{' '} {' '}
Limited time offer
SAVE % on your upgrade.

Page 1

ZIMA 2019

T


ÚVOD AKTUÁLNĚ DVA NOVÉ TITULY Z LITERATURE & SCIENCES .............................4 ALOIS J. KOLÁŘ: ČERNÍ BARONI NA KLADENSKU ANEB JAK TO BYLO DOOPRAVDY ............................................................................... 8 JINDŘICH MALŠÍNSKÝ: KDYŽ SE DRACI NEMRAČÍ..................... 10

RECENZE POBOČKA KATEŘINKY DOPORUČUJE ............................................ 13 NOVINKY NA DVD, KTERÉ SI ZASLOUŽÍ VAŠI POZORNOST ...... 21

ZÁVĚR PSÍ HRDINOVÉ A JEDEN KOČIČÍ .....................................................26 KNIHY PRO POTĚCHU DUŠE .............................................................29


ÚVOD

Krásný adventní čas! Někdy je těžké nacházet vhodná slova, protože chybí ta pravá nálada, radost a převládá spěch a stres. Naštěstí si vždy můžeme vypůjčit myšlenky krásné a vznešené, které dokáží vystihnout atmosféru nejkrásnějších svátků v roce. Ať Vám následující řádky přinesou klid a mír a tolik potřebné vydechnutí. Krásné Vánoce a šťastný nový rok všem.

Zuzana Bornová

„Procitám v časném jitře zimním, a hle, nejsem ve svém lůžku ani ve své jizbě, ale jsem venku, v řídké a tichounké atmosféře, a všecko jest v nových a lhostejných dimenzích. Jsem přikryt lesem, celým borovým, lesem zasněženým, přikryt mechem, borůvčím a vřesovím a prstí, a nade mnou se spájejí koruny stromů jako skvělý a temný baldachýn. A jest ve všem mnoho velebnosti a pokoje a doufání, jest právě advent a půjdou tudy zanedlouho pastýři do Betléma, potmě, aby ve dne jim zbytečně nebylo spíláno do bláznů.“

Bohuslav Reynek

|3


AKTUÁLNĚ

Dva nové tituly z LITERATURE & SCIENCES Opavský vysokoškolský pedagog, bohemista, muzikolog a překladatel Libor Martinek přidal do svého vydavatelského portfolia (www.libormartinek.cz) další dva zajímavé tituly, jež jsou také jeho překladatelským počinem. Autorku první knihy jsem na těchto stránkách představil už v letošním letním čísle, je jí polská spisovatelka Danuta Kostewicz, jež nyní žije v USA. Tato její druhá sbírka vydaná v nakladatelství Literature & Sciences se jmenuje GEO GRATIAS a obsahuje sto padesát básní, jež pocházejí z autorčiných několika básnických sbírek psaných polsky a vydaných v polských nakladatelstvích po roce 1989. Několik slov Libora Martinka z úvodu knihy: Básnířka skrze lyrické Já představuje průřez esteticky objektivizovaného světa na ose existence, na jejíž jedné straně situuje své bytí. Skutečnost pozoruje z různých úhlů pohledu, přičemž časoprostor konstruovaný v díle bývá mnohdy úzce ohraničený, repetitivně opakovaný, ponejvíce s užitím principu variace, jindy široce otevřený do obrazu krajiny, čemuž zpravidla odpovídá i časoprostorová dimenze – fragmentární pohled z okna do zahrady domu w Lewistonu versus široké obrazy krajiny, pole, louky, tedy od mikroprostoru až k makroprostoru; jinak řečeno: od bodu na časové ose, jímž může být – a nejčastěji je – nejčastěji svítání, poledne či soumrak, a to tady a teď, až k časově neohraničením prostorům vzpomínek na dětství, omezených jenom oním věkem dětství. Na symbolické a metaforické úrovni básně se pak setkáváme s pozorováním kapky rosy lyrickým subjektem jako miniaturní entity, která však symbolický odráží téměř celý svět, je jeho jádrem – podobně jako zrno hrachu, které se vyloupne z jemně rozevřeného lusku –, až po vysoký horizont nebe, na kterém se vznáší skřivan či plachtí káně myšilov. Vše je hodno reflexe, vše je z tohoto světa, v němž se začalo lidské vědomí, ale v němž je možné vycítit přítomnost Stvořitele. Právě jemu básnířka děkuje, když nazývá svou sbírku neologismem Geo gratias. V tomto spojení jí běží o vyjádření vděčnosti zemi podobně jako ve všeobecně známém zvolání Deo gratias.

Ukázka z knihy: ONY

Bílé hřebíčky

Pokud je Bůh a snad je vždyť přece musí být když každého jara housenka ví jak vymyslet

Nemá smysl příliš odhalovat tajná zákoutí vlastního království jako bys otevíral okenice

Dva nové tituly z LITERATURE & SCIENCES|4


AKTUÁLNĚ ornament motýlích křídel zelení se pole a pták důvěřuje kvetení akátů pokud vůbec je a snad je pak se nikdo neodváží zasypat cesty, kterými ONY naše judské Matky odešly

přede mnou bílá jemnost lístků nemá smysl tolik opíjet vůní mě podlou která nikoli bez zadostiučinění pozoruje jak ve fajánsovém nádobí vadne také váš čas

Obálku knihy a ilustrace doprovázející některé oddíly vytvořil autorčin manžel Sacha Barès. Kniha má 204 stran, ISBN 978-80-905781-4-2, vyšlo v listopadu 2019.

Eligiusz Dymowski: Cicha dłoń / Tichá dlaň Eligiusz Dymowski je polský kněz, Františkán, přednášející pastorační teologii, básník a literární kritik, studoval v Krakově a v Římě. Absolvoval stipendium poskytnuté Francouzským velvyslanectvím při Svatém stolci v Římě na Katolické univerzitě v Lyonu. V současné době je představeným a farářem františkánské farnosti v Krakově – ve Velkých Bronowicích. Zabývá se didaktickou, vědeckou a literární tvorbou. Je autorem četných sbírek poezie v polštině, z nichž mnohé se dočkaly překladů do cizích jazyků, a také publikací o teologii a literatuře. Je laureátem literárních cen: Literární cena „Świętokrzyského Gustawa“ (v oblasti literární kritiky a poezie) – Kielce 2013; Čestný odznak Ministerstva kultury a národního dědictví – „Zasloužilý o polskou kulturu“ (2017). Dva nové tituly z LITERATURE & SCIENCES|5


AKTUÁLNĚ Co o knize uvádí vydavatel a překladatel Libor Martinek: „…Tyto verše často připomenou jakýsi zápisník, který registruje duševní i duchovní prožitky, události všedního dne (tím vzdáleně připomenou poetiku Květňáků, tedy básníků soustředěných kolem časopisu Květen, jenž vycházel v letech 1955–1959), vzpomínky a to, co se zvěčnilo v životní zkušenosti autora. Jsou tu básně věnované osamělým lidem, rodičům, básně se zvířecí tematikou, tedy františkánští naši „menší přátelé“, ódy, modlitby k Bohu, chvalozpěvy, které jsou obráceny – jak jinak v životě kněze – k Bohu, v nichž se projevuje archetyp pozemské cesty lidské duše spolu se sebereflexí lyrického subjektu v blízkosti Boha.“ Sbírka Cicha dłoń / Tichá dlaň je výběrem autorovy dříve vydané poezie a obsahuje obě jazykové verze, polskou i českou:

Jak bardzo

Jak moc

Jak bardzo trzeba być człowiekiem by móc na nowo się narodzić w ogrodach myśli sadzić kwiaty kolory tęczy w sny zamienić i cicho dłonią brodę gładzić tak by nie zbudzić śpiącej muchy która przykuta szarym cieniem drzew czeka na swoją nową zdobycz samotna głupia i bezbronna a jednak wyszła z ręki Boga

Jak moc musíš být člověkem aby ses mohl znovu narodit v zahradách myšlení zasadit květiny duhové barvy proměnit ve sny a tiše dlaní hladit vousy aby se neprobudila spící moucha která je připoutána k šedému stínu stromů čeká na svou novou kořist osamělá hloupá a bezbranná přesto vyšla z Boží dlaně

V knize jsou originální polský text a jeho český překlad graficky umístěny vedle sebe.

