Výchova štěněte by knihykazda

Katharina Schlegl-Koflerová

Kdo by nechtěl mít čtyřnohého kamaráda, který bude vždy stát po jeho boku v dobrém i ve zlém? K tomu, abyste toho dosáhli, nepotřebujete žádná kouzla a čáry. Když budete své štěně od samého začátku správně cvičit, sami si k tomu vytvoříte dobré předpoklady.

Proč je tak důležité štěně už od malička trénovat? Štěňata se zvláště v prvních měsících života velmi snadno učí a mají do toho obrovskou chuť. V přírodě se během tohoto období učí pravidlům soužití, poznávají okolní prostředí, učí se rozpoznat nebezpečí atd. to je dobře připravuje na další život. Stejně byste měli postupovat i vy u svého štěněte. Pokud byste toto období nevyužili, chybělo by psovi vedení a neměl by pevné postavení v rámci vaší „smečky“. Kdyby si musel později sám hledat své místo, mnoho věcí by nebyl schopný pochopit, což by ho znejisťovalo.

Co lidé dělají při výchově svého čtyřnohého parťáka špatně? Mnoho majitelů má tendenci své psy polidšťovat. to vede k nedorozuměním a k tomu, že si některé projevy psa chybně vykládají. Kromě toho často správně nevnímají a nezohledňují druhově speci cké potřeby psa.

Jak je podle vás dobré postupovat, abychom dosáhli harmonického vztahu mezi člověkem a psem? teoretické znalosti o chování, vazbách, výchově a výcviku psa je nejlepší získat ještě předtím, než si ho pořídíme. tyto znalosti je pak nutné uvést do praxe − a to hlavně s ohledem na individuální povahu psa. Našeho čtyřnohého kamaráda je třeba od jeho útlého věku považovat za „skutečného“ psa, který vnímá člověka jako opravdového sociálního partnera a který potřebuje, aby ho někdo vedl. Pokud se budete řídit svou intuicí, nemůžete nic zkazit.

 Optimální výcvikový program obsahuje cvičební plány na

prvních osm týdnů života vašeho štěněte v novém domově.

 Podrobné návody s doprovodnými fotogra emi vás povedou krok za krokem a usnadní vám trénink. dostanete také mnoho tipů, které vám pomohou zvládnout potíže při výchově štěněte.

 díky navazujícímu programu pro výcvik mladého psa až do

konce prvního roku jeho života budete dále rozvíjet dovednosti, které jste psa naučili, a upevňovat jeho poslušnost.

www.knihykazda.cz ISBN 978-80-7670-131-1

NAUČTE SE ROZUMĚT ŘEČI ŠTĚŇAT

VÝCHOVA ŠTĚNĚTE

Zkušená trenérka psů a odbornice na výběr vhodného plemene s ohledem na potřeby a schopnosti majitele se našimi čtyřnohými kamarády a jejich chováním zabývá již dlouhou dobu. V její psí škole, kterou vede téměř 20 let, najdou všichni pejskaři pomoc i dobré rady, jak psa vycvičit a jak s ním správně zacházet.

K AthARINA SChleGl-KOFleROVá

Katharina Schlegl-Koflerová

VÝCHOVA ŠTĚNĚTE

Sice je ještě malé, ale „mluvit“ už rozhodně umí. I štěňata dávají řečí těla a mimikou najevo, co cítí a co je trápí. Naučte se rozumět jejich řeči − pak budete vědět, co se vašemu psímu „mrněti“ honí hlavou.

 Štěně je uvolněné Pejsek leží na zádech a všechny čtyři tlapičky mu trčí do vzduchu. hluboce spí. V tuto chvíli je úplně uvolněný a cítí se v naprostém bezpečí.

VÝCHOVA ŠTĚNĚTE  Osmitýdenní výcvikový plán pro štěňata  PLUS: Výcvik mladých psů od 5. do 12. měsíce

 Respektuje

dospělého psa Štěně se snaží opticky zmenšit. Ocáskem vrtí spíše při zemi, uši má přitisknuté k hlavě, smířlivě zvedá tlapku a olizuje čenich „velkého psa“ − submisivní chování při setkání s dospělým jedincem.

Správná výchova je zárukou úspěchu Bez výchovy to nepůjde ........................ 5 Jak se pes učí ............................... 5 Člověk a pes jako jeden tým ............. 6

Takhle to zvládnete levou zadní ............. 9 Signály ........................................ 9 Odměna .................................... 10 Když pes udělá něco špatně ............. 10

Rejstřík ..................................... 162 Zdroje ...................................... 165

Obálka Naučte se porozumět řeči štěňat Místo na poznámky: Výcvikový plán pro vaše štěně Výcvikový plán pro vašeho mladého psa O autorce

Osmitýdenní výcvik pro štěňata Jak tréninkový plán funguje ............. 13 Co se děje během štěněcího věku? .....18

Program na 1. týden ...........................22 Zvykejte ho na jméno .....................22 Čistotné štěňátko ...........................22 Vazba na člověka ...........................25 Přivolání hlasem/píšťalkou ...............26 Povel „sedni“................................28 Povel „pozor“ ...............................29 Program na 2. týden ...........................30 Vyprazdňování na povel ...................30 Štěně a děti .................................30 První výlet ...................................31 Zakončení tréninku .........................32 „Sedni“ na hlasový povel ..................32 „Pozor“ s delším očním kontaktem ......33 Štěně a vodítko .............................35 Vyhněte se přetahování ...................36 Procházka na upevnění vztahu ...........38 Vylepšené přivolání ........................40 Povel „lehni“ ................................42 Program na 3. týden ...........................44 Jak si správně hrát? ........................44 Výlet do kavárny ............................45 Neznámé povrchy...........................46 Vydržet o samotě − příprava ..............46 Zákaz skákání na lidi .......................48

