se“. Shůry dopadne jako kladivo na kovadlinu, takže už víte, čemu patrně vděčí i za své jméno.

Prskavec Tento brouk nesvítí, ani se nevymršťuje. Zato ale s obrovskou vervou zahání své nepřátele na útěk. Má totiž v zadečku aparaturu, která může spustit explozi. Přitom vytryskne páchnoucí a žíravá tekutina. Exploze není příliš hlasitá, spíš zní jako tichý pšouk. Brouk poté, co ho spolkne žába, okamžitě nastartuje výbuch. Kapka, která přitom vystříkne, může mít teplotu až 100 stupňů, jako vařící voda. Žába v úleku brouka zase rychle vyplivne. A protože to tolik bolelo, soustředí se v budoucnu raději na jiný hmyz.

51



Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.