Dva nové tituly z LITERATURE & SCIENCES|6


AKTUÁLNĚ

Překladatelka Tatiana Nalobinová v předmluvě k polsko-ruskému výboru z poezie Eligiusze Dymowského Na niepogodę uczuć – Ne nepogodu čuvstv (Kraków, 2013) uvedla, že básně tohoto polského katolického kněze jsou natolik harmonické a hodnotné jak z hlediska formy, tak i obsahu, že prakticky od prvních chvil nádherně zněly také v ruštině. S touto zkušeností ruské kolegyně „po fochu“ se s malým dodatkem ztotožnil i Libor Martinek, překladatel básní Eligiusze Dymowského do češtiny, a to že …obsah a téma jsou v literatuře vždy úzce provázané, a bylo by chybou je od sebe uměle oddělovat. Kresba na obálce knihy je dílem vynikající ostravské výtvarnice Marie Koplové, o jejíž minisbírce básní Místa blízkosti, obsahující také jedenáct autorčiných kreseb, jsem psal v minulém čísle. Formát A5, 186 stran, ISBN 978-905781-9-7, vychází v prosinci 2019.

Dušan Žárský

Dva nové tituly z LITERATURE & SCIENCES|7


AKTUÁLNĚ

Alois J. Kolář: Černí baroni na Kladensku aneb Jak to bylo doopravdy Jméno A. J. Kolář se na těchto stránkách neobjevuje poprvé, neboť jeho líbezné a hravé verše a říkanky pro děti zdobí téměř všechny pohádkové knihy Jindřicha Malšínského. Tato tvorba by vydala na samostatnou knihu, nicméně tento titul, který autor vydává v nakl. ŽÁR (www.zar.cz) pouze v elektronické podobě, zastupuje zcela odlišný žánr. Je málo lidí v této zemi, kteří neznají Černé barony Miroslava Švandrlíka, a to ať už přímo z literární, nebo z pozdější filmové podoby. Čtenáři a diváci se baví specifickým humorem díla, dělajícího si legraci z „inteligence“ tehdejších důstojníků, vychytralostí vojínů a absurdního snažení jejich „převýchovy“. Ačkoliv kniha i film byly poctou lidem, kteří nechvalně proslulými pomocnými technickými prapory prošli, ukazuje pouze ty lepší chvíle, jež prožili, navíc patřičně literárně upravené. Dnes už není žádným tajemstvím, že skutečnost byla daleko tragičtější. A právě proto, aby na tento rozdíl A. J. Kolář upozornil, přidal k názvu knihy dodatek - Jak to bylo doopravdy. On sám si totiž peklem PTP prošel. Podle Statutu čekaly na režimu nebezpečné brance dva druhy praporů, „lehké“ a „těžké“. Podle toho, do jaké rodiny se kdo narodil, provinil proti režimu a příslušná komise usoudila, byli branci tříděni a také označováni. Lehcí, asi lehčeji převychovatelní a méně provinilí, mezi něž se dostali i různě tělesně postižení, směřovali do Technických praporů. Pracovali na stavbách, v lomech, v zemědělství a v lese. Těžcí, nejhorší nepřátelé a vyvrhelové socialistické společnosti, byli jako hůře napravitelní soustředěni do Pomocných technických praporů při hlubinných šachtách pro nebezpečnější a těžší práce pod zemí. Neurozený třídní původ v kombinaci s vyhozením z vysoké školy byl jedním z nejtěžších provinění proti režimu, takže já jako ze studia vyloučený kulak jsem zákonitě skončil v dolech. Vzdělání přitěžovalo. Takové množství vysokoškoláků nikdy v minulosti na šachtách nepracovalo. Ve vojenských dokladech mne navíc ocejchovali vlastizrádnou, jen pro PTP vymyšlenou zdravotně-politickou klasifikací E – „zvlášť těžce převychovatelný a nebezpečný nepřítel režimu, použitelný pro jakoukoliv práci na dobu neurčitou, natrvalo v hodnosti prostého vojína“. Jako všechny kamarády Alois J. Kolář: Černí baroni na Kladensku aneb Jak to bylo doopravdy|8


AKTUÁLNĚ z jihlavského transportu. A to všechno způsobilo to jediné písmenko – P, zapsané tenkrát při odvodu do mého evidenčního listu brance. Černí baroni na Kladensku jsou autobiografickým příběhem pétépáka-kulaka, vyhozeného z vysoké školy, obrazem let 1948–1956 a osmi let jeho života ve víru doby. Začíná pozvolným narůstáním moci komunistické strany a třídního boje a jeho vlivu na osudy prvních obětí totality – studentů, kulaků, podnikatelů a jiných tehdejšímu režimu nepřátelských „živlů“. Jádrem knihy je pak v jednotlivých příbězích podaný popis života v jednom z kladenských vojenských táborů nucených prací při 57. Pomocném technickém praporu u dolu Antonín Zápotocký v Kladně-Dubí. Zde autor prožil 26 měsíců převýchovy prací v šachtě, zakončených půlrokem skoro nelidské práce na dole Mayrau. Jeho příběh končí návratem do civilu a nejhoršího období života, kdy dochází k likvidaci rodiny, ztrátě všeho majetku a vystěhování. Kruh katastrof v rodině, který započal konfiskací majetku za Protektorátu, se tak uzavřel. V některých okamžicích knihou také probleskují vedle velmi emotivních pasáží i příběhy humorné, tak, jak je život v lágru přinesl. Text je navíc proložen autorovými verši, které byly aktuálně využívány táborovým souborem při různých příležitostech.

Smutné Vánoce Brzy Ti bytem purpura zavoní, na stromku zlatý zvoneček zazvoní. Tiše k vám vejde vánoční čas. Nebudu s Tebou, sama to dobře víš, jinému svíce na stole zapálíš. Mne trochu v srdci zazebe mráz. Smutný a zkřehlý na sadě zvečera přání Ti k svátkům zašeptám do šera, i když to bude pošetilé. O mši se za Tě pomodlím otčenáš, budu si říkat, že také vzpomínáš. A budou Vánoce, krásné, bílé… ISBN 978-80-7590-023-4, 174 stran, v el. verzi vyšlo v nakl. ŽÁR Ostrava, prosinec 2019

Dušan Žárský

Alois J. Kolář: Černí baroni na Kladensku aneb Jak to bylo doopravdy|9


AKTUÁLNĚ

Jindřich Malšínský: KDYŽ SE DRACI NEMRAČÍ Ve chvíli, kdy jsem v červenci letošního roku psal do tohoto el. časopisu příspěvek o knize pana Jindřicha Malšínského z Horní Plané nazvané Každej jsme ňákej, musím přiznat, že mi hlavou bleskla myšlenka, zda autor stihne připravit na Vánoce něco nového. Nezklamal mě. Koncem října, kdy bývá nejvyšší čas zpracovávat data pro tiskárnu, aby se dal vánoční termín stihnout, mi do e-mailové schránky dorazil soubor s textem nazvaný KDYŽ SE DRACI NEMRAČÍ. Jak už název napovídá, jedná se opět o pohádkovou knihu, kterých má pan Malšínský ve své bibliografii několik, namátkou mohu připomenout na těchto stránkách již uváděné Laskavé pohádky či Hastrmani v jižních Čechách. Stejně jak předchozí pohádky jsou také tyto plné laskavosti, pohody a přátelství mezi lidmi, zvířátky – a také draky, kteří žili ve skalách Borůvkového lesa už od dob krále Ječmínka. Nejdříve se ve skalách Borůvkového lesa usadili Matouš, Matěj a jeho družka Matylda, později k nim přibyly jejich tři děti, které paní Blaženka Jahodová, žena hajného Jahody, který v lese dohlíží na pořádek, pojmenovala Mrkal, Vrkal a Trkal.