Výcvik mladého psa Povel „pusť“ ................................49 Povel „k noze“ ..............................50

Program na 4. týden ...........................52 Pokárání štěněte ............................52 Rozšířený povel „lehni“ ...................56 Přivolání venku .............................58 Povel „zůstaň“ ..............................61 Co dělat, když nastanou problémy? .....62 Program na 5. týden ...........................64 Štěně a další domácí zvířata ..............64 „Zůstaň“ na větší vzdálenost .............68 „Ke mně“ s prvním „sedni“ ...............69 Upevnění signálu pro ukončení nežádoucího chování .......................70 Program na 6. týden ...........................72 „Pozor“ v silně rozptylujícím prostředí ...78 Setkání se psem na vodítku ...............79 Nepravidelné odměňování ................80 Povel „lehni a zůstaň“ .....................82 Program na 7. týden ...........................84 Jak utnout vynucování .....................88 Začleňte cvičení do každodenní rutiny ...90 „K noze“ bez pamlsků .....................91 Program na 8. týden ...........................92 Přivolání během hry s ostatními psy .....98 Čekání při vystupování................... 100 Co dělat, když nastanou problémy? ... 102

Posílení vazby ............................. 105 Program pro dobrou pohodu vašeho čtyřnohého kamaráda .................... 107 Co se děje v období dospívání? ......... 108

Cvičení v 5. a 6. měsíci ..................... 112 „K noze“ bez odměny a v terénu ...... 114 Vylepšený povel „zůstaň“ ............... 117 Vizuální signály ........................... 118 Poslušnost během hry .................... 119 Sednutí po příchodu ...................... 120 Nepodléhejte žadonění .................. 121 Když je pes ve stresu .................... 122 Cvičení v 7. a 8. měsíci ..................... 124 Zabraňte psovi lovit kořist .............. 130 Atrapa s krmením......................... 132 Jak usměrnit „nevycválaného“ psa .... 134 „Sedni“ na větší vzdálenost............. 136 Co dělat, když nastanou problémy? ... 138 Cvičení v 9. a 10. měsíci .................... 140 Vyjadřujte řečí svého těla sebejistotu ...146 První „zůstaň“, když vás pes nevidí ... 148 Vylepšení základní polohy ............... 149 Cvičení v 11. a 12. měsíci ................... 150 Plánování procházek ..................... 154 Variace povelu „k noze“ ................. 156 Co dělat, když nastanou problémy? ... 160

SPRÁVNÁ VÝCHOVA

Správná

výchova je zárukou úspěchu Pokud jste se rozhodli přečíst si tuto příručku, brzy se k vám nejspíš nastěhuje malé chlupaté klubíčko plné štěstí. Nebo už dokonce vaše psí dobrodružství začalo? První dny po nastěhování nového člena rodiny jsou vzrušující. Bude všechno probíhat tak, jak jste si to představovali? Převrátí štěně váš život naruby, nebo do něj hned od začátku zapadne? Co všechno se musí pes naučit a jak s ním komunikovat? Budete si klást mnoho otázek. tato příručka vás provede prvním rokem života s vaším čtyřnohým parťákem a naučí vás, jak se ke štěněti chovat.

BeZ VýChOVy JAKtOSeNePůJde UČÍ PeS

Bez výchovy to nepůjde Než se štěně dostalo k vám domů, žilo asi osm až deset týdnů bezstarostně se svou matkou a sourozenci. U chovatele pravděpodobně mělo k dispozici výběh, ideálně s přístupem do domu, a setkalo se už s rozmanitými vjemy a zážitky – seznámilo se s různými lidi, slyšelo mnoho zvuků a nebo podnikalo malé průzkumné výpravy po výběhu. Také se mu dostalo základní výchovy od jeho psí mámy. Dokud se o něj starala ona, kňučení ani vztekání štěněti k ničemu nebylo. Dalo by si mlíčko od mámy? Ani omylem, pokud se fena rozhodla, že si to nezaslouží. Pro otravné štěně to byla jasná „stopka“. Na druhou stranu mu matka a sourozenci a snad i chovatel dodávali pocit jistoty a bezpečí. Díky tomu se u něj mohla rozvinout nesmírně důležitá základní důvěra, a to i vůči lidem. Výchova bude pokračovat i u vás, protože váš pes vás odteď bude provázet skoro na každém kroku. Bude potkávat neznámé lidi, cizí psy, vezmete ho s sebou do restaurace apod. Všude tam se od vašeho čtyřnohého parťáka bude vyžadovat dobré vychování a poslušnost.

Jak se pes učí Nové prostředí u vás doma bude pro štěně zpočátku naprosto cizí. Zřejmě ho bude vnímat jako pestré a lákavé. Jsou tady přece moc zajímavé věci, třeba kabely, boty a koberce, do kterých může kousat. Květináče jsou skvělé na hrabání, měkký koberec přímo vybízí k čurání a najde se určitě mnoho dalších věcí, které štěně dokážou zabavit. Jedno

je jasné: štěně se toho musí ještě hodně naučit… Výhodou je, že psi jsou poměrně přizpůsobiví a rychle se učí. Jak ale štěněti vysvětlit, co chcete, aby dělalo, nebo co by dělat nemělo? A kdy vůbec začít s výcvikem? Nejlépe okamžitě. Protože váš čtyřnohý parťák se právě nachází v důležité vývojové fázi (➝ str. 18–19).

