1 minute read

OSOBNOSTI

Zapomenutý hrdina třetího odboje Štěpán Hovorka

(1898–1949)

Advertisement

MICHAL LOUČ

Štěpán Hovorka se narodil 6. března 1898 v Pečkách do rodiny železničního zřízence Josefa Hovorky a Anny Hovorkové. Po pěti třídách obecné školy pokračoval ve studiu na měšťance a následně na živnostenské škole v Pečkách. Od roku 1912 byl v učení na strojního zámečníka u firmy Bratři Jouzové v Pečkách. Po vyučení tam zůstal pracovat jako tovaryš. Za války továrna vyráběla munici, a tak byl Hovorka díky svému zapojení do výroby nějaký čas zproštěn výkonu vojenské služby. Přesto byl jeho život s armádou silně spojen. Do rakousko-uherské armády narukoval 2. března 1918 v Mladé Boleslavi. Byl přidělen ke Střeleckému pluku č. 10 a odeslán do Tyrolska, kde od 3. března 1918 do 19. června 1918 vykonával strážní službu. Následně byl přeložen do Lince jako řemeslník železničního oddělení ve Wegscheidu. V Linci zůstal až do konce první světové války.

Ani po válce Hovorka neopustil vojenskou službu a plynule přešel do vznikající československé armády. Už 4. listopadu 1918 se přihlásil k vojenské nádražní stráži v Pečkách. Dne 7. dubna 1919 se přesunul do Josefova ke Střeleckému pluku č. 10. Zařazen byl ke 2. rotě. Od 15. května do 9. září 1919 byl nasazen do maďarsko-československé války, ve které mladá republika ubránila své území na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Hovorka bojoval v oblasti Lučence, Banské Štiavnice a Rimavské Soboty. Za toto nasazení získal Pamětní od- znak československého dobrovolce z let 1918–1919. Tato medaile byla udělována od roku 1938, ale její varianta v archivu rodiny je až poválečná, udělovaná od roku 1945.

Štěpán Hovorka v letech 1920–1921 úspěšně prošel zbrojířským kurzem na zbrojařské škole v Brně. V březnu 1921 se stal zbrojířem u Dělo -