J i n d ř i c h M a l š í n s k ý : K D Y Ž S E D R A C I N E M R A Č Í | 10


AKTUÁLNĚ Právě Borůvkový les je místo, kde se odehrává třicet kouzelných příběhů, ve kterých kromě již vzpomenutých draků vystupují další zvířátka: například jezevec Martin, zajíc Pepan, sova Rozárka, vrabec Čimča, veverka Žofka, lasička Bětka a mnoho dalších, třeba žabí taneční skupina Frog’s Star Dance či komáří kapela Bzumybzum. Autor nás tak sice zavedl do světa plného fantazie, ale každému zvířátku ponechal jeho charakteristické rysy. Přesto že jsou rozdílní, všichni spolu žijí v přátelské harmonii, navzájem se o sebe starají a pomáhají si.

Ukázka z knihy: Večer babička v hájovně vyprávěla, jak byli u mraveniště, jak děti bedlivě poslouchaly a také o bručounovi Martinovi. Lasička si postěžovala, že když si s ním chce popovídat, tak slovo z něj nedostane. „Je v letech, kdy by se měl oženit.“ „Tak ať se ožení,“ řekla paní Jahodová, „v tom nevidím žádný problém.“ Když se dověděla, že v Borůvkovém lese žádná taková nápadnice není, tak se podívala na pana Jahodu: „Tak mu ji, tatínku, najdeme. Co říkáš?“ Pan Jahoda souhlasil, přemýšlel, ale když na nic nepřišel, řekl, že se v lese pozeptá dřevorubců. Ti také nevěděli, jen hajnému poradili, že by něco mohla vědět zvířátka. To není špatný nápad, pomyslel si hajný a pozval veverku Žofku, lasičku Bětku a lišku z Černodubu na kus řeči s opékáním špekáčků. Když přišla řeč na nevěstu pro jezevce, všichni jen kroutili hlavou. Ticho přerušila sova Rozárka, že prý se doslechla, že jedna taková slečna žije v Borovém lese nedaleko Borových Lad. „Možná tam je, možná tam není, rozhodně to stojí za to se tam podívat,“pomyslel si hajný. Borová Lada jsou kus cesty, ale jeho žena si i tady věděla rady: „Domluv se s draky, možná ti poradí.“ Na druhý den se v práci zmínil o daleké cestě za nevěstou pro věčně nabručeného jezevce Martina a hned se přihlásil drak Matěj s bratrem Matoušem: „Šéfe, čekejte ráno s jezevcem před chalupou, teple se oblečte, bude to trochu foukat.“ Jak už je u knih Jindřicha Malšínského zvykem, i tuto doprovází mnoho milých básniček A. J. Koláře, ve kterých děti jistě najdou zalíbení: Dětem bylo v lese smutno, vám by bylo taky. Tak začaly kamarádit s těmi třemi draky. a také texty více i méně známých lidových písniček: Žába leze do bezu, já tam za ní polezu. Kudy ona, tudy já, až ji chytím, bude má. Žába skáče po blátě, koupíme jí na gatě. Na jaké, na jaké? Na zelené strakaté. J i n d ř i c h M a l š í n s k ý : K D Y Ž S E D R A C I N E M R A Č Í | 11


AKTUÁLNĚ Nebylo pro mne velkým překvapením, že mi pošťák několik dní po e-mailu doručil zásilku s líbeznými kresbami velmi talentované mladé výtvarnice Lenky Lisovik, jejíž kresbičky zdobily již několik předchozích Malšínského knih, a tudíž mohu vyslovit názor, že autorčin styl je stále

dokonalejší a v souvislosti s knižní ilustrací o její tvorbě v budoucnu jistě ještě uslyšíme. Co dodat na závěr? Dnes se sám sebe v duchu neptám, jestli Jindřich Malšínský chystá zase něco nového. V posledním e-mailu se totiž zmínil o připravované monografii nazvané Gaudeamus igitur… Kniha je v této chvíli zpracovávána v tiskárně, ale počátkem prosince vyjde v nakladatelství ŽÁR (www.zar.cz) v tištěné i elektronické verzi. ISBN 978-80-7590-022-7, formát A5, 120 stran, ilustrováno.

Dušan Žárský

J i n d ř i c h M a l š í n s k ý : K D Y Ž S E D R A C I N E M R A Č Í | 12


RECENZE

Pobočka Kateřinky doporučuje Jurková, Pavlína: Viktor a případ zmizelého psa Praha: Grada Publishing, a.s., 2019

Pro děti od 9 let

odpoledne čeká Seneca-roztomilé, ale divoké a nevychované štěně. Všem dělá jenom starosti. Dokonce už rodiče napadlo, že ho prodají. Proboha, jenom to ne! Ale stalo se ještě něco mnohem horšího. Seneca se jednoho dne při procházce v parku ztratil. Všichni ho hledali několik dní, ale marně. Jako by se po něm slehla zem. Viktor to ale nevzdal. Má plán. S hledáním mu pomáhala také jeho nová kamarádka Žofie a její maminka. Do pátrání se zapojila samozřejmě i teta Bobina. Hledání trvalo dlouho, ale díky chytrosti a odhodlání všech, se Seneca nakonec našel. Kniha je velice čtivá, veselá, plná dobrodružství a detektivních zápletek.

Fišarová, Michaela: Pavel: Kapela Představujeme a doporučujeme k přečtení volné pokračování knihy Viktor a záhadná teta Bobina, která se během pár měsíců po svém vydání stala bestsellerem a vítězem čtenářské ankety SUK – čteme všichni 2018.

Praha: Albatros, 2019

Pro čtenáře od 8

Duo Pavlína Jurková a Jarmila Vlčková vedou profesionální autorské Divadlo Láryfáry v Praze, ve kterém se soustředí na interaktivní představení pro celé rodiny. Působí zde jako herečky a scénáristky. Kromě divadla se věnují literární tvorbě pro děti a dabingu. Kniha Viktor a případ zmizelého psa se odehrává na podzim. Viktorovi začíná škola. Naštěstí na něj doma každé P o b o č k a K a t e ř i n k y d o p o r u č u j e | 13


RECENZE Doporučujeme třetí knihu ze série: Třídnice 4. B spisovatelky Michaely Fišarové, která se věnuje závažným životním tématům, které mohou děti potkat. Hlavním hrdinou tohoto příběhu je Pavel. Jeho tatínek je hudebník. Hraje ve známé rockové kapele na bubny. Pavel by také hrozně rád hrál na bubny, ale tatínek nemá čas ho hře na bubny naučit. Neustále jezdí na dlouhá turné. Pavla to mrzí. Ale když už ty bubny doma jsou… Pavel se tedy učí sám. Sousedům se to samozřejmě moc nelíbí a často si mamince na Pavla stěžují. Spolužáci se jednoho dne domluvili, že složí pro svou asistentku písničku, kterou jí zahrají, až se vrátí z nemocnice. Málem přišla o život, když zachraňovala jejich spolužačku Janu při povodni. Pavel slíbil, že zahraje na bubny. Bohužel se ale nějak zapomněl tatínka zeptat, zda si jeho zcela nové bubny může půjčit. Spolužáci byli nadšení a Pavel byl na sebe pyšný. Neštěstí ale na sebe nedalo dlouho čekat a při jedné zkoušce děti nechtěně bubny poškodily. Co teď? To bude doma mazec! Pavla tíží svědomí. Jak to jen tatínkovi vysvětlí? Pavel musel najít odvahu, aby se tatínkovi přiznal. Tatínek z jeho činu radost samozřejmě neměl, ale co se stalo, stalo se. Uvědomil si i svou vinu a od té doby trávil s Pavlem mnohem více času a co víc, hráli společně na bubny. Netrvalo dlouho a tatínek dovolil Pavlovi hrát i v jeho kapele. Knihu svými ilustracemi opět doprovodila Markéta Laštůvková.