Učení z úspěchů a neúspěchů Pes se učí prostřednictvím spojování. Bude rád opakovat to, po čem následuje odměna. Pokud například opakovaně dostane pamlsek za splnění povelu „sedni“, rád si sedne znovu. Jestliže bude na vodítku tahat a vy se jeho tahání přizpůsobíte, naučí se, že když pořádně zabere, dostane se tam, kam chce. Na druhou stranu se také rychle naučí, co dělat nemá – pokud po určitém jeho chování bude následovat negativní reakce. Nebude už třeba „žebrat“ u stolu, když se mu nebudete věnovat. Také se přestane pokoušet něco ze stolu ukrást, pokud poklička od hrnce a „kořist“ hlasitě bouchnou o podlahu.

Učení pozorováním Váš čtyřnohý parťák se ovšem neučí jen tehdy, když se ho záměrně snažíte vycvičit. Učí se celý den – pes vás totiž neustále velmi důkladně pozoruje. Pokud si například vždycky, když ho jdete venčit, oblékáte stejnou bundu, bude stát u dveří a vrtět ocasem, jakmile po ní jen sáhnete. Dokáže také poznat členy rodiny podle kroků, ještě než vejdou do dveří, nebo si spojí zvuk vypínaného počítače s tím, že teď už na něj máte čas.

SPRÁVNÁ VÝCHOVA

Info Základy Základy společného života je třeba položit už v raném štěněcím věku. důležitým stavebním kamenem je výchova, tj. přizpůsobení se životu dvounohých společníků spolu s odpovídajícími „pravidly“. dalším prvkem je výcvik, tj. učení se poslušnosti a povelům. Štěně se zpočátku dokáže naučit jen málo a zvládne jednoduché povely, výcvikem ale získá důležité zkušenosti. Pochopí, že se mu vyplatí, když se bude řídit podle vás, ale také to, že odměna přijde pouze tehdy, když udělá přesně to, co chcete, a to bez výjimky. Pokud tedy k výchově a výcviku psa chcete přistupovat vážně, začněte s nimi už v jeho raném věku.

Člověk a pes jako jeden tým Od chvíle, kdy si štěně přivedete domů, je už jeho výchova jen ve vašich rukou. Ještě se toho musíte hodně naučit, protože určitě toužíte po bezproblémovém psovi, se kterým zvládnete i obtížnější situace – ať už půjdete běhat nebo se vypravíte na fotbalový zápas jako doprovod svého syna a nebo pojedete na výlet či na návštěvu k přátelům.

Pes jako smečkové zvíře Stejně jako vlci, jejich divocí psí předci, jsou i psi smečková zvířata. Žijí ve skupině, ale na rozdíl

od vlka se psi díky tisíciletému vývoji vyznačují zvláštní ochotou navázat s člověkem pouto. Člověk se pro ně stal skutečným sociálním partnerem. Právě tato ochota a schopnost se přizpůsobit a učit umožňují, aby nás pes doprovázel v každodenním životě. To však také znamená, že do naší „smečky“ musí zapadnout.

Rodinná porada K tomu, aby se pes mohl úspěšně naučit to, co od něj vyžadujete, je důležité opakování, systematický přístup a důslednost. Jen tak skutečně pochopí, co po něm chcete. Patří do jeho nové „smečky“ víc lidí? Pak má smysl společně si sednout a promyslet, jaká pravidla by měla pro nového člena rodiny platit a co a jak by se měl naučit. Bude mít přístup do všech místností? Bude moct na pohovku, nebo ne? Budete ho krmit od stolu? Které povely by se měl naučit a jaké zvukové signály chcete používat? Na tom všem se musí členové rodiny shodnout, aby byly pravidla a povely pro psa jednoznačné a srozumitelné.

Cvičí vždy jen jeden Už od začátku musí pes dodržovat jasně nastavená pravidla, a to s každým členem rodiny. Samozřejmě kromě menších dětí, které ho ještě nedokážou něco naučit. Čtyřnohého parťáka by měl ale cvičit pouze jeden člen rodiny – dospělý nebo starší mladistvý. Každý člověk má totiž jiný hlas, jinak mluví a jinak se pohybuje, což by štěně zpočátku mátlo. Bylo by pro něj obtížné zachytit to podstatné. To, co se štěně naučí, s ním pak samozřejmě mohou procvičovat i ostatní členové rodiny.

BeZ VýChOVy KOMUNIKACE tO NePůJde

Komunikace Pokud má pes pochopit, co po něm chcete, je důležité, aby vám důvěřoval a aby vaše pokyny byly jednoznačné.

Pouto Vazba nebo také pouto je základem sounáležitosti mezi vámi a vaším psem. Vytváří se prostřednictvím blízkosti, pozornosti a péče, ale také tím, že se ke svému parťákovi chováte vždy předvídatelně, důsledně, kontrolovaně a suverénně. To vše mu dává jistotu, že se na vás může spolehnout. Potom se z vás stává tým, ve kterém jste vy vůdcem. Pes se vám pak ochotně přizpůsobí a bude vás respektovat. A to je předpokladem pro efektivní výchovu a výcvik.

Sebevědomí Chovat se sebevědomě neznamená psa „krotit“ či násilně usměrňovat, ale přesvědčivě ho

vést na základě přirozené autority. Tu svému čtyřnohému parťákovi z velké části předáváte řečí těla a hlasem. Můžete se pohybovat nejistě nebo sebejistě, rozhodně nebo váhavě. Čím sebejistěji a rozhodněji vystupujete, tím sebejistěji působíte i na svého psa. Podobným způsobem zacházejte i se svým hlasem. Na psa mluvte normální hlasitostí, nebo spíše tišeji, důležitý je tón hlasu. Povel můžete pronést klidně, nebo se můžete snažit psa trochu „vyburcovat“. Když říkáte „sedni“ nebo „zůstaň“, musíte být klidní. Když psa přivoláváte nebo nacvičujete chůzi u nohy, musíte do hlasu vložit „akčnost“. Povel můžete pronést klidně, ale rozhodně. Pokud bude znít spíše jako otázka nebo žádost, nebude vás pes brát vážně. Hlas je také velmi dobrým nástrojem k pokárání – to může mít podobu krátkého zakašlání, důrazného „ne“ nebo skutečně výhružného tónu. Váš pes nerozumí vysvětlování, nechápe význam

Pokud nežádoucí chování, například tahání na vodítku, nepovede k úspěchu, pes s ním sám od sebe přestane.