Krýslová, Michaela: Mami, típni to! Praha: Cattacan, 2019

Pro děti od 7 let

Představujeme knihu české autorky Michaely Krýslové, která kromě toho, že je překladatelkou, pracuje jako knihovnice a na stránkách svých knih se nám rozhodla vyprávět příběhy malých čtenářů. V prvním díle série: Já se z toho picnu, se zaměřila na problematiku kouření těhotných žen. Do knihovny přišla osmiletá Pepina Karásková s dotazem, zda existuje kniha o fotografování ještě nenarozených miminek. Dostane totiž k narozeninám sourozence… Paní knihovnice jí vysvětlila, jak se věci mají a půjčila jí knihu o mateřství. Pepina poděkovala a celá netrpělivá začala knihu prohlížet. Náhle narazila na něco, co ji polekalo. V knize bylo tučným písmem napsáno, že se v těhotenství nesmí kouřit. Jenomže její maminka kouří! Možná neví, že se to nesmí. Zapřemýšlela Pepina a běžela mamince tuto novinu sdělit. Jenomže

P o b o č k a K a t e ř i n k y d o p o r u č u j e | 14


RECENZE maminka ji neposlechla a kouřila klidně dál. Pepina byla nešťastná. Měla o svého nenarozeného sourozence strach! Co teď? Pomohla jí až paní knihovnice. Napadlo ji, že společně vymyslí divadelní představení, ve kterém budou děti vy-světlovat rodičům, jak je kouření škodlivé. Pomohl jim v tom i pan doktor-poradce pro odvykání kouření. Představení proběhlo v knihovně a mělo veliký úspěch. Děti byly nadšené. Ale hlavně, maminka se objednala k panu doktorovi, aby jí se závislostí pomohl. Pepina byla šťastná! Knihu ilustrovala rovněž knihovnice Jana Chroustová. Na konci knihy je uveřejněný kontakt na Společnost Podané ruce, o.p.s. poskytující profesionální služby v oblasti prevence a léčby návykového chování.

Braunová, Eva: Evička lhářka žhářka Praha: Albatros, 2019

Pro děti od 9 let

Byla jednou jedna malá holčička, která se jmenovala Evička. Měla maminku i tatínka, ale… Rodiče měli neustále moc práce a Evička byla sama. Vychovávala ji chůva a starší sestra. Moc laskavé péče se jí nedostalo a tak není divu, že se jí v srdci moc dobroty a lásky neusadilo. Jak Evička rostla a musela si se vším sama poradit, začaly se jí dít nepěkné věci. Brala rodičům věci bez dovolení, neposlouchala. Ve školce to bylo ještě horší. Tam dokonce donesla tatínkův zapalovač a nešťastnou náhodou zapálila vánoční stromeček. Nikomu se nic nestalo, ale přiznat se Evička nedokázala. Vinu svedla na svou nejlepší kamarádku, která žila pouze se svou babičkou a neměla peníze na uhrazení způsobené škody. A tak to šlo s Evičkou dál a dál. Ani v dospělosti neuměla říkat pravdu a mít někoho ráda. Neustále někomu ubližovala a lhala. Neuměla být ani dobrou maminkou. Když se jí narodila dcerka, chtěla jí dopřát to, co sama neměla, ale protože neuměla mít ráda, nedařilo se jí to. Svou dceru naučila pouze a zase jenom lhát. Doplatila na to. Byla velmi nešťastná a opuštěná. Stejně tak zemřela. Sama a opuštěná v domově pro seniory, kde bylo jejím jediným přáním, aby si pro ni přišla její dcera. Přeci jí to slíbila! Nestalo se tak. Dcera jí pouze lhala. Knihu svými ilustracemi doprovodila Zuzane Seye. Jedná se o smutný psychologický příběh. Proč paní spisovatelka takovou knihu napsala? „ Uznávám, že Eviččin život je nevšední, ale poznat takový osud je dobré. Ač se zdá

P o b o č k a K a t e ř i n k y d o p o r u č u j e | 15


RECENZE tenhle příběh neuvěřitelný, měla jsem potřebu ho vyprávět“ Petra Braunová

Ohlssonová, Kristina: Kouzelné srdce Praha: Mladá fronta, 2019

Pro děti od 9 let

Kniha švédské spisovatelky Kristiny Ohlssonové vypráví krásný, ale smutný příběh o přátelství, bolesti a naději. Dívka Roberta měla kamarádku Charlottu. Obě nedávno oslavily jedenácté narozeniny a nehnuly se od sebe ani na krok. Charlotta však začala být více unavená a často nemocná. A tak se stalo, že do přátelství dvou nerozlučných kamarádek vstoupila vážná nemoc. Charlottě lékaři zjistili vadu srdce. Je to natolik vážné, že je několikrát hospitalizovaná v nemocnici a dojde to až tak daleko, že je nutná co nejrychlejší transplantace. Oběma rodinám se obrátí svět vzhůru nohama. Péče o nemocnou

Charlottu je náročná. Přátelství mezi oběma dívkami se ještě upevní. Roberta za Charlottou chodí, jak jen to její stav dovolí. Všichni jsou nešťastní a doufají v zázrak. Roberta má svou kamarádku nadevšechno ráda a sama se jí snaží nové srdce najít. Pročítá inzeráty v novinách… Co jiného může dělat? Jedna možnost tu ale je. Nedávno s dědečkem koupila na tržnici prastarý globus, o kterém děda tvrdí, že je kouzelný a novému majiteli splní jedno přání. Podmínkou ale je, splnit tři úkoly. Roberta neváhá ani minutu a pouští se do plnění. Úkoly jsou velice neobvyklé. Musí sehnat hlínu nebo vodu ze třech míst, které na globusu vytočí. Bohužel jsou ta místa ve velice vzdálených zemích. Roberta se ale nevzdává a s kamarádem Erikem vymýšlejí, co se dá dělat. Navštíví cestovní kanceláře, nádraží, letiště… aby se jim nakonec podařilo sehnat, co potřebují. Během shánění musela Roberta odjet s rodiči na dovolenou do Ameriky. Erik si od Roberty koupil půlku globusu, aby mohl přání vyslovit, kdyby dorazily věci dříve, než se Roberta vrátí. Charlotta nemůže čekat. Když se Roberta vrátila, zjistila, že Charlotta je již po operaci. Dárce se tedy našel! Byla štěstím bez sebe a v duchu děkovala Erikovi, že vyřkl přání včas a Charlottu zachránil. To, co se Roberta dozvěděla vzápětí od svého dědy, ji ale nesmírně ranilo. Charlotta dostala srdce právě od Erika, který bohužel před pár dny zemřel po srážce s autem. Do češtiny ze švédského originálu přeložila Helena Stiessová. Ilustracemi knihu doprovodila Ivona Knechtlová.

P o b o č k a K a t e ř i n k y d o p o r u č u j e | 16


RECENZE

Březinová, Ivona: Řád sladkého sněhuláka Praha: Albatros, 2019

Pro čtenáře od 9 let

Doporučujeme knihu z vydavatelské řady Albatrosu: Má to háček. Ivona Březinová se v této knize věnuje problematice nemoci, která se nevyhýbá ani dětem. Tou nemocí je cukrovka. Hlavním hrdinou příběhu je Přemek. Chlapec, který chodí do páté třídy. Jeho koníčkem je karate. Plánuje si, že bude jednou mistrem světa. Poctivě trénuje, ale na jednom náročném soustředění se mu udělá špatně. Musí do nemocnice na vyšetření a tam mu lékaři zjistí diabetes. Přemkovi se zhroutí všechny plány. V nemocnici se musí naučit, jak s touto nemocí žít. Musí se naučit měřit glykemii, píchat si inzulín a pravidelně a dietně jíst. Není vůbec snadné uvědomit si, co ho potkalo a jak s tím bojovat. Nemoc je daleko horší soupeř než tisíce protivníků na žíněnce. Ještě horší je to doma. Všichni ho

litují a starají se o něho jako o miminko. Má to ale své důvody. Několikrát se mu stalo, že padl do glykemického šoku a to není žádná legrace. Jediné pozitivum nemoc má. Přibyl do rodiny nový člen. Fenka Diana, kterou děti dostaly od spolužačky. Maminka nechtěla o pejskovi ani slyšet, ale když hned následující noc zachránila Přemkovi život, když včas vycítila, že je mu špatně, zasloužila si být čestným členem rodiny. O prázdninách jel Přemek na speciální tábor, kde se, formou her, naučil hlídat si svou hladinu cukru a normálně fungovat i s nemocí. Přemek nakonec vše pochopil, zvládl a zjistil, že sportovat může klidně dál, jenom musí být víc opatrný. Zkrátka, že ho čeká krásný, rozmanitý a barevný život, který si naplánoval. Knihu ilustrovala Magda Veverková. V samotném závěru se dočtete pár odborných i povzbudivých slov od profesora MUDr. Zdeňka Šumníka, Ph.D. vedoucího lékaře diabetologického oddělení Pediatrické kliniky Fakultní nemocnice v Praze-Motole, který se zabývá komplexní péčí o diabetické děti a byl i poradcem při psaní této knihy. Poděkovat se sluší také Ing. Marku Novákovi, který se zabývá vývojem řešení kartového glukometru v mobilní aplikaci pro diabetiky a jejich blízké. Díky jeho nápadu se stává starost o nemocné diabetem snadnější. Přiložil ruku k dílu i při vzniku této knihy, a to společně s Michaelou Žáčkovou. Vytvořili pro děti pracovní listy, které je možné stáhnout na internetu. Kniha je dobrým rádcem a pomocníkem pro malé diabetiky, jejich rodiče i kamarády.