SPRÁVNÁ VÝCHOVA

slov. Budete-li na něj hodně mluvit, přestane na váš hlas reagovat, protože z něj nedokáže nic poznat. Když se se psem budete neustále mazlit, šišlat na něj, když budete úzkostliví nebo příliš pasivní, bude to mít spíše negativní účinky. Chybí-li vám při výchově sebevědomí, nepocítí-li pes vaše vedení, bude vás vnímat spíše jako kamaráda a většinou vás bude následovat jen tehdy, když ho nic zajímavějšího nenapadne. Snadno se pak stane příliš nezávislým a nebude vás brát skutečně vážně. „Vděčnost“ za to, že ho například rozmazlujete nebo mu dáváte hodně volnosti, psi neznají.

Buďte aktivní Při soužití se psem je důležité, abyste pro něj byli zajímaví a aby byl na vás určitým způsobem závislý. Kromě sebevědomého vystupování toho dosáhnete i tím, že iniciativa bude přicházet výhradně od vás. Vy rozhodujete o tom, kdy pes dostane krmení, kdy se s ním budete mazlit, kdy si bude hrát, kdy se půjde na procházku apod. Pokud naopak chcete svému psovi co nejvíce vyhovět a „skáčete, jak píská“, dosáhnete přesného opaku. Jestli je nejlepší trvat striktně na svých požadavcích, nebo psovi občas vyhovět, to závisí především na plemeni a povaze vašeho mazlíčka. U samostatnějších nebo tvrdohlavějších ras byste měli být důslední. U lépe ovladatelných psů můžete být v tomto ohledu o něco klidnější. Nikdy by to však nemělo být tak, že pes rozhoduje a vy na to jen poslušně reagujete.

Správné načasování

Tip Vytrvejte Tato kniha vás provede prvním rokem života vašeho psa. to ovšem neznamená, že po roce je pes „hotový“ a vychovaný. to, co se naučil, je totiž třeba neustále cvičit a upevňovat, protože váš čtyřnohý parťák chce stále dostávat nové výzvy. A to je dobře. Komunikace mezi vámi a vaším psem je právě ten důvod, proč vás život s ním bude bavit.

Řeč těla a hlas jsou při výchově nejúčinnější, pokud obojí správně načasujete. Podle chování psa můžete rychle přejít od pochvalného tónu k nesouhlasnému „zavrčení“. Někdy budete muset ve správný okamžik od psa poodejít, abyste s ním mohli trénovat přivolání. Pokud v takových situacích s komunikací příliš dlouho otálíte nebo psovi nedáte jednoznačný povel, nedokáže z vašeho chování vyčíst, co po něm chcete.

tAKhle tO ZVládNete leVOU ZAdNÍ

Takhle to zvládnete levou zadní Při soužití s člověkem by měl program každého čtyřnohého parťáka povinně zahrnovat několik důležitých cvičení poslušnosti. Jak je štěně naučíte?

Pozitivní motivace Psi jsou od přírody zvědaví a rádi se učí. Ale než si nějaký povel osvojí, je potřeba hodně opakování, během kterých by měl být povel proveden bezchybně. To znamená, že byste výcvik měli koncipovat tak, aby pes neměl v podstatě jinou možnost než udělat to, co po něm chcete. Psa vždy motivuje následná odměna (➝ str. 10).

Signály Chcete-li, aby si pes sedl nebo přiběhl, musíte použít jasný signál: slovo, povel nebo také zvuk píšťalky či gesto. Jak můžete psa naučit správnou reakci na daný signál? Představte si, že vás někdo v neznámém jazyce vyzve, abyste se posadili. Samozřejmě mu nebudete rozumět. Když si ale sami několikrát sednete na židli a pokaždé uslyšíte totéž slovo, snadno z toho vyvodíte, že to asi znamená „posaďte se“. Váš čtyřnohý parťák to vnímá stejně. Je-li pro něj povel „sedni“ nový, nemůže vědět, co po něm chcete. Proto jej říkejte jen tehdy, když se pes chová požadovaným způsobem. Po několika opakováních si slovo s daným povelem spojí.

trénování povelu „lehni“: Štěně se narovná a natáhne se pro pamlsek − odměněno je tedy sezení, nikoli lehnutí!

takhle je to správně: Odměna přichází, až když je štěně ve správné pozici a na svém místě.

SPRÁVNÁ VÝCHOVA

Odměna Na první pohled to může vypadat jednoduše: Když pes udělá něco správně, dostane odměnu. Musíte se ale naučit správně odměňovat! V první řadě je důležité odměnit psa ve správný okamžik – a sice ve chvíli, kdy ještě dělá přesně to, za co ho chcete odměnit. Pes si totiž pochvalu i pokárání vždy spojuje se svým posledním chováním (➝ viz obrázek na str. 9). Zde je příklad: Přivolali jste štěně a ono k vám přišlo. Jenomže vy teprve teď hledáte v kapse pamlsek. Štěně mezitím očichává zem, běží k další myší díře nebo na vás vyskočí. Když konečně dostane odměnu, už si ji nespojí s přivoláním.