P o b o č k a K a t e ř i n k y d o p o r u č u j e | 17


RECENZE

Šinkovský, Martin: Trikolora Praha: CooBoo, 2019

Pro děti od 9 let

Komiksový příběh vydaný k 30. výročí oslav Sametové revoluce se odehrává během dvou měsíců roku 1989. Očima desetiletých dětí provází průběhem Sametové revoluce autor knihy Martin Šinkovský, známý z řady komiksů pro dospělé. Na této knize spolupracoval s výtvarníkem TICHO 762. V pátek 17. listopadu 1989 si na sídlišti jednoho obyčejného okresního města na Moravě hraje parta desetiletých kluků. Právě trefili potkana a mají z toho obrovskou radost. Druhý den se chystali do lesíka. V listopadu už se venku běhá hůř. Je zima, všude bláto a také je brzo tma.

a 17-tiletého bratra Josefa. Ten je studentem střední průmyslové školy. Nosí dlouhé vlasy, brýle „lenonky“ a strašně rád poslouchá zakázanou muziku z gramofonových desek, které schovává pod postelí. Společně bydlí v panelovém domě, jako většina místních lidí. Během několika málo dní se náhle situace ve městě změnila. Bratr Josef přináší ze školy domů informace, že v Praze stávkují studenti. Přidávají se k nim dělníci velkých továren… Demonstruje se už ve všech městech napříč republikou. Robert tomu moc nerozumí, ale když vidí, že oba sourozenci mají na bundách připnuté trikolory, pochopí i on, že se dějí velké věci a společně s rodinou jde na náměstí v jejich městě a volá: „ Havelnahrad“ Z atmosféry na náměstí mrazí v zádech. Pozoruje okolí a vidí, že se spousta věcí mění a ještě měnit bude. Je hrdý, že je součástí tohoto dění. Komiksový příběh s předmluvou Marty Kubišové je obohacen o novinové články z listopadu 1989. Na konci knihy je vytvořená časová osa Sametové revoluce (17.11. - 29. 12. 1989). Je přiložen seznam jmen a vysvětlení pojmů spojených s koncem roku 1989. Dalo by se říct, že se jedná o autentickou výpověď jednoho z účastníků listopadových událostí, třebaže mu bylo tenkrát teprve 10 let.

Jedním z těchto kluků je Robert neboli Bert. Jeho tatínek pracuje jako výpravčí na dráze, maminka je úřednicí. Bert má dva sourozence. O tři roky starší sestru Marii P o b o č k a K a t e ř i n k y d o p o r u č u j e | 18


RECENZE „Jen si chvilku natáhnu záda, než mi slehne inkoust,“ omlouval se pan Pero.

Březinová, Ivona: To si piš!

„Zase jsi to přehnal, viď? Proč tolik nasáváš?“ zavyčítala paní Propiska a dvakrát nespokojeně zacvakala.

Praha: JaS, 2019

(ukázka z pohádky: Co spískala paní Propiska)

Písař popsal celý list, pořádně se napil vody a do prázdné láhve vsunul srolovaný papír. Pak lahev zašpuntoval a hodil ji do moře. „Ahóóój, kamarádi!“ křikl ještě popsaný papír. „Jdu si zaplavat! A nemějte strach, dostal jsem skafandr, jen tak se nenamočím!“

S radostí doporučujeme vtipem sršící knihu od české autorky Ivony Březinové. Tentokrát si vzala na mušku psací potřeby. Ano, čtete správně! Vymyslela nádherné pohádky, ale i komiksové příběhy o tužkách, pastelkách, perech, gumách, zmizících, kalamářích, mikrotužkách, propiskách… Na stránkách knihy tyto věci ožívají a zažívají nejrůznější příhody. Mluví, tancují, plavou, pláčou, smějí se, radují, perou, nebo se bojí. Nevěříte? Nabízíme pár ukázek: V jednom luxusním pouzdru velikosti 2+KK s výhledem na psací stůl a vrcholky nedalekých polic bydlel mladý manželský pár. Pan Pero a paní Propiska. Pan Pero se právě nacpal kvalitním rychleschnoucím inkoustem a ulehl na saténovou pohovku, aby si dal dvacet. Paní Propisce se to ale nelíbilo.

„Ten se má,“ hleslo pero závistivě. „ Nepůjdeme se také vykoupat?“ „Já ti nevím,“ zaváhal kalamář. „Co nevíš? Jen si zaplaveme kolem lodi a zase vylezeme.“ „Tobě se to říká, když máš plovací násadku,“ namítl kalamář. Ale co já? Jsem z těžkého skla a s břichem plným inkoustu půjdu hned ke dnu.“ (ukázka z pohádky: Moře a kalamář)

… „Baf!“ „Fuj, to jsem se lekla,“ vyjekla tužka Versatilka, zvaná Tili. „Muselas na mě takhle vyskočit?“ „Hahaha, musela! Jsem přece tuha. Kdybych si občas nevyskočila, ztuhnou mi kolena.“

„No snad teď nebudeš ležet!“ ozvala se dotčeně. P o b o č k a K a t e ř i n k y d o p o r u č u j e | 19


RECENZE „Jenže ty nemáš kolena,“ řekla Tili přísně. „Ale říká se to tak,“ halekala tuha, řečená Tuha Pátá, protože čtyři předchozí tuhy už Tili vypsala. „Ber to tak, že i tuha se někdy potřebuje protáhnout.“ (ukázka z pohádky: Proč nemá tuha tuhý kořínek)

Život na psacím stole, který patří osmiletému školákovi, není právě jednoduchý. Je dobrodružný a vlastně by se dalo říct, že i dost nebezpečný. Tužky si tu často lámou tuhy, někdy se dokonce pádem do hlubiny pod stolem úplně přerazí. Navíc má na sobě skoro každá jizvy od školákových zubů. Fixy bývají dočista vyschlé a mnohdy je ani resuscitace pomocí lihu nedokáže vrátit do života. Gumy se občas snaží uniknout odvážnými skoky co nejdál od stolu, nejlíp až za skříň. Pokud je pak takový uprchlík nalezen a vrácen zpátky, bývá umouněný a plný prachu a špíny. Před takovou gumou se pochopitelně každý papír schovává, jak jenom může.

a kreslit. Dozvíme se také díky nejrůznějším kvízům, hádanek, doplňovaček a křížovek mnoho nového a užitečného o historii písemnictví, o materiálech, poznáme různá písma a techniky psaní. Bude nám zkrátka dobře a přesvědčíme se, že i s psacími potřebami si můžeme užít spousty zábavy a legrace. Zjistíme, jak jsou tito nenápadní pomocníci užiteční a snad si jich budeme i více vážit. Nebudeme je ztrácet, zahazovat, okusovat. Budeme je pečlivě přechovávat v krásných měkkých pouzdrech, včas plnit novými náplněmi, řádně ořezávat. Přejeme příjemnou zábavu!

Romana Martiníková pobočka Kateřinky

… Nejhorší situace však nastává, když do života na psacím stole vstoupí cizinec. Nebo dokonce cizinka. Jako tenkrát… (ukázka z pohádky: Když se perou dvě pera)

Působivé jsou rovněž ilustrace Juraje Martiška. Kniha má 82 stran textu, ale my bychom si přáli mnohem více. Autorka nám tedy vyhověla a spolu s dalšími spolupracovníky vytvořila pracovní listy, ve kterých máme příležitost si s hlavními hrdiny příběhů hrát. Nebudeme pouze psát P o b o č k a K a t e ř i n k y d o p o r u č u j e | 20


RECENZE

Novinky na DVD, které si zaslouží vaši pozornost Ráda bych vám představila další tituly z edice Be2Can od společnosti Film Europe. Cílem celoročního konceptu Be2Can je představení špičkových festivalových snímků z Berlína, Benátek a Cannes. Každý měsíc tato edice přináší jeden zajímavý film.

3 DNY V QUIBERONU

ŽENA NA VÁLEČNÉ STEZCE

Pro generace diváků je Romy Schneider naplněním romantického snu – noblesní císařovnou Sissi. Do francouzského letoviska Quiberon přijíždí ale jako zlomená žena, herečka na soumraku kariéry, matka, která se marně snaží navázat vztah k vlastnímu dítěti, osobnost výrazně rozkolísaná sklony k alkoholismu a depresím. V melancholických kulisách přímořského střediska má podstoupit pomyslné vzkříšení, jehož součástí je vedle ozdravných procedur i rozsáhlé interview, které přijíždí udělat novinář německého deníku Stern Michael Jürgs a zdokumentovat fotograf Robert Lebeck, Romyina dávná známost. Film režisérky a scénáristky Emily Atef je hluboce působivým a dojemným portrétem výrazné osobnosti.

Je lepší metodou záchrany světa sabotáž stožáru vysokého napětí, nebo adoptování ukrajinského sirotka? Tuto otázku řeší svérázná „zenová teroristka“ ve šťavnatém, ironickém, nádherně nasnímaném a lahodně nazvučeném filmu Benedikta Erlingssona, který se podobně jako v povídkovém filmu O koních a lidech zabývá laskavými črtami islandské svéhlavosti. Padesátnice Halla je zdánlivě spořádaná učitelka a sbormistryně, ale pod klidným zevnějškem dříme víc, než se na první pohled zdá. Tvrdá a nekompromisní žena má ještě druhý život – vede totiž soukromou válku s průmyslovými giganty, kteří ničí islandskou krajinu. Nejhledanější žena ostrova řeší s lukem v ruce dilema mnohých z nás: jak svým dílem přispět k tomu, aby nedošlo k ekologické a sociální katastrofě?

N o v i n k y n a D V D , k t e r é s i z a s l o u ž í v a š i p o z o r n o s t | 21


RECENZE

ZLODĚJI

UTOYA, 22. ČERVENCE

Osamu je gastarbajtr, který si přivydělává kradením v obchodech. Do řemesla zasvěcuje i svého syna. Oba žijí v provizorním domě na periferii a s dalšími členy domácnosti tvoří rodinu, na které je podivné mnohem více než jen způsob obživy. Do rutiny krádeží zasáhne holčička, která si osaměle hraje v mrazu na balkoně. Osamu se rozhodne, že vzít si dítě, které rodiče zanedbávají, není zločin. Jeho čin vede k odhalení tajemství uvnitř rodiny zlodějů a zpochybnění toho, co vlastně pod pojmem rodina rozumíme. Film japonského režiséra a scénáristy Hirozaku Kore‘edy je citlivým, vrstevnatým a rafinovaným dramatem o bezpodmínečné lásce a důstojnosti chudých, získal v roce 2017 Zlatou palmu v Cannes.

Norský snímek zachycuje masakr na letním táboře Svazu dělnické mládeže na ostrůvku u Osla v létě 2011. Skutečnou tragédii, při níž přišlo o život sedm desítek převážně mladých lidí, režisér Erik Poppe zpracoval jako drama natočené v reálném čase bez hudby a střihu – vytrvale sleduje mladou Kaju, která se snaží bezhlavé střílení přežít a zároveň najít v chaosu a panice svou mladší sestru. Snímek vznikl na základě reálných svědectví, scénář filmu je založen na hloubkových rozhovorech s přeživšími a snaží se co nejvěrněji zachytit pocity mladých, kteří byli v moment útoku na ostrově. Popisuje události z jejich perspektivy a skládá hold jejich odvaze.

N o v i n k y n a D V D , k t e r é s i z a s l o u ž í v a š i p o z o r n o s t | 22


RECENZE

BOJOVNICE SLUNCE

LÁSKA MEZI REGÁLY

Mladá právnička Bahar navštěvuje svou rodinu v Kurdistánu. Při útoku extremistů umírá její manžel a ona sama se společně se synem stává i s dalšími ženami a dětmi rukojmím islamistů. Několik měsíců po úspěšném útěku velí jednotce Bojovnic slunce. Jejím cílem je dobýt město, kde ji potkala tragická událost, a získat zpět svého syna. Při třídenní ofenzivě ji doprovází Mathilde, zkušená válečná reportérka, která se zabývá pohnutými osudy kurdských bojovnic a jejich pevnými sesterskými pouty. Film Bojovnice slunce francouzské režisérky a scénáristky Evy Husson je vtahujícím pohledem na hrdinství všedních lidí ve vyhrocené životní situaci.

film natočil německý režisér a scénárista Thomas Stuber. Christian je rváč a muž s pochybnou minulostí, který svým zjevem evokuje pitbulla. Jednu etapu má za sebou, tu druhou začíná jako pomocná síla ve velkoskladu, kde je jeho nejzářivější perspektivou možnost obsluhovat vysokozdvižný vozík. Pro někoho, kdo sotva zvládá svůj vlastní život a vegetuje na sociálním dně, je i tohle velká výzva. Christiana se ujímá veterán Bruno a zasvěcuje ho do mikrokosmu, v němž se žije podle specifických pravidel a ve svérázných bublinách jednotlivých oddělení. Při jedné z pauz potkává Christian prostořekou a okouzlující Marion z oddělení lahůdek. Láska mezi regály je křehká, civilní a realistická romance z místa, kde není vidět na nebe.

N o v i n k y n a D V D , k t e r é s i z a s l o u ž í v a š i p o z o r n o s t | 23


RECENZE

DILILI V PAŘÍŽI

KAFARNAUM

Půvabný animovaný příběh Dilili v Paříži je dalším filmem z dílny uznávaného francouzského animátora Michela Ocelota. Skrze dobrodružství malého děvčátka přiblíží malým divákům dobu „Belle Époque“, tak zvané Krásné časy v dějinách Francie, známé z plakátů Alfonse Muchy. Odvážná Dilili spolu se svým kamarádem Orelem jde po stopách spolku, který stojí za únosy dívek v Paříži. Během svého pátrání navštíví mladí hrdinové mimo jiné i slavný kabaret Moulin Rouge a potkají řadu významných osobností té doby - od vědkyně Marie Curie, přes malíře Picassa, Moneta či Renoira až ke spisovateli Marcelu Proustovi. Každý z nich poskytne malým detektivům pomocnou ruku či nápovědu. Dostanou se na pozoruhodná místa, do tajemného případu se prolne magie, a na jeho konci se tradičně střetne dobro se silami temna.