Je dobré odměňovat psa vždy? Dokud pes neumí nový povel, odměňujeme ho vždycky, když se dostane do správné pozice. Na samém začátku výcviku držte pamlsek v ruce, abyste psa do požadované polohy navedli. Jakmile pes pochopí, co po něm chcete, odměňte ho až po splnění povelu. Teprve potom pamlsek vytáhněte z kapsy. Od tohoto okamžiku, zejména u jednoduchých povelů, nedostane pes pamlsek vždy, ale jen jednou za čas. Zvláštní úspěchy, například když se štěně nechá odvolat ze hry s jiným psem, se odměňují zvláštním způsobem, například větším množstvím pamlsků. To pomáhá udržovat jeho vysoká očekávání. Samozřejmě můžete psa hlasitě pochválit pokaždé, když udělá něco správně, když vás poslechne. U jednoduchých povelů, jako například „sedni“, to však s chválou nemusíte přehánět. Hlasitou pochvalu můžete také

přizpůsobovat tomu, jak obtížný úkol se psovi podařilo splnit. Důležité upozornění: Pes dostává odměnu vždy až po splnění povelu. Pokud má například zůstat delší dobu na jednom místě (tedy při nácviku odložení neboli povelu „zůstaň“), dostane odměnu až na konci cvičení, nikoli v okamžiku, kdy si lehne.

Motivující odměna Jestliže psa cvičíte pomocí odměn, musí mu chutnat, protože jinak se pochopitelně nebude při výcviku snažit. Vyzkoušejte tedy, co má nejraději – mohou to být běžné granule, ale také vařené kuřecí maso nebo třeba tvrdý sýr. Dávejte mu malá, měkká sousta, která nemusí žvýkat, ale může je rychle spolknout. Pes by při výcviku neměl být sytý.

Když pes udělá něco špatně Štěňata a mladí psi se bohužel nechovají vždycky tak, jak bychom si přáli. Pokud se vám při výcviku něco nepovede, zamyslete se nejprve nad tím, zda jste postupovali správně. Nebyli jste na psa příliš rychlí? Pochopil vůbec váš povel? Nerozptyluje ho něco? Vraťte se o několik kroků zpět a postupujte jinak. Jestliže jste si jistí, že pes povel umí, opravte ho. Často stačí pevný tón hlasu a přísný pohled. Důležité je také načasování. Když se váš čtyřnohý parťák bez dovolení zvedne ze sedu, opravte ho, dokud ještě stojí. Často je užitečné postupovat takticky, aby si pes nezafixoval špatné návyky. Jestliže například chcete, aby se štěně odnaučilo skákat na lidi, nepodaří se vám to, když k tomu bude

tAKhle KdyŽ tO ZVládNete PeS UdĚlá NĚCO leVOUŠPAtNĚ ZAdNÍ

Pravidla by měla být jednotná: Pokud pes například nemůže na pohovku, nesmí mu to dovolit nikdo z rodiny.

mít každou chvíli příležitost a někdo z toho bude mít radost. Pokud psa lákají slepice na sousedově zahradě, pokaždé ho včas připněte na vodítko, když procházíte kolem nich, aby nepropadl loveckému pudu. V případě, že má chuť okusovat gauč nebo koberec, bude se vaše reakce řídit tím, jakou má pes povahu. U „citlivějšího“ jedince stačí hluboce zakašlat a doplnit to odpovídajícím pohledem a postojem, u jiného může být nutné i pevné uchopení za srst. Svého psa tedy musíte dokázat dobře odhadnout. Korekce by neměla být ani slabá, ani příliš agresivní. Pes by ale měl přestat s nežádoucím chováním. Zvažte, v jakých případech psa usměrníte slovem „ne“ a kdy byste mu měli v nežádoucím chování raději předem zabránit.

V žádném případě by se nemělo stát, že štěně bude zpočátku neustále poslouchat jen samé „ne“. Se svým čtyřnohým společníkem nejednejte zbrkle a nervózně; vaše naladění se přenáší na psa a nepříznivě ovlivňuje situaci.

Výcvik musí fungovat jako celek Při výcviku mějte vždy na paměti, že všechny zásady, o kterých se tady zmiňujeme (sebevědomé chování, vědomé používání hlasu a řeči těla, správné načasování a správné odměňování), fungují pouze tehdy, když je vhodně kombinujete dohromady. Kromě toho vždy zohledněte, jaké máte doma plemeno, a přizpůsobte tomu komunikaci s vaším mazlíčkem.

OSMItýdeNNÍ VýCVIK PRO ŠtĚŇAtA

Cvičení

1 Pohled plný očekávání.

Přivolání hlasem/píšťalkou Štěně už se u vás trochu zabydlelo a nastal čas začít ho cvičit. Možná jste si už všimli, že váš pejsek za kus žrádla udělá cokoliv. Nebo jste zjistili, že z granulí není tak úplně nadšený, zatímco některým pochoutkám, třeba vařenému kuřecímu masu, prostě neodolá. Během tohoto týdne je na programu první a jeden z nejdůležitějších povelů – přivolání. Váš čtyřnohý parťák se musí naučit přijít k vám na zavolání rychle a okamžitě. To se vám však podaří pouze tehdy, když budete mít výcvik od začátku promyšlený a budete postupovat systematicky. Zvukový signál: Nejprve si promyslete, jaký zvuk chcete používat. Nezapomeňte, že musíte používat vždy stejný, naprosto jednoznačný zvukový signál. Osvědčil se povel „ke mně“ – tato slova totiž běžně pronášíme jen zřídka, na rozdíl od výrazů jako „pojď“ nebo „pojď sem“. Jen zkuste

Cvičení

2 Po písknutí k vám štěně může přijít.

chvíli sledovat, jak často používáte slovo „pojď“ v nejrůznějších situacích, a to i při jednání se psem. Alternativně nebo doplňkově můžete použít píšťalku. Pes si ale musí na její zvuk a pískání nejprve zvyknout, aby chápal, co to znamená. Rozmyslete si, jaký signál chcete používat – ideální bývají dvě krátká písknutí za sebou. unguje to takto: Je důležité navodit situaci, kdy si pes uvědomuje a vnímá pouze to, co ho chcete naučit. Nejlepší je začít ráno u prvního krmení. Štěně by nemělo nic rozptylovat. Připravte mu krmení na obvyklém místě, například v kuchyni. Mezitím by měl někdo z rodiny držet štěně za obojek asi tři metry od jeho misky, aniž by přitom používal povely jako „sedni“ apod. Štěně se bude pokoušet dostat k vám a přitom vás bude sledovat, nebude se ale moci za vámi rozběhnout. Když už máte krmení připraveno nebo držíte v ruce zvláštní pamlsek, dřepněte si a misku vezměte do ruky. Nyní zavolejte „ke mně“ nebo zapískejte

PŘIVOláNÍ hlASeM/PÍŠŤAlKOU 1.týdeN

Cvičení

3 … přiběhne přímo ke své paní.

Cvičení

4 Odměnu dostane jen tehdy, pokud přijde až k vám.

na píšťalku. Váš pomocník by měl štěně pustit, aby se k vám mohlo konečně rozběhnout! Jakmile bude štěně u vás, dejte mu z ruky několik granulí. Potom položte misku na zem a zůstaňte u ní, zatímco štěně bude žrát, případně ho z ruky krmte zvláštním pamlskem. Pochvalte ho. Opakujte tento postup při každém krmení, aby si štěně postupně spojilo povel „ke mně“ a zvuk píšťalky s tím, že k vám má přijít. Jestliže nemáte nikoho, kdo by štěně držel, zavolejte na ně „ke mně“ nebo zapískejte pokaždé, když si s miskou nebo zvláštním pamlskem v ruce dřepnete. Okamžitá odměna: Jakmile k vám štěně přiběhne, hned mu dejte odměnu. Musíte ji mít tedy v ruce, už když na něj voláte. Nenechávejte štěně, aby si před vás sedlo! To už by nedostávalo odměnu za to, že přišlo, ale za to, že sedí. Nyní však trénujete, aby k vám přišlo na přivolání. Nezapomeňte: Z první kapitoly už víte, že povel je nutné opakovaně cvičit, dokud jej pes

neprovede bezchybně – to platí zejména pro přivolání. Pokud jste například se štěnětem na zahradě a chcete, aby k vám přišlo, nepoužívejte povel „ke mně“ nebo pískání. Místo toho psa přilákejte dramaticky znějícím hlasem, například slovy „podívej“ nebo „Co to tam je?“, a pak se od něj vzdalte. Pokud zavoláte „ke mně“ a štěně nepřijde a místo toho dál zkoumá něco v trávě nebo si nerušeně hraje, potom povel „ke mně“ nebo pískání sice vnímá, ale ještě mu nedokáže přiřadit odpovídající význam. Jestliže se to několikrát opakuje, štěně se naučí, že slova „ke mně“ někdy vedou k odměně, ale neznamenají nic konkrétního. Dovedete si asi představit, že v takovém případě nemůže později přivolání spolehlivě fungovat, protože pes si ho ve skutečnosti neosvojil. Potom je třeba vynaložit velké úsilí, aby se štěně odnaučilo nesprávné chování a znovu se naučilo reagovat na povel správně. Proto je lepší trénovat správně od samého začátku!

OSMItýdeNNÍ VýCVIK PRO ŠtĚŇAtA

Cvičení

1 Štěně sleduje odměnu.

Cvičení

2 Štěně skáče: ruka zůstává zavřená.

Povel „sedni“ Pokud budete postupovat správně, budete překvapení, jak rychle si váš pes osvojí povel „sedni“. unguje to takto: Nejprve trénujte v interiéru, aby štěně nic nerozptylovalo. Zpočátku si ho můžete připnout na vodítko. Pak vezměte pamlsek a ukažte ho psovi. Poté mu ho podržte nad hlavou. Je důležité, aby štěně pamlsek opravdu chtělo, protože jen tak se ho bude snažit získat. Když po něm skočí, zavřete dlaň, ale nechte ji na místě. Kdybyste s ní pohybovali nahoru a dolů nebo do stran, pes by se nemohl soustředit. Nyní psa pozorně sledujte: v určitém okamžiku si sedne, protože tak se může pohodlněji dívat nahoru. V tomto okamžiku s patřičným

Cvičení

3 Štěně si sedlo: následuje odměna.

důrazem řekněte „sedni“ a dejte mu pamlsek. Jakmile ho štěně sní, pravděpodobně se postaví, což je nyní ještě v pořádku. Cvičení opakujte ještě jednou nebo dvakrát. Odměňujte psa ve správnou chvíli: Dbejte na to, aby štěně dostalo pamlsek v okamžiku, kdy ještě sedí a má všechny čtyři nohy na zemi. Nemělo by už vstávat nebo na vás skákat. ůležité upozornění: Nepoužívejte povel „sedni“, když se štěně snaží po pamlsku chňapnout nebo skočit nebo ho získat jiným způsobem. Štěně ještě neví, co „sedni“ znamená, nejprve si tento povel musí spojit s odpovídajícím chováním, a to pomocí systematického tréninku (➝ str. 9). Pokud byste neustále opakovali „sedni“, zatímco na vás štěně skáče, mohlo by si tento povel spojit se skákáním.

2. týdeN

a tlapky apod. Měli byste brát ohled na to, jak je právě pes naladěný.