Příběh dvanáctiletého chlapce, který zažaluje své rodiče za to, že mu dali život, je strhující výpovědí o životě nejchudších ve slumech současného Libanonu. Snímek, který na festivalu v Cannes ohromil diváky, kritiku i porotu, je díky své směsi realismu a intenzivních emocí přirovnáván k slavnému Milionáři z chatrče. Libanonská režisérka a scenáristka Nadine Labaki podává vyhrocené a lehce pikareskní svědectví o extrémních podmínkách života ve své zemi pohledem malého dítěte, a přitom se neuchyluje k emocionálnímu vydírání – zdánlivě neochvějně ponurou trajektorii příběhu navíc účelně obohacuje o záblesky radosti a humoru. A jeden zajímavý dokumentární film nakonec:

N o v i n k y n a D V D , k t e r é s i z a s l o u ž í v a š i p o z o r n o s t | 24


RECENZE

SPITFIRE

Říkalo se, že je to učiněná krása. Jenže tahle krása uměla zabíjet. Spitfire vypráví impozantní, velký příběh o vizi, odhodlání a odvaze. Příběh letounu, který vznikl ze soutěživosti, nabral obrysů v době, kdy se stahovala válečná mračna, a své ostruhy si vysloužil v žáru boje – a stal se nejslavnějším stíhacím letounem na světě. Příběh letounu Spitfire, který změnil běh světových dějin, je vyprávěný posledními dosud žijícími veterány druhé světové války. Dokumentární film ohromí fantastickými záběry z ptačí perspektivy natočenými špičkovým leteckým kameramanem i vzácnými, digitálně upravenými archivními záznamy z bouřlivých čtyřicátých let, kdy byl tento letoun bezkonkurenčním králem nebes. Film ukazuje i současné osudy tohoto výjimečného stroje a líčí, jak se stal mezinárodní ikonou.

Jana Langová - mediatéka

N o v i n k y n a D V D , k t e r é s i z a s l o u ž í v a š i p o z o r n o s t | 25


ZÁVĚR

Psí hrdinové a jeden kočičí Pokud patříte k milovníkům zvířat, obzvláště těch chlupatých čtyřnohých, kterým se říká „přátelé člověka“, pak jsou následující řádky určeny právě vám. Předpokládám, že mnohé z titulů knih, které vám nyní představím, budete znát nebo byste dle své vlastní četby mohli sami můj výčet doplnit. Budu jen ráda. Mluví se o němé tváři, ale jen zasvěcení vědí, že ten psí nebo kočičí čumáček je více než výmluvný, podle naježené srsti, vyceněných zubů, či smutného vytí, kočičího prskání a tichého předení, pozná každý „páníček“, jak se ten jeho miláček právě cítí a co nám chce říci. Výmluvné budou i následující příběhy. Začneme kocourem Felixem, přesněji řečeno knihou s názvem Felix z nástupiště č. 1 od autorky Kate Moorové. „Když se zaměstnanci yorskhirského nádraží rozhodnou ctít tradici a pořídit si nádražní kočku, rozběhne se kolotoč veselých i dojemných příhod a nová posila týmu neunikne pozornosti médií ani divadelníků. Jak se Felix postupně sžívá s nezvyklým prostředím, prozkoumává nástupiště i tajemný labyrint tunelů, nachází si kamarády, učí se lovit myši a prodávat jízdenky, jeho sláva se šíří mezi cestujícími i za hranice nádraží. Laskavé povídání o jedné železniční stanici v zapadlém severoanglickém kraji dýchne na čtenáře starosvětskou atmosférou a ukazuje, že když se to vezme správně do tlapek, nemusí být nic ztraceno.“1 Knihu Psí domov napsal W. Bruce Cameron. „Lucas Ray byl doslova šokován, když z opuštěné budovy vyběhlo štěně a skočilo mu do náruče. A i když Lucas ví, že domů si štěně z mnoha důvodů vzít nesmí… udělá to. Protože Bella je nádherná a upřímná. Snaží se Bellu skrývat, ovšem tento úkol se ukáže nad jeho síly. A tak musí Bellu, která patří k v Detroitu zakázaným pitbulům, dát pryč. Alespoň dočasně, než vymyslí, co dál. Ovšem Bella odmítá čekat. Hnána svou láskou a věrností se vydává na nebezpečnou cestu přes stovky kilometrů, z Colorada až tam, kde cítí svůj domov!“2 Spisovatelka Petra Baďurová se s námi podělila o příběh s psím hrdinou Egonem. Kniha nese název Egon: děsná psina. V knize zestárlý německý ovčák sleduje oddanýma psíma očima počínání své majitelky a s nadhledem komentuje život kolem sebe. Čtenář tak získá pohled,

1

Felix z nástupiště č.1. Knizniklub.cz [online]. ©2005-2019. cit. [2019-11-21]. Dostupné z: https://www.knizniklub.cz/knihy/245776-felix-z-nastupiste-c-1.html 2 Psí domov. Knizniklub.cz [online]. ©2005-2019. cit. [2019-11-20]. Dostupné z :https://www.knizniklub.cz/knihy/283130-psi-domov.html

P s í h r d i n o v é a j e d e n k o č i č í | 26


ZÁVĚR jakým působíme na své čtyřnohé přátele a jak některé naše lidské konání je směšné a zbytečné. V dalším příběhu Všichni psi mého života, nás její autor Aleš Dostál, zkušený prozaik, lesník a myslivec seznamuje s autentickými příběhy několika generací jeho psích kamarádů. Za padesát let trvání chovatelské stanice, kterou založil, prošlo jeho životem mnoho chlupáčů. Častokrát se jejich osudy prolnuly s vlastním životem autora a jeho nejbližších a zanechaly ve vzpomínkách nesmazatelné stopy. O skutečných příbězích nejen psů a kočiček vyprávějí ve svých knihách i veterináři, takových příběhů byste našli v naší knihovně opravdu mnoho. Za všechny uvedu například zvěrolékařku Suzanne Fincham-Grayovou, která napsala knihu Mí pacienti a další zvířata: jak se stát veterinářkou a nezbláznit se z toho. Dojemný i odborně erudovaný příběh o životě stráveném ve společnosti zvířat. I zde autorka vypráví o svých zkušenostech vztahu lidí a zvířat a o mnoha způsobech, jakými tento vztah mění naše životy. Tak jak změnil život psí kamarád v knize Můj život v jeho tlapkách autorce Wendy Hillingové. Podnázev knihy „já ho držím na vodítku, on mě za srdce“, vypovídá o podstatě knihy. Příběh postižené Wendy vás dojme a zahřeje u srdce. Je o vztahu člověka a zvířete, o životě s postižením, o překonávání strastí stejně jako o mimořádných zvířecích schopnostech. Inspirativní příběh o neobyčejném poutu mezi Wendy a Tedem je současně příběhem o autorčině podivuhodném životě, o její nemoci a celoživotním boji s nepřízní osudu i o tom, jaký převrat v jejím životě Ted způsobil. V dalším knižním titulu se vrátíme opět do oblasti Česka. Zkušenosti z veterinářské praxe má i česká herečka Kateřina Hrachovcová, ta ve spolupráci s Klárou Kotábovou vydala knihu Prima mazlíček: příběhy s dobrým koncem. Vypráví poučné příběhy pejsků, kteří se museli o své místo na slunci poprat. A že někdy jsou ty boje více než smutné a náročné, svědčí i následující kniha, kterou jsem si nechala nakonec mého příspěvku… Jedná se o velmi aktuální skutečný příběh psího hrdiny Gumpa, kterého majitelé opustili už jako štěně. Na jeho osudu chce autor Filip Rožek apelovat na lidi, aby si uvědomili, že zvířata jsou živé bytosti, za které máme odpovědnost, že zvířata mají svou duši i paměť a ta může být velmi traumatizovaná a bolavá. Je to příběh velmi smutný, ale je zároveň o velkém odhodlání, o velké odvaze psího hrdiny. Jak se jmenuje? Gump: pes, který naučil lidi žít… Tato skutečnost zasáhla širší veřejnost natolik, že skupina českých hudebníků a zpěváků složila a nazpívala píseň, která je poctou psímu životu. Píseň se jmenuje: „Protože to nevzdám“ a je součástí mého příspěvku. Přikládám odkaz na videoklip. P s í h r d i n o v é a j e d e n k o č i č í | 27


ZÁVĚR Ať Vás provází v těchto svátečních dnech nejen láska a pokoj mezi svými nejbližšími z rodiny, i na pracovišti a vůbec všude kolem sebe. Mějme úctu ke všemu živému, co nás obklopuje a dělá naši lidskou společnost lepší a citlivější.