Štěně a vodítko Nastal čas začít trénovat chůzi na vodítku. unguje to takto: Poté, co si štěně na povel sedne, následuje pokyn pro připnutí na vodítko. Stejný povel používejte i tehdy, když vodítko odepínáte. Při odepínání vodítka přidejte na závěr povel „pozor“ (str. 29). Bude to probíhat takto: Řekněte „sedni“ a odepněte vodítko. Aby štěně neodběhlo, držte ho přitom lehce za obojek. Následuje povel „pozor“. Počkejte, až s vámi štěně naváže oční kontakt, a krátce ho udržujte. Poté mu dejte povel pro ukončení cvičení. Tentokrát nedostane štěně za odměnu pamlsek. Odměnou je už to, že má po cvičení dovoleno běhat, protože právě na to se teď nejvíc těší. Nezapomeňte: Povel pro ukončení cvičení dávejte ve chvíli, kdy se na vás štěně ještě dívá, ne v okamžiku, kdy už se dívá jinam! Toto je potřeba natrénovat. Jak už víte, pes se učí ze svých úspěchů. Když začne na vodítku tahat, protože vidí svého psího kamaráda, a vy ho z vodítka odepnete, bude tahat stále častěji. Měl by se ale naučit, že uspěje jen tehdy, když svou pozornost zaměří na vás.

a k novým podnětům přistupují s větším klidem. Je však dobré udržovat vhodnou míru. Štěně nesmí být zahlceno dojmy. Přizpůsobte celý postup jeho povaze.

Psa zatěžujte, ale nepřetěžujte Štěňata, která jsou neustále k něčemu podněcována, si rozšiřují obzory. Postupně zvládají neznámé situace, získávají sebedůvěru

Pes se může rozběhnout teprve poté, co mu odepnete vodítko, a ještě předtím musí zaměřit pozornost na vás.

tRÉNINK PRO dOSPÍVAJÍCÍhO PSA

Cvičení v 5. a 6. měsíci Váš čtyřnohý parťák se pomalu stává mladistvým. Výměna zubů se chýlí ke konci, a štěněcí období tak definitivně končí. Nyní navážeme na už známá cvičení. Nezapomínejte ale ani na cvičení ze štěněcího věku. Udržujte všechny dovednosti svého psa stále živé. Pokud mu nějaké cvičení nejde, včas obnovte základy.

Může pes na pohovku? Ještě před několika lety převládal ve výcviku psů názor, že přísná domácí pravidla jsou důležitým předpokladem hierarchie mezi člověkem a psem. Mnoho terénních pozorování vlků v posledních letech však tento názor pozměnilo. Lidé a psi sice netvoří vlčí smečku, ale některé věci jsou do jisté míry podobné. Na „gaučovou otázku“ proto nelze odpovědět jednoznačným ano, či ne. Jak už to tak bývá, záleží na psovi a v neposlední řadě i na člověku. Musíte umět posoudit svého psa i sebe. Ale může teď pes na pohovku, když si to přejete? Musí chodit vždy za vámi? Smí ze dveří jako první? Musí se vám vyhýbat, pokud vám překáží? U štěněte je důležité, aby zpočátku chodilo pouze za vámi, protože se učí orientovat se podle vás. Vzhledem k instinktu následování

112

se to děje téměř automaticky. Mladý pes už vás nemusí následovat vždy, měl by ale zůstávat v omezeném okruhu a udržovat s vámi kontakt. Pokud prohlásíte, že pohovka a postel jsou pro vaše štěně tabu, je to naprosto v pořádku. Často totiž nedokážete přesně odhadnout, zda bude štěně submisivní, vůdčí nebo sebevědomější či svéhlavé. Jako začínající pejskaři jste někdy mohli jen těžko odhadnout, jak dobře zvládnete povahu svého psa. Teď už však máte štěně několik měsíců a dobře ho znáte.

Respektovat požadavky Ve volné přírodě může například níže postavený vlk ležet na privilegovaném místě, pokud o něj vůdce smečky nemá zájem. Pokud si však alfa samec nebo alfa samice toto místo nárokují pro sebe, musí jim ho uvolnit. U „pohovkové otázky“ a dalších výsad je důležité, aby čtyřnohý parťák vždy respektoval vaše požadavky a místo bez reptání uvolnil, když ho k tomu vyzvete. Můžete například používat deku, abyste mu ukázali, kdy na pohovku smí, a kdy ne. Když je deka na pohovce, smí si na ní váš chlupáč udělat pohodlí. Také to, zda je dobré nechat vašeho psa procházet dveřmi před vámi, nebo až po vás, závisí na jeho povaze. Pokud musí být vždycky první a vší silou se pokaždé protlačí před vás, aby měl celou

5.−6. MĚSÍC

situaci pod kontrolou, měli byste to okamžitě změnit. V tom případě ale mezi vámi pravděpodobně stále není správná interakce – špatné chování vašeho čtyřnohého parťáka je toho jasným důkazem. Jestliže naopak procházíte dveřmi někdy jako první vy a někdy zase pes a poté, když je pár kroků před vámi, na vás hned čeká, je to naprosto v pořádku. Zvláště když mu můžete v případě potřeby „nařídit“, že tentokrát půjdete do dveří první vy. Nejsou-li mezi vámi a vaším psem žádné nejasnosti, můžete mu udělit jedno nebo dvě privilegia a třeba se s ním pomazlit na pohovce. Opět tady záleží na vašem „vedení“ (➝ Role vůdce smečky na str. 106). Můžete si to představit tak, že máte psa na pomyslném vodítku a podle potřeby je povolujete a zase zkracujete. Vodítko však musíte vždycky držet v ruce vy!