Darina Peterková

P s í h r d i n o v é a j e d e n k o č i č í | 28


ZÁVĚR

Knihy pro potěchu duše V dnešní uspěchané době stále více toužíme po klidu a pohodě. Obzvláště v dlouhých zimních dnech, kdy světla je málo a zima v nás mnohdy způsobí, že se cítíme i vnitřně chladní, je každá možnost, která by nás zahřála a potěšila u srdíčka žádoucí. Samozřejmě jako správná knihovnice vám doporučím knihy, která vám pomohou navodit pohodu. Říká se tomu biblioterapie. Už jen představa, že si člověk může sednout s knihou u plápolajícího krbu pod lampičku s horkým nápojem na dosah, v nás vyvolá příjemný pocit. Ti, kdož nemají možnost posedět u krbu, musejí vzít zavděk teplými ponožkami a ještě teplejší dekou na místě, které je vám příjemné. Výběr nápoje ponechám na vašich chutích, pitný režim je důležitý v každém ročním období a v tom zimním můžeme přidat do tekutin i něco ostřejšího. No a s výběrem knihy vám mile ráda poradím… Je mi známo, že mnozí čtenáři a knihomolové berou jako relaxační a uklidňující medicínu i správnou detektivku, thriller nebo pořádný psychoromán nejlépe s dostatečnou dávkou krvavých scén. Musím se přiznat, že tohle není můj šálek čaje a ani kávy. I když po několika štamprlích bych se možná pokusila zvládnout i toto. V následujících řádcích vás naladím na knihy, které nepotřebují žádné stimulace a jsou léčivé od A do Z. A nemusím chodit ani příliš daleko, neboť knižní trh letošního podzimu a nadcházející zimy nabídl hned několik bonbónků, které budou pro naše potřeby naprosto ideální. Nikdy nezklamou a za každého počasí i ročního období zafungují „Slepičí polévky…“, jsou sice staršího data, ale v knihovnách i knihkupectvích jsou evergreeny. Jmenujme například: „Slepičí polévka pro lidskou duši, Slepičí polévka pro matku a dceru, Slepičí polévka pro inspiraci ženské duše, Slepičí polévka pro babičku a dědu, Slepičí polévka pro duši českého rodiče“ atd. Pokud nejste právě vyznavači vývarů, a už vám toho připadá býti dost. Jsou tu další možnosti: Lukáš Pavlásek vydal v nakladatelství Brána knihu s názvem Soutěž jedlíků. Osmnáct humorně laděných příhod, které zachycují absurdní lidské situace ze života, mohou být stimulací na rozhýbání vaší bránice. Vězte, že nelehké chvíle mohou potkat obyčejné lidi v naprosto běžných místech, v hospodách, doma, na plovárně, u lékaře atd.

K n i h y p r o p o t ě c h u d u š e | 29


ZÁVĚR Kdo si oblíbil pro mě „nekonečný seriál“ Chalupáři, protože se zjevuje na televizních obrazovkách každé léto, mohou se těšit na jeho velmi volné pokračování od autora Vladislava Kučíka, kniha se jmenuje Chalupáři: nová generace. Známé postavy ze seriálu v knize sice nenajdete, za to tolik známé prostředí venkova a všech trampot penzisty strýce Bořka, který se do vesnice přistěhuje po návratu z USA, vám bude hodně věcí připomínat. Zda bude postava hlavního hrdiny stejně tak výrazná jako Evžen Huml, to si můžete porovnat sami podle vlastní četby. Pro matky, ženy a babičky zde mám větší nálož titulů. Tou první je kniha od české autorky Uljany Donátové, její v pořadí druhá kniha se jmenuje Matka v trapu. „Příběh o tom, že někdy se vyplatí být nedostupná… Sylvie má dobré místo, krásné děti, za manžela nadaného malíře. Když jede do školy, aby vyřešila další z pravidelných průšvihů svého syna Oskara, uvědomí si, že zatímco kvůli ostatním přicházejí oba rodiče nebo aspoň otcové, ona je tu jediná osamocená matka. Rodina, a hlavně Sylviin manžel Tomáš, si zvykli, že ona všechno vyřeší, zařídí, zaplatí… A v Sylvii, která vždycky chtěla vidět věci z té nejlepší stránky, se najednou něco zlomí…“3 Věřím, že v příběhu Sylvie mnohé čtenářky uvidí samy sebe. Potěchou nám může „milé maminky a babičky“ být to, že v tom nejsme samy a že je nás více, které řešíme podobné věci a máme podobné zkušenosti. Což je ve výsledku uklidňující pocit. Můžeme plynule přejít na titul Odvrácená strana matky 2 od matky a novinářky Moniky Valentové. Její první stejnojmenný díl knihy o temných stránkách mateřství se setkaly s velkým a příznivým ohlasem. Matka je povolání celoživotní a na plný úvazek, můžeme předpokládat, že „dvojkou“ série zdaleka neskončí. Začtěte se tedy do situací, které psal sám život a jak nám je humorně a s nadhledem předložila sama autorka a ilustracemi publikaci doplnil její manžel Martin Veselovský. Pokud jste obdobně jako autorka další knihy Ivanka Devátá zažila Džungli v kuchyni, pak následující titul se vám bude hodně líbit a pokud znáte styl naší přední herečky a spisovatelky, pak jistě sáhnete s velkým nadšením po její knize. Co k titulu dodat, snad je to, že příběhy jsou opět autobiografické, že v kuchyni se bude odehrávat většina zážitků a recept na tři manželství a věčný životní optimismus autorka dozajista má. Nemůžu se nezmínit ještě o další knize, která mě velmi pobavila. Přestože je její název poněkud netradiční, nenechte se zmást a s chutí si jí přečtěte. Hana Kašáková nás v ní seznamuje s Typologií volů – výběr mužských exemplářů od A do Z. Anotace nakladatele uvádí, že je to „humoristická příručka pro každou ženu, která si hledá partnera, ale i pro ty, které někdy zažily srážku s volem.“ Pro ty prvně jmenované jsou to příběhy s varováním a pro tu druhou část ženského osazenstva pak vzpomínkou na chvíle, kdy čelily konfrontacím 3

Matka v trapu. Knizniklub.cz. [online].© 2005-2019 [cit. 2019-11-26]. Dostupné z: https://www.knizniklub.cz/knihy/433817-matka-v-trapu.html

K n i h y p r o p o t ě c h u d u š e | 30


ZÁVĚR s takovýmito mužskými exempláři. Každá žena tam najde aspoň jednoho, s nímž se v životě setkala. A abychom nebyli pořád jen doma, koukneme se i na výtisky zahraničních titulů. Osvědčené jsou humoristické romány od Patricka Taylora o jeho venkovském lékaři. V současnosti vychází již 14. díl s názvem Doktore, to bude v cajku. Čtenáři, kteří si oblíbili tuto doktorskou sérii, se opět podívají do malebného irského městečka a budou řešit nejen problémy pana doktora, ale i svérázných občanů vesničky. Zajímá Vás, jak nás vidí cizinci? Jak jim chutná naše kuchyně? Jak se jim líbí naše památky a co říkají „české povaze“? Pak se začtěte do knihy Angličan v Česku. „Když přijede Čech do Velké Británie, má oči navrch hlavy a nestačí se divit. A co teprve, když přijede Angličan do České republiky. Alena Damijo popisuje ve svých laskavých fejetonech s vtipem a nadhledem veškerá úskalí, která na návštěvníky z britských ostrovů číhají poté, co vystoupí z letadla v našem hlavním městě – ať už jde o vepřo knedlo zelo, nebo návštěvu typické české domácnosti.“4 Pokud si z nabízených titulů nějaký vyberete, vaše terapie knihou může začít.

Hezký zážitek a krásné Vánoce vám přeje

Darina Peterková

4

Angličan v Česku. Databaze.cz. [online].© 2008-2019 [cit. 2019-11-25]. Dostupné z: https://www.databazeknih.cz/knihy/anglican-v-cesku-aneb-czech-me-out-421736

K n i h y p r o p o t ě c h u d u š e | 31


Profile for Dalibor Bryja

OKOO - ZIMA 2019  

Občasník knihoven okresu Opava. Aktuality, recenze a zajímavosti.

OKOO - ZIMA 2019  

Občasník knihoven okresu Opava. Aktuality, recenze a zajímavosti.

Advertisement