Kdy byste měli být přísnější? Rozhoduje váš čtyřnohý parťák o tom, kdo a kdy si k vám může sednout na pohovku? Vrčí na lidi a brání vás? Tady pomohou jen jasná pravidla! V takovém případě se obraťte o radu na kompetentního trenéra psů, který vaši situaci prozkoumá přímo na místě. Přísnější pravidla mají smysl také v případě, že je pro vás obtížné chovat se před svým čtyřnohým parťákem sebevědomě. Všimli jste si, že se váš pes hůře ovládá, když povolíte otěže? I v takovém případě nebude na škodu, když začnete být trochu přísnější.

Rozvrh koly na 5. a . měsíc Může pes na pohovku?

Trénink

Počet opakování

„K noze“ bez odměny a v terénu

několikrát týdně

Učení ve dvojici

několikrát týdně

„Zůstaň“, když se pohybujete

jednou denně

Vizuální signály

při každém hlasovém povelu

Poslušnost během hry

pokaždé, když si se psem hrajete

Sednutí po příchodu

při každém „ke mně“

Ignorovat žadonění

začlenit do každodenního života

Když je pes ve stresu

dodržovat vždycky

Co si počít s dominancí? I majitelé štěňat často od ostatních slýchají: „Páni! Tak malý, a už tak dominantní!“ U mladého psa ve věku dospívání se s tím mnozí setkávají ještě častěji. Samozřejmě existují různé psí osobnosti. Ale diagnóza „dominantní pes“ je velmi často stanovena chybně, třeba jen proto, že pes ignoruje svého majitele nebo si úspěšně vytváří volný prostor. Příčina většinou spočívá především v tom, že člověk psa nevede, ale chová se pasivně a většinou jen reaguje, místo aby

113

tRÉNINK PRO dOSPÍVAJÍCÍhO PSA

aktivně jednal. Pokud se neustále snažíte udělat pro svého čtyřnohého parťáka první a poslední, neprospívá to vašemu vztahu. A najednou je přetížený pes „dominantní“. Ale co jiného má bez vedení dělat? Začne si všechno dělat po svém. Když mu nikdo neříká, kam má jít, najde si cestu sám. To z něj ale ještě nedělá dominantního psa. Dominance je možná pouze tam, kde se někdo nechá ovládat – pamatujte si to. I malé změny ve vašem vlastním chování v tomto případě rychle povedou k příznivému vývoji.

„K noze“ bez odměny a v terénu Tento povel už jste trénovali na menší vzdálenosti bez pamlsků a také jste se svým čtyřnohým parťákem překonávali malé překážky. Nyní můžete cvičení „bez odměny“ ještě rozšířit a zařadit do něj další těžko překonatelné úseky. unguje to takto: Váš pes by už měl umět jít po vašem boku, když máte ruku v kapse, a to

i tehdy, když nevidí žádný pamlsek. Určitě to dokáže i na delší vzdálenosti, pokud ho nic nerozptyluje. Podle toho také volte chvíli, kdy dostane pamlsek, aby byl vždy odměňován za trvalou pozornost. Ideální je, když s vámi během chůze udržuje oční kontakt. V nerovném terénu to ale není vždy možné, protože musí dávat pozor na cestu. Měl by se však stále držet po vašem boku a věnovat vám plnou pozornost. Neměl by mít čenich u země nebo unikat pozorností jinam. Pokud se vám chůze u nohy se „skrytým“ pamlskem daří, zahrňte do tréninku nejprve překážku (➝ str. 56). Než zkusíte cvičit s překážkou, ujistěte se, že je pes soustředěný. Jestliže tomu tak není, zastavte ho, dejte mu povel „sedni“ a v tréninku pokračujte, až budete opět mít jeho pozornost a bude chtít spolupracovat. Jestliže toto cvičení váš pes dobře zvládá, najděte venku nějaký obtížnější terén. Nechte třeba psa přejít hromadu dříví nebo může vyzkoušet chůzi po náspu nahoru a dolů. To přináší rozmanitost a představuje pro psí mozek výzvu. Nezapomeňte: Choďte s rukou v kapse stejně sebejistě, jako kdybyste v ní měli pamlsek. Váš parťák pak bude běžet po vašem boku. Řeč těla totiž dělá divy… Můžete také psa odměnit za jeho pozornost pochvalným slovem pro odměnu předtím, než mu dáte pamlsek (➝ str. 97).

Využijte širokou škálu příležitostí pro různorodé a náročnější varianty cvičení „k noze“.

114

Katharina Schlegl-Koflerová

 Optimální výcvikový program obsahuje cvičební plány na

prvních osm týdnů života vašeho štěněte v novém domově.

 Podrobné návody s doprovodnými fotogra emi vás povedou krok za krokem a usnadní vám trénink. dostanete také mnoho tipů, které vám pomohou zvládnout potíže při výchově štěněte.

 díky navazujícímu programu pro výcvik mladého psa až do

konce prvního roku jeho života budete dále rozvíjet dovednosti, které jste psa naučili, a upevňovat jeho poslušnost.

www.knihykazda.cz ISBN 978-80-7670-131-1

NAUČTE SE ROZUMĚT ŘEČI ŠTĚŇAT

VÝCHOVA ŠTĚNĚTE

K AthARINA SChleGl-KOFleROVá

Katharina Schlegl-Koflerová

VÝCHOVA ŠTĚNĚTE

 Štěně je uvolněné Pejsek leží na zádech a všechny čtyři tlapičky mu trčí do vzduchu. hluboce spí. V tuto chvíli je úplně uvolněný a cítí se v naprostém bezpečí.

VÝCHOVA ŠTĚNĚTE  Osmitýdenní výcvikový plán pro štěňata  PLUS: Výcvik mladých psů od 5. do 12. měsíce

 Respektuje